Jak to skončí? 1

24. července 2010 v 12:40 | Ufonek |  Povídky jen tak poházené xD
Proč?Ptala se dívka së zelenýma očima jako dva smaragdy proč kdy její milovaný musel odejít ? opakovala si tyto slovo pořád dokolečka zřejmě ani neví že ho postrádá on si někde zatím trajdá se svým týmem Taka a na ni na svou bývalou parťačku si ani nevzpomene...
Sasuke...Promluvila do ticha a do očí se je vhrkly slzy...
Sasuke...Opakovala znovu...I po tom všem i napříč tomu že odešel ho stále milovala viděli se před dvoumi měsíci,stal se z něho muž...Od té doby co odešel byla dívka s růžovými vlasy uzamklá do sebe jen jeden člověk jí dokázal povzbudit a to byl chlapec s blonďavou hlavou a devítiocasím démonem v sobě se jménem Kyuubi,
Naruto...vzdychla
Ona dívka teď v hluboké noci seděla na větvi stromu a pozorovala hvězdy v mysli si vybavovala veškeré zážitky s ním...On jí vždy jen opovrhoval vůbec ho nezajímalo že by jí ranil ale ranil jí vždy tak moc těmi slovy "Jsi otravná" Ale ona ho nadevše milovala...Věděla že byla slabá ale to se teď úplně změnilo hodně zesílila pod jejím senseiem Tsunade-sama,hokage která jí naučila mnoho technik ale nedokázala při každém jejím zlepšení slyšet slova "jsi otravná slabá holčička" tenkrát měl pravdu...tenkrát...
Její polodlouhé růžové vlasy se rozprostírali všude kolem v slabém zavanutí větru i když byl slabý odvál její slzy smutku, tolik si přála aby byla zase s ním, ale on by ji znovu jen odbyl, nikdy nemohli být spolu uvažovala dívka která nad ním uvažovala každičkou noc protože on ji pronásledoval i v noci nemluvě ve dne, na misích, prostě všude.Jen ducha nepřítomně vždy poslouchala senseiovi rozkazy ale jinak svou mysl stále přesouvala k němu nemohla na něj přestat myslet všichni jí vždy říkali že to s ním nemá cenu, přidal se na stranu zla a to se podle nich nezmění ale ona pořád doufala...Naděje umírá poslední říkala si stále dokola a přitom sklopila hlavu ale to nezabránilo dalšímu návalu slz...Zavzpomínala na své dětství pod vždy oslovením nadávky "Velké čelo" vzpoměla si i na svou bývalou kamarádku Ino která jí z jejího úmorného trápení vyléčila ale po té co obě začali milovat Sasukeho jejich přátelství skončilo a stali se rivalky...
Sakura měla to štěstí že s ním ještě navíc k tomu byla v týmu ale ani to pomyšlení že i Ino byla v té době silnější zapůsobila dalším návalem slaných a mokrých slz které lemovaly její tvář.
Každý den myslelA že už brzy skončí protože bez něj nedokáže žít. TeĎ s Ino vycházejí mnohem lépe, jsou kamarátky protože do jejich týmu byl "dohozen" černovlasý chlapec s očima téže barvy, pleť měl bledou jako křída a Ino do něj byla beznadějně zamilovaná. Bylo jí už osmnáct let a ona doposud neměla žádného kluka.Stále doufala že se jednoho dne Sasuke vrátí a vezme ji někam a řekne jí ta dvě slova někdy tolik skličující ale jindy plné touhy. Slané potůčky stále lemovaly její tváč a vlasy jí vlály ve větru bylo asi něco kolem půlnoci když na ni někdo upře svoje poměnnkové oči a zavolá.
Sakuro?
Naruto!Vzdychla dívka ještě uplakaným hlasem a pohlédla na něho svýma smaragdovýma očima.
Co tu děláš?
To co ty přemýšlím nemůžu spát polez dolů. Zvolal na ní její blonďatý kamarád.
Ona dívka s růžovými vlasy slezla dolů a upravila si svoji čelenku se znakem že je z vesnice ukryté v listí jménem Konoha.
Sakuro? Pořád se ještě zaobíráš Sasukem?
Jen přikývla neměla se k nějaké zvláštní konverzaci.
Sakuro moc bych chtěl abys byla šťastná a taky bych chtěl aby se Sasuke vrátil ale...
Ale co ? Naruto ji připadal skleslejší než obvykle a chtěla mu nasadit opět jeho optimistický úsměv který vždy zdobil jeho tvář.
Ale zítra máme misi a zřejmě potkáme i tým Taka...Dokončil svou nedokončenou větu Naruto.Měla by ses vyspat.
I ty. Usmála se Sakura byl to ale velmi skličující úsměv který vypadal tak bolestně že se ani nedá vyslovit jakou bolest musí snášet.

                                                                       Zítřek
Tým který vedl Kakashi se vydávali na prúskumnou misi jestli kolem vesnice nikdo neslídí či tak podobného ale měly by až moc štěstí kdyby nepotkali ten tým o kterém se předešlou noc zmínil Naruto. ANo byl to tým Taka.
Sakuru opět zužovala ta hnusná rána na jejím srdci při pohledu na toho který tu ránu způsobil a který by tu ránu i mohl zacelit ale nic není takové jaké by chtělo.
Sakura se dostala do sporů s jejím milovaným boj byl velice vyrovnaný až do té doby než růžovláska pohlédla mladíkovi s uhlovými vlasy do očí v nichž zářil rudý až do krve rudý sharingan. Dívka omdlela a dřív než její tým stačil cokoliv udělat byla v náručí onoho mladého Uchihy který ji odnášel někam do neznáma
____________________________________________________________________________

Nechápal jsem jaktože se mnou bojovala s tak vyrovnanými schopnostmi, opravdu už to nebyla ta malá holčička kterou jsem znal najednou jsem pocítil znovu pichlavou bolest u srdce stejnou jako když jsem ji naposledy spatřil, teď jsem ji unášel do našeho úkrytu týmu Taka byla tak krásná nemohl jsem si pomoct byla až tak moc krásná nevěděl jsem proč jsem ji celá ta dlouhá léta odmítal byl jsem tak zaslepený pomstou že jsem si oné růžovlasé dívky vůbec nevšímal a opovrhoval jsem jí ale v tu chvíli na mě začala ječet se svým ječákem dívka s červenými vlasy a brýlemi které lemovali její tvář kolem očí:
Sasuke!!proč bereš do svých rukou takovýhle odpad co s ní zamýšlíš? Já ji ale neposlouchal a jen jsem se díval na Sakuru kterou jsem teď svíral ve svých rukou
_____________________________________________________________________________
TO ti nedaruju SASUKEEEEEEEE! Zakčičel do ticha blonďák s poměnkově modrýma očima!
Naruto vracíme se brzy ji půjdeme hledat! Řekl jeho šedovlasý sensei.
Naruto ač nerad přikývl a spolu s jeho zbytkem týmu se vracel zpět do jeho rodné vesnice
_____________________________________________________________________________
Kde to jsem?Ptala se bezmyšlenkovitě sama sebe Sakura pohled jí spadl na hady které jí svíraly ruce i nohy a vlastně celé tělo.
Znenadání se otevřeli dveře a v nich stál ON. Ten který jí způsobil tolik bolesti.
Přešel k ní a pohladil jí po její bledé tváři...Následně ji políbil a řekl ta dvě slova která Sakura chtěla slyšet po celou dobu té bolestivé části života.Miluju tě.
Hadí stisk povolil. Můžeš tu zůstat nebo odejdi zpět do vesnice ukryté v listí.
Sakura tam stála (už bez hadů) jako opařená a najednou jakoby do ní něco vlezlo už k němu najednou necítila lásku ale bolest a nenávist jí sužovalo celé tělo - nenáviděla ho jakoby se probrala její černá stránka a ona nic neřekla jen měla na tváři ledově chladný výraz a nic neřekla jen odešla a mířila si to do vesnice
Už už viděla brány KOnohy uviděla stráže které hned začali volat její jméno a dali zprávu Tsunade.
Sakura-san se vrátila!
Sakura-chaaaan!! Slyšela hlas chlapce který nosil jméno Naruto.
Naruto!Ráda tě vidím. Usmála se upřímě Sakura.
Jsi v pořádku.
Dívka s růžovími vlasy jen přikývla měla toho dost nevěděla proč tak najednou změnila názor ale změnila ho přesně tak jako když vylezete z tepla do zimy nenáviděla Uchihu i když se kvůli němu mnohá léta trápila. Nechápala sama sebe jaktože se tak zachovala ale jedno bylo jasné- cítila se mnohem víc silnější a i její chakra jí to naznačovala proto si šla zatrénovat najednou se v ní něco probudilo a narostli jí velké černé nehty a celkově se proměnila v mostrum ,ale krásné monstum
a už bojovala plnou silou ani nevěděla proč se to stalo ale už zase to byla ta Sakura s normálním vzhledem a růžovími vlasy. Ale nenávist k NĚMU se nezměnila.
Sakuro jsem ráda že si se vrátila a nic ti není.
Děkuji hokage-sama.
A najednou v křesle uviděla onoho mladíka který ji tolik ublížil.
A...co tady dělá tenhle??
Sakuro vím že to asi není moc příznivá zpráva ale tady Sasuke se vrací do vesnice.
COŽEEE? Vykřikla Sakura.
____________________________________________________________________________
Hm nechala mě tam a sama odešla divím se že mi neskočila kolem krku a já se vrátil do vesnice  myslel si že bude skákat radostí ale zatím jsem jen viděl skákat radostí tu oranžovou cihlu (pro nechápavé Naruta)nechápu jí vždyť říkala že mě miluje a najednou...Já její chování nechápu ale mě se jen tak nezbaví!
Když tu najednou jsem od ní zaslechl: Vyzívám tě na souboj! COže ? To ona řekla nebo jsem se zbláznil? Proti mě nemá šanci no ale přece jí nemůžu odmítnout a svým ledově (neodolatelným xD) hlasem jsem jí řekl ano hned na mě vystřelila její slova že dnes přesně o půl noci.
Nechápal jsem proč zrovna v takovýto čas no ale nechal jsem to plavat.
____________________________________________________________________________
Dnes tedy přesně o půlnoci se setkáme nevím kde se to ve mě najednoou vzalo ale asi jsem mu chtěla ukázat že už nejsem ta bezbranná malá a ufňukaná holčička a že ho dokážu porazit teď když v sobě mám jak jsem zjistila démona nenávisti který se jmenoval Sanabi byla jsem si až moc jistá že ho porazím a s mou vlastností to půjde snadno.
Šla jsem se ještě nějak odreagovat před tím zápasem a šla jsem za Narutem který mě jako vždy zval na ramen ale dnes jsem ho přijala byl trochu udivený ale pak se mu jeho rty změnili v krásný ten jedině jeho krásný úsměv ze kterého Hinata vždy odpadla.
Jsem ale ráda že se dali dohromady ani jsem nevěděla jak se to stalo no ale jsem ráda že se dali dohromady
_____________________________________________________________________________
Přesně o půlnoci jsem nani čekal na určeném místě souboje, bylo to pod třemi stromy Sakury(jak nečekané) ještě tam nebyla ale najednou jsem uviděl vířící se lístky růžového stromu- Sakury a najednou se tam objevila- no jo Sakura je Sakura ale byla neodolatelně krásná měl jsem co dělat abych se po ní nevrhl její krátké tričko zdobili černé rukavice a černé kalhoty, byla krásná její zelené oči splývaly v neuvěřitelnou krásu s její kupodivu čenou čelenkou nad pravou nohou měla? pečeť s démonem kupodivu divnou:Love me, no asi si to jen nakreslila ale bylo to divné no ale neřešil jsem to, za pásem měla katanu - má nejoblíbenější zbraň. 
sak
vyštěkla na mě ať začneme já jsem jen přikývl no a boj začal divil jsem se když naše síly byli vyrovnané: Zlepšila ses.
No a ty ses asi zhoršil protože uvidíš že já vyhraju. Okřikla mě jejím naštvaným ale přesto krásným hlasem - miloval jsem ji divil jsem se sám sobě proč zrovna tu kterou jsem před lety opovrhoval a ona teď zřejmě opovrhovala mnou ale což bylo ještě divnější protože ještě před tím než jsem jí odnesl k hadům aby jí svázaly mi řekla než jsem ji omráčil že mě miluje.
Flash back
Ale Sasuke vrať se s námi do vesnice! Křikl Naruto.
Proč bych to dělal?
Já..MIluju tě SASUKE!
end flash back
Znenadání se začla měnit a přede mnou se tyčil velký černý co?nemohl jsem poznat co to bylo ale ještě před tím než jsem zavřel oči jsem spatřil ty jeho byli smaragdově zelené a takové ma jen jedna bytost na celém světě-Sakura pak už jsem se ale probudil v nemocnici a zíral na strop.
Konečně ses probudil Uchiho
S-Sakuro?
Co se tak divíš jak péro z gauče?
Kde to jsem? Tázavě jsem se na ni podíval
V Nemocnici - porazila jsem tě myslela jsem že si silnější no ale asi jsem se spletla hm....
Udělala hm přesně jako Deidara ale cože co to řekla? Ona mě porazila? Ale co to bylo za černou potvoru? že by to co měla nad nohou byla opravdu pečeť? Teď mám jakože oba dva týmové parťáky s démonem v těle? Blbost! Hned jsem to vyřadil ale copak by to nešlo??
A co to bylo za potvoru s temně dlouhými nehty ?? Zeptal jsem se jí udiveně...
A stejně jako já udiveně na mě pohlédla...Odpověděla...Nejistě?? Ale přece....
Byl...byla to moje vlastnost démona kterou jsem si v těle díky tobě vytvořila byla to vlastnost démona nenávisti a ty ho ze mě dokážeš vyvolat snad vždy je to démon který nosí jméno Sanabi je to čtyřocasý demon s temně dlouhými nehty a je velmi vzácný a teď mám jeho vlastnosti v těle.
Nemohl jsem tomu uvěřit... Je pravda co říkala? Má jeho vlastnosti v těle? Takže oba dva opravdu mají ve svém těle démona nebo alespoň jeho vlastnosti ale to ještě nevysvětluje proč mě tak nenávidí....Hm....
___________________________________________________________________________
Teď jsem mu vyklopila vše o Sanabim co se dalo jsem ráda aspoň jsem zesílila ale opravdu je to dost divné jak jsem si to mohla vytvořit?? No ale to by už Uchiha mohl vědět nesnáším ho!
Od té doby co mi řekl že mě miluje se vše změnilo i když jsem po tom toužila tolik let tak jsem ho odmítla? Asi to byl přechod lásky do nenávisti a tím jsem získala jeho podobu a vlastnosti ale nebudu se tím zaobírat!
Tak jsem šla zase cvičit no ale teď jinak než včera zašla jsem za Narutem a začli jsme bojovat tentokrát to bylo jiné než s Uchihou Naruto totiž...

Vím lidi že bych měla psát spíš tu druhou povídku a moc se omlouvám za takovýto konec no ale jestli budete chtít tak náäpíšu pokráčko ale jestli nebudete chtít tak žádné nebude! =) tak snad se to aspoň trochu líbilo =)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mogoto-san Mogoto-san | E-mail | Web | 27. prosince 2010 v 9:07 | Reagovat

mno moc mě to nenetchlo... :-|  :-?

2 Caroll - Furïku Caroll - Furïku | E-mail | Web | 10. ledna 2012 v 21:23 | Reagovat

Je to dobré, ale bylo by ještě lepší, kdyby si tam udělala uvozovky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama