Jak to skončí? 5

23. srpna 2010 v 19:43 | Ufonek |  Povídky jen tak poházené xD
Tak lidi další je tu........


Chybí mi...Naruto,Hinato,Ino...Sasuke...Z mého přemýšlení mě vytrhl Itachi a Konan.
"Ne Itachi to nemůžeš"Řvala po něm.
"Můžu" Protestoval.Neměla jsem ani páru o čem se to baví.
"Chudák holka" Hm zřejmě mluvili o mě. Chvíli se tam ještě hádaly a pak to utichlo.

Sešla jsem dolů do společenské místnosti kde jmě Itachi odvedl zase do tréninkové haly...

"Tak začneme s tréninkem" Řekl. Ale ještě předtím než to řekl udělal nějaké pečetě a následně i jutsu. Nevím které to bylo ale nic se nezměnilo tak to nechám být.
"Sakuro...jak jsem zjistil jsi genjutsu typ...umíš nějaké genjutsu?" POdívá se na mě tázavým pohledem. Já jen pokývám na negativní odpověď a sklopím zrak k zemi.
Povzdychne si. "No dobře, a víš vůbec něco o genjutsu?"
"Hai" Tentokrát je má odpověď dobrá ale myslím že jsem to trochu spřeházela i když něco málo o tom vím.

"Dobře, teď ti nějaké předvedu ale nepokoušej se to odvolat. Jasné??" To jasné mi přišlo od něj až trochu moc přísné ale pokývala sem hlavou na souhlas. Pak mě uvrhl do svého genjutsu a ozval se mi jeho hlas. "Tohle genjutsu nemá být škodolibé." Byla jsem na louce s Itachim a kolem mě poletovaly motýly a různý hmyz a nad našimi hlavami zase ptáci.
"Jaredazei" (páni) Vydechla jsem.

"Jo tohle má být mučednický ale chtěl jsem ti to jen ukázat" Hned jak to dořekl tak to odvolal a já byla opět v tréninkové hale. Popravdě se mi nic nechtělo dělat byla jsem jako smyslů zbavená a Itachi si toho zřejmě všiml. Jen se usmál a pokynul mi abych šla do svého pokoje. Jako obvykle jsem ho poslechla. Vycupitala jsem schody nahoru a svalila se na postel. Asi za půl hodiny za mnou přišel Itachi s tím abych se šla dolů najíst. Najednou mi připadal neuvěřitelně krásný, začala se mi podlamovat kolena a v břiše lechtat motýlí křídla. Tohle se mi stávalo jen u Sasukeho tak proč teď?
Už jsem nebyla jen smyslu zbavená. Byla jsem cvok!! Něco není v pořádku tohle nemůže být skutečnost já miluju jenom Sasukeho! Ale mé tělo jakoby se zcvoklo a došlo až k Itachimu. Až trochu moc jsem toužila po Itachiho polibku. Jakoby věděl na co myslím. Políbil mě.

Spolupracovala jsem s ním. Když jsme se od sebe odlepily abychom nabrali kyslík. Neudržela jsem se.
"Miluju tě" Vyšlo z mých úst tak jak jsem to ještě nikomu neřekla.
"I já tebe" Usmál se a znovu mě začal líbat. Tentokrát už na kratší dobu a pak mi zase řekl abych se šla najíst že on půjde taky. A tak jsem šla.

 "Večeře byla no....dobrá." Řeknu to raději takhle než abych KOnan urazila, to bych si pomohla. Ještě by se se mnou pak nebavila a to já rozhodně nechtěla. Pak jsem s Itachim šla zase do tréninkové haly. Ale ani jsme nestačily začít a ozvala se rána.

"Itachi...Itachi! Hajaku, Hajaku!"(honem) Křičela na něj Konan z neznámého důvodu. Itachi hned musel odejít a já než abych tady tvrdla jsem šla za ním. Toho kterého jsem spatřila- byl viníkem té rány- mi vyrazilo dech.

"Sa-Sasuke" Vydechla jsem.
"Sakuro" Vyřkl ze svých úst.
"Pojď ke mě musíme utéct!"
"Ne, já se odsud nehnu, já miluju Itachiho!" Nemohla jsem uvěřit co jsem řekla ale byla to pravda. ALe moje podvědomí chtělo jít k němu a schoulit se mu v náručí ale řekla jsem tohle. Chvíli na mě vyjeveně zíral
"Itachi, ty šmejde! Přebral si mi holku!" Řekl se značným naštváním
 ale pak se rozutekl pryč. Zřejmě zpátky do vesnice.

Itachi mě pohladil po vlasech. Bylo mi to více jak příjemné."Hodná holka" hlesnul a usmál se.
Pak mě políbil.
"Pojď jdeme trénovat! Chceš si se mnou dát zápas?" Na tváři mu hrál pobavený úsměv, zřejmě si myslí že ho nedokážu porazit. Ale já to brala naprosto vážně.
"No Jasně!" Vykřikla jsem pak. Udiveně na mě pohlédl ale pak se jeho úsměv změnil v šibalský.
"Jak chceš ale mě neporazíš"
"Tady si někdo o sobě moc myslí. Mě nikdo neporazí já jsem přece velký Itachi Uchiha ó klaňte se mi" Konstatovala jsem a nasadila vtipný hlásek že se za mnou Hidan s Kakuzem rozesmály.

"To nebylo moc vtipný!" Zařval na Hidana Itachi.
"Ó co budu dělat oni se mi smějí" Napodoboval mě Hidan-tedy jako já napodoboval Itachiho. To už jsem se válela -teda válely jsme se- na zemi smíchy.
Itachimu se na čele svraštila žíla, myslím že chytil rapla.
"Nechte toho sakra!" Zařval už i na mě.

"Co se tady děje" Přišel Deidara s Tobim.
"Děláme si z Itachiho srandu" Ozval se hned Hidan.
"A můžu se přidat?"
"No jasně!"
"Sakra nechte toho už!"
"Jejda oni se nechtějí přestat smát asi se rozbrečím" Konstatoval Hidan. Itachi už zoufale nevěděl co má dělat a obličej se mu svraštil do bolestné grimasi.
"Ale no tak Itachíku" Obejmu ho zezadu.
"Itachík to je dobrý" Směje se Deidara.

"Nechte toho už nevidíte jak je zoufalý" Zasáhla jsem už.
"Zoufalý...Itachi?" Smál se dál Hidan no pak se přestal smát a raději i s ostatními odešel.
"Bylo by dobré kdyby sis uměl udělat srandu i ze sebe Itachi" Usmála jsem se na něj.
Jen si něco zamumlal pod vousy a pak mě políbil. Dlouho jsme se tam líbaly ale pak mě odvedl do tréninkové haly.

Boj trval dlouho ale asi uprostřed boje mě Itachi uvrhl do genjutsu.
"Kai" Vykřikla jsem.Tím jsem zrušila všechna Genjutsu která byla mířena na mě.
"Do háje!" Zařval Itachi. Jen jsem si poklepala na čelo a pak jsem se podívala na Itachiho. Mé city se změnily už mi nepřipadal tak úžasný. Zase jsem milovala Sasukeho a zase jsem viděla  Itachiho jen jako kamaráda.Byla jsem si jistá že za tím je Itachi.

"Itachi vysvětlíš mi to?" Hlesla jsem.
"Gomen, Sakuro. Uvrhl jsem tě do genjutsu protože jsem to dál nevydržel. Miloval jsem tě a pořád miluju. To je ten důvod proč jsem tě unesl. Uvrhl jsme tě do genjutsu jak už jsem říkal a v něm tě přinutil mě milovat." Sklopil hlavu dolů. Tak jestli jsem teď byla zmatená pak nedokážu popsat tohle.

"Chápeš to že teď jsem si to u Sasukeho pohnojila? Miluju ho chápeš?" Rozbrečela jsem se.
"Záviděl jsem mu" Vzhlédnu k němu svou uslzenou tvář. " Záviděl jsem mu tak moc že jsem tě musel unést a udělat tohle, gomen, Sakura-chan." Sklopil hlavu dolů.
"Itachi...Co teď bude?? Budete mě tu i nadále držet?" Zeptala jsem se ho plačtivě.
Jen přikývl což mě ještě víc rozhodilo.
"proč...Proč Itachi??"
Nic. Žádná odezva.
"Proč!" Jsem už pěkně naštvaná.
Zase nic.
Doklopýtám k němu a jednu mu natáhnu. To co spatřím mi dělá brnění celého těla jako elektrický šok. Itachi brečí.
"Itachi, proč?" Řeknu mu mile a setřu mu slzy. "No tak nebreč"
"Protože tě miluju Sakuro-chan"Vzhlédne a usměje se. Podepřu ho svýma rukama a doklopýtám s ním k jeho pokoji. Zatahám za kliku a otevřou se dveře, nahlédne se mi jedinečná příležitost vidět Itachiho pokoj. Je skromný ale zato velmi útulný. No dalo by se říct že je stejný jako můj ale má jiné zbarvení. Kontrast černé a červená dělá dokonalý efekt. Moc se tím nezaobírám a položím Itachiho na postel.

"Prospi se" Usměju se.
On mi úsměv oplatí ale je to velmi smutný úsměv.

Sejdu dolů do společenské místnosti a tam se se všemi zapovídám. Tu dobu co už jsem tady jsem se se všemi skamarádila. Nejen že jsou milý a hodní ale také laskaví a přátelští. Můj nejlepší kamarád který mi trochu připomíná Naruta se stal Deidara. Hidan je prostě Hidan miluje vtípky. Sasori je takový zamlklý. Zato tobi až trochu moc užvaněný a věčně Deidarovi za zadkem což jsem už ale říkala. Kisame je spíš takový...modrý. Jak nečekané xD. Zetsu se kamarádí se Sasorim jsou to takový dva němouši. Itachi je velmi upřímný člověk. Kakuzu až trochu moc výbušný a tvrdohlavý.
Konan je prostě holka jak má být. Pein s ní chodí je trochu natvrdlý ale jinak fajn.

"Jak je na tom Itachi?" Zeptá se mě Hidan.
"Bude v pořádku" Usměju se na něj.
On mi úsměv oplatí a bere si svou kosu protože si jde zatrénovat.
hidan
Ještě se mě ptá jestli si nechci jít zatrénovat s ním ale já mu řeknu že si dám něco na jídlo a půjdu spát. Dnes toho na mě bylo až trochu moc. Zdá se mi.
Opravdu. Vzala jsem si jen nějaký rohlík a sýr a zmizela ve svém pokoji.  Dojím rohlík a zalezu do koupelny. Osprchuju se a převleču se do pyžama. Což tvoří Itachiho tričko. Je černé a sahá mi do půlky stehen. Zalezu konečně pod peřinu a přehrávám si že bych se už konečně odsud měla dostat. Když tu byl Sasuke měla jsem jedinečnou příležitost ,ale....Když si na to vzpomenu začnou mi po tvářích klouzat slzy. I když mám oči zavřené nejde to zastavit. V mysli se mi vybaví Sasukeho obraz jak něco říká. "Neplakej, prcku!" Usměje se tak mi totiž s oblibou říkává, protože je o hodně vyšší než já. V tom snu mě pohladí po tváři a dál už nevím protože spím.

Asi někdy o půlnoci se probudím protože slyším z chodby rachot. Pomalu se otevírají dveře od mého pokoje a já napjatě čekám kdo vejde.

"Itachi? Co tady děláš?"
"Promiň nechtěl jsem tě vzbudit. Jen jsem tě chtěl naposledy vidět než odejdu"
"Kam jdeš?"
"Mám misi" Usměje se a já s ním
"Tak dobrou noc Sakuro-chan"
"Dobrou" Řeknu mu a znovu se pokouším usnout. Protože mi to ale nejde tak se zvednu a s tím jdu do kuchyně se napít.
Nalila jsem si jen vodu. Je mi nějak špatně. Jdu nahoru s tím že chci už konečně nerušeně spát.

Ráno se probudím a juknu na hodiny.
Sakra deset pryč měla jsem trénovat.I když teď vlastně už nemám důvod. Zavřu oči a přemístím se za Sasukem co asi dělá. Má mě vůbec ještě rád? Co Tsunade, Naruto.

Bez zaklepání do mého pokoje vtrhne Tobi.
"Sakuro-chaaaaaaan"Trochu mi připomíná Naruta. "Měla byste jít trénovat, Deidara-sampai si s vámi chce dát odvetu."
"No tak dobře za deset minut tam jo?"
"Hai"
PO tomhle probuzení bych zabíjela ale nemám to srdce jim něco udělat. Beru je jako bráchy. Sice k temné straně přidané ale bráchy. Pousměju se nad tím a kráčím si to do koupelny kde ze sebe udělám člověka pak seběhnu dolů dám si něco na snídani- čímž v mém případě bylo jablko- a už si to pádím ven je krásné sluníčko a Tobi říkal že bychom to mohly uskutečnt venku.

"Sakuro dnes jsem si na tebe připravil něco speciálního"
"Já mám taky novou techniku" Usměju se.
"Začneme ne?"
"Proč ne" Dořeknu to a postavím se do bojové pozice.
Dei se na mě vrhá evidentně se svou novou technikou. Jak vidím je to velký pták na kterého si sedne a na mě hází ty malý potvůrky. Všem sem se vyhla ale co to. Zase se nemůžu hýbat.
"Vždyť jsem se všem vyhla!"
"Ne ne právě naopak. Nikdy nedovol nepříteli dostat se ti za záda"
"Sóka, takže ty si použil klona?"
"Přesně tak"
"Opět na sebe použiju svoji bleskovou techniku a ukazuju mu mou novou techniku. Udělám pečetě a pak dám ruku v pěst. Z mé ruky začne proudit chakra doslova z ní vyzařuje.
sakura útok
S touhle silou se vrhnu na Deie ale to ještě neví že to není přími útok. Uchechtnu se.
"Co je ti vtipného?" Ptá se mě.
"Nic jen že za chvíli skončíš na zemi" No měla jsem spíš říct pod zemí ale to by byla asi moc velká pomoc.
Bleskově se mé ráně vyhne ale já ji nasměřuji k zemi kde vzniknou obrovské krátery do kterých Dei spadne.
"Chytré" Usměje se na mě Deidara z pod země.
"Pojď Dei vylez náš souboj je u konce" POdám mu pomocnou ruku kterou přijme. Ale co to on mě tam stáhl. Asi po pěti vteřinách co na sebe hledíme dostaneme oba záchvat smíchu.
Pak oba vylezeme.
"Pojď, prcku...jdeme na oběd." Po tom oslovení sklopím hlavu. Tak mi říkal Sasuke. Tolik mi chybí jeho hřejivé doteky.
"Co je udělal jsem něco?" Ptá se mě vyjeveně Dei.
"Ne...to je v pořádku" Řeknu a utřu si neposlušnou slzu.
"Tak už pojď" Sakra vždyť už jdu musí mě pořád popohánět?!
"Vždyť už jdu sakra!"
A tak jsme společně došli na oběd. Měly jsme ňákou rybu s bramborama.

"Bylo to výborné Konan, ale večeři dělám já jasné?Měla by sis taky někdy odpočinout!"
"Tak dobře" Usměje se na mě.

"Co budeme dneska dělat Deidaro-sempai?" Ptá se Deie Tobi
"Já bych nápad měla! Příhlásím se hned"
"Posloucháme?"
"Co takhle udělat si piknik? Hm? Bude to zábava!"
"Tak jo, ujednáno"
Tak se všichni začaly balit já jsem vzala piknikoví koš a dala do něj nějaké jídlo případně zákusky a mohly jsme vyrazit.
Všichni jsme se dost bavili takže jsme byli smutní že to už skončilo.

                                                             *V Konoze*
"Sasuke konečně si tady co Sakura?Jaktože s tebou není?"
"Nechtěla jít. Miluje prej Itachiho" Už měl Sasuke slzu na krajíčku.
"Tak to je potom problem"

"Tsunade-sama!"
"Co je Shizune?"
Shizune nic neříkala jen jí ukázala bílou holubici a vdruhé ruce psaní.
"Dejte to sem"
"Hai"
Chvíli Tsunade jezdila po řádkách papíru a pak to všem oznámila.
"Sakura nám píše, prý se ještě dnes vrátí do KOnohy"
Sasuke zůstal stát s vytřeštěnýma očima a čelistí někde u podlahy.
                                                          
                                                            *U Akatsuki*
Chvíli jsem štrachala ve skříni protože jsem nemohla najít pyžamo, snad už ta holubice do Konohy přiletěla sice nevím jak to udělám ale do KOnohy se vrátím! Ještě dnes! Najednou jsem nahmatala nějaké tlačítko.
To tlačítko bylo....


Gomen lidi že to takto ukončuju ale bylo by to moc děje na jeden díl =)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 =) =) | 29. srpna 2010 v 16:06 | Reagovat

supeeeeeer!!pokráčko!!=))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama