close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Září 2010

Gomen Sachiko-chan

2. září 2010 v 14:42 | Ufonek |  Oznámení
Prosím gomen já tu povídku napíšu až večer!!

Pro Saskiee, Co si myslíš? Že přijdeš a zničíš mi život?? 4/4

1. září 2010 v 19:21 | Ufonek |  Jednorázovka na přání
Další a poslední díl tak si ho užijte!! =)

"Co to tu voní??"
"Palačinky" Usmála se na Itachiho Sakura a už mu nandávala porci.
Jak oba dojedli vydali se na stanici.

"No Čauko novomanželé!" Přívítalo je hyperaktivní dítě jménem Naruto Uzumaki.
"Čau Naruto!" Odpověděla mu Sakura
"Hoj Naruto" Opáčil Itachi
Ani si nevšimly Sasukeho zalezlého v rohu. No jedna osůbka k němu přišla a jakmile Sasuke ucítil dotyk na jeho ramenu vzhlédl.
"Ahoj Sasuke" Usmála se na něj Sakura.
"Um..ahoj"
"Sasukeeeeeeeeee!! Nebuď tak zamyšlený!" Kárala ho Sakura.
"Na nic jiného se nezmůžu." Povzdechl si Sasuke. Ostatní zatím někam odešly a Sakura tam se Sasukem zůstala sama.
Sakura ho opět pohladila po tváři.
"Nebuď smutný, trhá mi to srdce když tě tahkle vidím" Zesmutnila Sakura. Sasuke jen chytil její ruku do svojí.
"Saky...kdybych nebyl debil mohlo být všechno jinak" Podíval se do jejích smaragdových očí.
"Sasuke..." Dívala se do jeho černočerných očí a myslela si že se topí...Topí se v oceánech obrovského smutku.

"Sakuro! Sasuke co tady jen tak sedíte zatímco ostatní jsou na cestě za nepřítelem!" Vyrušila je Ino s Nejim.
"Nikdy nám nepodal hlášení!"
"Tak mazejte za něma"
"Vždyť už jdeme" povzdychl si Sasuke a už se Sakurou jeli v autě směrem k zločinci.

Kdo by to tak asi mohl být? Geng akatsuki? Takové myšlenky se točili Sakuře v hlavě.
A jakoby neměla pravdu opravdu narazili na geng akatsuki.

"Co chcete dělat?!" Ptal se jich Naruto když na ně narazili.
"Poslintat vááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááás" Vykřikl Tobi.
"Tobi nedělej blbosti!" Spražil ho Deidara. To byl takovej pohlednej blonďák.
"Ano Deidara-sempai. Tobi vás poslechne protože tobi je hodný kluk!"
"Ztichni!" Zavrčel Deidara.
"Ano Deidara-sempai"
Sakura se tomu nechtěně zasmála.
"Co je ti k smíchu děvče?!" Obrátil se na ni Deidara. No nestačila už odpovědět protože ji zezadu někdo bouchl po hlavě.

Probudila se až v temné místnosti bez světla. Snažila se na něco vzpomenout no šíleně ji bolela hlava. Ale naposledy si pamatovala jak ucítila bolest v hlavě a pak okno a pak je tady z chodby uslyšela nějaké hlasy:
"Buď zticha TOBI!" Křičel na něho Deidara.
"Tobiho nemá nikdo rád...na Tobiho všichni kašlou...Ale Tobi je přece hodný kluk!...Ale stejně na Tobiho všichni kašlou" Už si na všechno vzpoměla chtěla vztát no ruce měla svázané. Najednou ji oslepilo prudké světlo. Podívala se směrem ke dveřím a uviděla Deidaru.

"Co se mnou chcete dělat?!"
"Víš povím ti pravdu o Itachim!" Uchechtl se Deidara.
"Pravdu...o Itachim?" Zděsila se Sakura.
"Ano pravdu o Itachim!"
"Jakou pravdu...o Itachim"
"Pravdu o Itachim..."
"Jakou pravdu o Itachim?"
"Pravda o Itachim je..."
"Jaká pravda o Itachim" (Když sem to psala tak jsem měla uplny vybuchy smíchu xD) Přerušovala ho pořád Sakura a z toho Dei už začínal raplit.
"Ztichni holka! Chci ti říct pravdu o Itachim!"
"Jakou pravdu o Itachim?"
"Pravdu...prostě pravdu!!"
"Jakou pravdu?" Vyptávala se dál Sakura (Tak z tohohle upe nemůžu xD)
"O ITACHIM!!" Zařval na ni.
"O Itachim?"
"Jo Pravdu o Itachim"
"Pravda o Itachim"
"Jo holka asi to už chápeš chci ti říct pravdu o Itachim"
"Jakou?"
"Pravda o Itachim je taková že byl taky..."
"Co byl?"
"Byl..."
"Byl??"
"Pravda o Itachim je taková že..." Chtěl dej začít od znova no růžovláska ho přerušila.
"Jakou pravdu o Itachim?"
"Prostě pravdu"
"Jakou pravdu?"
"Pravdu o Itachim?!"
"Jakou..." (Dobře uznávám už je to trapny ale já si nemůžu pomoct xD)
Dei ji raději zalepil pusu páskou aby už nemohla mluvit.
"Pravda o Itachim je taková že byl kdysi součástí gengu akatsuki." Až teď ji Dei zase uvolnil pusu a Sakura už mluvila normálně.
"A jaktože byl součástí akatsuki a pak se stal komisařem?! Vždyť to je nemožné!!"
"Je to pravda holčičko neznáš celou pravdu...Itachi se přidal k Akatsuki pak jsme měli nějaký případ a on se zbláznil...A když byl blázen tak vyvraždil všechny své příbuzné jen Sasukeho nechal na živu."
"Ale...jak?"
"Nech mě dopovědět! Itachi se pak uzdravil a dal se na policii samozřejmě si musel odpikat nějaké tresty no ale pak mohl být právoplatným komisařem"
"No dobře ale co to souvidí se mnou?" Vyptával se dál Sakura.
"Víš máme takový zákeřný plán...." Uchechtl se Deidara.
"ZÁÁÁÁÁKEŘNÝÝÝ PLÁÁÁÁN, JAKÝÝÝ ZÁÁÁÁKEŘNÝÝÝ PLÁÁÁÁN?!" Ozval se ode dveří Tobi.
"Ztichni Tobi a nevyrušuj"
"Máme plán Itachiho vydírat...Protože ty jsi jeho žena no nemám pravdu??A co Itachi udělá když tě nepustíme?? Vymění tě abys byla volná a on se znovu přidá k Akatsuki!Muhahahahaha" (Gomen Sachiko-niichan že je tady Dei parchant ale co už)
"Ne to nesmíte!Nikdy nepřipustím aby se Itachi přidal k temné straně!"
"Ale budeš muset holka!" Ušklíbl se Dei a přehodil si Sakuru přes rameno jako pytel brambor. (měla svázané ruce i nohy)
Mezitím jim Tobi napsal dopis ať přijdou na určené míst a blablbla...
A tam zamířil i Dei se Sakurou.

"Znovu se setkáváme Itachi" Řekl tajemným hlasem Itachi..." Byli tam všechny jednotky policie včetně Sasukeho a spol...
"Pusť Sakuru!"
"Jen něco za něco ale nejdřív ať položí zbraně!"
Itachi jim pokynul aby to udělali do Sasuke se někam vytratil.
"Itachi kchci od tebe aby ses vrátil k akatsuki"
"Ne Itachi je to past!" Zařvala Sakura.
"Drž hubu holka!" Zařval na ni Dei.
"Dobře ale puštíte ji a neuděláte ji nic do konce života!"
Dei jen přikývl a Itachi chtěl jít pomalu za ním.
"Ne Itachi to ne!"
"Saky gomen musím...pro tvoje dobro, miluju tě"
"I já tebe!"

"Ó jak dojemné ale Itachi už musíme jít"
Itachi už pomalu kráčel ale najednou se ozval výstřel a Deidara se skácel k zemi...mrtev.
Itachi hned přiběhl k Sakuře a rozvázal ji.
Pak z keře někdo vyšel. Nejdřív ho nepoznaly protože byl zahalen ve stínu ale pak vyšel celý a zandával si pistoli.

"Sasuke?"
"Ano?" Ptal se jí s kamenným výrazem ve tváři a hlasem tak jistým jako ještě nikdy.
"Arigato" Poděkovala se Sakura avrhla se Sasukemu kolem krku. Sasuke ji objal taky a pak je objal ještě Itachi.
"Brácho ty jo seš dobrej!" Obdivoval ho Itachi.
"Je hlavní že jste v pořádku" Říkal Sasuke.

O den později...
Sakura přiletěla z lékárny jak smyslů zbavená...Dnes byla sobota takže den flákání.
"Itachi?Itachi?!"
"Copak lásko?" Vynořil se Itachi s kuchyně.
"Jsem těhotná!" Vletěla mu Sakura kolem krku.
"To je skvělé!Mělibychom začít oslavovat" Oznámil jí Itachi a políbil ji.

Všem to oznámili a všichni byli rádi dokonce i Sasuke. A to je co říct! Všichni byli šťastní Hinatě se o rok později narodila holčička. Sice Sasuke zůstal dokonce života sám ale tak už to v životě bývá...
______________________________________________________________________________
Tak tohle byla poslední část no doufám že se líbilo =) jinak teď se vrhnu -zítra- na povídku pro Sachiko-chan =)

Pro Saskiee, Co si myslíš? Že přijdeš a zničíš mi život?? 3/4

1. září 2010 v 16:32 | Ufonek |  Jednorázovka na přání
Další dílek =) dneska doufám dokončím i ten poslední =)

Sakura šla ráno vybírat šaty. No vybírat spíš je už měla vybrané ale ještě potřebovala dodělat pár upráv tak tam strávila nejmíň dvě hodiny.

"Naruto proč já mám takovou smůlu?"
"Sasuke nelituj se jen proto že tě dvě dívky z celého světa nechtějí není žádná tragédie! Co mám říkat já?" Říkal blonďák svému nejlepšímu příteli.
"Jen tak pro zajímavost kdo je ta druhá?" Nechápal Sasuke.
"No to je přece moje Hinatka." Usmíval se Naruto.
"Aha..."
"Sasuke takových dívek co tě chtějí je na světě milion."
"Jo ale Sakura je jedna"
"Měl sis to uvědomit dřív!"
"Moc ti děkuju Naruto!" Zakabonil se Sasuke.

"Ohayo lidi!" Zvolala Sakura u dveří od Sasukeho pokoje.(Je stále v nemocnici ;))
"Někdo tu má dobrou náladu!" Usmál se Naruto na Sakuru.
"Vidíš Sasuke tohle je tvůj naprostý protiklad"
"Naruto věř že moc mi nepomáháš" Byl otráven Sasuke.

"Tak co Sasuke jak se cítíš?" Nahodila jiné téma Sakura.
"Bídně" Povzdechl si Sasuke. "Ale takhle se budu cítit teď pořád"
Sakura jen nad tím zakývala hlavou a opřela se o noční stolek.
"Kdy tě pustí z nemocnice?" Ptala se dál Sakura.
"Za týden" Vzdychl Sasuke.
"Hele komisaři někdo nám tu začíná lenošit"
"Hele já za to nemůžu" Naštval se Sasuke.
"No jo pořád."

"Hey kvítku 22 Orochimaru utekl hlaste se! Přepínám"
"Kvítku 20 co Kabuto hned tam budeme, přepínám"
"Toho si sebou nevzal pospěště je na západní straně cyklostezky"
"Hned tam budeme beru sebou Naruta Itachiho nestihnu měj se, končím!"

"Naruto pospěš si!" Zvolala na něj Sakura.
"Už jdu, tak se měj Sasuke!" A odešli.
"Měj se..." Zvolal Sasuke do prázdna.

"Naruto ty běž z druhé strany jo!"
"HAI!"
 A tak běžely a běžely. Znenadání se Orochimaru otočil a střelil. Sakura se nestihla vyhnout střele a střelila ji do břicha.

"Sakuro"
"Naru-to" Řekla ještě Sakura mezi bolestmi. Naruto zavolal záchranku která ji odvezla na sál.
Chvíli tam Naruto v klídku seděl...na to se postavil a začal přešlapovat...pak začal hysterčit jestli nezemře. A po dvou hodinách vyšel doktor.

"Co je s ní?"
"Převezly jsme ji na pokoj 124, bude ještě spát." Ale tam je přeci Sasuke...Pomyslel si Naruto když k tomu pokoji šli.

Sasuke se mezitím na Sakuru vyjeveně díval. Najednou vtrhl do pokoje Naruto. A Sasukeho zrak spočinul na něm.

"Naruto co se stalo?!" Hysterčil Sasuke.
"Jak si slyšel Orochimaru utekl a postřelil ji."
"Kdybych tam byl s vámi nikdy bych to nedovolil" Naštval se Sasuke.
"Sasuke já vím že ji máš rád ale nedalo se nic dělat!"
"Ty víš že ji mám rád?" Ptal se skoprněle Sasuke.
"Každý ji má tady rád" Sasuke si oddychl. Narutovi to ještě neřekl že ji má víc než rád a to Narutovi samo od sebe nedojde protože jak už stačil zjistit je to baka.

"A Sasuke...že ty ji máš víc než rád?" Tak se Sasuke asi spletl. Kupodivu mu to došlo.
Tak jen hořce přikývl.
"Itachi to ví?"
"Jo ví, je v pohodě"
"Aha"
"A nemá se Sakura zítra vdávat?"

V tom tam vtrhl pobouřený Itachi. Na to se Sakura probudila.
"Saky!"
"Itachi..."
"Dozvěděl jsem se co se ti stalo si v pořádku?"
"Jo jsem neměj strach" Usmála se na něho.
"Přesuneme svatbu! Nevíš kdy tě pustí?"
"Doktor tu ještě nebyl takže nevím ale hádám tak do dvou týdnů bych mohla být doma."
"Dobře, jsem rád že se ti nic nestalo a že si v pořádku" Usmál se na ni Itachi. Sakura mu úsměv oplatila.

Asi po půl hodině úmorného povídání se tam oběvil doktor.

"Slečna Haruno?"
"Ano"
"Váš stav je dobrý takže předpokládám že do dvou týdnů by se to mělo zahojit"
"Saky ty si jasnověděc, že ty máš nějakou magickou sílu?!" Ptal se jí Naruto.
"Ne Naruto nemám to byla náhoda" Usmála se na něj pak ji tedy Naruto nechal být. Pak odešel i Itachi a nechal Sasukeho a Sakuru o samotě.

Sestřička jim přišla zhasnout a řekla že by už měly spát. Sakura tedy zavřela oči a nad něčím přemýšlela. Pak oči prudce otevřela. Dívala se do těch dvou ónyxů.
"Sa-Sasuke máš ležet" Lekla se Sakura a něco podobné smyslu věty ze sebe vykoktala.
"Nějak se mi nechce" Usmál se. Chytl jí ruce a dal jí je za hlavu.
"Jen mi řekni to už mě ani trošičku nemáš ráda? Veškerou tvou lásku má Itachi?"
"Trošička by se tam našla ale..." Už nestihla doříct protože ji Sasuke umlčel svými polibky.
Pak se Sasuke přesunul na její krk.
"Sa-suke prosím dost." Prosila Sakura no Sasuke ne a ne přestat. Sasuke uchopil její ruce do jeho jedné a začal jí hladit po bocích.
"Sas-Sasuke" Vzdychala bezmocně Sakura. No když začal šátrat rukou pod její tričko to už Sakura nevydržela.
"Sasuke dost! prosím nech mě! Sasuke!...Uchiho!" Když ani to nepomohlo skopala ze sebe peřinu a snažila se ho odkopnout. Neměla moc namáhat břišní svaly no tohle bylo nutné. Nakonec ho úspěšně odkopla. Ale něco za něco, zub za zub. Podařilo se jí ho odkopnout ale z břicha jí začala téct krev. Zmáčkla tedy tlačítko "sesterna". V momentě byla u ní sestřička a převážely ji na sál.
Zase ji musely operovat. A zase ji převezly na pokoj. Ale doktor tentokrát řekl že si tady bude muset poležet trochu dýl protože si to roztrhla. Sakura už skoro spala no vytrhl ji hlas Sasukeho.
"Gomen...neovládl jsem se...jsem debil" Uslyšela Sasukeho hlas.
"I když mi neodpustíš o jedno tě prosím...neříkej to Itachimu."
"Zbláznil ses? Kdybych mu to řekla trefil by tě." Řekla mu Sakura, oči stále zavřené.

                                                   *O měsíc později*
"Slečno Sakuro Haruno berete si zde přítomného Itachiho Uchihu za svého právoplatného manžela a příjímate jméno Uchiha?"
"Ano" Řekla Sakura s úsměvem na tváři.
"Pane Itachi Uchiho berete si zde přítomnou Sakuru Haruno za svou právoplatnou manžela?"
"Ano"
"Vyměňte si prstýnky"
*výměna*
"Můžete políbit nevěstu"
....
"Prohlašuji vás za muže a ženu!" Všichni se radovali jen jeden se neradoval. Sasuke Uchiha. Teď se mu už doslova zhroutil svět a musel odejít jinak ho trefí. Je dobře že o TOM Itachi nic neví jinak by ho zabil.

*Večer* (A nastává tvá slíbená chvíle xD)
Sakura a Itachi si do své svatební lóže (xD) donesly zmrzlinu chvíli ji jedly a pak si povídali a nakonec došlo k líbání.
"Itachi" Vzdychla Sakura když ji začal vyslékat její sukni i černé leginy.
Sakura mu vyslékla tričko a on ji to její také. Chvíli se prala s jeho zipem u kalhot no nakonec je úspěšně zdolala.
Za chvíli byli už oba jen ve spodním prádle. Itachi Sakuře rozepl a sundal její podprsenku a ona Itachimu už začala stahovat jeho boxerky. Itachi ji chtěl mít zřejmě nahou dřív protože rychlostí blesku měla Sakura dole kalhotky a až pak mu Sakura sundala jeho spodní prádlo.
Pomalu do ni vnikl.Itachi ji nejdřív líbal na krku a musel se trochu protáhnout aby se nátáhl k jejím rtům protože zakláněla slastí hlavu. Postupně přidával na rychlosti a ona mu slastně vzdychala,pak oba vyvrcholili.Ale to Itachimu nestačilo. Vzal z té zmrzliny čokoládu a postupně jezdil lžičkou po Sakuřiném nahém těle takže za sebou nechávala čokoládové skvrny.
"Itachi" Vzdychala Sakura. Itachi se přez ní nahnul a jemně laskal její rty (předtím samozřejmě odložil lžičku)
Pak jel dolů až k jejímu krku. Tam jemě sál kůže na jejím krku a potom jel až k čokoládovým čarám které všechny slíbal. Pak do Sakury znovu vstoupil. Sakura ho převalila pod sebe a začla s čokoládováním. Nabrala si rozpustěnou čokoládu do úst a jezdila jazykem po Itachiho těle a stejně jako lžička po sobě nechávala čokoládovou stopu. Pak to vše slíbala. Jezdila jazykem a proskoumávala každé Iatchiho místo na těle. Opět si ji Itachi povalil pod sebe. Jen tak na ni seděl a hladil ji po celém těle. Sakura vsunula ruce Itachimu do vlasů a tím si ho k sobě ještě víc přitáhla. Líbali se. Itachi se pak s ní svalil dal jí poslední polibek a přitáhl si ji k sobě za pas. Pak oba spokojeně usnuli. (Abych pravdu řekla myslím si že se mi to moc nepovedlo...)

Na druhý den se Sakura vzbudila a koukla se na místo Itachiho. Pořád si tam ještě vychrupoval. Usmála se a vymanila se z jeho obětí, samozřejmě tak aby se neprobudil a šla udělat snídani.

Itachi se za chvíli vzbudil a sešel dolů do kuchyně.
"Co to tady voní?" Zeptal se a objal Sakuru ze zadu kolem pasu.
"Palčinky" Odpověděla a otočili se směrem k němu
______________________________________________________
Gomen tohle je trošku kratší ale musím taky něco nechat na poslední díl!! =)

Pro Saskiee, Co si myslíš? Že přijdeš a zničíš mi život?? 2/4

1. září 2010 v 11:08 | Ufonek |  Jednorázovka na přání
Tak lidi je tu další díl =)

"Vy spolu něco máte?" Ptal se netrpělivě Sasuke.
"Jo, chodíme spolu...no vlastně od včerejška je to moje snoubenka" Zširoka se usmál Itachi.
Při tomhle zjištění se Sasuke málem zhroutil.
"Co-cože?!Snoubenka??Sakura??"
Jen pokýval hlavou.

"Si ze mě snad děláš srandu??" Vyjel na něj Sasuke.
"Ne, proč?" Zatvářil se nevinně.
"Protože protože...no to je jedno."
"Brácho si v pohodě?" Zeptal se starostlivě Itachi.
"Ne nejsem v pohodě" Složil Sasuke hlavu do dlaní.
"Tak co je ti??" Ptal se horlivě Itachi.
"Já...já...došlo mi to pozdě!"
"Co ti došlo pozdě?"
"Ne neřeš teď už je až moc pozdě" Vzlykal Sasuke. Až teď uviděl kapky padající na zem. Přisednul si k Sasukemu a objal ho kolem ramen.
"Budu to řešit bratříčku" Usmál se Itachi na svého mladšího bratra.
"Můžu ti to říct? Nebudeš mě za to nenávidět?"
"Věř mi"
"Já...uvědomil jsem si až pozdě...že Sakuru miluju...ale teď už je pozdě...ona mě už nikdy nebude mít ráda...měl jsem si to uvědomit dřív!"
"Sasuke můžeš s ní být aspoň kamarád!" Upozornil ho Itachi.
"Ale já se na ni nikdy nebudu dívat jako na kamarádku, jestli se mě zeptáš jestli ti půjdu za světka tak se asi psychycky zhroutím" Naříkal.
"No popravdě...chtěl jsem se tě na to zeptat. Ale teď když si mi to oznámil tak se zeptám Naruta.
"Itachi...promiň že ti to říkám ale já vaši svatbu asi nepřežiju" Naříkal Sasuke dál.
"Přežiješ, brácho!" Drkl Itachi do Sasuke kamarádsky pěstí. A pak ho nechal aby byl sám.
Zanedlouho tam přišla Sakura. Sasuke měl pořád hlavu v dlaních. No Sakura tomu nevěnovala příliš velkou pozornost a šla si udělat kafe. No až pak si všimla že Sasuke brečí.
"Si v pořádku? Je ti něco?" Položila Sakura kafe na stůl a přiběhla k němu.
Sasuke jen zavrtěl hlavou...

"Sakra co se stalo že tady bulíš jak malí děcko!" Už zařvala Sakura.
"Miluješ Itachiho?" Zmohl se jen na tuhle otázku čímž Sakuru úplně zaskočil.
"Co je tohle za otázku? Není to trochu osobní?" Ptala se sklidem no trochu podrážděně.
"Tak ano nebo ne?!" Ptal se dál plačtivě.
"Jak chceš. Ano miluju ho...A už mi sakra řekni co se stalo!"Naléhala dál.
"Sakuro...zhroutil se mi svět víš?" Naříkal Sasuke. 
"Mě se před lety zhroutil taky no a taky žiju a ty víš kvůli komu se mi zhroutil tak teď se pochlub ty kvůli komu se ti zhroutil" Nabádala ho Sakura k odpovědi.
"Kvůli tobě!" Vzhlédl k ní Sasuke. Tak tuhle odpověď v žádném případě ani ona velká komisařka nečekala.

"P-proč kvůli mě?" Vykoktala ze sebe růřovláska.
"No vlastně je to kvůli mě...Až pozdě jsem si to uvědomil..." Trochu se už sklidnil Sasuke.
"Co sis uvědomil?" Vyzvídala Sakura dál.
"Že tě miluju! A teď si budeš brát Itachiho! Já prostě nemůžu..." Vztal Sasuke a bouchl do stěny.
Sakura nemohla absolutně nic říct. Neměla slov. Tak za tohle by byla šťastná kdyby měla 13 ale ne teď má čestvých 21 let. A představa že by svatbou zničila někomu život byla hrozná. Ale na to je teď už pozdě. Sakura si povzdychla a dopila kafe... Z přemýšlení ji vytrhl Sasuke.
"Nic mi na to neřekneš?"
"A co ti mám jako říct?! Že tě miluju a zahrát romantickej románek??" Naštvala se Sakura.
Sasuke ještě víc zesmutněl. Toho si Sakura nemohla nevšimnout. A přišla k Sasukemu.
Dívala se mu do očí a pak ho prudce objala. Sasuke byl víc než zaskočen její reakcí no taky ji objal.

"Sasuke...víc než přátelství ti dát nemůžu" Zanaříkala a odtrhla se od něj.
"Ale..."
"Ne nic neříkej tohle je fakt a tak to taky zůstane..." Odešla a Sasuke znovu osaměl. No asi za pět minut Sakura znovu přišla.
"Jdeš mě politovat?" Ptal se jí trochu poškozeně.
"Ne...vstávej komisaři máme případ!" Zvolala Sakura a vzala si svou policejní čepici.
Jen přikývl. A šel za Sakurou k autům. A vyrazili. Stalo se jakési přepadení.
Číhaly za autama a ten dotyčný za dalšíma. Itachi vykoukl že ho střelí no dotyčný byl rychlejší a střelil ho do ramena.

"Itachi!!" Zařvala Sakura.
"Jsem...v pohodě...vy ho chyťte!" Zavelel Itachi no Sakura se nedala.
"Sasuke...běž s Narutem a Hinatou za ním já tu zůstanu s Itachim"
Sasuke jen přikývl a už ho nebylo.
"Itachi není ti nic??" Ptala se ho přičemž málem dostala infarkt.
"V pohodě" Zopakoval svojí minulou odpověď přičemž si drtil rukou rameno.
"Ne nejsi odvezu tě do nemocnice."
"To nebude třeba"
"Ale bude" A už tahala Itachiho do auta který pak teda úspěšně dotahala do nemocnice. Itachi dostal parádní obvaz kolem ramena ale nadělaj hluku když mu to dezinfikovaly. Řval jako pominutej a chtěl dětskou dezinfekci která neštípe. No nakonec ji úspěšně dostal a Sakura se tomu musela usmát.

"Itachi já tě miluju víš to?" Říkala mu pak když odcházeli na stanici.
"Jo vím to, taky tě miluju" Usmála se na ní a levačkou si ji k sobě přitáhl."A vždycky budu" Dořekl a políbil ji.
Sakura mu polibek opětovala (ještě aby ne! xD) A pak společně došli na stanici.
A Sakura šla udělat kafe. No přinesla teda Itachimu který to jaksi uchopil pravačkou a vylil to na Sakuru.

"To ti teda moc děkuju!" Ztěžovala si Sakura.
"Ale no tak" Konejšil ji Itachi a obejmul. Poté políbil a jako naschvál tam přišel zrovna Sasuke.
"Neruším?" Zeptal se ještě zdvořile ale to co viděl mu trhalo srdce.
"Ne" Odpověděa hned Sakura a šla si převlíct tričko.
"Itachi?"
"Co Sasuke?"
"Myslím že asi nebudeme kamarádi když stojíme o jednu dívku"
"Hele, já za to nemůžu že když ti bylo 13 žes byl tak tupej!"
Sasuke si jen povzdychl. Nebylo mu dobře. A ke všemu když dívka kterou by mohl mít rád ještě někoho má. Zase povzdych.
"Nevzdychej vypadáš jako kdybysto dělal" Udělal si z něj vtípek Itachi.
"Nech toho je mi špatně!" Seřval ho Sasuke.
"Tak promiň" Omluvil se mu Itachi a šťouchl ho prstem do čela.
"Hey toho taky nech dělával si mi to když sem byl malej" Rozčiloval se.
"Ty ale pořád si můj malý bratříček!" Usmál se na něho Itachi ale Sasukemu moc do smíchu nebylo.

"Ha ha fakt vtipný ale nesmál jsem se."
"To nebyl vtip zlatíčko to byla pravda!" Zase se Itachi usmál.
"A vůbec jak to dopadlo s tím parchantem?" Navodil jiné téma Itachi.
"Zjistili jsme že je to Kabuto, Orochimarův spolupracovník a zatkli jsme ho a co ty s tím ramenem?" Když to dořekl tak do toho ramena trošku šťouchl.
"Au! To bolí! Ale jinak je to celkem v pohodě!"
"nezdá se mi Itachi, když byl na ošetřovně vyváděl jak malej že chce nepálivou dezinfekci" Vložila se do toho čestvě převlečená Sakura.
Sasuke se usmál i když mu do smíchu nebylo.
"No tak já už půjdu" Usmál se nuceně Sasuke a odešel.
"Měj se!" Zavolali za ním ještě oba.
"Myslíš že to je tak horký jak to říkal?" Ptala se Itachiho Sakura. A sedla si k němu na klín.
"Ty už to víš?"Ptal se jí Itachi.
"Myslíš to že mě miluje? Jo dneska jsem to z něj půlhodiny páčila" Přiznala se Sakura.
"Neboj bude v pohodě" Usmál se Itachi.
"Ale když...já přesně vím jak se cítí...prožila jsem si to ataky kvůli němu" Posmutněla Sakura.
"No ale teď máš mě a on á prostě smůlu! Musí se naučit že někdy nedostane všechno co chce"
"Máš pravdu...ale stejně" Smutnila dál.
"No tak netrap se...nerad vidím tvůj utrápený obličej" Usmál se na ni a ona mu úsměv oplatila.
"Miluju tě Itachi...ty mě vždycky dokážeš rozveselit" Pousmála se.
"No ještě aby ses zase zamilovala do mého bráchy. To bych ho fakt asi střelil" Usmál se na ni a políbil ji.

                                                           *Zítra*
"Hey lidi nevíte kde je Sasuke?" Ptala se Sakura.
Naruto a Itachi jen vrtěli hlavami. V tom tam přišla Hinata.
"Právě volali z nemocnice že včera Sasuke naboural. Nebo spíš někdo do něj napálil. Neví se jestli přežije. No stabilizovali ho.
"To je hrozné! Půjdeme ho navštívit" Zhrozila se Sakura.
Všichni jen přikyvovali. A tak se teda šlo. No šlo, jelo.

                                                                *V nemocnici*
"Sasuke prý leží na pokoji 124" Informovala je všechny Sakura.
"Když budete potřebovat cokoli zjistit zajděte za Sakurou" Napodobil Itachi megafon.
Za to si od Sakury vysloužil pohlavek. Za to Naruto z Hinatou se smáli.
Konečně dorazili na pokoj Sasukeho. Který ještě spal.
Sakura si k němu sedla.
Zanedlouho e mu zachvěla víčka a on otevřel oči.
"Saky my počkáme venku, určitě si toho máte hodně co říct" Informoval ji Itachi a i s Hinatou a Narutem odešli na chodbu. za tohle jim byla Sakura vděčná.
"Měli jste mě nechat umřít" Zanaříkal Sasuke.
"Tohle poslouchat nebudu! Myslíš si že jsem se kvůli tobě snad zabila? Dobře pokusila jsem se o to ale Naruto mi v tom zabránil a teď jsem mu za to vděčná! Sakra vzchop se trochu a smiř se se životem!" Řvala na něho Sakura.
"Ale já..." Nedokočïl Sasuke.
Sakura ho pohladila po tváři. "Nesmíš umřít" Zanaříkala nad ním Sakura.
"Proč ne? Stejně mě už tady nic nedrží" Odvrátil tvář.
"Nic nedrží? Co tvoji rodiče? Bratr....Přátelé...a....a co já?" Vyjmenovávala všechny.
"Ty mě stejně nemáš ráda tak co..."
"Tys mě taky neměl rád...a co kecáš...mám tě ráda...Jako nejlepšího přítele" Měla skelné oči Sakura.
"Ale...říkala jsi že mě už nikdy nebudeš mít ráda"
"Uznávám říkala ale mám...mám tě moc ráda...a všichni ostatní taky" Chytla ho Sakura za ruku.
"Äle stejně..." povzdechl si Sasuke.
Sakura už odcházela ke dveřím řekla mu ještě jedno jediné slovo.
"Žij!" Poručila mu a pak zavřela dveře.

"Tak co jak je na tom?" Vyptával se Itachi.
"Myslím že jsem mu promluvila do duše a snad už se nebude chtít zabít.
Itachi si oddychl. Pak objal Sakuru kolem pasu a šli.

"Itachi?" Promluvila Sakura do ticha když byli doma sami.
"Hm?" Podíval se na ni Itachi tázavě když zrovna kousal do rohlíku.
"Já...mám výčitky svědomí...že to vše je jen kvůli mě" Zesmutnila Sakura. Pořád ještě měla v srdci trochu lásky k němu. Ale většinu dávala Itachimu takže to bylo jakoby ho nemilovala.
"No tak netrap se věčně!" Objal ji Itachi.
"Ale..."
"Ne Sakuro nechci slyšet žádné opakuji ŽÁDNÉ vyčítavé řeči" A kousl si zase do rohlíku.
Jen přikývla a pak nahodila další téma.

"Co s tím rohlíkem vlastně máš?" Zeptala se ho aby řeč nestála.
"S avokádem"
"No fuj! Avokádo..." Odvrátila od toho Sakura tvář.
"Ale prosimtě, ty nevíš co je dobré"
"Kdybych to nevěděla tak nejsem..." Chtěla se vymanit s Itachiho sevření no Itachi ho schválně ještě víc zesílil.
"Mě jen tak neutečeš" Popichoval ji.
Jen od něj odvrátila tvář. No Itachi si položil rohlík a ji natočil zpět k sobě. A dal ji jeden ze svých nejkrásnějších polibků...

Pak si povídali a pak šli spát. Svatba se měla konat za dva dny.
____________________________________________________________________
Tak doufám že se líbilo...Tak kdo dá první komentář?? =)