Jak to skončí? 7

7. září 2010 v 16:44 | Ufonek |  Povídky jen tak poházené xD
Tak lidičky další dílek...nuda je svině! xD To jsem psala asi 5 dní protože mě nechtěla chytnout můza tak se omlouvám.

"Ale nic" Tvářil se zamyšleně no na mě se pak usmál....
Mě se to stejně nějak nezdálo...zadívala jsem se do dáli stejně jako on. Uviděla jsem jakousi červenou skvrnu. Zřejmě to byl nějaký člověk. Pak to zmizelo. A pak jsem uslyšela nějaký ječící hlas.
"Sasííííííííííííííííííííííííííííííííííí" Zapištěl někdo asi to byla dívka a ověsila se Sasukemu zezadu kolem krku.
Sasuke se zatvářil otráveně a promluvil. "Karin co tady děláš?"
"Přišla jsem tě navštívit!"
"Je tady i Suigetsu a Juugo?"
"No jasněěě, ale šli se projít po okolí." Usmála se na něj. No nedalo by se říct usmála.
"No tak dobře a můžeš už laskavě vypadnout?"
"Ale Sasííí neříkej že mě nevidíš rád?"
"Ne nevidím tě rád" Zašklebil se na ni.
Pak mu dala malou pusu na líce. Myslím že teď to ve mě doslova vařilo a zrovinka v tu chvíli se ozvala moje vnitřní já.
VS: Snad nežárlíš?
S: Ne nežárlím!
VS: Ale prosimtě to co cítím já tak cítíš aji ty!
S: Tak dobře možná trošičku žárlím ale proč se vždycky ozveš když tě nechci ani slyšet!
VS: Co já vím...třeba že se tu celou dobu nudíííím!
S: Tak zalez. Nebo tě vymlátím.
VS: To jsem zvědavá jak?
S: TO taky nevím jak udělám ale udělám! Pohrozila jsem ji a ona už stichla. Pak jsem se zase soustředila na ty dva.
Au! DO háje...Mám štěstí po těch trénincích s Itachim mě to bolí míň a míň jen jsem se nechutně zašklebila.
Co si o sobě ten Sasuke myslí?! Měla jsem zase náladu zabíjet. Milovala jsem ho i přes Sanabiho a Sanabi si toho byl vědom ale stejně jsem ho neměla až tak ráda jako když Louwí. Myslím že si mě ani nevšimne když zmizím. Jen jsem protočila očima a naposledy jsem se podívala na ty dva, pak jsem zmizela v okvětních lístcích sakury.
Objevila jsem se u mého oblíbeného jezírka. Chvíli jsem se dívala na něj. Už byla tma a trochu strašidelno. No já se nebála. Jen jsem tam tiše seděla. Co Sasuke? Ví vůbec že jsem pryč? Že už tam nejsem? Zabývá se pořád ještě Karin? Nebo jak se jmenuje. Má hnusný brýle a červený vlasy. Je to jen fůrie na mě nemá. Pomyslela jsem si namyšleně. Vyzula jsem si boty a namočila si je do studené vody. Ano ta voda byla studená. Ale mě to nevadilo pořád jsem tam jen tak seděla s myšlenkami na vše možné. A vůbec je mi to jedno že tady Sasuke není. Myslím že bych se už měla vrátit.
Uvnitř Sakury:
"Tak co Louwí kdo je teď lepší?!" Zeptal se Sanabi Louwí.
"Díky Sakuřiné lásce k Sasukemu znovu nabudu sílu a schodím tě!" Hrozila mu.
"Tak to chci vidět!" Posmíval se jí.
Louwí si připravila útok: Lví pěst! A kolem jejích pracek se začala tvořit modrá chakra. Vší silou Sanabiho bila.
Venku:
"Áá" Panebože to je bolest co to tam vyvádějí! Skácela jsem se k zemi a svalila se do vody. Bylo mi hrozně. Křeče svírali celé mé tělo. Svalila jsem se ještě hlouběji do vody. Nemohla jsem dýchat a ke všemu ani vstát jaké jsem měla bolesti. Tak takhle skončím? Utopím se?
"Áá" Zřejmě ano...Už zavírám oči a pak jen cítím jak mě někdo vleče z té vody. Víc si nepamatuju.

Probudím se a koukám do bílého stropu. Rozhlédnu se po místnosti a vidím chlapíka s modrobílíma vlasama.
"Tak už ses probudila?" Zazní jeho hlas.
"Kdo si?"
"Promiň že jsem se nepředstavil. Jmenuju se Suigetsu a našel jsem tě jak se topíš v té vodě. Byla jsi téměř v mělčině. Řekni mi jak ses tam tak mohla topit?Jo a teď jsi v němocnici." Ptal se mě a řekl mi velice důležitý fakt.
"To je na dlouho..." Zesmutněla jsem. No uvědomila jsem si že už nade mnou zase vládne Louwí ale jako důkaz jsem si to musela ověřit. Chtěla jsem si nechat narůst temě dlouhé nehty no místo nich mi narostly blankytně modré nehtíky. Pak jsem je schovala.
"To je v pohodě máme času dost." Usmál se na mě. Byl velmi simpatický.
A tak jsem mu řekla všechen můj příběh až od začátku do toho topení v mělčině. A ještě jsem mu nakonci stihla poděkovat za to že mě zachránil.
"Teda holka ty to ale musíš snášet...No jo Karin je mrcha, nedivím se že ses vypařila." Tak počkat on je ten Suigetsu o kterém Sasuke mluvil? No jo už to tak asi bude. Usmála jsem se na něj a pak jsem svůj úsměv ze svého obličeje zase stáhla.
"Už jsem dal vědět Sasukemu." Usmál se na mě.
"A kdy prosímtě?" Zeptala jsem se ho udiveně a řeknu vám já udivené pohledy opravdu umím takže není divu že se otřásl. Až moc dobře jsem to cítila.
"Před chvilinkou.Poslal jsem mu sms když jsi mluvila" Zase ten úsměv.
Někdo zaklepal. A pak vstoupil Sasuke. Usmála jsem se na něj. On mi úsměv oplatil a pak se rozhlédl po místnosti. Na parapetu okna uviděl Suigetsa. Hned k němu jako šíp přiletěl a chytil ho pod krkem.
"Cos jí udělal?!" Ptal se ho výhružně no já jsem musela zasáhnout.
"Sasuke nech ho! On mě zachránil!" Zakřičela jsem na něj. On se na mě podíval a pak pustil Suigetsa a ještě ho oprášil. (xD)
"GOmen! Arigato...že jsi ji.." To už Sasuke nestihl doříct protože ho Sasuke přerušil.
"To je v pohodě!" Usmál se a nechal nás o samotě.
Tentokrát Sasuke přiletěl ke mě a v momentě mě držel za ruku.
"Co se stalo?" Ptal se mě ustaraně.
"Topila jsem se." Nasadila jsem nevinný kukuč.
"Jakto?? A Saky proč si zmizela? Hledal jsem tě všude! Bál jsem se o tebe."
"Nechtěla jsem vás s Karin rušit" Řekla jsem opovržlivě a odvrátila jsem od něj tvář.
"Ale Saky. A co se tedy stalo..."
"Sanabi se zase ozval a spadla jsem do jezera a měla jsem takové křeče že jsem se nemohla ani hýbat. Proto jsem se topila..." Odvětila jsem a prostě.
On se na mě utrápeně podíval a pak mě políbil.
"Miluju tě...Už nikdy nikam nechoď"
"Nebudu"Když jsem to dořekla usmál se na mě.
Najednou se otevřeli dveře a v nich stála Shizune.
"Sakuro už můžeš jít domů" Usmála se na mě a mě se na tváři objevil široký úsměv. Převlékla jsem se a i se Sasukem jsem se vydala domů.
"A kdo je vlastně ta Karin?" Zeptala jsem se ho po cestě a zašklebila jsem se.
"Bývalá parťačka v týmu už jste se viděly pamatuješ?" Obeznámil mě s něčím...A pak jsem si vzpoměla. No jo jak mě zajali. Při té představě jsem se musela zašklebit.
"Sakuraa-chaaaaaaaaaaaan" Slyšela jsem Naruta jak na mě volá od Ichiraku.
"Ohayo...Naruto!" Zakřičela jsem na něj a zamávala jsem mu. Najedou si mě Sasuke k sobě přitáhl a tajemě mi řekl.
"Vypaříme se..."Dořekl A pak už jsme byli u Sasukeho.
Já jsem hned vyběhla nahoru a uložila jsem si svoji tašku. Otočila sem se a o rám dveří se opíral Sasuke a upíral na mě ten svůj pohled. Pak zmizel. Byl za mnou a znovu zazněl jeho hlas.
"Nějak si vyšla ze cviku" Sice jsem ho neviděla ale vím že se ušklíbl.
"To ty si z něho vyšel" Ušklíbla jsem se a otočila jsem se o 360 stupňů protože jsem věděla že když se otočím tak on bude zase za mnou a takhle jsem ho překvapila täkže jsem mu teď hleděla do tváře. Ušklíbla jsem se.
"Tak jo dostalas mě" Usmál se na mě a já nemohla mu úsměv neoplatit. Zatahala jsem ho za rukáv a stáhla na postel. Sedla jsem si na něj obkročmo a začala ho lechtat a doslova se řehtal.
"To máš za ten včerejšek!" Zasmála jsem se.
"To...neplatí...haha" Smál se dál.
"Ale u tebe to platit mohlo co?" Ušklíbla jsem se.
"Nech...toho..heheeee"
Já jsem ale neměla potřebu toho nechat no rozhodla jsem se ho ušetřit. Pohladila jsem ho po hrudi a následně jsem se nad něj naklonila. Ale nepolíbila jsem ho jen jsem vyčkávala. Cítila jsem jak se mu zrychlil dech. Pořád jsem čekala jestli něco neudělá a nemusela jsem čekat dlouho. Hladově mě políbil a objal mě okolo zad. Chvíli jsme se líbali a pak jsem uslyšela hlas hyperaktivního dítěte jménem Naruto Uzumaki.
"Sakura-chaaaan" Volal na mě a já moc dobře věděla že stojí při okně a vyčkává až z něj vykouknu.
Odpojila jsem se od Sasukeho a chtěla jsem vztát no on si mě k sobě ještě víc přitáhl.
"Nejsme doma..." Udělal psí kukadla no já mu na to neskočila a vymotala jsem se z jeho objetí a vykoukla ven z okna.
"Co je Naruto?" Optala jsem se ho nedočkavě.
"Máme misi ty, Sasuke a já!" Usmál se na mě. Vždy jsem věděla jak moc mise rád má no a tak jsem to oznámila Sasukemu a šli jsme za Tsunade.
Po hlasitém "Dále" jsme vstoupili a naskytl se nám pohled na Tsunade zahalena v hordě papírů.
"Áá už jsem ás očekávala...zítra máte misi..." Oznámila.
"Jde o Orochimara. Potlouká se kolem naší vesnice i s Kabutem a já chci abyste to proskoumali."
"Hai" Řekla jsme všichni unisono a pak jsme se ještě optali na čas takže zítra vyrážíme...času dost. Usmála jsem se pro sebe když jsme vycházeli z kage-kanclu.
"Pročpak se tak usmíváš?" Vyrušil mě z mého přemýšlení Sasuke.
"Ále že do zítřka je času dost" Šibalsky jsem se na něj usmála. A šťouchla jsem do něj pěstí, toho Sasuke využil a chytl mi ruku poté propletl jeho prsty s mými. Zářivě jsem se na něj usmála a on mi ho oplatil.
Po cestě když jsme došli domů jsem dělala večeři a udělala jsem ještě rajčatový salát protože vím že je Sasuke má rád. Při té myšlence jsem se musela usmát. MIluju ho a tak to vždycky zůstane. Nejdřív jsem si to po těch letech nechtěla připustit no ale pak...To už jsem pokládala jídlo na stůl a Sasuke nikde. Šla jsem se tedy podívat nahoru do pokoje jestli tam není, nebyl. Přišlo mi to divné. No poté jsem zašla na jeho oblíbené místo a tam jsem na něj konečně narazila. Zářivě jsem se usmála protože to vypadalo že si mě nevšiml. Jeho oblíbené místo bylo na střeše našeho domu a tak jsem za ním vylezla a oznámila mu že je večeře. On i se mnou slezl dolů a společně jsme se navečeřeli a šli jsme spát, samozřejmě já jako vždy v objetí Sasukeho.
Ráno mě probudil Sasuke.
"Krásko vztávej" Pohladil mě po tváři no já se jen otočila na druhý bok a chtěla spát.
"Lásko máme misi." Znovu se ozval no na tohle jsem reagovala. Prudce jsem otevřela oči a vylítla z postele. Podívala jsem se na něj z pohledem "Jaktože ještě ležíš v posteli?" Přitom jsem se ušklíbla a on taky vyletěl a objevil se těstně za mnou. Objal mě zezadu okolo boků a vyzvedl mě do vzduchu. Já jsem se jen smála a řekla ať mě položí na zem. No on si mě přehodil přes rameno jako pytel brambor a donesl až ke skříni kde mě položil. Chvíli se mi jen díval do očí a pak mě políbil. Nasoukaly jsme se do oblečení přičemž jsme dělali blbiny jako když jsme byli malí například já jsem vzala Sasukemu sandál a on mě začal nahánět po celém domě no pak jsem mu ještě stačila zavřít dveře těstně před nosem a pak už jsem uslyšela jen ráno. Trochu jsem otevřela dveře a nakoukla ven.
"Aaaaaau" Říkal si pro sebe a já jsem se rozesmála. Ležel tam tak na zemi s rukou na jeho čele. Sehla jsem se k němu stále vysmátá.

"Tak za tohle mi zaplatíš." Varoval mě s šibalským úsměvem a o vteřinu se na mě vrhl. Najednou jsem se nějak moc rychle ocitla pod ním. Pořád jsem se smála a nemohla jsem přstat.
"Proč se furt tak směješ?" Zeptal se mě podezřele.
"Měl ses vidět ten obličeeej...hahhaahaa...ježišíííí jjá snad umřůů...hahahaaaa" Smála jsem se dál. Chytil mi moje ruce a dal mi je za hlavu a naklonil se nade mě.
"To ti opravdu připadám tak vtipný." Takovej vtipnej pohled... Svírala mě obrosvská křeč způsobená mím smíchem jak jsem se ho zoufale pokoušela udržet no nevydržela jsem to. Vybuchla jsem smíchy mezi kterými jsem ještě stihla dodat
"Jo! Hahahaaaa" Smála jsem se dál. ANi jsem nepostřehla jak se na mě dívá. Pustil mi ruce a bezeslova odešel. Pak jsem se vzpamatovala z toho smíchu a rozhodla jsem se ho najít už bylo pozdě a mi jsme měli být u brány bylo 7:50. Sháněla jsem ho po baráku no nemohla jsem ho najít. Asi odešel beze mě. Posmutněla jsem a vydala se k bráně. A opravdu Sasuke provozoval živou debatu s Narutem o něčem čemu jsem ani neporozuměla. Za chvíli se u nás objevil Kakashi a my mohli vyrazit.

Večer jsme se utábořili a za ten den se mnou Sasuke neprohovořil ani slovo. Ptá te se proč jsme se utábořili? Když jsme tak blízko u vesnice? Protože jsme zavítali mnohem dál když jsme ucítili jeho chakru a tak jsme běželi za ním, tak proto. Když už všichni zalezly do svých stanů-jak jsem si myslela- tak jsem se rozhodla projít. U vchodu do lesa jsem spatřila Sasukeho a rozhodla se mu omluvit.

"Omlouvám se....Sasuke" Řekla jsem když jsem procházela kolem něj a pokračovala jsem dál do lesa. Je to kvůli ránu? Je pravda že jsem to trochu přehnala. Povzdychla jsem si.

V lese jsem se ůžasně prošla. Občas pofukoval takový příjemný větřík který mě očisťoval od těch nepříjemných představ. Uslyšela jsem něco šustnout. Zbystřila jsem a postavila se do obranné pozice. Z keříku vyšla kočka. Celá černá jen oči měla zelené přesně jako já. Nad tímhle jsem se musela pousmát a klekla jsem si ke kočce. Byla krásná. Hladila jsem si ji. Najednou zaprskala a já jsem se tak lekla až jsem odskočila. Vůbec jsem avšak v ten moment necítila mé tělo. Byl to divný pocit. No ale až jsem odskočila tak na to místo spadl strom.

"Tak tys mě chtěla ochránit kočičko?" Usmála jsem se na ni a podrbala ji za uchem.
"Mňau" Opáčila nerozuměla jsem kkočičí řeči ale přesto mi to připadalo jako kdyby řekla ano.
Vydala jsem se spátky do tábora těsně u vchodu do lesa jsem se jukla na hodinky a zjistila že je něco málo po druhé hodině. Vyšla jsem směrem k ohni který byl stejně tak jak jsem ho viděla naposledy čili pořád hořel. Musel do něj někdo přikládat rozhlédla jsem se a uviděla Sasukeho jak mě propaluje pohledem.

"Proč ses mi omluvila?" Zeptal se mě a já si přisedla k němu. Pořád s kočkou na rameni.
"Ráno...jsem to trochu přehnala, omlouvám se" Odvrátila jsem od něj pohled. Na to jsem už cítila jeho ruce na mích bocích. Abych vám to lépe popsala seděl za mnou. Hlavu si opřel o mé rameno.
"Ještě jednou se omlouvám" Prolomila jsem ticho po té co mi to připadalo tak nesnesitelný.
"Ne ty se nemáš za co omlouvat, já už jsem takový že nevydržím to když si ze mě dělá někdo srandu, teda hodně velkou srandu jako ty." Rozmluvil se.
"Omlouvám se" Zopakovala jsem snad po sto-padesátý.
"Neomlouvej se" Hlesnul a přemístil se přede mě. Hleděla jsem na něj jak vyoraná myš.
Trochu se pousmál a pak se natáhl a políbil mě.

"MIluju tě" Hlesnul znovu.
"I já tebe" Opáčila jsem.
Usnula jsem mu v objetí. Ale než jsem usnula myslím že mi to trvalo snad hodinu protože jsem se musela dívat na Sasukeho spící bezstarostnou tvář.
Ráno jsem se probudila asi v 7 hodin a Sasuke a ostatní ještě vychrupovali (xD)
Rozhlédla jsem se kolem sebe a spatřila tu černou kočku. Byla se mnou od té chvíle pořád. Nevěděla jsem proč ale myslím že teď se z ní stane můj týmový partner. Pousmála jsem se a chtěla vztát no Sasukeho ruka mě zastavila a přitáhla zpět.

"Myslela jsem že ještě spíš" Usmla jsem se na něj a dívala jsem se mu do jeho dvou upřímných černočerných onyxů.
"Chtěl jsem tě překvapit" Pousmál se a políbil mě na nos. Já jsem to nevydržela a ochutnala ty jeho jemné rty. Odpojila jsem se od něj až když mě na zádech začalo něco drápat. Sasuke se na mě podíval sklamaně.
"Neboj je to kvůli ní" Řekla jsem a ze zad jsem si vzala černou kočku.
"Maličká kde se tady bereš?" Usmál se Sasuke a podrbal kočku za ušima.
"Je to můj týmový partner"
"Od kdy?" Ušklíbl se.
"Od včerejška" Zašklebila jsem se na něj taky.

Kakashi se už probouzel a my se Sasukem jsme šli vzbudit Naruta kterému to trvalo. Když jsme se balili uslyšely jsme známí hlas.

"Copak tu děláte?" Ušklíbl se a oblízl si ret
-________________________________________________________________
Tak miláčci omluvte mě že to koním tak napínavě xD
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 8. září 2010 v 15:17 | Reagovat

jak to ??? u nás jsou právě učitelé fakt bezva...maj rádi holky a tak jsme nikdy neměli špatný známky =D =D =D

2 Jana.K.225Inuzuka ♥toje SBéé♥ Jana.K.225Inuzuka ♥toje SBéé♥ | Web | 8. září 2010 v 16:14 | Reagovat

hmm..no,moc tě proísm o vynadání,protože já nemám ani ťuk(nic mě nenapadlo-tedy jo ale to byl blbej nápad.. xD)

3 =) =) | 8. září 2010 v 17:02 | Reagovat

Nemám slov :) :*

4 Jana.K.225Inuzuka ♥tvoje SBéé♥ Jana.K.225Inuzuka ♥tvoje SBéé♥ | Web | 8. září 2010 v 18:52 | Reagovat

hmm..to já měla taky,un!největší záchvat smíchu jsem měla z Hidana,dasttebayo xD ok,tak i blbej nápad,ale ten je i nudný a nesmyslný,vymyslím jiný....třeba jak se vožerem xD xD

5 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 8. září 2010 v 19:03 | Reagovat

a na jakou chodíš školu?? =) =)

6 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 8. září 2010 v 19:45 | Reagovat

Biskupské gymnázium Č.Budějovice ..... je to jazykovej a náboženskej gympl,ale skoro nikdo věřící tam nechodí :D :D :D ... já taky nevěřim a nenutí nás se o tom vůbec učit :D :D prostě jako každej jinej g. .... ale jsou lidi,kteří kvůli tomu odsuzujou že vůbec chodíme na takovou školu(DEBILOVÉÉÉ) ... přitom patří mezi jedny z nejprestižnějších

7 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 8. září 2010 v 21:34 | Reagovat

noo...už asi tak 4x =D =D =D ale to neva,mám se fajn ...za chvilku víkend,to se budu pořádně věnovat blogu a 20.9 jedu do Paříže...už se moc těšim až vypadnu na tejden z toho ústavu =D =D

8 Majulík-chan SB-nkoo =* Majulík-chan SB-nkoo =* | Web | 8. září 2010 v 22:16 | Reagovat

uzasneee.. tesim sa na pokrackoo =D

9 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 9. září 2010 v 0:00 | Reagovat

no nevim nevim jestli bychom si rozumněli xD xD ani s mym staršim bráchou si nerozumim a to jsme spíš jako Hinata a Neji =D ... a kolik že je tvymu bratrovi ??? xD =D :D =P

10 Jana.K.225Inuzuka ♥tvoje SBéé♥ Jana.K.225Inuzuka ♥tvoje SBéé♥ | Web | 9. září 2010 v 7:06 | Reagovat

no,když jsem ti to psala,neměla jsi ho sama,co teprve já xD vždy,když řeknu něco směšnýho,vubuchneme smíchy,KATSU! xD

11 Jana.K.225Inuzuka ♥tvoje SBéé♥ Jana.K.225Inuzuka ♥tvoje SBéé♥ | Web | 9. září 2010 v 7:23 | Reagovat

víš,my teď máme informatiku a hrajeme tady.já jsem ted na tvým blogu víš :-D

12 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 9. září 2010 v 15:46 | Reagovat

dobrýý no.... xD xD

13 Jana.K.225Inuzuka ♥tvoje SBéé♥ Jana.K.225Inuzuka ♥tvoje SBéé♥ | Web | 9. září 2010 v 16:48 | Reagovat

co je tu k smíchu?? :D člověk se snaží někomu vysvětlit,proč mu(nebo jí xD) píše (protože byl infáč xD)tak brzo a co on/ona??směje se :-D hmm,ale nedivím se,že se směješ,já totiž jak magor musela vstávat o šesti a jít do školy o sedmi,kdežto vstávám o sedmi a jinak jsme ve škole o osmi,dattebayo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama