Nemám na nic náladu a přece se směju...

18. září 2010 v 9:10 | Ufonek |  Jednorázovky
Tak jednorázovka...



Dívka bloudí ulicemi její rodné vesnice. Bloudí a bloudí. Vůbec nemá chuť nic dělat. Po tom co odešel stratila chuť ke všemu. Pořád ho bezmezně miluje i když si pořád myslí a bude myslet že je otravná. Ale ona už teď je mnohem silnější než předtím ale on ji tak pořád nebere. Asi před měsícem se viděli a on stále s tím klidným výrazem. Dala ruku v pěst až ji zbělali klouby. Bezmezně ho miluje ale přitom nenávidí. Nenávidí ho za to co jí udělal.
Pořád se stále prochází a myslí jen a jen na něj. Ale on se o ni zřejmě vůbec nezajímá. Nezajímá ho jestli stále žije či jestli je mrtvá. Zajde do svého domu ale ještě než přejde přes práh na ni zavolá její nejlepší přítel a týmový partner.

"Sakura-chan, pojď na ramen!" Zvolá hyperaktivní dítě jménem Naruto.
"Ne díky" Hlesla a zalezla do domečku. Její byteček nebyl nějaký luxusní ale stačil stačil pro ni bohatě. Měla ho velice útulný a nikdy ale nikdy ji nikdo nevyhazoval. Bydlela sama. Neslyšela žádné hlasy přátel či rodičů. Byla smutná. Teď smutnější než obvykle. Byla u anbu, stala se velitelkou ale přednedávnem odešla. šichni byli rádi ale ona vůbec. Pod anbu maskou se cítila vždy volná. Mohla se tvářit jak chtěla a přesto ji nikdo neviděl. Mělo to sice své mouchy ale pořád lepší než tady trčet a nic nedělat. Nemohla si pomoct ale už si ani nemyslela že zase bude ve vesnici. Na Naruta a Hinatu se těšila. To ano ale stejně...usmívala se z donucení protože kdyby Naruto viděl že je taková nikdy by si to neodpustil a dával by si to za vinu. Ale jeho vina to není. Ona se před ním raději přetvařuje než ho vidět utrápeného. Ona ho totiž má ráda a on jako nejhyperaktivnější z vesnice přece nemůže být smutný. Začalo poprchávat a dívka se šla projít. Nevadil jí déšť měla ho ráda. Aspoň mohla dát volnost svým pocitům. Nechala sklouznout jednu slzu která se mísila s deštěm. Další a další slzy lila jen pro jednoho člověka. Jen pro jednoho jediného který se o ní stejně nezajímá. Neutře její slzy. Nepošeptá ji milé slůvko do ouška. Nikdy ji nepolíbí. Nemusel by ji milovat i když to by si přála ze všeho nejvíc ale stačilo by přátelství a uznání. Ale to by se nejdřív musel vrátit a to on stoprocentně neudělá protože je na straně zla. Na straně zla a ona? Je jen otravná holka co jí každý musí zachraňovat. Ale ne! Ona už taková není a nebude.

Pořád se procházela deštěm který pomalu utichal a její oči už taky skončily se slzami. Najednou se před ní objevil muž. Měl hábit a na hlavě masku anbu. Sakura se upřímě usmála. Dlouho se neviděli a ona byla teď opravdu šťastná že je tu.

"Chado-san" (To si tak s partou nadáváme někdy ale jinak dobrý jméno xD)
"Sakura-san" Usmál se a padla mu do objetí.
"Dlouho jsme se neviděli" Usmál se a mě po tváři stekla slza štěstí.
"Chyběls mi" On byl jediný kdo ji opravdu rozuměl a právě proto ho možná měla tak ráda.
"Máme pro tebe misi" Zvážněl a adpojil se od ní.
"Jakou?" JUchala.
"Půjdu s tebou já a Kaien"
"Ok!"
"Běž se převléct já tu na tebe počkám a pak půjdeme ano?" Zeptal se ajá se nefalšovaně usmála a utíkala domů.

Oblékla si anbu oblečení a přes tvář si dala masku. Byla šťastná, konečně se na ni štěstí usmálo a ona opět bude patřit mezi ně, anbu. Vydala se společně s Kaienem a Chadem na misi.

Pro Sakuru byla až moc lehká ale aspoň něco. Věděla že kdyby to nebylo tak urputné nikdy by ji nepovolali. Zesmutněla, věděla že se bude muset zase vrátit. Povzdechla si.

Utíkali po stromech a mířili zpět do vesnice, to by jim cestu ale nesměl nikdo zastoupit. Narazili na tým Taka.
Sakura uviděla toho kterého nejvíc milavala a kterého taky nenáviděla. Dívala se mu přímo do očí a on do jejích. On nevěděl že to byla Sakura. Náhle se rozpršelo. Nevěděl že to byla ona protože vždy nosila černou paruku aby ji nikdo nepoznal.

"Kdo si?" Zazněl jeho hlas.
"Onura" Řekla své anbu jméno.
"Mám pocit jako bych už tě nekdy viděl"
"Jo máš protože já jsem ta kdo tě zabije" Zpozorněla a postavila se do bojové pozice.
"Pche, to těžko. Ty nevíš kdo já jsem?" Posmíval se jí no ona to věděla moc dobře. Zase to jeho velké ego a ona se cítila tak maličká ale nedala se.
"Uchiha Sasuke. Jeho klan vyvraždil vlastní bratr. Bývalý člen týmu 7, Listová vesnice." Dopověděla a Sasuke najednou jakoby zamrzl ale byl to jakoby jen zlomek vteřiny.
"Dobře zjistila sis o mě nějaké informace ale to neznamená že mě znáš přímo" Zašklebil se.
"Ty ani nevíš jak moc dobře tě znám. Nafoukanče!" Nadala mu a rozeběhla se proti němu s katanou v ruce.
"Tak ty se chceš prát jo? Už se třesu" Uchechtl a stál na svém místě. Jakmile byla skoro u něho tak aktivoval sharingan no ale ona zavřela oči a sekla. Sekla ho do ramena protože stačil uhnout.
"Já a nafoukaný? Ale to ty si nějak moc věříš" Opět to uchechtnutí a nedávání citů na jevo. TO Sakuru tak štvalo.
"Nafoukanec s velkým egem!" Zašvitořila mu do ucha a sekla ho do druhého ramene.
Sasuke sykl bolestí. Sakura se chtěla rozhlédnout co se stalo s Kaienem a Chadem ale jaksi měla plné ruce práce. Měla spoustu odřenin ale ještě žádné řezné místo jako Sasuke. Dokonce už dvě. Sakura se bleskově vyhýbala všem jeho útokům. Naskytl se jí pohled jeho čela a tak ho bleskově odcvrnkla pryč jen jedním prstem ale přesto odletěl deset metrů daleko.
Ztěžka oddechávala. Sasukemu se z úst spustil pramínek krve.

"Už nemůžeš?" Popichoval ji.
"Já můžu pořád" Opáčila.
"Hm..." Další věc co Sakura nenáviděla. To jeho hm! To bylo něco strašného. Tak ignorujícího.
"Někoho mi připomínáš" Ozval se Sasuke a pořád seděl u stromu o který se zachytil když letěl vzduchem z důvodu Sakuřiného prstu.

"Hm..." Udělala tentokrát ona a to Sasukeho naštvalo stejně tak jako on ji předtím...Nabral všechnu sílu a bleskově byl u ní a probodl jí břicho katanou. Sakura vykašlala krev.

"Tak a co teď řekneš jen hm?" Uchechtl se Uchiha. Sakura si to však bleskově vyléčila ale nebyla úplně v pořádku...Tak zmizela v okvětních lístcích Sakury...
Nepřemístila se daleko, jen k nějakému dalekému stromu a zamaskovala si chakru. Podívala se jak se mají Kaien a Chado. Oddechla si když jim to šlo dobře.
Najednou ucítila závan větru.
Ohlédla se a zorničky se jí rozšířily. Stála tam Karin, jen se na ni škodolibě dívala.

"Co chceš?!" Začala Sakura.
"Nech být mého Sasánka!" Zaječela.
"Neberu ti ho a ty tady přestaň ječet!!"
"Já neječím!"
"Ale ano ječíš! A víš co? Trhá mi to uši!" Zaječela entokrát na ni
"Ty!" Sykla a vydala se proti ní. Chtěla ji bodnout kunaiem ale Sakura se skrčila a dobelhala jinam. Ještě pořád nebyla fit...
"DLouho se mi vyhýbat nebudeš!" Zaječela a znovu se proti ní rozbýhal. Pořád pršelo a kapky vody dopadaly na ně.Sakura se jí asi tak půl hodiny jen vyhýbala. Neměla chakru. Vypadaly docela komicky, no spíš Karin tak vypadala. Byla promoklá a vypadala jak zmoklá slepice.
Nad tímto se Sakura pousmála a čekala než ji Karin zasadí smrtící ránu. A to taky udělala. Bodla ji do břicha a růžovláska se sesunula k zemi. Vykašlala krev a lehla si, pozorovala nebe i přes ty kapky které ji bičovaly do očí.
Odpusťte... Pomyslela si a zavřela oči.

Za Karin se objevil zbytek jejího týmu.
"A teď se podíváme kdo se skrývá pod maskou" Ušklíbl se Sasuke a vyšel vstříc pro něj neznámemu člověku.
Odstranil masku a to co uviděl ho ranilo. Klekl si k ní a přitiskl si ji k tělu.

"PROOOOOOČ?!" Zařval černovlásek do noci. Po tvářích už se mu kutálely slzy mísíc se s deštěm.
"Proč si to udělala...Sakuro" Naříkal.
"Neměla jsem co dělat." Zachraptěla a pootevřela víčka, pak je ale zase zavřela.
"Ne, ne, ty nesmíš umřít!" Zanaříkala a vzal ji do náruče míříc si to k listové. Cestou ji spadla paruka a odhalila její krásné růžové vlasy.

Už tam skoro byli a Sakura ztratila až mnoho krve...Ledva dýchala už se chtěla propadnout do říše snů ale jedna jediná věta jí přiměla nadále zůstavat.

"Neumírej! Ne! Já tě miluju! Ty nesmíš umřít!"
Já tě miluju!Já tě miluju! Já tě miluju...Tahle jediná věta hrála růžovlásce pořád v uších.
Poté však usnula. Sasuke asi vteřinu po tom přivedl dívku do nemocnice kde jí vyléčily.

Sakura plavala v nějaké tmavé tekutině. Pak uviděla světlo a nějakého týpka. Může být přibližně starý jako ona.
Kdo je to? Pomyslela si a jakoby se domlouvala jen v myšlenkách.
Ty si ho nepamatuješ?Ozval se hlas.
Ne kdo je to?Zeptala se znovu. Pak si ale vzpoměla na tu větu. Nebo spíš podvědomí si vzpomělo.
"Já tě miluju!" Ona věta která dívku přiměla vyplavat nad hladinu. Tam ji ale svíjela neuvěřitelná bolest po celém těle. Rozhodla se proto zalézt zpět pod hladinu.

"Ztrácíme ji!" Ozvalo se přes sál.

Sakura tedy ještě jednou vyplavala na povrch. V tom ucítila něco teplého na své ruce.

"Neumírej..." Vzdychl zoufale něčí hlas a pak ucítila kapku vody. Slza? Ale čí? Zamyslela se ale nemohla si vzpomenout.
Sasukeho...Ozval se znovu ten hlas. Dívka si poté všechno vybavila a vyplavala nad hladinu. Tolik toužila po té větě celý svůj život a on? Řekne jí to až když umírá! Jak ironické...
Její tělo sužovala obrovská bolest ale mírnila se když znovu cítila jeho ruku a hlavně chtěla žít! Za chvíli už nevěděla o ničem...

Když otevřela oči tak hleděla do bíla. Porozhlédla se a zjistila že je na nemocnčním pokoji. Nemohla ničím pohnout. Hrozně to bolelo. Rozhlédla se znovu a tentokrát uviděla černovlasého chlapce jak dřímá opřený o židly přitom svírajíc její ruku. Zkusila pohnout rukou. Nepatrně ji pohla ale dřív než ji stačila zvednout tak ji tělem projela hrozná bolest. CHlapec s havraními vlasy nepatrně otevřel víčka ale pak je zase zavřel. Pak je znovu prudce otevřel a ve vteřině seděl na Sakuřiné postely.

"Jak ti je?" PTal se a pak se usmál. Ach jeho úsměv je tak nádherný.
"Teď už fajn" Zachraptěla.
"Neměla si to dělat!"
"Neměl si mě zabíjet" Řekla sípajíc.
"Já že tě zabil?! No dobře ale ty ses vyléčila to KArin tě málem zabila!" Upřesnil.
"Já nemyslím tohle. Žila jsëm ale uvnitř, uvnitř to bylo prázdné. Chyběls mi... Zabil si mě ne fyzicky ale psychycky!" Dodala a pevně semkla víčka k sobě protože jí zaštípaly slzy. Poté když si byla jistá že jsou zatlačené dost hluboko se podívala do tech dvou ónyxů. Sasuke se nad ní nahl.

"Gomen" Omluvil se a pak ji políbil. Krásně, jemně a něžně. Sakura víc než spolupracovala. Nemohla však ničím hýbat. Chtěla u ruce zasunout do vlasů ale zastavila ji ona palčivá bolest.

"MIluju tě" Hlesl když se od ní odpojil.
"I já tebe" Opáčila a usmála se. Sasuke ji úsměv oplatil a pak zvážněl.
"Bál jsem se o tebe, byla si v bezvědomí tři měsíce!" Vmetl jí do očí.
"Tři měsíce?!" Zajíkla se.
Jen přikývl. Ona byla v bezvědomí tři měsíce a přec ji pořád sužuje bolest v celém těle.
"A co ty?"
"Co co já?"
"Jsme v listové ne?"
"Jo to...Budu tady, už napořád" Usmál se a políbil ji.


O DVACET LET POZDĚJI

Sakura se opírala o kuchyňskou linku a zrovna vařila oběd když se ji kolem krku někdo ověsil.

"Čau mami!" Řekla skoro dospělá dívčina a líbla mamce pusu na tvář.
"Ahoj Aiko jak bylo ve škole?"
"Jó dobře!" Chtěla se z toho vyvlíknout ale Sakura se nedala.
"A co bylo na vysvědčení?" Zeptala se podezíravě.

"Určitě dostala kouli!" Vysmíval se jí malí kluk.
"Kaori ztichni!" Napomenula ho Aiko a dala mu pohlavek. Desetiroční Kaori se rozběhl za maminkou a začal ji tahat za zástěru.
"Mami Aiko mě bije!"
Sakura ho jen pohladila a dál sekala mrkev.

"No tak Aiko mluv copak bylo k vysvědčení?" Ozval se ze zhora mužský hluboký ale přitom krásný hlas. DOlů sešel Sasuke.

"Tatí...no..."
"Má pětku!" OZval se znovu Kaori.
"No tak Kaori nech svou sestru dopovědět!" POkáral ho jeho otec.
Aiko svého tátu prudce objala a vzdychla mu do košile.
"Nó?" Zeptal se nedočkavě když ho nechtěla pustit.
"Mám pět dvojek a jednu trojku" Zadívala se na něj andělským pohledem.
"Z čeho máš prosímtě tu trojku?"
"Z matiky"
"A jak to?"
"Když na gymplu je to těžké!"(berte to jako že je v ninja světě akademie pak gympl a až pak můžou dělat mise)
Sasuke nic neříkal, děti zalezly do pokojů protože Kariho vyslýchat nemuseli protože už předtím se chlubil že bude mít samé jedničky. Sasuke objal Sakuru ze zadu.

Sakura se na něj otočila a obmotala mu ruce kolem krku. Sasuke si ji k sobě přitáhnul a dlouze ji políbil. Líbal by ji dál ale to by je nesměl někdo vyrušit.

"Aiko! Máma s taťkou se tady olizujou!" Zvolal Kaori ze schodů. Sasuke za ním okamžitě vyběhl ale na prvním schodě se zastavil protože Kaori byl už někde v pokoji a tak se vrátil zpět k Sakuře.

*CRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRR*
Sasuke šel otevřít a když otevřel díval se do poměnkových očí jeho nejlepšího přítele.

"Jak vám dupou králíci?" Vyřval na celý barák Naruto.
"Králíci? Spíš děti! Ahoj Mini!" Usmívla se Sakura a pozdravila jejich desetiročního chlapce Minata.

"Ahoj teto!" ZVolal a už běžel nahoru protože věděl že tam je Kaori. V poschodí se objevila Aiko.

"Ahoj strejdo Naruto!" Ozvala se a přilítla k němu. I když jí bylo 17 let milovala Naruta. Řekněme že byla stejně šiblá jako on.

"A co jinak Hin?"
"Sak, všechno je v nejlepším pořádku" Usmála se a Sak ji úsměv oplatila. Pak ucítila něčí ruce na svých bokách.
"Tak já jdu za Narutem" Řekla Hinata když začal Sasuke líbat Sakuru na krku.

"I po těch letech tě pořád hrozně miluju" Otočila se k  němu a usmála se.
"Já tebe víc!" Úsměv jí oplatil a políbil ji.

________________________________________________________________

Tak snad se líbilo! Tuhle povídku mám rozepsanou už od 16. a tak jsem ji dnes dopsala a komentovaaat!! JInak se zblázním!
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 =) =) | 18. září 2010 v 9:44 | Reagovat

píšu první komentář to je supeer..A skvěláá povídky jen tak dál..:)♥♥

2 Lucinka Naomi Deidarinka Sasaki no Akasuna Lucinka Naomi Deidarinka Sasaki no Akasuna | Web | 18. září 2010 v 14:33 | Reagovat

kráása x)♥

3 Majulík-chan SB-nkoo =* Majulík-chan SB-nkoo =* | Web | 19. září 2010 v 18:06 | Reagovat

úžasná poviedka =D

4 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 4. prosince 2010 v 23:18 | Reagovat

kawaiiiiiii...úplne krásne :-)

5 angelika155 angelika155 | E-mail | Web | 6. června 2011 v 17:49 | Reagovat

dokonalá! úžasná ! perfektná! .....počkaj skočím po synonemický slovnik xD ano našla som to pravé:"´MOOOOC KAWAII POVIEDKA NYUUU :3 " :D  :D  :D  :D

6 saky saky | 8. července 2013 v 14:53 | Reagovat

ííííííííííííííííííííííí krásnej konec celé je to krásné :-D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama