Po těch letech se objevil....znovu 5

28. září 2010 v 21:42 | Ufonek
Tak další dílek tak si ho užijte =)


Ráno jsem
se probudila okolo šesté...Vyšla jsem na balkon a otřásla jsem se od závanu zimy... Prošla jsem se až k zábradlí a dívala se na lidi kolem. Když jsem uviděla to co jsem viděla tak se mi zatajil dech. Nemůžu tomu uvěřit...Proč?
Raději jsem zašla zpátky do pokoje a podívala se na Sasukeho. Udivila jsem se když tam neležel. Lekla jsem se když mě dvě silné paže chytly okolo pasu. Já jsem však neměla na nic náladu a Sasuke si toho asi všiml.

"Co je?" Zeptal se mě a nahodil utrápený výraz.
"Je to kvůli mně?"
Zeptal se a já jsem na něho vytřeštila oči.
"Kdes na tom byl? Ježiši ne" Obeznámila jsem ho.
"Tak co se stalo?" Řekl a pozvedl mi bradu takže jsem mu viděla do očí.
"Já...Naruto" Nestihla jsem to doříct protože mě Sasuke přerušil
"Co je s ním?" Řekl to takovým hlasem že se nedal přeslechnout podtón žárlivosti až jsem se obvinila z toho že jsem s ním něco měla...Zakývala jsem hlavou a sedla jsem si na postel stále ho držíc za ruku.
Jen se na mě nedočkavě podíval a já začala.

"Naruto...on...Podvádí Hinatu" Řekla jsem a na tváři mi hrál utrápený pohled.
"Zlatíčko...to bude v pořádku" Řekl a objal mě. Dokonale mě uklidnil a políbil mě na krk. Já jsem se usmála a seběhla dolů. Sasuke samozřejmě za mnou. Začala jsem krájet rajčata a udělala jsem nějakou snídani. Po společné snídani mě Sasuke opět uvěznil ve svém sevření. Dělá to nějak často...

"Co je?" Zeptala jsem se ho s úsměvem zatímco on bořil hlavu do mého ramena.
"Miluješ mě?" Zeptal se...Tahle otázka mě popravdě hodně zaskočila.
"Miluju tě" Odvětila jsem. On ke mně vzhlédl a políbil mě.
"Proč ses mě ptal když to víš...?"
"Jen tak" Odvětil a usmál se.

"A co s tou Hinatou?" Zeptala jsem se bijíc mi srdce rychlostí světla...Bylo mi jí líto. Ona ho miluje a on? Ji podvádí. Bylo mi pod psa.
"Nevím..." Odvětil a usmál se.
"Jak můžeš být tak klidný?" Zeptala jsem se ho podezíravě.
"Vždyť Naruto je tvůj přítel"
"To je pravda...nemysli si že mi to není líto! Ale nebudu si kazit den když mám tebe" Opět se usmál. Na tvář jsem vyhodila poloviční úsměv a víčka mi klesla tak že jsem vypadala jako by mi bylo všechno jedno. Víčka do půlky očí jeden koutek nahoru no neřekněte... Přesný blázen! Aspoň se tak cítím ale v mysli jsem stále měla usměvavou i když tichou Hinatu. A pak se mi tam znovu objevil ten pohled z dnešního rána... Budu jí to muset říct...Hinatě. Ani nevím s kým ji to podvedl. Jen vím že se líbal s nějakou holkou. No to toho teda vím že? No já si taky myslím ale co už nadělám no. Asi si všiml mého zadumaného pohledu protože jsem se hrozně lekla když mi skousl ušní lalůček.
Přisoupila jsem na jeho hru a laskala jsem mu jeho spodní ret. Pak jsem se od něho odpojila a rozeběhla jsem se na chodbu.

"Kam mi utíkaš?" Rozesmál se a já jsem se zaposlouchala. Nikdy předtím mi jeho smích nepřišel tak krásný... Možná to bude tím že tohle je upřímný smích. Obula jsem si boty a vyběhla ven.
To co jsem viděla mi dralo slzy do očí. Tohle je ten nejhorší den. Tohohle jsem se přesně obávalo. To se mi snad zdá mé myšlenky a bohužel ty zlé byli vyslyšeny.
Hinata tam stála a řvala po Narutovi, tvář ji lemovaly slzy a nahrazovaly je pořád nové a nové. Ale nechápu proč zrovna před Uchiha sídlem. To vážně nechápu no možná to bude tím že tady nikdo moc není. Kromě nás samozřejmě. Naruto si jen něco mrmral pod nos a mě to dokonale zmátlo.

"Nenávidím tě Uzumaki! Nikdy se nestaneš hokagem! Maximálně jenom děvkařem!" Zakřičela na něho naposledy a utekla. Až na to že Naruto už je hokage no asi myslela dobrým hokagem.
Naruto tam tak ještě chvíli stál ale pak taky odešel. Rozkoukala jsem se a pohlédla vedle sebe. Stál tam Sasuke s pootevřenou pusou a stále zíral na to místo kde byl Naruto. Přeju si aby se tohle nestalo mně a Sasukemu. To bych už asi vážně nezvládla. Pořád jsem se na něj dívala a on po chvíli sklopil hlavu a odešel zpět do domu. Vůbec jsem ho nechápala ale bylo mi to jedno. Musela jsem za Hinatou. Ani jsem mu neoznámila kam jdu jen jsem se rozeběhla pryč. Doufala jsem že tam bude. Máme s Hinatou totiž naše tajné místo v lese. Je tam jezírko a skalka. Mám štěstí. Seděla tam, hlava mezi koleny a plakala. Já jsem ji objala a šeptala ji konejšivá slůvka.
Po chvíli přestala a podívala se na mě.

"Díky" Zašeptala a utřela si slzy.
"To je v pohodě...Co se stalo?" Řekla jsem jakobych to nevěděla.
"On mě podváděl" Zašeptala.
"S Fraisi" Dodala pak a sklopila hlavu. Tak teď jsem tomu nerozumněla
dvojnásobně... Tak ta holka z rána byla Fraisi? Ale jakto vždyť si s Hinatou tak rozumněla. Nechápala jsem.

"Ale vždyť jste si spolu tak rozuměli!"
"Já vím ale ona mě zradila a ke všemu s tím nemůžu nic dělat"
"Hin, je mi to líto" Zašeptala jsem a vztala.
"Nevadí" Odpověděla a chytla se mé ruky kterou jsem ji podávala a s pomocí ní vztala.
"Hodně si mi pomohla" Zašeptala a z očí ji opět vyteklo pár slz.
"Chci být sama..." Sklopila hlavu.
"Chápu" Naposledy jsem ji obejmula a pak jsem se vytratila. Hrozně jsem se loudala a přemýšlela o Narutovi. Že by byl vážně tak hrozný? A já jsem si myslela že je dobrý! Zaťala jsem pěst. Ve tváři mi hrál vražedný pohled. Lidi kolem mě si říkaly že by se mnou nechtěli nic mít ale mě to bylo jedno... Zalezla jsem do svého domu a šla jsem rovnou do ložnice. Překvapilo mě že tam seděl Sasuke.

"Kde si byla? Bál jsem se o tebe" Řekl a už jsem se opět ocitala v jeho objetí.
"S Hinatou"
"No tak ona se z toho dostane" Utěšoval mě a pohladil mě po tváři.
"Já ti nevím Sasuke..." Hodila jsem na něj utrápený pohled.
"Neboj se, ona je silná" Zašeptal a pak mě políbil. Nejdřív jemně a něžně, pak vášnivěji až se z toho dostal dravý a hladový polibek. Svalil mě na postel a lokty si opřel vedle mojí hlavy. Pak se nadechl a podíval se mi do očí.

"Miluju tě" Řekl a já jsem se usmála.
"I já tebe" Opáčila jsem a svalila ho pod sebe. Jen jsem se na něho usmívala. Víc jsem nepotřebovala.
Přehrábla jsem se po stolku plném papírů a náčrtů a nakonec jsme našla to co jsem hledala. Sundala jsem z toho jednu kuličku a dala nad Sasukeho pusu. Ten se proto okamžitě natáhl a já jsem ucukla.

"Si ráda hraješ jo?" Ušklíbl se a já znovu byla pod ním. A kuličku z Danga už měl dávno v puse. Pak vzal druhou a sám se do ní zakousl ale jen do půlky a tu druhou dal mě já jsem se taky zakousla a snědla jsem to sladké.

"Odkdy máš rád sladké?" zeptala jsem se
"Od té doby co jsem se zamiloval" Řekl a mě vyjely koutku směrem nahoru. On mi úsměv oplatil a svalil se vedle mě.
Objal
mě a přitáhl si mě k sobě. Já jsem se mu schoulila v náručí a hlavu jsem choulila do jeho hrudi.

"Je mi s tebou dobře..." Zašeptala jsem
"Jenom dobře? Já když můžu být s tebou a tisknout si tě k tělu jsem ten nejšťastnější
člověk na světě" Neviděla jsem to ale cítila jsem jak se usmál. Miluju ho hrozně moc. Ale jak mám vyjádřit že když jsem s ním mám motýli v břiše a když se mě dotýká tak mnou neustále projíždí elektrický proud. Znova a znova a ještě jednou. Nemůže přestat. Ale je to příjemné až trochu moc. Na nic teď nemyslím jen nasávám tu omamnou jeho vůni. Která mi tolik pomotala hlavu.
Pohlédnu na něj což způsobí že musím zvednout hlavu. Vidím jak má zavřené oči a spokojeně oddechuje. Vypadá to jako by spadl. I sevření trochu povolilo tak žeby? Nevím...ale každopádně mu neodolám a políbím ho. Udiví mě když mi to oplácí. Mám pocit ho někdy zabít.

"Ty!" podívala jsem se na něj výhružně. On se na mě dívá s pobavením napsaným ve tváři. Obrátím se na druhý bok a dělám uraženou. Zatím nic nedělá tak zavřu oči a přemýšlím. Znovu se mi vkrádá do mysli Hinata jak tam tak brečela. Je mi jí opravdu líto, tohle si nezasloužila. Ucítím pak jemné rty na mém krku ale já to úplně ignoruju a přemýšlím dál. Tohle si nezasloužila... Sasuke mi kouše kůži a pomalu ji saje no asi tam budu mít cucfleka.
Tohle si ale nezasloužila, i kdyby byla největší rebel tak tohle si nikdo nezaslouží. A navíc taková hodná, milá, nic nedělající a tvrdě trénující dívka jako je Hinata. Ucítím dech na mém uchu a trochu se zachvěju.

"Saky, netrucuj...Ničí mě to" Pošeptá mi.
"Já netrucuju..." Řeknu a znovu zamýšlím nad Hinatou no tentokrát začnu nadávat na Naruta jaký je to hajzl a co si to dovoluje podvádět Hinatu s Frasi...No jo, Sasuke to ještě neví...
"Ne tak co děláš?"
"Přemýšlím..."
"A nad čím? Nad Hinatou?" Zeptá se.
"Jo...a že nevíš s kým ji Naruto podváděl?"
"Netuším" Řekne a znovu se přesouvá k mému krku.
"S tvojí milou příbuznou" Podotkla jsem trochu vytočeně.
Cítila jsem jak ztuhl a to mě ještě víc znepokojilo.
"S Fraisi? Ale...jak?" Zeptá se do vzduchu a prudce si sedne na okraj postele.
Já si sednu na čtyři jako kočka a dám mu ruku na rameno.

"Nech mě!"Zakřičí na mě a ožene se rukou čímž tu mou setřese. Mě zaštípou v očích slzy a odeberu se pryč. Teď jsem citlivější než dřív...Už zase.
Zamknu se v koupelně a svezu se po dveřích. Proč mě to tak zasáhlo...Jsem divná. Přitáhnu si kolena k hlavě a po tváři mi sjede slza. Dneska je toho na mě moc. Nejdřív Naruto a Fraisi, pak hádka mezi Narutem a Hinatou a teď se na mě Sasuke chová hnusně. Já vím že ho to vzalo ale nemusel být takový...Vždyť já mám taky city! Zvykřičníkuju to a uteču smrem k oknu.

"Sakuro otevři! Omlouvám se, nechtěl sem!" Zakřičí Sasuke a buší na dveře ale já jsem mu nerozuměla protože jsem vyskočila. Skočila jsem na druhou střechu a pak na další a další. Mířila jsem k tomu místu...Místu s jezírkem. Naskytá se mi krásný pohled a já si sednu a namočím nohy do vody...
Nechala jsem své pocity vyplavat na povrch. Bylo mi to všechno hrozně líto. Slzy mi stékaly po tvářích a dopadala z brady na kolena.

Na chvíli přeruším Sakuřin pohled :)
Sasukemu v tu dobu ruply nervy a vyrazil dveře. Rychle se porozhlédl po místnosti a zděsil se když tam nenašel Sakuru. Přišel k oknu. Bylo otevřené. Bál se že se jí něco stalo. Šel blíž k oknu a na celou Konohu vyřval:
"Sakurooooooo!" Byl zoufalý...
Znovu Sakuřin pohled

Slyšela jsem jak někdo zařval moje jméno a hned jsem se tam rozeběhla. Jak jsem hádala byl to Sasuke. Rychle jsem hopsla zpět otevřeným oknem od koupelny. Zděsila jsem se když jsem uviděla vyražené dveře... Sasuke úplně šílel. Našla jsem ho v obýváku s hlavou v dlaních.

"Sasuke" Zašeptala jsem a on ke mě vzhlédl. Konečně jsem viděla jeho tvář. Byla uslzená. On plakal? Kvůli mně?
"Sakuro!" Vykřikl a ve vteřině byl u mě.
"Tohle mi nedělej...Víš jak jsem se bál? Tak víš?"
"Nevím ale děsí mě to..." Řeknu a už mě svírají dvě silné paže.
"Je mi to líto..." Zašeptá a já na něj tázavě pohlédnu. Po nějaké době mi to dojde.
"Nic se nestalo, to já jsem přecitlivělá..." Odvrátím zrak ale předtím mu utřu slzy.
On se pousměje a políbí mě.
"Miluju tě...A proto mi musíš všechno říkat jinak se zcvoknu"
"I já tebe...A neboj budu..." Usměju se a tentokrát ho políbím já.
___________________________________________________________
Tak snad se líbilo a kometíky neuškodí :)
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 28. září 2010 v 22:23 | Reagovat

jééééééééééé....to je upe úžasnýýýýý...rychle pokráčko prosím =) =)

2 Shikashi Zaraki Shikashi Zaraki | Web | 29. září 2010 v 15:05 | Reagovat

Chceš zabít, zase v tom nejlepším skončit, no ta kbrácha mě pěkně sklamal, si to časem u něho vyřídím.

3 nelinka-stacy349 nelinka-stacy349 | 29. září 2010 v 15:11 | Reagovat

wááááw dalej rychlooo

4 Akemi tvoje SBénko Akemi tvoje SBénko | Web | 29. září 2010 v 17:10 | Reagovat

Moc se ti to povedlo!A taky se mi to moc líbí!

5 Majulík-chan SB-nkoo =* Majulík-chan SB-nkoo =* | Web | 29. září 2010 v 18:09 | Reagovat

uzasnee.. strasne sa ti to podarilo =D

6 mia mia | 29. září 2010 v 19:20 | Reagovat

pokračkoooooooooooooooooo

7 Saku-chan Saku-chan | Web | 29. září 2010 v 19:28 | Reagovat

Daaalší :) Je to uple super tak další :)

8 =) =) | 29. září 2010 v 22:10 | Reagovat

pokráčkooo!! :)

9 sisa357 sisa357 | 21. prosince 2010 v 17:28 | Reagovat

velmi dobre a pokrackoo

10 Erka Erka | 28. května 2012 v 16:25 | Reagovat

Doufám, že to bude dobrý i tak dál ! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama