Pro =)) (Aňu), Elfové a víly 1/3

9. září 2010 v 22:09 | Ufonek |  Jednorázovka na přání
Tak gomen Anne-niichan že to tak trvalo ale škola je na nic =)

V dávných dobách kdy žili elfové, víly, vlkodlaci upíři bila dvě království. Jedno bylo Elfů a druhé bylo víl. Stále proti sobě útočily. Nikdy nebyl objasněn přesný důvod a i když víly byly jen dívky a ženy ( hej tak asi kluci xD) byli velice silné mnohdy silnější jak elfové. Povím vám příběh o dvou mladých úplně z jiného království které změnily navždy osud těchto podivných stvoření.

Zrovna bylo po boji a na bojišti zůstala jen jedna víla. Klečela na kolenou a vydýchávala se. Právě porazily elfy. Ale ještě nemají vyhráno. Dívka upírala zrak do země a její růžové vlasy jí létaly do země. Nikdo z jejích přátel tu nezůstal. Dokonce ani modrovláska Hinata. Její nejlepší kamarádka si také šla ošetřit své rány. Proč se tak diví vždyť je to normální ale ona nešla jen své zelené oči upírala k zemi a vydýchávala se. Rozhlédla se po bojišti a na druhé straně uviděla elfa. Přišla blíž. Ležel, měl slabě otevřená víčka a krvácel. Jeho vlasy byly uhlově černé a oči i když do nich moc neviděla tak úplně stejné barvy možná ještě tmavší.

Rychle k němu klekla a začala ho léčit. I když byl elf a byl proti nim nemohla se dívat na pohled který jí tak sužoval. Nedokázala se dívat na člověka, elfa či něco podobného jak umírá a ona mu může zachránit život ale jediné co nechápala bylo proč ho tady nechali. To vážně jsou tak hrozní?? Ptala se sama sebe a doléčila onoho elfa. Uměla léčit její chakrou víly používali k boji ninjutsu a občas genjutsu no elfové používali své oční techniky a taijutsu a téže občas genjutsu, a používali ještě své luky a šípy do kterých vložily oheň. Až teď si všimla že je neuvěřitelně krásný a jeho oči se upírají na ni. Pak uslyšela hlas, jeho hlas který byl tak neodolatelně krásný.

"Proč si to udělala...Si přece víla nebo ne?" Zazněl jeho hlas a pak na ni upřel ten svůj zrak s pořád přivřenýma očima.
"Já...nemůžu se na někoho dívat kdo umírá a přitom mu nepomoct je mi jedno že jsem právě porušila řád je mi všechno jedno, nestojí to za to. Je mi jedno že jsi elf a já jsem víla, nemáme si pomáhat ale já už jsem taková!" Odpověděla mu z důrazem v hlase.
"Děkuju" Usmál se na ni a posadil se. Ten jeho úsměv byl jeden s nejkrásnějších které růžovláska viděla. Nemohla od něj odtrhnout oči.

"Jak se jmenuješ?" Vytrhl ji z přemýšlení elf a nastražil své špičaté dlouhé uši.
"Sakura" Odpověděla mu a stočila pohled na své šaty stejné barvy jako její oči.
Sasuke jí prsty znovu pozvedl bradu aby ji viděl do očí.
"Já jsem Sasuke" Zase ten jeho úsměv při kterém Sakura úplně roztávala.
Sakura se nazmohla ani na slovo. Jen se potichu zvedla a chtěla odejít protože tady už jí žádná práce nečeká no zastavila jí něčí ruka.
Sakura se na něj otočila.
"CO potřebuješ?" Optala se.
"A co ty?"
"Co co já?" Nechápala no pak se ji podlomila kolena a ona pochopila. Úplně si zapoměla vyléčit své vlastní rány a už neměla žádnou chakru.

"Odnesu tě" Oznámil ji a vztal.
"N-ne já to zvládnu!" Opáčila na něj odhodlaně no on si stál za svým a vzal ji do náručí.

"Pusť mě prosím!" Žadonila Sakura no Sasuke neodpovídal a jeho stisk byl pevný až došli k jejich vesničce.
Až tady ji Sasuke pustil.

"Děkuju a..." Sakura nevěděla co má říct. Přece jen to byl elf a ona víla.
"V pořádku i já děkuju tobě. Jsmě si kvit ne?" Usmál se. Při pomyšlení na ten jeho úsměv si Sakura uvědomila že kdyby ho uviděla jiná elfka hned by se do něj zamilovala při tom pomyslela na štětku Karin a zalezla pod vodopád kde se nacházel vchod s tajným kódem do vesnice. Při vstupu ji čekala Ino.

"Saky si v pořádku?" Přiběhla k ní její kamarádka a začala ji ošetřovat.
"Hai, nic mi není." Ujistila ji a nechala se dále vyšetřovat blondýnou.
Ino se na ni podezíravě podívala no pak s tím přestala a doošetřovala jí rány.

"SAkuroooooo!! Mám hlavní zprávy o bojích od velké víly (xD)" Volala na ni Hinata z dálky. No za chvíli svým tančivím a ladným krokem byla u ní.
"Jaké jaké, co Tsunade zase nařídila za souboj?" Vyjekla Saky.
"No zítra je další boj proti elfům, pojď trénovat!" Zdůraznila ji Hin.
Ale jak teď může bojovat vždyť musí teď myslet na elfa ze souboje jak se jí představil Sasuke. Neví jestli zvládne bojovat.
__________________________________________________________________________

"Sasuke kde si byl tak dlouho?" Zeptal se svécho mladšího bráchy Itachi. Sasuke však neodpovídal byl zahlooben do svých myšlenek na vílu s růžovími vlasy a smaragdovíma očima.
"Haló Sasuke posloucháš mě?" Zamával mu před obličejem Ita když už se konečně na něj podíval pořádně.
"Ne!" Odpověděl mu klidně.
"Co se stalo? Dneska si jako vyměněný!"
A tak mu Sasuke vyprávěl všechno o růžovlasé víle, jak ho vyléčila apod.

"Sasuke? Snad si se s ní neskamarádil!"
"Myslíš? Já myslím že ne" Obeznámil ho Sasuke.
"Jen aby ale tuhle růžovlásku jsem už viděl bojovala s Kakem a prý je dost silná!"
"S Kakem?" Zopakoval po něm udiveně Sasuke.
"S Kakashim ježiši mariááá!! Už ani tohle nepoznáš!" Zamračil se Itachi. ( Kakem xD výtlem prostě!!)
Sasuke si jen povzdychnul a začal znovu myslet na vílu. Na první pohled se zamiloval do jejích zelených očí.

"Sasukeeeeeeee!! Zítra je zase boj!" Volal na něj jeho hyperaktivní přítel přezdívaný "hurikán" protože vždy jednal zbrkla a do všeho se pouštěl po hlavě.
"Naruto co je?!" Zeptal se ho z ostra Sasuke.
"Neposloucháč mě?? Říkal jsem že máme zase zápas!!" Zakřičel mu do ucha Naruto.
"A kdy?" Zeptal se znuděně myslíc na Sakuru.
"Zítra" Odpověděl mu suše a už zase pádil pryč, zřejmě to říct ostatním.
Zítra? Ale co Sakura? Od té doby co ji uviděl by ji nedokázal ublížit...co když?...no to je jedno. Nezaobíral se tím dál Sasuke a šel spát. Alefové neměly nějaké zvláštní příbytky jako víly. Spaly pod širákem. No Sasuke nemohl usnout a tak se díval na temné nebe poseto tisíce hvězdami. Spojil si pár hvězd a vznikl mu z toho Sakuřin obličej. Zakýval hlavou jakoby ji chtěl zahnat ze své hlavy pryč no Sakura ho pořád ne a ne opustit. 
Sakura na tom byla podobně. Pořád myslela na onoho elfa s temě černými vlasy a oči téže barvy.
Nevěděli kdy a ani jestli už bylo ráno no usnuli.

Ráno se oba probudili a zase se jim do hlavy vkrádal ten druhý. Šli trénovat a připravit se na dnešní boj. Sakura trénovala s Hinatou a Sasuke jak jinak s Narutem.

Už byla očekávaná hodina onoho boje. To ještě ani jeden netušil jak jim tahle bitva zamotá hlavu.

Elfové i víly už byli na dohodnutém místě a postavili se do bojových pozic při čemž se za chvíly rozeběhly proti sobě. Všichni už bojovali jen dvě nelidské bytosti ne. Vyšla na sebe s bojem což ani jeden nechtěl. Upřeně si hleděli do očí a pak Sasukemu v očích zazařil sharingan. Sakura se taky vzchopila a zavřela oči. Rozeběhli se proti sobě. Sakura měla zavřené oči pro to protože jen tak se mohla ladně vyhýbat všem útokům, byla volná protože tancovala mezi jeho útoky. Sasuke vždy dal ránu ale takovou aby ji moc nezranil, stejně tak na tom byla Sakura. Nechtěla mu ublížit. No ale nemohla jinak když na ni Anko zavolala ať se nefláká a vzchopí se musela použít nějaké ninjutsu. Nastřádala do rukou chakru a pak je tvrdě přimkla k sobě. Udělala pár pečetí a pak ji z pusy vyšlehl modrý pamen legendárně nazýván "blue fire" Shizune se na ni s úžasem podívala. Tohle dokázalo používat jen s velmi mála víl a tohle od ní opravdu nečekala no nemohla říct že to bylo dokonalé protože je to přece jen těžké jutsu na zvládnutí ale i tak tím všechny ohromila.
Sakura tohle jutsu ale dlouho vypilovala a bylo dokonalé jenže použila málo chakry aby Sasukeho nezranila. Ten však její útok odrazil a sám zaútočil svou ohnivou koulí ale taky jen s kapkou chakry no do toho přimíchal fuuton (vítr) takže ji to odfouklo na nedaleký strom. POtkla se o něj a sesunula se k zemi. Vydýchávala se a Sasuke k ní přišel. Měl strach zda se jí něco nestalo ale všechny city zamaskoval pod jeho kamennou tvář. Sakura se na něj podívala a to co viděla ji šokovalo. Kde je ten usměvavý Sasuke ze včerejška? Proč má tak kamennou tvář bez sebemenšího náznaku citu? Takové myšlenky se honili Sakuře hlavou no však ji z jejího přemýšlení někdo vyrušil.

"Zajmout!" Přikázal Yamato a Sasuke ho poslechl. Vystřelil na ni jeden šíp který ji přichytil její zelenkavé šaty ke kmeni stromu. Pak k ní přišel, vyndal šíp a svázal ji provazem. Ale neutáhl ho moc aby ji to netlačilo protože přece se ji nechtěl dotkonout a navíc ji ublížit. Přehodil si ji přes rameno jako pytel brambor a vydal se ke svému bratrovy.

"Juuken!" Rozlehlo se krajinou a Hinata se vytasila se svou zbraní proti Sasuke s cílem zachránit Sakuru, nebylo ji to však nic platné protože ji cestu zastoupil Neji a vykryl její útok. Elfové se tedy vraceli s úlovkem no ale ani víly si něco z boje odnesly. S něčím co bylo pro elfy hodně důležité a bez čeho se nemohly obejít...

Sakura sebou půlku cesty šíleně mlela no pak se uklidnila a určila že to nemá cenu. A tak zůstala v klidu ale stejně chtěla vědět proč se teď Sasuke chová tak jak chovál.

V jejich sídle se k ní chovali hrozně, přivázali ji ke kůlu jakoby jim měla utéci. No ona však nic takového neměla v plánu. Večer téměř v noci přišel Sasuke.

"Proč se tak chováš?!" Zařvala na něj Sak
"Jak se chovám?" Optal se jí.
"Proč si tak arogantní ty nejsi ten Sasuke ze včerejška!!" Řvala znovu a z očí jí vytryskli slzy. Nemohla uvěřit tomu že by se Sasuke takhle změnil.
"Jak to ty můžeš vědě? Vůbec mě neznáš!" Zařval na ni na zpět Sasuke až se Sakura lekla.
Sasuke ji odvázal a chytil ji jednou rukou za obě dvě zápěstí a vedl ji někam jinam ale ještě předtím ji utřel slzy. Nechtěl aby plakala.
Odvedl ji do vězení kde to měla aspoň pohodlnější a šel zase zpátky někam pryč.
Sakura se tiše rozvlykala. Měl pravdu. Vůbec ho nezná. Jen si myslela že je hodný ale on je jen namyšlený kretén s hezkou tvářičkou. Jen se přetvařoval!! Přestala brečet a raději si lehla na postel a zanedlouho usnula.

"Itachi přemístil jsem Sakuru do vězení aspoň nebude dělat tolik povyku" Zdělil svému bratrovy Sasuke a protřel si oči protože se mu začínali klížit.
"Ale jsi si vědom toho že si s ní teď můžeme dělat co chceme? Můžeme ostatní víly vidírat nebo si s ní užít" Zašklebil se Itachi. Tak na tohle Sasuke ani nepomyslel nechtěl aby se jí něco stalo a už vůbec ne aby ji někdo znásilnil.

Tohle nehodlal poslouchat a tak se vydal někam pryč. Šel letními ulicemi jejich králoství a vítr si pohrával s jeho uhlovými vlasy. Pořád na ni musel myslet a nakonec se rozhodl za ní vydat.
Šel zase cestou zpět do jejich královztví a zamířil do věznice. Podíval se přes mříže a zjistil že Sakura spí. POtichounku otevřel dveře a sedl si k ní na postel.
Měl neuvěřitelnou chuť ji pohladit po tváři ale to by se asi vzbudila. Ještě chvíli se na ni díval pak se pomrvila a už svou ruku nedokázal ovládnout takže jeho ruka teď skončila na Sakuřině tváři. Pořád měl ale ten chladný výraz který nic neříkal. Pořád ji odhrnoval vlasy z obličeje na polštář po kterém byli její polodlouhé vlasy rozprostřené jakoby je někdo jen tak pohodil a přitom složitě srovnával. Najendou Sakura prudce otevřela oči.

"Co tady děláš?!" Vyjekla a prudce se posadila.
Sasuke se jen opřel o zeď stále s tím lhostejným výrazem ji pozoroval. Když se dlouho neozýal tak Sakuře ruply nervy.
"Si jen namyšlenec! Myslíš si že jsi bůhví co a včera si se na mě musel přetvařovat co!" Vyjela na něj.
"To není pravda!" Bránil se a chytil sakuře zápěstí a už chyběll jen kousek aby narazili do stěny.
"Ne tak jaká je teda pravda?!" Zeptala se ho ostře přičemž jeho oči povolili a už neměl výraz takového namyšlence. Sasuke ji hrubě přirazil ke stěně a přiblížil se k ní natolik že kdyby se Sakura je o minimetr pohla tak by se políbili.
Sakuře se zrychlil dech a její trup se pravidelně zvyšoval pod nádechy a někdy si myslela že snad nedýchá a její srdce vynechává údery.
"Já jsem to nepřetvářel!" Upřel na ni ty jeho ónyxové oči.
Přiblížil se k ní ještě víc a začal jí líbat teď si byl jist že ji miluje. Že by to co říkal Itachík byla pravda?

Flash back:
"Itachi? Nevíš co to je když....
_____________________________________________________
Tak lidičky pokračování příště =) prosím komentíky... tohle byl jen ještě takový úvod do děje příště už to bude lepší =)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 naruto109 tve milovane sb naruto109 tve milovane sb | Web | 10. září 2010 v 13:26 | Reagovat

aahojky jakpak se mas??ja se mam dobre ted jsem prijela z toho sportovniho kurzu=Dbyla tam velka sranda s klukama jsem se hodne zasmala=D taky jsme spolu hraly ping pong obihacku to byla taky sranda no veci informace o tom jak jsem se mela na kurzu najde na mim blogu:-)no tak ja jdu o blog dal=D zatiim pa

2 Kate Kate | 10. září 2010 v 16:34 | Reagovat

mno lepsi nez ja :-D

3 mia mia | 10. září 2010 v 18:32 | Reagovat

pokračkoooooooo

4 Jana.K.225Inuzuka ♥tvoje SBéé♥ Jana.K.225Inuzuka ♥tvoje SBéé♥ | Web | 10. září 2010 v 18:50 | Reagovat

no,nejsi sama,i já,ale proč,není důležité :D noooo,co se stalo v těláku,MLUV! :-p a řeknu ti,co se málem stalo ve škole u nás :-D

5 Jana.K.225Inuzuka ♥voje SBéé♥ Jana.K.225Inuzuka ♥voje SBéé♥ | Web | 10. září 2010 v 21:00 | Reagovat

wow,tak s tím koncem jsi měrozesmála nejvíce xD ale tu svou příhodu ve škole jsem zapoměla xD informuju tě,až si vzpomenu xD jediný co si pamaruju je,že jeden magor se popsal zvýrazňovačem(bazvou,která z něho vytekla)a když začal tělák tak se umýval houbou na tabuli xD

6 =) =) | 12. září 2010 v 15:26 | Reagovat

Krásnéé..užasnéé..moc děkujůůů!! :) :*♥

7 hinata hinata | 19. května 2013 v 9:39 | Reagovat

bomba :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama