Jak to skončí? 10

9. října 2010 v 14:05 | Ufonek |  Povídky jen tak poházené xD
Tak je tu další díl...Tenhle se mi doslova chtěl psát :) takže snad se líbí...Řekněte své názory v podobě komentářů, případně kritiku :)



Otevřu dveře a spatřím mě známého střeštěného blonďáka, otevřu dveře a uvidím jeho tvář. I když jsem ji už viděl kukátkem tak teď je skleslá a upírá na mě ty modré studny.

"Naruto?" Zeptám se nevěřícně...
"Můžu dál?" Zeptá se a já jen kývnu... Posadíme se do obýváku a on samozřejmě zaujme gauč a podívá se na mě s vážnou tváří.

"Co se stalo?" Zeptám se on se na mě udiveně podívá.
"Co se stalo? To bys měl vědět ty...Co si to ze Sakury udělal?" Podívá se na mě vyčítavě.
"Já z ní? Spíš ona ze mě!" Upřesním mu ale on jakoby mě ani nevnímal
"Sasuke...kdybys věděl..."
"Co bych měl vědět?!" Osopím se na něj vytočeně.
"Sakura...Sakra nech si to vysvětlit! Seš strašně tvrdohlavej víš! Něco si vezměš do hlavy a všichni musí uznat že TY máš pravdu! Ale tak to není Sasuke!" Vychrlil to na mě přičemž se zvedl a jen tak se na mě pohrdavě díval. Dotklo se mě to...Ale já samozřejmě nedám nic znát.
"Hmm" Řeknu přičemž mám na tváři zase ten lhostejný pohled.
Naruto nic neříká jen se ušklíbne a odchází e dveřím...Dotkne se kliky ale pak jeho ruka opět sklouzne podél jeho těla.

"Nech si to vysvětlit" Řekne naposledy před tím než odejde. Zaklapnou dveře a já to musím rozdýchat. Že by to nebylo tak jak si myslím? Je to jinak? Nemám pravdu? Křivdím jí? Otázky mi prochází hlavou ale na žádnou nenalézám odpověď. Prudce vstanu ale to jsem neměl dělat. Chytnu se za hlavu a opět se sesouvám na pohovku. Třeští mi hlava. Ale zajímavé je že jsem si toho všiml až teď. Měla by mi to vysvětlit to ano ale co když...Sakra! Zanadávám a odebírám se ke dveřím.
Pomalu se má ruka zvedá a následně otevírá dveře... Rozejdu se tichou ulicí, ruce v kapsách a myšlenkami někde pryč. Když se rozhlédnu kde jsem tak zjistím že jsem blízko Ichiraku... A tak tam nakouknu a spatřím tam opět hokageho a? A toho kluka...to není všechno, sedí tam ještě Sakura a živě o něčem diskutují. Nechápu jak se s ním Naruto může bavit. Chci vysvětlení! Hned teď! A jak říkal Naruto jsem tvrdohlavý takže to musím vědět a jediná možnost je...

"Sakuro?" Zeptám se a ona na mě upře ty své zelené smaragdy.
"Hm?" Řekne celkem s nezájmem.

Sakuřin pohled:

Povídáme si v Ichiraku a najednou za sebou slyším mě až trochu moc známý hlas.

"Sakuro?" Řekne a já se bleskurychle otočím a uvidím jeho...
"Hm?" Řeknu s nezájmem ale ve skutečnosti mám co dělat abych se nerozbrečela.
"Můžeš na chvíli?" Zeptá se mě a mě srdce poskočí...
"Hm..." Řeknu opět a zvedám se přičemž je tam nechávám... Jdeme cestou stále mlčky až se dostaneme k jeho domu...
Jednoduše projdeme a on se posadí... Na tváři má ten jeho mnou nenáviděný kamenný nic neříkající pohled.

"Tak...co potřebuješ?" Zeptám se a už neskrývám svou tvář pod tou kamennou...
"Já...chci to vysvětlit" Zeptá se sklidem a naznačí mi abych si sedla...

"Není to tak jak si myslíš" Začnu ale on mě nenechá domluvit.
"Jak můžeš vědět co si myslím?! A vůbec...!" Zvedne se a zakřičí na mě....Já už to nevydržím a po tváři se mi začnou kutálet slzy...
"Myslíš že to se mnou nic neudělalo? Sakra jsem nešťastný!" Znovu zakřičí ale já ho překřičím...
"Buď ticho! Nic nechápeš!!" Zakřičím skrz vzlyky...
"Já myslím že to až moc dobře chápu!" Zakřičí...už zase se cítím tak bezmocná ale tentokrát...to tak nenechám!
"JE TO MŮJ BRATR SAKRA!!" Zakřičím a sesunu se k zemi...

Sasukeho pohled...

Když jsme přišli ke mě tak jsem začal s klidem...chtěl jsem si to vyříkat ale neovládl jsem se. Začal jsem na ni křičet a pak na mě zakřičela tu větu...

"JE TO MŮJ BRATR SAKRA!!" Zakřičela a sasunula se k zemi přičemž ji ovládal pláč. Stuhnul sem...nemohl jsem ani dýchat a když se mi to konečně podařilo tak jsem měl problémy...

"Dlouho jsem ho...vlastně nikdy jsem ho neviděla..." Zašeptala ale já ji stejně slyšel... Nebyla to ona ale byl jsem to já kdo ubližoval... Už zase...pomyslím si a musím si sednout. Schovám hlavu do dlaní a až pak mi dojde co jsem vlastně udělal. Je to přesně tak jak říkal Naruto... Jsme sobec. Neskutečný sobec...Okamžitě se zvednu a roztřesenýma nohama dojdu k Sakuře. Sednu si k ní a obejmu jí.

"Odpusť" Zašeptám a zabořím tvář do jejích zad.
Otočím si ji k době a chci se podívat do jejích očí jenže ona mi to nedovolí... Pak na mě pohlédne stále roníc ty kapky které mě tak ničí...Je to ale moje vina. Ano, křivdil jsem jí, celou tu dobu... Najednou přestane plakat a v jejích očích se na krátkou chvíli objeví bolest a myslím že nemá daleko k výkřiku. Pak její oči...dřív ty studny plné něhy a lásky a teď? Jsou prázdné a průsvitné jako voda. Nic v nich nevidím a to je co říct... Vůbec nic jen nic neříkající pohled který mě tolik obtěžuje.

"Saky?" Zeptám se ale odpovědi se mi nedostane.
"Saky?" Zeptám se tedy ještě jednou ale opět žádná odezva...
"Sakuro!" Křiknu a přitisknu si jí víc k tělu...Její ruce jako by ovadly...Nebrání se ale ani nespolupracuje... Proto se nad ní nahnu a co nejjemněji jí políbím... Nic nedělá...Štve mě to.

Zvednu jí na ruce přitom si jí stále tisknu k tělu, odnesu ji do ložnice a položím na postel. Přikryju ji peřinou a sám si k ní vlezu. Obejmu ji zezadu a nic nedělám...
Jak už jsem říkal, nebrání se ale ani nespolupracuje... Pohlédnu z okna a vidím jen tmu která mě tak pohlcuje že raději odvrátím zrak a ucítím známou vůni jejích vlasů...
Chci aby bylo vše jako dřív ale to e asi nestane...Sakra pro já jsem tak blbej?! Idiote!Idiote!Idiote! Křičím na sebe v duchu a i s nadávkami typu: Kretén a naprostý vypatlanec usínám.
Ráno se probudím a uvidím jen růžovou...Pak mi dojde vše co se stalo. Otočím si ji k sobě. Oči má přivřené a pořád tak prázdné...
"Saky..." Zašeptám a pohlédnu ji do očí

Sakuřin pohled:
Když jsem si na něj vylila své srdce tak ke mě přiběhnul a obejmul mě... Nechtěla jsem aby mi viděl do očí a tak jsem sklopila zrak... Rozmyslela jsem si to a hrdě do nich pohlédla. Pak mi celým tělem proběhla bolest a ztěží jsem ji zadržela za zuby... Pak všechno jakoby utichlo...
Ocitám se kdesi ve tmě a najednou uslyším to slovo...
"Odpusť" Nevím odkud se bere na nic si nepamatuji...
Ale vím že ten hlas znám. Znám ho ale nevím komu patří...Propadám se do hloubi někam kde to neznám...Jsem pořád někde v temnotě a pak mě oslepí prudká sluneční záře... Uvidím před sebou malou holčičku jak pláče. Pláče pro nějakého kluka. Má růžové vlasy a i když jí nevidím do očí tak vím že je má zelené...

"Copak se ti stalo?" Zeptám se když si k ní přisednu na lavičku na jaké sedí...
Upře na mě svá zelená kukadla a zeptá se mě na otázku.
"Kdo jsi?" Zaskočí mě tím ale když zjistím že ani já sama to nevím tak si ji pořádně prohlédnu. Růžové vlasy a zelené oči. Někoho mi připomíná ale já nevím koho. Zapřemýšlím a řeknu první jméno která mě napadne.
"Sakura Haruno" Usměji se. V jejích očích se objeví zaskočenost.
"Co je?" Zeptám se když už to nevydržím...
"Já, já jsem taky Sakura Haruno" Řekne stále plačíc
"A proč pláčeš?" Řeknu
"Pro...protože odešel! Nechal nás tady! Sasuke Uchiha" To jméno mě zaskočí...Jakobych ho už někde slyšela ale nevím kde. Jemi neskutečně povědomé a ta holčička...Taky je mi neuvěřitelně povědomá...

"Pojď ke mě" Usměje se a já jen přikývnu....

"Mami...Může u nás být?" Zeptá se své mámy ta dívka a ukáže na mě...
"Kdo?" Zeptá se
"No ona!" Podívá se na mě...
"Ale nikdo tu není holčičko" Usměje se a odnáší jídlo které následně pokládá před svého muže který se do toho hned pustí... Dívka se a mě znovu udiveně podívá a pak mi naznačí rukou abych šla za ní... Když uvidím její pokoj řeknu si: Tohle jsme už někde viděla... Nezaobírám se tím a podívám se do zrcadla. Vlasy růžové, oči zelené. Jsme té dívence neuvěřitelně podobná...Není možné že...Ne to není možné tohle nemůžu být já! A nebo ano? Zeptám se...Proč jsem řekla zrovna Sakura Haruno? Proč jsem narazila zrovna na ni? Proč znám jméno Sasuke Uchiha...Proč? Proč jsem tady? Jsem si jistá že sem nepatřím! Uvidím na nočním stolku nějakou fotku...
Zvednu ji a pořádně si ji prohlédnu...Uvidím na ni nějakého šedovlasého ninju, tu holčičku a Naruta...Proběhne mi hlavou. Nevím kde jsem na jméno toho blonďáka přišla ale cítím že ho znám! A ten černovlasý...

"Kdo je to?" Zeptám se a ona se na mě podívá...
"Ty jsi o něm nikdy neslyšela?" Zadívá se na mě...
Jen nesouhlasně zavrtím hlavou...
"To je Sasuke..." Sklopí hlavu
"A tohle?" Ukážu na blonďáka jak už jsem řekla NAruta.
"To je Naruto...Je strašně otravnej" Odpoví mi a já se znovu zadívám na to foto. Naruto Uzumaki...Řeknu si a přejedu po obvodu fotky a znovu ji pokládám na stolek...
Sednu si na postel a znovu promluvím...

"Není náhodou Uzumaki?"
"Jaktože znáš Naruta a o Sasukem si nikdy neslyšela?" Zeptám se mě a já na ni nedůvěřivě pohlédnu...
"Nevím" Odpovím a začnu zkoumat podlahu.
"Já taky nevím proč tě naši neviděli" Zadumá a poté se usměje...
"Už bych měla jít spát zítra mám trénink s Tsunade" Usměje se a zaleze do postele...Hned jak usne tak se jdu projít po vesnici... Nic nechápu... Cítím že sem nepatřím, jakobych tohle všechno prožila, všechno si pamatovala ale ne a ne si na to vzpomenout.
Povzdechnu si a opřu se o strom...Vlasy mi vlají v nočním vánku a já nechtěně usnu. Když se ráno probudím tak se zvednu...Jsem pořád na stejném místě jako jsem usla... Najednou uslyším...
"Saky" Někdo to říká tak zoufale a doufajíc. Uslyšela jsem to však hodně vzdáleně ale jakobych ten hlas znala...Zatemní se mi před očima ale jen na vteřinu a pak zase normálně vidím...Zatřepu hlavou a zamířím k hlavám hokágů.

Porozhlédnu se na všechny strany a opět uvidím tu růžovlasou holku...Někam jde, chci se za ní rozběhnout ale nohy jakoby mě zradili. Opět se mi zatemní před očima a poslední co cítím je náraz na zem a pak už nic necítím ani nevidím...

"Prosím neodcházej nebo mě alespoň vezmi sebou!Miluju tě celým svým srdcem!" Brečí ta holka...
"Jsi otravná..." Odpoví a přemístí se za ní...
"Dekuji...Sakuro" Řekne a omráčí ji. Pak ji položí na lavičku a někam odchází...

Poté se proberu a zatřepu hlavou... Co to bylo? Moje vzpomínky? Ale proč tam byla ta růžovláska? Ptám se sama sebe a znovu se rozhlédnu... Když zjistím že tam ta dívka už není tak to nechám být a znovu se rozejdu ulicemi mě tak známé a přitom neznámé vesnice.

"Sakuro!" Zaslyším hlas a ohlédnu se. Uvidím to růžovlasé děvče a za ní asi jejího mistra jak mi včera říkala. Dva culíky lemují její tvář a hrudník má hodně vyvinutý...
"Tsunade-shisou! Tohle je Sakura! Vidíte? Vidíte?" Divoce poskakuje a ukazuje na mě...
"Sakuro? Vždyť tam nikdo není..." Zakýve hlavou jak už vím Tsunade a otočí se. Nechápu to, proč jeidná kdo mě vidí je ta holka?
Nechám to tak a podívám se na Tsunade.

"To je zdejší hokage" Usměje se na mě dívčina a já dřív než se nad tím zamyslím řeknu větu...
"Já vím..."
"Jak to víš?" Upře na mě svá zelená očka...
"Já..." Sklopím hlavu dolů
"Mám pocit jakobych vás všechny už znala! Ale nemůžu si vzpomenout!" Řeknu jí a ona se na mě jen divně podívá a pak zamíří za Tsunade.
Povzdechnu si a jdu pryč...Pryč někam hodně pryč... Ani nevím ale mířím k domu té holky. Její rodiče...jsou mi hrozně povědomí... Znovu se mi zatemní před očima a já se zoufale snažím udržet rovnováhu což se mi však nepodaří a opět padám na zem...tentokrát mě zachytí stěna ale stejně skončím na zemi...

"Mami, tati! Néé!" Křičí růžovlasé děvče a sklání se nad svými rodiči celými od krve...
"Holčičko" Vydechne její matka před tím než naposledy vydechne

Já se znovu probírám a zjistím že se na mě dívá...

"Co tady děláš...?" Zeptá se mě
"No...já..." Koktám
"Nelež tady na studené zemi!" Poručí mi a natáhne ke mě ruku, já ji s úsměvem přijmu a zvednu se.
Přeměří si mě pohledem a já to nevydržím...

"Co je?" Zeptám se jí když mi je to nepříjemné.
"Kde jsi byla celý den?"
"No tak různě..." Zrozpačitím
"Aha..." Pohled směřuje k zemi a jde po schodech nahoru do svého pokoje v půlce schodů ji však zastaví její máma...

"Holčičko? Ty nebudeš večeřet?" Udiví mě to...přesně tak ji oslovila její matka než zemřela...
"Nemám hlad" Odpoví a její máma jen nesouhlasně zakývá hlavou a odejde zpět do kuchyně. Z mých úvah mě vyruší až klapnutí dveří a já se rozeběhnu do jejího pokoje...

"Hm?" Udiví se když jsem opět v jejím pokoji...
"Budeš dnes spát se mnou nebo někde jinde?"
"Asi tady...vyspím se v křesle..." Usměju se ale ona mi to nedovolí
"Ne, na mojí posteli se vyspíme obě..." Usměje se a už mě táhne k ní... A já tedy poslušně usínám na její posteli... Však nemůžu usnout a tak se posadím co nejopatrněji abych ji nevzbudila.
Prohrábnu si vlasy a vztanu...Je mi nějak blbě...Jakobych rukouu měla zapíchané nějaké přístroje a v uších mi piští. Otevřu okno a nadechnu se čerstvého vzduchu...Sklopím hlavu a podívám se dolů z patra na zem... Vykloním se ven z okna a padám...

"Ááh!" Vykřiknu a prudce se posadím...
"Něco ošklivého se ti zdálo?" Uslyším vedle sebe hlas...
"jo.." Usměju se na ni a raději ji rukou naznačím že by měla ještě spát... Byl to jen sen...opakuju si dokola...ale tak hrozně reálnej... Znovu se podívám na holku která mě mezi sebe přijmula...Že jí to ani není divné, mít cizí holku ve svém domě...I když mě prakticky nikdo nevidí až na ni...Usměju se a poodejdu k oknu...Otevřu ho a nadechnu se, udělám to stejně jak ve snu že se podívám dolů na zem...Nespadnu... Usměju se a vyskočím z okna do noci...
_________________________________________________________

Jak už jsem řekla...snad se líbí n_n
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pikachan pikachan | Web | 9. října 2010 v 14:52 | Reagovat

XD já jsi to možná přečtu večer a ostatní tve povídky taky já ješte neměla čas si ani jednu přečíst O.o"pp

2 SHIKASHI SHIKASHI | Web | 9. října 2010 v 15:12 | Reagovat

Jo líbí

3 pikachan pikachan | Web | 9. října 2010 v 15:19 | Reagovat

já vím ale kdibis věděla o čem spívaj tak bi ses smala XDD

4 Sachiko-chan ♥tvoje SBéé♥ Sachiko-chan ♥tvoje SBéé♥ | Web | 9. října 2010 v 16:40 | Reagovat

Heh,ten Sasan je fakt debil xD xD jo,on je velkej lamač srdcí všude,i v sims 1,2 a 3 xD mno a ještě jsem tam dala do simíků gaaru a ještě někoho a Gaara tam pořád pouštěl Metal!!!a kvůli každé blbosti se smál jak Shino!! xD

5 Sachiko-chan ♥tvoje SBéé♥ Sachiko-chan ♥tvoje SBéé♥ | Web | 9. října 2010 v 16:41 | Reagovat

taky koukáš na Ouran jak vidím.. :D

6 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 9. října 2010 v 17:07 | Reagovat

taak,jdu na kritiku =D ale sakra,neni co kritizovat =D.... bezva dílek...honem pokráčko =))) co nejdřív =))) prosím prosím =)))

7 Sachiko-chan ♥tvoje SBéé♥ Sachiko-chan ♥tvoje SBéé♥ | Web | 9. října 2010 v 18:24 | Reagovat

tak nevyjadřuj xD mno,podle mě je nejlepší 10 díl Ouranu,z toho jsem se dávila smíchy xD ale jen tak,co si myslím o tom mím článku? xD

8 Jashini tvoje ♥ SB Jashini tvoje ♥ SB | Web | 9. října 2010 v 20:49 | Reagovat

TAk to bylo teda...DOST DOBRÝ! :D Není co kritizovat!

9 Nayabe-SBčko♥ Nayabe-SBčko♥ | Web | 9. října 2010 v 21:50 | Reagovat

Pěkné! :)

10 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 9. října 2010 v 23:31 | Reagovat

to já vždy =D když se nejedná o mé povídky =DDD

11 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 10. října 2010 v 12:16 | Reagovat

tak to taky rychle pokráčko ty víš čeho =DD

12 Akemi tvoje SBénko Akemi tvoje SBénko | Web | 10. října 2010 v 12:48 | Reagovat

!!!WOW!!!Moc se ti to povedlo.Tak nemluv o žádné kritice.

13 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 10. října 2010 v 14:26 | Reagovat

ale já nebudu pokračovat,když nebudeš ani ty =P =P

14 Sachiko-chan ♥tvoje SBéé♥ Sachiko-chan ♥tvoje SBéé♥ | Web | 10. října 2010 v 16:48 | Reagovat

anooo,nejradši mám z Ouranu Hikaru a Kaoru,jsou nej xD

15 Syntia Syntia | Web | 10. října 2010 v 18:08 | Reagovat

Moc krásně napsané :)

16 Sachiko-chan ♥tvoje SBéé♥ Sachiko-chan ♥tvoje SBéé♥ | Web | 10. října 2010 v 19:08 | Reagovat

anooo,ale jak předstírají,že jsou buzny je trochu moc xD

17 Sachiko-chan ♥tvoje SBéé♥ Sachiko-chan ♥tvoje SBéé♥ | Web | 10. října 2010 v 19:31 | Reagovat

tvl,už z mám z toho výtlem taky xD xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama