close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Můj smutný příběh.... Happy end

29. října 2010 v 13:14 | Ufonek |  Jednorázovky
Tak lidi tady je happyend jak jste chtěli! Tak kdo nemá rád happy endy ať to nečte!! Tak pěkné čtení! Je to fantasy takže... No prostě zdělte mi svůj názor ;)



Sakuřin pohled:
Když jsem už konečně zemřela naskytl se mi pohled na mé blízké a široké bílé schody vedoucí k nebi... Na sobě jsem měla bílé šatičky a na zádech se mi blyštila bílá křídla. Usmála jsem se. Vyšlapala jsem po schodech nahoru ale byla tam zábrana, velká zeď se tyčila před vstupem.

"Á Sakura?" Zeptal se mě nějaký zapisovatel vedle zdi.
"Ano ale jak víte moje jméno?"
"Vědí ho tu všichni"
"A proč je tady ta zeď?" Otážu se
"Asi ještě nejsi hodná jít do nebe, musíš na zemi ještě něco vykonat"
"Jako anděl??"
"Ano."
"Ale jak mám propána dokázat něco jako anděl??" Zeptám se
"To musíš zjistit sama" Zamumlá a zmizí. Naštvaně si dupnu a sletím zpět dolů. Jdu se podívat za kamarádama a především do mého bytu. Nemůžu uvěřit tomu co tam vidím. Sasuke svírá mé tělo a...pláče? Ne ne to se mu nepodobá... Přicupitám blíž, ale počkat, on opravdu pláče!! Přijdu k němu tak blízko a kleknu si do krve ale moje bílé šaty to nepošpiní.

"Sasuke..." Zamumlám ale on mě neslyší.

Za den se konal můj pohřeb a já jsem stála na svém vlastním pohřbu. Není to divný? No každopádně pořád sleduju Sasukeho jak mu po tvářích jedou slzy a jak na hrob pokládá růžovou růži. Naruto mu následně položí ruku na rameno ale on nereaguje, možná se otočil ale nevím to jistě. Pak šel kamsy na hlavy kagů a já ho samozřejmě následovala. Chvíli tam jen tak seděl. Však ještě před tím než sem šel do něj třískal nějakej kluk. Nepoznám ho, ani nevím proč ale říkal že mě miluje. Viděla jsem všecky Sasukeho myšlenky. Litoval toho, oslovoval mě vílo. Říkal si idiot a to jak mě miluje. Ach Sasuke. Taky tě miluju ale proč si to udělal? Povzdechnu si. Je doma...Bere nějaký kunai a následně míří k hřbitovu. Tak vedle mého hrobu si ho zabodává hluboko do hrudi.

"To nééé!" Vykřiknu ale on mě neslyší. Vidím jak z jeho těla vystupuje jeho duše a míří pod zem...Hm, zda-li pak existuje peklo. Nevím. Pak se ale někdo objeví. Je celž rudý až do krve, tvář má jako andílek, jeho černé vlasy ladí s jeho ještě černějšíma očima. To ne vždyť...Ano to je Sasuke! Z jeho vlasů vystupují ne moc zřetelné rohy ale jsou vidět. Má taky ocas. Musím říct že kdyby se to odehrálo někde jinde bylo by to celkem vtipný. Trochu se rozkouká a pak uvidí svoje tělo. Přiběhne k němu protože nelítá že jo. Chvíli se na to jen tak dívá a pak se zaměří na jméno hrobu u kterého zemřel.

"Sakura" Zamumlá. Jakoby nad něčím přemýšlel ale nemohl si vzpomenout. Pak se otočí dozadu a vypadá jakoby spatřil ducha. Čili mě.

"A ty jsi kdo?" Nadzvedne jedno obočí. Pak se ještě jednou ohlédne a pohlédne na fotku u toho hrobu.
"Ty jsi Sakura?"
Já jen němě přikývnu protože nemůžu uvěřit že si na mě nepamatuje, v očích mě zaštípou slzy ale úspěšně je zatlačím. Sedne si a já k němu přiletím.

"Nevíš proč jsem se zabil zrovna u tvého hrobu?" Otáže se. Jen zavrtím hlavou a přitom to tak dobře vím.
"Víš, připadáš mi tak známá ale přitom tě neznám" Takže jeho podvědomí si na mě pamatuje ale on ne.
"Nejsi moc výřečná co?" Zase jen zavrtím hlavou.
"Proč si tady a ne tam?" Koukne nahoru a švihne tím ocasem.
"No, řekli mi že tady mám ještě něco udělat" Pokrčím rameny. Jakoby se divil ale pak nahodí opět ten neutrální výraz.
"Mě řekly to samé, máš hezký hlas" Usměje se. Je divné vidět čerta se usmívat.
"Um, díky" Řeknu a poodejdu někam jinam.
"Kam jdeš?" Zeptá se.
"A proč se zajímáš?" Řeknu milým
hláskem.
"No, já nevím" Pokrčí rameny a zadívá se do blba.
"ty si na nic opravdu nepamatuješ?" Ujede mi pusa
"A na co jako? Mám pocit že nikoho z této vesnice neznám a vlastně kde to jsem?"
"Nani?? Nemůžu uvěřit že... to je jedno" Pohodím rukou.
"Ne to není!" Křikne a chytne mě za zápěstí. Syknu. On mě pustí a na mé bledé ruce se značí otisk popálení.
"Promiň" Skloní hlavu.
"Není tvoje chyba" Pokusím se o úsměv i když to strašně štípe.
"Tak..mi to řekni, prosím" Podívá se na mě.
"Víš, tohle je listová vesnice...kso...To ti mám přeříkat celý tvůj život?" Nadzvednu své růžové obočí a svraštím své vysoké čelo.
"Buď tak hodná" Usměje se.
"Ach jo, posaď se, to bude na dlouho" Řeknu mu a posadím se na nedalekou lavičku, on mě za chvíli napodobí a já začnu.
"Tak..."
"Tak?"
"Tohle jak už jsem říkala je Listová, Konoha. Byl jsi tady ale tvůj vlastní bratr ti vyvraždil celý klan."
"Jak kruté"
Přeruší mě.
"Jo, no a ty ses mu chtěl pomstít. Byl jsi v týmu sedm s Kakashim, to byl tvůj sensei"
"Kakashi? To je nějakej strašák?" Zeptá se mě
"No dalo by se to tak říct, věčně chodil pozdě. Pak si byl v týmu s Narutem a ještě jednou dívkou."
"Jak se jmenovala?"
"To už si nepamatuju" zalžu a opět pokračuju. "Té dívce si neustále ubližoval a říkal jak je otravná a slabá. Poté jste měli chuuninské zkoušky. V lese smrti jsi se setkal s takovým slizským hadem Orochimarem. Který ti dal prokletou pečeť. Zanedlouho si zradil vesnici. Ještě předtím než si odešel se tě snažila zastavit dívka z týmu. Byl jsi mezi děvčaty velmi oblíbený pro tvou krásu. Ona do tebe nebyla jen poblázněná ona tě milovala! Jako nikoho jiného a tys ji odbil pouhým "děkuji" a potom jsi opravdu odešel. Po šesti letech si se rozhodl vrátit ale protože ses chtěl pomstít té dívce která tě tak milovala. Chtěl ses jí pomstít za to že tě celé ty roky otravovala. Ona ti věřila, začali jste spolu chodit a následně jsi se s ní i vyspal a to byl konec tvého plánu a pak jsi se vyspal s Karin" To Karin jsem řekla s takovou nechutností.
"Kdo je Karin?" Zeptal se mě s údivem
"Karin je tvá parťačka z bývalého týmu. Ta dívka se poté zabila a-"
"Kde je teď? Je v nebi? Počkat...a jak to všechno víš"
"No protože...protože" Zasekla jsem se a zrudla.
"Hele a proč jsme se já zabil?" Zeptal se mě.
"Protože si byl sobecký a zjistil jsi že si tu dívku taky miloval, ale uvědomil sis to až po její smrti kdy jsi svíral její mrtvé tělo"
"Jak to víš...kde je ta dívka?! Musím ji najít!"
"No...já netuším"
"Hele..." zapřemýšlel "Že jsi to ty?" Zeptal se mě.
"Já? Co bych to tak asi dělala?" Dostala jsem se do rozpaků. Pak mu to zřejmě docvaklo.
"JÁ JSEM SI VZPOMNĚL!" Vyřval on na celou Konohu.
"C-cože?"
"Sakuro... Jsem tak rád že tě zase vidím, omlouvám se ti, za všechno" Chtěl mě obejmout ale já jsem ho zastavila.
"Co je?" Zvedl obočí
"Nemůžeš mě obejmout. Pamatuješ co se stalo?" Řekla jsem a ukázala mu své zápěstí.
"Um...ale co teď budem dělat?"
"Já nevím Sasuke" Sklopila jsem hlavu
"Jsi pořád stejně krásná, vílo" Jeho ústa se roztáhla do širokého úsměvu.
"Ale-"
"Pššt, musíme vymyslet co dělat"
"Už ses setkal s Luciferem?" Uchechtnu se
"Ne, bohužel" Oba se tomu rozesmějeme.

"Jak rád bych tě políbil, vílo" Podívá se na mě
"Sasuke, něco vymyslíme" Usměju se a vyletím k nejbližšímu stromu.
"Hej! To není fér!!" Dupne si a praskne zem.
"Žjůůů! Vidíš to?" Usměje se
"To nejde přehlídnout" Přiletím k němu.
"Věděl jsem že budeš anděl. Už jako člověk si tak vypadala. A taky jsem věděl že já se budu za trest smažit v podzemí"
"Za to mě nikdy nenapadlo že to takhle bude. Nikdy by mě nenapadlo že existujou nějací andělé a čerti"
"Hm..." Pak jeho zamyšlený výraz nahradí úsměv. Začalo se stmívat. Nebo se rozpršelo.
Jak na Sasukeho dopadaly kapky deště tak začal prskat jako olej.
"No, myslím že asi půjdu. Zítra tady, vílo" Usměje se a zmizí pod zemí.
Já taky veltím až úplně nahoru kde se pod šedými mraky ukazuje sluníčko. Ale, kam mám jít? U zdi znovu vidím onoho zapisovatele.

"Sakuro, Sakuro...ty ses skamarádila s čertem?" Pokáral mě.
"Já s ním jen nekamarádím a kam mám jít, nebo spíš co mám dělat abych se ho mohla dotknout"
"S tím už možná nic neuděláme, děvče" Usměje se stařičkým úsměvem.
"Možná? Ale nějaká naděje tu je ne?"
"Ano je ale...musel by vykonat nějaký bohův úkol který mu zadá...A věř mi že nic snadného to není"
"Jaký?"
"To se řekne až jemu" Usměje se
"Aha...a kde mám spát?"
"Ty nepotřebuješ spát. Stačí když tu přečkáš do zítřka."
"Um" Sednu si k němu a společně hledíme co tam zapisuje.

Sasukeho pohled:
Když jsem zašel pod zem šel jsem nějakými chodbami a za chvíli se mi už naskytl pohled na velké hnědé kotle a v nich nějaká láva a následně nějací lidé. Zajdu k nějakému čertovy a zeptám se.
"Proč jsem tak nedopadl aji já?"
"To nikdo neví, zřejmě seš vyvolený"
"Vyvolený?"
"Ano, vyvolení se stanou čerty a mají velké naděje že se dostanou do nebe ale za trest budou mít..."
"Co budou mít?"
"To nikdo neví ale říká se že ztratí jeho krásu nebo něco takového"
"To mi nevadí"

"Tak ty by ses chtěl stát andělem?!" Uchechtne se někdo za mnou a mě se zjěží všechny chlupy na těle. Otočím se a uvidím nějakého velkého čerta s páskou přes oko.
"A vy jste kdo?"
"Já? (Smích) Já jsem Lucifer" Znovu se zasměje tím zlověstným smíchem
"Aha" Raději se ihned odporoučím někam pryč protože z něho jde strach. Šel jsem až ke vchodu jeskyně a tam přečkal až do rána. Hned ráno jsem se vydal do vesnice. Podíval jsem se do Ichiraku kde věčně seděl ten blonďák kterého znám. Znovu tam seděl a pojídal ramen. Nenápadně jsem si vedle něho sedl a ohon jsem si položil na druhou židli než na které jsme seděl. To se mi ale stalo osudným.

"ÁÁ" Zařval jsem když mi na něj někdo sedl, neměl jsem štěstí, byl to Chouji a zdravil Naruta. Raději jsem se odebral na hřbitov kde jsem se měl sejít se Sakurou.
Ještě tam nebyla a tak jsem si sedl na lavičku a čekal...a čekal...a stále čekám. Juknu na slunce a vidím že je právě poledne. Kde jsi? Zeptám se ale odpovědi se mi nedostává. Tak ještě chvíli čekám a už chci jít jenomže se zvedne vítr a následně ucítím jak za mnou někdo přistál. Otočím se a pohled se mi naskytne na růžovlásku.

"Kde jsi byla tak dlouho? Čekám tady už pomalu dvě hodiny" Přivítám ji
"Promiň ale mám důležitou zprávu" Sedne si vedle mě.
"Tak povídej, vílo" Usměju se
"No... Mohl bys být andělem ale-"
"Cože? No to je skvělý ne?"
"Nech mě domluvit, musíš splnit úkol který ti bůh zadá a není to legrace"
"Příjimám!" Křiknu a v očích mi hoří plamínky
"Sasuke, nejraději bych byla kdybys do toho nešel"
"Ale proč?"
"Bojím se o tebe." Uchechtnu se
"Neboj, vílo. Bude to v pohodě. A jak se ho mám zeptat?"

"Jak?" Zahřmí a z nebe se line hluboký hlas.
"Já jsem bůůh" Ozve se znovu
"Oh, vážně?! Tak mi dej úkol, bože!" Křiknu, vstanu a dám ruku v pěst.
"Jaký divný čert, neměl by ses do toho pouštět tak po hlavě" Na to švihám ocasem ze strany na stranu.
"No dobře...Pokud porazíš Lucifera můžeš sem"
"To bude hračka"
"Musíš ho dostat na zem, jako myslím na zem jako aby tam ležel jasný?"
"Jasný!" Křiknu a jeho hlas utichne.

"Sasuke-"
"Jak to mám udělat?" Zeptám se jí
"Měl ses zeptat dřív ale já nevím jestli to dokážeš, Sasuke"
"Já to dokážu všechno, neboj" Usměju se
"Dobře..." Pak se země otevřela a ozval se vysokovýkonný motor.

"Tak ty se mnou chceš bojovat?!" Vyjde Lucifer
"Ano!" Opět svírám pěst i když si mým vítězstvím nejsem tak jistý, ale já to zvládnu, kvůli Sakuře. Pohlédnu na ni a ona si dá ruce před pusu.

"Sasuke pozor!" Zakřičí a já jen tak tak uhnu ježkovité kouli.
"Tak to bylo nefér!"
"Nikdo neříkal co je fér a nefér!" Křikne a znovu se pouští. Já uhýbám jak jen můžu ale žádné jutsu tady použít nemůžu. Tak co mám dělat? Zoufám si. Pak praští do země a já odletím, chytím se stromu ale nezastavím se. Pořád letím ale mé ruce se drží stromu.

"Páni" Vydechnu když mám ruce jako z gumy. To je moje zbraň.
"Co to je?" Podiví se.
"Sám nevím!" Řeknu a dupnu do země a vytvoří se obrovské praskliny. N se tomu však bleskurychle vyhne.

"Kso" Zakleju.
"Mě tak snadno neporazíš" Ušklíbne se
"Haaaa!" Vykřiknu a mu asi z pěti metru napálí moje pěst do držky. Z úst se mu zpustí pramínek krve.
"Ty!" Křikne a rozbíhá se proti mě. Boj trvá tak dlouho a mě už pomalu dochází síly. Nemůžu se hnout aležím na zemi a vydechuju. No nai Lucifer na tom není nejlíp vypadá to jakoby měl každou chvíli spadnout na zem ale ze všech sil se snaží co nejvíc vydržet. Pomalu natahuju svou ruku i když velmi těžce.
Krčím všemožně svou tvář.

"Sasuke, vzdej to. Nemáš šanci. Prosím přestaň" Vyřkne Sakura a po tváři ji sklouzla slza.
"Věř ve mě! Já se nevzdám, nevezmu svá slova zpět! Věř mi!" Zakřičím na Sakuru Narutova slova.
"Ale-"
"Věř..." Zakřičím a ona jakoby procitla. Přimkla víčka k sobě a pak se na mě s odhodláním podívala.
"Věřím v tebe" Usmál jsem se a ještě víc protáhle svou ruku. Cvrnkl jsem do čela Luciferovi a ten odpadl.
Postavil jsem se na nohy a vydechoval...já jsem ho porazil. Já ho opravdu porazil!

"Dobře..." Uslyším hlas boha a vznesu se od země. Rány se mi začnou hojit a místo ocasu mávám dvěma černými křídly. Všechno zůstalo tak jak bylo až na mou pleť která je teď stejně bledá jako ta Sakuřina. Snesu se na zem a ještě jednou se prohlédnu.

"Tohle je tvá odměna" Cítím jak se bůh usmál a pak znovu utichnul.
Sevřel jsem ruku v pěst a následně jsem cítil na svém těle teplo. Sakura... Sevřu ji a pohladím ji po křídlech.

"Sasuke..."
"Miluju tě, vílo"
Podívá se na mě těmi svýma zelenýma očkama které se na mě smějí.
"Jak se lítá?" Zeptám se a ona se rozesměje. Dokonce i slunce zasvítí přes šedivé mraky.
"Můžeme se konečně dotýkat a ty řešíš jak se lítá? Ale abych řekla pravdu, Naruto mi bude chybět" Teď už se na její tváři rýsuje jen povzbudivý úsměv.
"Miluju tě, andílku. Dokonce i po smrti"
"Víš jak jsem se cítila když jsi si nemohl vzpomenout a já ti ke všemu ještě musela říkat tvůj život?" Bušila mi pěstmi do hrudi.
"No ták, ale horší bylo to s Karin. Omlouvám se ti, andílku" Usměju se
"Sasuke..." Vzdychne mi do černé košile. Asi jsem se ještě nezmínil že kromě křídel mám černé aji oblečení že? Tak vám to říkám teď.Jsem v podstatě celý černý až na pleť která to narušuje. Jinak bych byl fakt celý v černém. To by se mi ale nelíbilo. Pak se tam objevil ten čert s kterým jsem si povídal minule.
"Počkej, andílku" Odpojil jsem se od ní a došel jsem za čertem.
"A...co bylo to jak jsi říkal že o něco přijdeme například o krásu nebo tak? Vždyť já jsem o nic nepřišel..." Pokrčím rameny.
"Přišel jsi o bělostná křídla" Řekl s klidem.
"Co ty o tom víš?" Zeptal jsem se ho podezřívavě.
"No... takových andělů s černými křídly se obvykle tam nahoře bojí a říká se jim černá duše. Ale divné je že tě miluje tak krásný anděl" Usmál se a pohlédl na Sakuru.
Ta sem jen přicupitala.

"Sasukeho se nikdo bát nebude" Usmála se.
"To nevíš" Prokecal s ní čert.
"A jak se vlastně jmenuješ?" Zeptala se Sakura a čert pohodil svou bílou kšticí.
"Suigetsu" Odpověděl a já si až teď vzpomněl na Suigetsa.
"Sasuke nemůžu uvěřit že si na mě nepamatuješ!" Vyjel na mě...
"No...eh... já ztratil paměť" Zadíval jsem se nahoru.
"Je to pravda?" Zeptal se Sakury a ta jen kývla.
"Ani na mě si zprvu nevzpomněl." Řekla suše
"Aha...ale stejně vsadím se že na Karin by si pamatoval kdyby ji tu uviděl!"
"Pane bože tu mi raději nepřipomínej!!" Dal jsem oči v sloup. Suigetsu se jen ušklíbl a Sakura se zasmála.
"Měli bychom jít" Oznámila Sakura a vzlétla.
"Ještě pořád si mi neřekla jak se lítá!" Suigetsu se rozesmál.
"Jáá to je dobrý, anděl co neumí lítat" hahahaha, smál se dál.
"No a co!" Osopil jsem se na něj.
"Ty necítíš ty svaly v křídlech?" Zeptala se mě.
"Um...a co takhle" Řekl jsem a necítil jsem zem pod nohama. "Jéé" Neumím to ovládat, asi brzo spadnu.
"No vidíš Sasuke jak to jde...Snaž se"
"Pomoz mi" Podíval jsem se na ni. Ona za mnou přiletěla, chytla mě za ruku a táhla směrem k nebi. Jakmile jsme tam dorazili tak tam pořád byl ten zapisovatel.

"Jaktože tady už není ta zeď?" Zeptala se nevěřícně.
"Asi jste vykonala potřebnou věc, Sakuro. Je důležité abyste v nebi byla šťastná" Usmál se a my jsme prošli branou vedoucí do pravého nebe. Spolu jsme vkročili a viděly jsme všude anděli, ženy, muže a i děti. Usmál jsem se. Všichni se na nás podívali a v jejich očích se značil strach. Opravdu se mě báli. Sakura to ale vyřešila. Chytla mě za ruku a splečně jsem procházeli všemi těmi nadpřirozenými bytostmi. Když na to přijde my jsme taky...nadpřirozené bytosti. Nikdy bych nevěřil že něco takového existuje.
Za krátkou dobu si tady na mě všichni zvykly a my se Sakurou byli šťastní. Sevřel jsem ji ve svém objetí a nasával její božskou vůni...
__________________________________________________________________

Váš názor?
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Saku-chan Saku-chan | Web | 29. října 2010 v 13:37 | Reagovat

Vim, vim, už čtu xD

2 Saku-chan Saku-chan | Web | 29. října 2010 v 13:45 | Reagovat

Můj nároz..... no bylo to.....

SUpeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeer xD Ty umíš psát dobrý povídka :) A eště k tomu, jsem si řikala, když si psala o anděli, že to bude černý anděl xDDD Nemáš náhodou obrázek?? xD

3 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 29. října 2010 v 13:51 | Reagovat

......................................
= můj názor xD

4 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 29. října 2010 v 13:57 | Reagovat

komentář...ale radši nebudu vysvětlovat xD xD

5 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 29. října 2010 v 14:16 | Reagovat

nee,chci stále žít !! xD xD

6 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 29. října 2010 v 14:27 | Reagovat

Sasíík je pořád vedle mně,ted mne ubraníí xP xP

7 Deidara miu Deidara miu | Web | 29. října 2010 v 15:05 | Reagovat

nádherné náfherné nádherné nádherné :D fakt krásný :) ještě by mě docela zajímalo co bylo s narutem :D

8 Deidara miu Deidara miu | Web | 29. října 2010 v 15:19 | Reagovat

XD

9 Deidara miu Deidara miu | Web | 29. října 2010 v 15:20 | Reagovat

naruto se nažere jako prase Chojim XD

10 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 29. října 2010 v 15:23 | Reagovat

Taky je už mrtvej !!! (teda ty !! ) xP xD XP

11 Deidara miu Deidara miu | Web | 29. října 2010 v 15:50 | Reagovat

to bude andílek je to jistý XD

12 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 29. října 2010 v 16:00 | Reagovat

já se chodim koupat s nim xP xD

13 naruto109 tve milovane sb naruto109 tve milovane sb | Web | 29. října 2010 v 16:02 | Reagovat

ahojky jakpak se mas??jak si uzivas volno?? :-)  :-)  ;-) ......hezuu dess

14 Yuna ~.~ Yuna ~.~ | Web | 29. října 2010 v 16:34 | Reagovat

pekne :)

15 PrinCess...=* PrinCess...=* | Web | 29. října 2010 v 17:27 | Reagovat

ahojky zahajuju soutěž o nejhezčí blog...Přihlaš se umě na blogu..díki..=*

16 SHIKASHI SHIKASHI | Web | 29. října 2010 v 17:29 | Reagovat

Ahoj jak je rozhodla jsem se pozrdavit, takže zase letím, nestíhámXDXD ale jinak skvělé

17 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 29. října 2010 v 17:33 | Reagovat

Saky mi to přeje xP xP

18 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 29. října 2010 v 18:06 | Reagovat

to je fuk jestli žárlivá nebo ne....stejně jsem s nim ted já a basta !!!!.....at se jde rvát s Karin xD xP

19 Zafrina Zafrina | Web | 29. října 2010 v 18:18 | Reagovat

užasný!!!

20 Syntia Syntia | Web | 29. října 2010 v 18:33 | Reagovat

pěkný =))

21 Karui Karui | 30. října 2010 v 14:28 | Reagovat

užááááááááááá božíííííííííííííííí supééééééééééééééééééééér

22 Kata-chan Kata-chan | Web | 30. října 2010 v 20:53 | Reagovat

až na to sklonování slova Bůh úžasný! ;-)

23 Stiorry Stiorry | Web | 1. listopadu 2010 v 18:07 | Reagovat

wow moc pěkný XD

24 sakurka-chan222 sakurka-chan222 | 22. listopadu 2010 v 22:23 | Reagovat

wow to bylo nádherný,dokonalý,božský víc toho říct nemůžu protože už mi dochází slova xD,ale fakt to bylo nádherný <3

25 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 10. prosince 2010 v 18:26 | Reagovat

prenádherné :-) :-) :-)

26 subiashi subiashi | 19. ledna 2013 v 20:05 | Reagovat

uzasniiiii :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama