Můj smutný příběh...-první smutná jednorázovka-

27. října 2010 v 19:32 | Ufonek |  Jednorázovky
Tak děcka...Je to moje první smutná jednorázovka...je jak jinak než na pár SSSK no tak...:( tenhle dílek bych chtěla věnovat Katě... Tak snad i přesto že je to smutné tak snad se vám to bude líbit...



Povím vám můj příběh, mé jméno je Sasuke Uchiha a právě stojím před hrobem mé jediné lásky, po tváři mi volně klouzají slzy a já se nebráním otevírat své city. Pokládám na hrob růžovou růži a sní uvadá i moje vzpomínka na ni…Ale můžu si za to sám, byl jsem sobecký a přišel jsem na to až moc pozdě…Všechno to začalo když….

Byl jsem před branami KOnohy a usmíval se…Konečně se mohu pomstít a nejen jako pomstu rodiny kterou jsem už dávno vykonal… Anop tohle je můj dokonalý život…Dřív jsem patřil do týmu sedm, pak k Oroxichtovi, poté k Akatsuki a teď se vracím zpět do Konohy…Jaká ironie co? Kdo by to byl řekl že se jednou vrátím, kdybyste mi to řekly ba ne před měsícem tak vám ani za mák neuvěřím. Ale teď…Teď je to něco zdaleka jiného… Velký Sasuke Uchiha se vrací do KOnohy! Svůj tým jsem rozpustil a chci se vrátit k tomu starému. Zadívám se za brány Konohy a co nevidím…Tu oranžovou cihlu a nějakou dívku, nerozpoznám ji.

"He? Sasuke? Podívej tam je Sasuke!!" Zakřičí na tu dívku a rozbíhá se ke mně.
"Ale co to povídáš?" Zavrtí hlavou ona osoba a podívá se na mě. Když zjistí že tu opravdu stojím tak se zarazí ale zůstane stát na místě.

"Sasukeeeeeeeeeeeee!" Běží ke mně rozjařený blonďák a už mě drtí, když se přesvědčí že jsem opravdový tak na mě tázavě pohlédne a vyřkne větu s otazníkem na konci.
"Si to vážně ty?" Zeptá se mě na tak pitomou otázku kterou bych od něj čekal.
"Jo jsem, víš…chci se vrátit" Uculím se…
"Tak to je super!" Pokyvuje hlavou a už mě tahá za brány Listové někam zřejmě za Tsunade.

"Máte pořád stejného Hokageho ne?"
"Ale jasně babička Tsunade je pořád na svém místě" Uculí se a mě je to hned jasné…
"Ehm a co Sakura?" Napadne mě
"Sakura? Hm…ta je na misi" Odpoví a já se zděsím
"Sama?" Vyděšeně se zeptám
"No a ? To není nic zvláštního od té doby co byla u anbu-"
"Ona byla u anbu?"
Jen kývne hlavou
"To fakt tak zesílila?" Zeptám se an opět jen kývne…
"No to jsou mi věci, malá Sakurka zesílila"
"Sasuke ona je velice cílevědomá a silná" Upozorní mě Naruto
"Kdyby chtěla klidně ti dá takovou facku že
odletíš až na Mars"
"Fakt?"
"No jasně!" Řekne a zaklepe na dveře od kage kanclu.

"Dále…" Ozve se a my vstoupíme. Uvidím Tsunade a naproti ní sedící nějakou osobu.
"Sakura-chan!" Vzpamatuje se Naruto a osoba se ohlédne, na její tváři se narýsuje neodolatelný úsměv.
"Ahoj Naruto!" Znovu se usměje.
"Už jsi dokončila misi?"
"Hai" Pak pohlédne na mě.
"Hey Tsunade" Poklepe ji na rameno, odkdy jí tyká?
Že by si byli až tak blízké?
"Co chceš Sakuro?" Zeptá se a pak na mě pohlédne.
"Uchiha? No to je nemožné!"
"Kdybyste mi to řekla před měsícem tak bych řekl to samé ale teď se chci vrátit!" Usměju se a Tsunade se taky šťastně usměje. Sakura se ale zamračí…V mysli se mi zrodí ďábelský plán…
"Ahoj Sakuro"
"Ahoj" Řekne a otočí se aby odkráčela pryč, Tsunade mi ještě hodí čelenku a já jdu za Sakurou, připadá mi neuvěřitelně sladká… Dohonil jsem ji.

"Ahoj kampak si to kráčíš?" Zeptal jsem se s úsměvem.
"Do nemocnice"
"Jsi zraněná?" Staral jsem se i když možná zbytečně
"Ne"
"Tak co tam chceš tedy dělat?"
"Ordinuju" Odpoví suše.
"Sokaa" Podrbu se na hlavě. Doženu ji protože doteď jsem si držel vzdálenost metr vzadu.

"Matte!" Chytnu ji za předloktí a škubnu tak že skončí na mé hrudi.
"Proč se mi tak vyhýbáš?"
"Já se ti nevyhýbám jen tě nechci otravovat"
"He? A na toms byla kde Sakuro…Já…" Odvrátil jsem pohled směr neznámo "Tě miluju" Vydechl jsem ztěží a podíval se jí do očí, dívala se na mě jak péro z gauče.
Jako důkaz jsem vzal její hlavu do dlaní a lehce přejel mými rty po těch jejích… A tak se stalo že jsme spolu začaly chodit…Líbaly jsme se, držely za ručičky, kupovaly si navzájem dárečky no prostě přeslazený chození… Až jednou jsme byli tak večer sami doma u mě.

"Sasuke…" Zavzdychala když jsem ji pohladil po zádech. Vyhledal jsem až konec jejího trička a lehce jí ho přetáhl přes hlavu, ona mi taky táhla tričko a vrhla se na zips u kalhot…Doslova je strhla, nevěděl jsem že je taková dračice… No strhla je a já se vrhl na její sukni…Belskurychle byla dole, stejně tak její podprsenka, dále to bylo naše poslední části oděvu. Opatrně jsem do ni vnikl a začal přirážet…čím víc jsem přirážel tím víc vzdychala, myslím že jsem ji dohnal na pokraj šílenství. Líbal jsem ji a ona mi vzdychala do úst… Začal jsem se hrát s jejími prsy…Jedno jsem jemně sál a druhé stlačil. A tak se to střídalo…Nakonec jsem unaven padl na její horké tělo… Přikryl jsem nás i když byla naše těla jako nad ohněm tak jsem nás přikryl.
"A teď jsi celá moje" Pošeptal jsem ji do ucha a ona jen zavřela oči…
"Miluju tě…"
"Taky tě miluju" Zašeptal jsem, a to jsem nevěděl jak blízko jsem k pravdě.
Druhého dne ráno jsem se probudil jako první no a první co bylo že jsem uviděl zelené oči upírajíc svůj zrak přímo na mě…aha tak jsem se nevzbudil jako první…Objal jsem její nahé tělo a ještě na nějakou chvíli usnul…
Pak jsem se ale zase probudil a uslyšel téct vodu…Pomalinku jsem se vydral měkké postele a šup do koupelny. Přišel jsem za Sakurou a objal ji.

"Sasuke! Budu mít z tebe šok!" Lekla se ale já ji utišil svými rty které dobývali ty její. Přirazil jsem jí ke kachličkám a vnikl do ní… Opět zavzdychala, nemohl jsem se jí nabažit. Opět jsem začal pořádně přirážet ale tentokrát více než včera.Vyvrcholili jsme ve stejnou dobu. Poté jsme nechali téct vodu po našich spojených tělech… Odpojil jsem se od ní a vyzvihl ji na ruce. Měl jsem co dělat abych neuklouzl no naštěstí se
mi to nepovedlo. Položil jsem ji na postel a tam jsme to znovu rozjeli…přesvědčil jsem ji o tom že sex je vrchol všeho.

Šel jsem tak Konohou když najednou se mi ověsil někdo okolo krku.

"Karin? CO tady děláš?!"
"Chyběls mi Sasííí!"
"Fakt ty mě taky kotě…" Řekl jsem jí a začal vášnivě líbat. Ona byla příjemně překvapena, cítil jsem to… Líbaly jsme se a pak jsme se přemístili ke mně domů. Sakura tam nebyla, byla v nemocnici takže jsem Karin položil na postel a ona si sama rozepla fialovou blůzu.
Naskytl se mi pohled na její poprsí. Černé minikraťásky jsem ji stáhl při první příležitosti a hned jsem to do ní udělal….Ale najednou… dveře práskly a já přesně věděl kdo v nich stojí.
"Sasuke
a já myslela že se máme…To určitě…!" Sklopila hlavu a se slzami se rozeběhla pryč…
Karin se za ni ještě překvapeně dívala.
"Nezkazíme si večer kvůli ní že ne?" Podíval jsem se na ni
"To rozhodně" Přitakala a vášnivě mě políbila.
Dodělali jsme to a pak jsem Karin vyhodil…Jo doslova vyhodil, ani nevím proč, byla to jen hračka stejně tak jako Sakura.

Sakuřin pohled

Běžela jsem stále hlouběji hlouběji do lesa…Jak mi to mohl udělat?! A vůbec proč to udělal?!A já mu zase já naivní husa naletěla! Ruce se mi roztřásly a v očích mě zaštípaly slzy… Zpomalila jsem až jsem nakonec úspěšně zastavila. Propustila jsem svoje pocity a propukla v histerii. Cloumal se mnou neskutečný pláč… Přitáhla jsem si kolena k bradě a plakala…Napadl mě nápad jak se odpoutat od toho trápení…Šáhla jsem si do zadního pouzdra a vytáhal kunai…

"Zbohem krutý světe, omlouvám se Naruto!" To byla moje poslední slova než jsem si ostrý nůž zabodla hluboko do své hrudi. Čerstvá krev mi stékala po rukou až jsem nakonec upadla do bezvědomí a krátce na to s pokoji v duši, zemřela…

Sasuke:
Ležel jsem s Karin v posteli a ona mě sem tam políbila…nebylo to tak špatné ale koneckonců jsem se chtěl pomstít Sakuře…
"Karin půjdu se po ní podívat"
"Ale Sasí ještě si to můžeme zopakovat"
Ďábelsky se usměje a položí mi hlavu na hruď, já ji ze sebe setřesu a obleču se…
"Nechoď!" |Zakřičí ale já ji neposlouchám jsem až moc zabraný ve svých myšlenkách. Dobelhám se nějak k domu té rušovlasé slepice a zazvoním, stojím tam asi pět minut ale nic se neděje tak toho mám dost, vyskočím na balkon a otevřu dveře do pokoje. Podívám se různě po domě ale stejně ji nikde nenacházím.

"Sakuro!" Zavolám do tmy ale nikdo se neozývá. Naposledy vejdu do koupelny i když tam by asi nebyla. Zděsím se…Všude je krev vedoucí z jedné malé osůbky. Píchne mě u srdce a rychlostí blesku jsem u ní, snažím se jí nahmatat tep ale je pozdě.

"Je mrtvá!!" Zakřičím na celý dům a pak ucítím něco mokrého na své tváři. Pláču, ale jak?
Podívám se po ní a zavřu jí jindy ty zelené oči. Zabila se kvůli mně? Ne to je nesmysl tak by ji to přece nevzalo. Podívám se po koupelně a v krvi spatřím nějakou obálku. Okamžitě po ní chmatnu a rozbalím…Najdu tam vzkaz.

Omlouvám se všem…ale nemohla jsem už dál žít. Znovu a znovu jsem se v něm zklamala a co tím chtěl docílit? Samozřejmě mě jen využít, ale víte já jsem taky člověk ba kunoichi. Možná jsem byla slabá ale změnila jsem se a to hodně. Ale jemu to zřejmě nestačilo. Víte proč jsem to udělala? Protože jsem se zklamala v milovaném člověku tak že jsem ho načapala s jinou v posteli. Strašně mě to bolelo a nemohla jsem skoro ani dýchat natož pak žít! Prosím vás nejraději bych ho zabila. No zabila, to bych nedokázala protože ho šíleně miluju, ale on si chtěl jen užít nic víc! Je to jen zvrhlík! Nebudu o něm takhle mluvit protože ho miluju, nenávidím ale zároveň miluju. Proč já musím mít tak složitý život? Už v mládí mi pořád říkal jak jsem otravná a nedbal na to jak moc mě to bolí, dobrá byla jsem hodně otravná a slabá. Ale pak, sakra jak já naivka jsem si mohla myslet že mě může mít rád?? Ten člověk jak jste doufám všichni pochopili je ledová kostka Sasuke Uchiha.                                                        PS: Píšu to tam jen jako Info pro Naruta. Tak se tu mějte hezky. Vaše Sakura.
"Já tě miluju" Zašeptal jsem do ticha a moje oči prolily ještě víc slané vody. Sakra, zabila se kvůli mně! Zmačkám papír a hodím ho do rohu místnosti. Podívám se na její bledé tělo, už nabralo takovou modravou barvu. Zvednu ji a nesu ji za Tsunade. Musíme ji uspořádat čestný pohřeb.

"Tys ji zabil?!" Vykřikne Tsunade když mě uvidí.
"Jistěže ne!"
"Tak kdo ji zabil?!"
"Sama se zabila!"
"Tomu nevěřím!!"
"Je to pravda…"
"A kvůli čemu?"
"Čemu? Spíše komu" Odpovím a tvář upoutá zem.
"Cože? Pane bože Sasuke neříkej že…Cos ji udělal?!" Zakřičí na mě a já myslel že snad ohluchnu.
"Já…."
"Vymáčkni se!"
"Podvedl jsem ji"
"Cože? Sakra já ti důvěřovala a má žačka se kvůli tobě zabije?! Sakra Sasuke ty seš takovej idiot, takovej idiot!" Křičí
"To už jsem zjistil.."
"Musíme ji vystrojit řádný pohřeb"
"Ano, to musíme" Přikývnu.
"A jak to chceš oznámit vesničanům? A hlavně Narutovi! Sakura se zabila kvůli Sasukemu protože ji podvedl a tečka?!"
"Já nevím!"
"Sasuke a s kým prosíme?!"
"S Karin" Odpovím suše a mou tvář opět přitáhne zem.
"COŽE?! Kdyby to byla aspoň k životu schopná ženská ale…cože?! Karin! Proč zrovna ona??"
"Proč zrovna ona? Víte nejdřív jsem se jí chtěl pomstít za to že mě celé ty roky otravovala ale pak jak jsem ji uviděl v té koupelny celou od krve, zděsil jsem se zjistil jsem že ji miluju! Myslíte že je to pro mě lehké? Tak mi ještě přidělávejte starosti a nadávejte na mě fakt mi tím pomůžete!!" Zvednu hlavu a po mé tváři sjíždí slzy. Hořké slzy.
"Sasuke? Ty brečíš?"
"NA co tak koukáte já ji miloval a kvůli mně se zabila sakra!" Kleknu na kolena a Sakuru sevřu pevně v mém náručí. Tsunade přijde ke mně a pohladí Sakuru po tváři.
"Proč si to udělala?"
"Tsunade, prosím oznam to Narutovi protože já to nezvládnu." Oznámím jí a ona jen přikývne.
Vyjde ven a zvolá všechny vesničany. Poté řekne nějakáý proslov a všichni drží minutu ticha pro Sakuru.

"…Pohřeb se bude konat zítra…" Oznámí a všichni se rozejdou do svých domovů. Když se truchlící srdce potkají, zraní se navzájem.

"Cože Sasuke udělal?!" Vtrhne do kage kanclu Naruto a když mě uvidí s mrtvou Sakurou v náručí hlasitě se rozpláče.
"Sasuke, ty idiote! Proč!" Zakřičí na mě skrz vzlyky.
"Já…"
"Ne raději mi nic nevysvětluj jen mi řekni co ti to dalo?" Podívá se na mě se slzami v očích.
"Nic, jen utrpení a bolest. Nic víc mi to nedalo" Sklopím hlavu k ní a pohladím ji po tváři.
"Tak sakra…nemůžu tomu uvěřit" Zašeptal a odešel. Všichni Sakuru určitě oplakávají.

Zvedám se z postele a podívám se na hodiny, je osm takže za hodinu je pohřeb. Nějak se učešu, hodím do sebe nějaké jídlo a v poslední řadě se obleču. Celý v černém samozřejmě. Setkávám se s Narutem a Hinou a společně jdeme na hřbitov.
Tam už stojí mnoho lidí a hodně z nich se na mě nenávistně dívá. Raději sklopím hlavu.

"Hele to je ten co ji zabil! Tak co jak se ti vede?! Se divím že máš takovou drzost se tady ukázat!" Zakřičí na mě jeden ale Naruto se přede mě postaví.
"On ji nezabil a nechte ho být každý v životě dělá chyby, tohle byla jedna veliká ale on ji miloval!!" Zakřičí Naruto
"Tak proč se vyspal s jinou?!"
"Byl opilej tak se do něj nasvážejte!!" Zakřičí a oni stichnou.
"Díky Naruto" Zašeptám a on se na mě jen soucitně podívá. Společně kráčíme až k hrobu a já na ni pokládám svou růžovou růži pro ni….

A takhle nějak to asi bylo. Právě si říkáte že jsem největší idiot na světě a já s vámi souhlasím… Byl jsem tak šíleně sobecký!! Nechci se už ani vidět! Někdo mi pokládá ruku na rameno. Otáčím se a vidím nějakého hnědovlasého kluka s odhodláním v očích.

"Co potřebuješ?" Zeptám se ho
"Pojď se mnou, musíme si promluvit."
Já jen kývnu a následuji ho. Zanedlouho se nacházíme v lese a jeho záda která jsem do teď pozoroval tak je už nevidím namísto toho vidím jeho plece a vidím mu přímo do obličeje.

"Kdo jsi?" Zeptám se ale on mi místo odpovědi jednu natáhne
"Co to mělo být?!" Zakřičím na něj a sbírám se ze země.
"To máš za Sakuru ty šmejde!"
"Kdo jsi?"
"To není důležité ale ty! Tys ji nikdy nemohl milovat! To já jsem ten kdo ji miloval ale ona dala přednost tobě! Ty prokletej Uchiho jeden blbej! Jak já tě nenávidím! Za všechno můžeš ty! Můžeš za to že zemřela!"
"Hm…" Snažím se nahodit ledovou masku aby nebyli vidět mé city ale ve skutečnosti je mi strašně. Ale asi se mi to aji povedlo.
"Ty šmejde! Nedívej se na mě tak klidně!!" Zakřičí a další jsem si koupil…Ještě párkrát do mě třískne a odejde. Nechal jsem se bít koneckonců jsem si to zasloužil. Odebírám se domů a kopu do všeho co vidím…
Proč se jen muselo stát zrovna něco takhle hrozného jako je tohle?? A ke všemu je to jen a jen kvůli mně! Kvůli mně! Sakra…všechno co jsem mohl jsem pokazil…Sice nějakého přítele ještě mám ale ztratil jsem svou jedinou lásku. Jinou mít rád nemohu.
Proč se tohle děje co? Proč se tohle děje zrovna mě? Proč já jsem takovej idiot a nedokázal jsem se nikdy zamyslet nad tím že svým chováním ubližuju druhým. A nakonec to takhle dopadá... Ležím ve své posteli s monoklem pod okem a je mi strašně. Je mi doslova na umření ale komu by nebylo kdyby vám vaše milovaná umřela he? No abych řekl pravdu to fakt netuším! Ale...jedno vím jistě, kdyby se ještě nějaká dívka našla nebyla by určitě tak krásná jako Sakura.
Vylezu s postele a jdu do koupelny. Tam když se prohlédnu tak vypadám vážně strašně. Vyjdu ven a uslyším podobné nadávky typu : "Podívejte na Uchihu, konečně mu někdo poskrvnil tu jeho "andělskou" tvářičku" Uchechtne se a já raději odvrátím zrak. Od té doby co umřela Sakura nemám vůbec žádný vraždící pohled. Sakuro, má milá Sakuro. Kdybys ještě žila a mohl se ti omluvit. Ale to se nestane a proč? Protože jsem idiot, ten největší co existuje. Sakuro, kdybys ještě žila určitě bych ti to vynahradil ale takhle? Takhle jak mám žít? Bez tebe? Bez tvé osobité vůně? Bez tvých růžových vlasů? A bez tvých smaragdových očí? Vždyť to nejde...A jak vesničani budou žít bez tebe? Bez sluníčka všem dodávající sílu? Sedám si na hlavu pátého kageho čili Tsunade. Ale je fakt že jsem vesničanům přivodil pěkné neštěstí viď? Sakuro? Dívám se k nebi, zda-li pak se na mě zrovna teď díváš? Asi si říkáš proč jsem ti to neřekl dřív viď? Ale je fakt že jsem si nikdy nemyslel že se zamiluji ale je to tak...Sasuke Uchiha se zamiloval do tebe! Vílo, ano tak tě oslovuji v mích myšlenkách protože tě šíleně moc miluju, vílo.
"Sakuro, miluji tě! Watashi wa...Nikdy nebudu mít žádnou jinou, to vím už teď. Udělal jsem tu největší chybu že jsem se vyspal s Karin, když ještě včera jsme se mohly spolu smát ale místo toho jsem tě našel tam ležet..." Po tvářích mi už opět klouzají slzy tak nekonečné bolesti. "Ale teď jsem jen beznadějný případ že? Ano já vím jsem naprostý idiot který nic nechápe... Maximálně velkou kostku ledu...Ano to chápe a víš proč? Protože to on je kostka ledu. Velký kus ledu který obývá celou antarktidu! Ach Sakuro...Víš jak to bolí? Jak to strašně bolí?
Ale máš pravdu, podvedl jsem tě a to se odpustit nedá! Ale kdyby dalo stejně bys mi neopustila, mě kostce ledu, vílo moje, miluju tě...Chtěl bych tě znovu vidět. Ale to se mi asi nesplní protože zatím co ty si budeš poletovat v nebi jako krásný andělíček já se budu smažit v pekle jako ten nejhorší stroskotanec, vílo.
Nemůžu takhle žít dál, prostě nemůžu!! Šáhnu do kapes ale nic tam nenajdu... Jdu tedy costou zpět domů...Ještě nakouknu do Ichiraku. A spatřím tam samozřejmě cihlu. Abych byl přesný tak moji oblíbenou oranžovou cihlu.

"Gomene Naruto" Řeknu mu a dřív než se stačí otočit já rychle zmiznu.
Ocitám se v mém černém ponurém bytě. Vezmu ze stolu pár kunaiů a mířím si to na hřbitov. Dojdu až k hrobu Sakury a naposledy přejedu prstem po obvodu. Pak si tvrdě vrazím kunai do svého srdce. Se divím že to srdce propíchnu když je celé z ledu co? Sakuro...
Necítím žádnou bolest, mnohem horší bolest byla ta kterou pociťuji pořád a ta je že tě vedle sebe nemám Sakuro...
Když se chci zabít tak ti chci být co nejblíž...
Konec Sasukeho pohledu....

Druhý den: "Na hřbitově vedle Sakury Haruno zemřel i Sasuke Uchiha..." Oznámila Tsunade a víc se o nich nemůžeme dozvědět.
_______________________________________________________________________
 Trápí vás že to nemá dobrý konec? Kdybyste chtěly pokráčko tak by to mohlo mít konec dobrý :) stačí jen napsat jestli ano nebo ne... Hlasujte v anketě!
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Kata-chan Kata-chan | Web | 27. října 2010 v 19:43 | Reagovat

Arigato Gozaimasu Onee-chan!!!!! Mooooc krásný!!!

2 Majulík-chan SB-nkoo =* Majulík-chan SB-nkoo =* | Web | 27. října 2010 v 19:54 | Reagovat

uzasnaa poviedkaaa.. ale ja chcem pokrackoo =)

3 Saku-chan Saku-chan | Web | 27. října 2010 v 20:46 | Reagovat

Uuuuža, ikdyž to je smutné, chci pokráčko

4 Saku-chan Saku-chan | Web | 27. října 2010 v 21:01 | Reagovat

tak piš :) xD

5 Saku-chan Saku-chan | Web | 27. října 2010 v 21:12 | Reagovat

Whaaaaa Škoda xD

6 Niigata ♥SBnko♥ Niigata ♥SBnko♥ | Web | 27. října 2010 v 21:31 | Reagovat

wow to bolo krasne ;-)

7 Deidara miu Deidara miu | Web | 27. října 2010 v 22:28 | Reagovat

jeej to si hned zítra musím přečíst X) něco pro depresivné sadistky jako já určitě XD škoda že už mě trhaj od kompa XD

8 Deidara miu Deidara miu | Web | 28. října 2010 v 12:09 | Reagovat

tak to je opravdu tak strašně moc nádherné! určitě pokráčo i když se ve smutných koncích vyžívám XD já chci pokráčo! XD

9 Syntia Syntia | Web | 28. října 2010 v 19:17 | Reagovat

woow O_O nemám slov

10 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 29. října 2010 v 11:53 | Reagovat

Ten smutnej konec mi ani nevadí,ale mnohem horší je SasuKarin !!!!!!!!!!! fůůůůůj xP Ale i tak to byla pěkná povídka =D

11 Karui Karui | 30. října 2010 v 14:10 | Reagovat

T_T wháááá to je smutný mám mokrou klávesnici

12 Saky-chan Saky-chan | Web | 9. listopadu 2010 v 14:19 | Reagovat

áááách to je krása!!!!!!!!!!!!!To není fér teď musím uklízet spíš utírat stul od počítače xD moc krásný!! :-)

13 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 10. prosince 2010 v 18:07 | Reagovat

slzy mi tečú po tvári...prečo musia existovať smutné konce??? no čo už... :-D ale inak nádhera...

14 Kata-chan Kata-chan | Web | 27. června 2011 v 20:57 | Reagovat

Nejkrásnější...nejkrásnější...tak to má být n_n

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama