close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Po těch letech se objevil....znovu 6

6. října 2010 v 20:33 | Ufonek |  Povídky jen tak poházené xD
Tak a je tu další dílek...Saskiee je hrozná! xD Přemluvila mě k tomuto dílu ale asi ji mám být spíš vděčná xD JInak bych pravděpodobně dělala ukoly a šprtala xD tak dost kecání a pěkné čtení =) KOmenty prosím =)



V noci asi kolem dvanácté jdeme se Sasukem spát protože jsme sledovali horor. Ale musím říct že nebyl vůbec strašidelný... No spíš trochu nuda, bylo to jen o tom jak tam byl nějakej chlap s nožem kterým dokázal porazit všechny lidi a takový blbiny... Jednoduše trapárna. Usnula jsem asi kolem půl druhé v Sasukeho objetí... Ráno jsem se probudila a podívala na Sasukeho...Ještě spal. Usmála jsem se a vymotala se z jeho objetí tak abych ho nevzbudila. Naštěstí se to nestalo a tak jsem sešla do kuchyně. Pohled mi spadl na stůl kde ležel papírek... Stiskla jsem ho v ruce a začala číst. Tak jo jde se k Narutovi, to by mě zajímalo co chce ale myslím že to nebude nic příjemného, napíšu Sasukemu lístek ať se nestrachuje že jsem šla k Narutovi mno...To by bylo asi všechno, oblékla jsem se, vzala do ruky jablko a vyrazila k Tsunade, pěkně jsem se prošla protože přemísťovat se mi nechtělo. Když jsem vešla do kanceláře Naruta tak už jsem jablko měla někde v čudu, no jablko... no dobře ohryzek jsem zahodila už předtím.

"Naruto co potřebuješ?" Zeptám se a jdu se na něho podívat protože za těma papírama opravdu není vidět.
"Á Sakuro už jsem tě očekával, jak se máš?"
"K věci..." Řeknu trochu lhostejně
"Tak dobře...Máš misi, asi tě nepotěším ale jako anbu"
"Cože?! Na jak dlouho??"
"To se neví, bude to podle toho jak dlouho vám to bude trvat, uděluji tě velitelem mise, můžeš si vybrat ještě jednoho z anbu." Usmál se a stočil pohled znovu k papírům.
"Hai" Odvětím a už už chci zmizet ale Naruto mě zastaví.
"A ještě něco!"
"Ano?"
"Už dnes půjdeš za anbu, zítra v šest hodin vyrazíte tak budeš muset ještě trénovat"
"Hai" Řeknu i když trochu nerada a už jsem opravdu pryč. Když se přemístím tak uvidím Sasukeho za stolem jak něco papá. Usměju se a poodejdu k němu.


"Ahoj" Usměje se na mě a stoupne si. Chytne mě za ruku a přitáhne.
"Jak ses měl?" Řeknu a políbím ho.
"S tebou by mi bylo líp, a vůbec co chtěl Naruto?" Zeptal se s úsměvem
"Mám misi" Odpovím suše
"Se mnou že?"
"Ne..."
Odpovím a on se na mě tázavě podívá
"Anbu" Pokrčím rameny a on si mě přitiskne k tělu a zpříma se mi dívá do očí
"Na jak dlouho?"
"Ále...chvíli protože je to neomezené a ještě se uvidí co se bude dělat ale musím se jít sbalit a vyrazit hned k anbu"
"Tak to si tě musím pořádně užít" Usměje se a začne mě dravě líbat.
Po dopoledni plném mazlení se konečně seberu a navléknu na sebe anbu oblečení spolu s maskou. Vezmu si katanu a naposledy se usměju na Sasukeho, ještě si sundám masku a políbím ho. Usměju se na něj a už mě není.

Ťuk, ťuk...Ohlásím že jsem tady a po vyzvání vejdu.

"Ariuka-san! Konečně! Dnes vám začíná trénink ale to snad víte nebo ne?"
"Ale ano" Odpovím a už se tím netrápím a odeberu se do svého pokoje...
Vyhlížím z okna a poslouchám ptáčky jak si jen tak zpívají a poletují po světě. Vůbec nic neví o tom že jim třeba hrozí nebezpečí, může je zasáhnout kunai nebo jen nějaká dravá zvěř ale oni se o to nestarají jen si tak bezstarostně zpívají. Taky bych chtěla nemít žádné starosti jenže já mám zase starosti a to teď misi! Kterou bohužel musím splnit ach jo...Povzdechnu si a opět se zadívám z okna.

"Ariu!" Uslyším hlas a otáčím se směr dveře, v nich se na mě culí má nejlepší kamarádka Saraktis.
"Saro!" Vykřiknu a padnu si s ní do objetí.

"Jak si se měla ?" Zeptá se mě a já se na ni jen zazubím
"Ani nevíš jak dobře, byla jsem s přítelem atd! A víš co? Už nemám vůbec žádné problémy!" Vykřiknu a doufám že to pochopí.
"S čím?" Zeptá se mě nechápavě a nadzvedne jedno obočí. Povzdechnu si, jak je blonďatá tak je blbá... Inteligenci má vážně jako Naruto ale je to momentálně jediná holka která si se mnou rozumí a připomíná mi neustále hokageho, jinak v boji je neuvěřitelně dobrá. Nezbývá mi nic jiného než jí řoct o co se jedná, už dávno jsem jí o tom řekla.

"Nepamatuješ si na takového mladíka?" Zeptám se s klidem
"Eh?" Znovu nadzvedne obočí...Ona je fakt tak blbá?? Tohle by i Narutovi došlo a to je co říct! Jen nevěřícně zatočím hlavou a pak se mi u ucha ozve.
"Jo aha, promiň nějak mě to nenapadlo" Nevině se uculila a mě nezbývalo než se taky usmát.

"Tak to je super! A co přítel?" Zeptala se dychtivě.
"Ten je ten nejlepší na světě, miluju ho" Usměju se a zašklebím. "A co ty?"
"Nó, já zatím nikoho nemám" Řekne a skloní hlavu, já ji jen pohladím po rameni a ona se na mě - i když trochu chabě- usměje.

"A proč si vlastně přišla? Jsme si jistá že to není jen na vykecávání"
"To máš pravdu málem jsem zapomněla... Je to proto že..." Zasekla se z neznámého důvodu.
"No?" Zeptám se nedočkavě.
"Já to fakt zapomněla!" Vykřikne a už běží k veliteli co po ní vlastně chtěl. Já si jen plesknu do čela abych naznačila jak se mi příčí že je tak blbá. Za chvíli je už opět u mě a vykládá to co předtím nestihla....

"Mám si s tebou zatrénovat" Oznámí a už jdeme do tréninkové haly.

"Tak co chceš trénovat?" Zeptá se a já se jen zamyslím. Nemusím rozmýšlet dlouho protože mě to hned trkne.
"Dáme si zápas!" Vykřiknu a postavím se do bojovky.
"Jak chceš! Ale řeknu ti že teď to nebude tak snadné jako před lety! Tentokrát mě neporazíš! Tentokrát ne! Jsme mnohem silnější než jsem byla!" Zašklebí se a já na ni zakřičím...
"Míň kecání víc boje!!" Zakřičím a v ruce držím svou nově vyleštěnou katanu.
Ona mím útokům bleskově uhýbá, opravdu zesílila jenže co netušila je...

"Ááh" Vykřikne a chytne se za rameno kde ji můj klon udělal řeznou ránu.
"Vidím že ani ty si nezahálela" Řekne a já zjistím díky známému *puf* že to byl jen klon.
Do háje...Pomyslím si a rozhlížím se kolem sebe. Nikde ji nevidím a tak si čerpám chakru do pravačky. Najednou mou rukou projede palčivá bolest a krev mi stéká po mé ruce...Štípe to... U mé ruky se objeví zelené světlo které hojí mé zranění. Ale ještě předtím udělám kage bunshin protože vím že opět zaútočí. Bingo! Právě můj klon propíchla katanou který se rozplynul. Schovala jsem se do vysoké trávy kterou tam máme včetně stromů a mnoho dalšího, když je mé zranění vyléčené tak udělám dalšího klona a pošlu ho za ní.

"Tak tady ses schovávala" Ušklíbne se a já se v trávě taky ušklíbnu. Ale to co jsem nečekala že mého klona přeběhne a míří směrem ke mě, na to už cítím studenou čepel kunaie u krku.

"Myslíš si že jsem tak blbá?" Ušklíbne se a já se zvednu. Sakra! Zapoměla jsem si zamaskovat chakru. Běsním a ve mě se začne hromadit chakra,protože se Sara dívala jen na mou hlavu a pak se sesunula k zemi držíc se za stehno a já zmizím. Škrábla jsem ji..
"Zase to jutsu? Bez něj nic neumíš?" Popichuje mě. Seskočím ze stromu ve kterém jsem se předtím ukryla a se vzpřímenou hlavou mi zaniknou růžové oči které mi zrůžověly když jsem ji škrábla. Je to však jen iluze a nedostane se z ní dokud sama nebude chtít.
"Ne, jen mi to trochu pomohlo" Řeknu a ušklíbnu se, přičemž mi v očích hraje posměvačnost. Rozbíhám se na ni s Katanou v ruce, ona se na mě jen tak dívá ale co nečeká je že já ji těsně před ní odhodím a zmizím. Objevím se za ní a udělám pár pečetí. Ze země se vynoří kamenná ruka a sevře ji.

Boj byl ještě dlouhý ale nakonec jsme obě udýchané padly k zemi a ani jedna neměla moc vážná zranění jen několik tržných ran a modřin. Nikdo z nás nevyhrál, opravdu se hodně zlepšila ale já bych ji porazila. Hlavně jsem na ni nepoužila jutsu které mám nové a myslím že i velmi účinné. Je to spojení taijutsu a ninjutsu. Je to ale na ni až moc dobré abych to použila jen při tréninku. Navíc to bere hodně chakry ale já ji mám hodně ale to je vedlejší. Ještě chvíli tam jen tak sedím a zhluboka vydechuji, pak si začnu léčit rány a nakonec se zvednu z chladné země. Popojdu k ní a vyléčím jí. Cestou si ještě povídáme než zajdu do svého pokoje a sundám si zakrvené oblečení.

Jdu pod teplou sprchu a užívám si. Když se cítím umytá tak se obleču do pyžama a ulehám do postele. Dnes jsem neměůa jedinou možnoust myslet na Sasukeho a tak na něj myslím až teď. Co vlastně dělá? Jak se má? Myslí na mě vůbec?Ptala jsem se sama sebe a s představou na jeho bezchybnou tvář jsem usnula.

Ráno se probouzím se zvoněním budíku. Zvedám se z postele a juknu ještě po hodinách a zjistím že je přesně pět hodin a v šest máme vyrazit. Zívnu si a odeberu se do koupelny. Tam ze sebe udělám člověka což předpovídá o učesání mích neposedných vlasů a následné svázání do gumičky. Dám na sebe plášť a kapuci a nezapomenu ani na masku. Stavím se ještě v pokoji Saraktis. Tu jsem si vybrala jako druhou která se mnou půjde na misi. Otevře mi už zcela připravená a sejdeme dolů do jídelny, samozřejmě potichu protože nesmíme nikoho vzbudit. Něco krátkého si ukuchtíme a ještě se přemístíme za hokagem.

Zabuším do stolu a Naruto vykřikne...

"Ah! Sakuro-chan" Usměje se a podívá se na mě. Já vím že tady vždy usne nad těma hromadama papírů takže mě to ani nepřekvapuje že ?
"Ahoj Naruto" Nejde to vidět ale usměju se.
"Vyrážíme na misi" Oznámí namísto mě Sara
"Díky Saraktis, dobře můžete jít!" Řekne přísně a my už stojíme před branami Kohohy. Naposledy se na ni podívám a pomalou chůzí odcházíme ke stromům. Následné skočení následuje další a další skoky na větve stromů. Mise spočívá v tom že máme najít nějaké ninji prý nukeniny ze Suny. I když nechápu proč se o to musíme starat zrovna my jakožto Listová když Písečná má plno dobrých ninjů ale však my jsme jen výpomoc ještě musíme jít do písečné a tak na nás mají čekat už ninjové z písečné. Budeme čtyřčlenný tým což znamená že k nám přiřadí ještě další dva ninji. Uvidíme kdo to bude, i když mám silnou představu tak nikdo neví kdo to může být že jo?
Pomalu skáčeme z větve na větev a vůbec si neuvědomuju jak pomalu jdeme. A tak zavelím ke zrychlení a i Saraktis pohotově zareaguje a my se už pohybujeme mnohem rychleji.

"Ale ale kohopak to tu máme? Anbu z listové?" Uslyším pod sebou hlas.
Ohlédnu se ale nikoho nevidím.

"Saro!..." Křiknu a ani to neztihnu dokončit protože mě přeruší
"Já vím" Zakývne hlavou a seskočíme ze stromů. Stoupneme si zády k sobě a rozhlížíme se do všech stran.
Nakonec mě chytne rapl a nashromáždím si chakru do rukou. A vší silou prásknu do země která hned popraská. Teď se mi kapuce sundá takže jsou vidět mé růžové vlasy.

"Dobrá cesta" Uslyším u ucha a rychle se otočím. Přede mnou stojí Deidara a proti Saraktis Sasori.

"Co chcete?" Zasyčím a hledím blonďákovy do jeho očí.
"My co chceme? My jsme se tu jen tak potloukaly, vaše chyba že jste na nás narazili" Usměje se a spojí ruce.

"Katsu!" Zařve a podemnou vybuchne zem. Naštěstí stačím uskočit takže se mi nic nestalo.

"Růžové vlasy? Asi Haruno?" Ušklíbne se ten červenovlasý a zaútočí na Saraktis, ta se však proti němu účinně brání. Usměju se a dál se věnuji výbušnému jílu a tomu kdo ho pořád nechává vybuchnout. Pode mnou stále vybuchuje zem a mě už to začíná štvát takže udeřím znovu do země a Deidara se propadne.

"Nejsem tak blbý" Ušklíbne se a pufne. Zase klon. Ucítím dech na svém krku a tak se otočím ale nikdo tam není.

"Katsu!" Zařve někdo za mnou a podemnou vybuchne zem. Tentokrát jsem to nečekala a nestihnu uskočit. Skončím na zemi a vytéká mi krev z nohou. Snažím se na ně postavit ale jaksi to nejde protože to až moc bolí. Léčím si je ale na mě znovu zaútočí blonďák. Přede mě si stoupne Sara a odrazí jeho útok. Mezitím moje nohy jsou zdravé a tak jí stihnu ještě poděkovat a ona se opět věnuje červenovlasému.


"Hele ty! Ty na mě nikdo nebudeš mít na to mě zasáhnout!" Posmívá se mi ale to neměl dělat. Udeřím do země a hned na něho vyběhnu. Těsně předtím smizí můj klon takže je tam jen kouř a toho já využiju a vyřítím se proti němu s katanou a propíchnu ho. Mám štěstí, tohle nečekal a není to ani klon. Ušklíbnu se a on se sesune k zemi. Sasori zareaguje a podepře Deidaru.

"Ještě o nás uslyšíte" Řekne a už chce zmizet jenže já je zastavím.
"A jak?"
"Vezmu ti to co je ti nejcenější" Řekne a zmizne. Nechápu jak mi to může vzít když to už dávno mám. No neřeším to a pokračujeme v cestě.
Na noc se utáboříme a uděláme oheň.

"Jdu k jezeru ano?" Zeptám se a ona jen kývne.
Dojdu až tam a snaží se chytit nějaké ryby na večeři, nejdřív mi to moc nešlo ale nakonec se mi to přeci jen povede a ulovím dvě ryby, aspoň to. Vydechnu a odebírám se k tábořišti.

"Tady jsou ryby" Usměju se a položím je.
"Jo to je super, máme co jíst" Usměje se napíchne je. Dá je nad oheň a zanedlouho se rozline vůně od opékajících ryb. Škoda že jsem si nevzala sůl. Já vím blbost ale to jedno. Neřeším to a zakousnu se a moje chuťové buňky mi říkají že mám jíst dál.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 6. října 2010 v 21:00 | Reagovat

parádaaaaaa.....a zvykej si,takhle tě budu často dokopávat =D ...ale ne,cením si toho,že si to udělala hlavně kvůli mně....bezvadnej dílek a těším se na další....jako vždycky =D =D

2 =) =) | 7. října 2010 v 22:03 | Reagovat

Super..rychle pokráčko :)

3 Lucinka Naomi Deidarinka Sasaki no Akasuna Lucinka Naomi Deidarinka Sasaki no Akasuna | E-mail | Web | 10. října 2010 v 17:27 | Reagovat

AH....Deidaro, co ti to ta růžová kráva udělala? Zlatíčko pojď jsem já tě vyléčím x)

4 sisa357 sisa357 | 21. prosince 2010 v 17:46 | Reagovat

[3]: deidara je debil a sakura je aspon normal

5 sisa357 sisa357 | 21. prosince 2010 v 17:46 | Reagovat

super

6 Tarei Tarei | E-mail | Web | 22. prosince 2010 v 13:24 | Reagovat

[4]: gomena ale neurážej Deíka... já jsem jeho velký fanda a nemám ráda když mu někdo nadává...

7 Erka Erka | 28. května 2012 v 16:43 | Reagovat

Super super ! 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama