Jak to skončí? 13

4. listopadu 2010 v 21:25 | Ufonek |  Povídky jen tak poházené xD
Tak a je tu další dílek =** snad se bude líbit...Prosím komentujte
dgdgdg










"Shizune! Já tě asi zabiju!!" Zakřičí Sasuke ze sálu vedle Sakury a z toho šoku
"Co se stalo?"
"Ona žije! Má sice jen slabí tep ale žije! Jak jste se mohla takhle zplést?" Zeptá se jí
"Ale, jak? Ukaž...no vážně, strašně se omlouvám" Řekla a začala Sakuru ošetřovat protože všude po těle se ji objevili šrámy.

"Shizune! Víte vy vůbec jak jste nás vylekala?" Zeptala se Hinata a svraštila čelo
"Omlouvám se"
"Ale teď už to nechte být, kdy se asi probudí?"

"Já jsem stále přivědomý, jak jste si mohli myslet že jsem mrtvá?" Uslyšeli sípavý hlas.
"Sakuro!" Vykřikly všichni a Sasuke jí ještě více stiskl ruku
"Ráda tě slyším..." Usmála se
"Slyšíš? Shizune nás tady strašila že jsi mrtvá! To bych nepřežil, vílo...Jak ti je ?" Zeptal se a byl rád že to co Shizune povídala nebyla pravda
"Hehe, Sasuke je mi docela blbě... Všechno mě bolí"
"To přežiješ, vílo" Utěšoval jí svým sametovým hlasem
"Z důvodu vyndání Sanabiho jí ubyli síly protože koneckonců byla to její největší zásoba energie ale stejně má ještě Louwí" Vysvětlila Shizune
"Tak já vás tady nechám..." Dokončila, vzala si kartu a opustila tento nemocniční pokoj.
"Takže se to povedlo?" Usmála se Sakura
"Co?" Nechápal zprvu Sasuke ale pak pochopil "Jo to se perfektně vydařilo, Sakuroo já tě tak miluju" Usmál se
"Já tebe taky..." Dořekla a ani si nevšimli že tam není Hinata s Narutem

Sakuřin pohled:
Sasuke mě držel za ruku a já byla šťastná. Konečně mě nebude sužovat žádná bolest ani nic. Doufám jen že to tak aji zůstane a že Sasuke už nikam nepůjde. Už nikdy nikam neodejde. To jediné mi jde na rozum.

"Vypadáš zamyšleně. Co řešíš?" Zeptal se mě znenadání
"Já? No jen že jestli už jsme si toho vytrpěly dost" Usmála jsem se
"Určitě..." Usmál se
"Sasuke?"
"Hm?" Podíval se na ni
"Nevíš jak dlouho tu asi budu?"
"Netuším, vílo ale mám pro tebe překvapení"Zářivě se usmál a políbil mně. "Ale to až zítra, teď odpočívej..." Znovu se usmál a jen tak se na mě díval. Já se začínala topit v jeho očích, těch tůních plné krásy. Pomalu se mi klížila očka a chtěla jsem je jen na chvíli zavřít ale nešlo to. Usnula jsem ale poslední co jsem cítila byla ruka na mé tváři. Sasuke...S takovou myšlenkou usínám. Ráno se probudím ale oči otevírat ještě nebudu. Nějak se mi dnes nechce nic dělat a vůbec se ještě cítím strašně slabá. Pomalu se mi rozlepí jedno oko a hned na to i druhé. Rozkoukám se a pak si ty oči ještě protřu protože stále vidím rozmazaně. Když ani to nepomůže tak se jen tak dívám jestli to nevymizí a pořád nic... Stisknu tlačítko na sestru ale žádná sestra ke mně nepřijde nýbrž tam přijde Shizune.

"Ahoj Sakuro, co potřebuješ?" Zeptá se mě hnědovlasá lékařka
"No, já vidím jen matně, nevíte co to je?"
"Bude to asi tím že když jsme odebrali Sanabiho tak se ti zmírnili a vůbec pomotaly nervy a tak je to možná ten účinek ale neboj je to jen dočasně" Řekla a zapsala něco do karty
"Aha a můžete mi říct jak dlouho to bude trv-" Nedořeknu protože už zase normálně vidím. Děkovně se na ni usměju a ona jen pokýve hlavou. Pak ale nastane problém, zase se mi to vrátilo.
"Možná že ti to bude přeskakovat ale neboj se, bude to v pořádku" Usmála se a odešla pryč. Ve dveřích se s ní vystřídal Naruto.

"Ahoj Sakuro."
"Ahoj Naruto" Usměju se
"Asi se budeš chtít ptát na Sasukeho, babča ho včera odvolala na misi" Usměje se
"V pořádku a na jak dlouho?"
"Neboj, zítra ho tady máš..." Řekne a sedne si
"Tak co jak se máš?" Zeptá se mě
"Ale tak jo jde to ale prý mám pomotaný jakýsi nervy nebo co, občas nevidím a další jsem zatím nezjistila když v tu ránu jsem dostala strašnej tik do ruky že mi stále běhal prst.
"Už ho víš..." Řekne a zadívá se mi do očí
"A kde je Hinata?"

"Já jsem tady!" Ozve se ode dveří
"Á, Hinatko!" Řekne Naruto a přitáhne si ji k sobě na klín. Usměju se na oba dva a oni mi úsměv vrátí.
"Tak co Saky, jak se máš?" Zeptá se
"Ale jo jde to, akorát že mám občas různý tiky a takový"
"Aha, no jo budeš to muset vydržet."
"Co se dá dělat" Pokrčím rameny
"A Sakuro? Myslím že tě pátá pak hodlá opět povolat do služby"
"Jako lékařák? Né, to já odpadnu!" Zakloním hlavu na měkký polštář a zavřu oči.
"No jo, řeknu jí ať se moc nepřemáháš a ostatně Sasuke by to taky určitě nedovolil a jinak, už to ví?" Nadzvedne jedno ze svých tmavomodrých obočí.
"Co? Jo to...ne ještě to neví"
"Neví co??" Zapojí se do toho praštěný blonďák s nechápavým výrazem ve tváři, jak by to taky mohl vědět když jsme mu to ani neřekly.
"No Naruto, tobě jsem to taky ještě neřekla. Slib mi ale že to neřekneš Sasukemu, chtěla bych mu to říct sama" Když to dořeknu tak blonďák jen horlivě přikývne.
"Já, jsem těhotná" Vybalím to na něj a on na mě jen chvíli zůstane nechápavě civět.
"Jéééééééééééé Sakuro! To bude supeer! Ťuťuťu!" Začne blonďáček poskakovat po nemocničním pokoji. My s Hinatou se tomu jenom zasmějeme.
"Ale Sasuke nebude rád že se to dozvěděl jako poslední" Začne dumat Naruto s rukou na bradě.
"Naruto, víte to jen my dva!"
"No o to jde! Víme to JEN my a co Sasuke? Tomus to měla říct jako první, a vůbec jak dlouho si...no v tom" Zeptá se mě.
"Už druhým měsícem" Pokrčím rameny.
"Uuuuž? No to tady bude za chvíli!"
"Naruto nešil prosímtě" Snažím se ho uklidnit, on ještě něco dál mele po svém no ale pak toho opravdu nechá.
"Ale bude to paráda!" Zakřičí přes celou nemocnici
"Naruto!" Výhružně se na něho podívám
"No jo porád" Prohodí nechápavě a usadí se opět na židli a Hinatu která tam před tím seděla si zase posadí na klín
"A jak žijete vy?" Zeptám se jich
"No tak celkem to jde, jsme zasnoubeni" vychvaluje si Naruto
"A to proč jste mi neoznámili jako dřív??"
"Protože mi to Naruto řekl teprve včera!" Hájila se Hinata, já se na ni však jen podezíravě podívala "No fakt a navíc když byl s FRAISI..." Odvrátila pohled
"Ale Hinatko! Už jsme si to přece vyjasnili ne?"
"No jo ty můj blázne" Řekne a obejme ho.
"A co já tady budu jako dělat? Vím že vy tady být tak dlouho nemůžete a co já tady, sama." Podívám se na ně psíma očima
"Neboj, odpoledne ti ještě donesu mandarinky." Usměje se Hinata
"Já přijdu taky! Počítej se mnou! Tys se mnou určitě nepočítala žee? No jen se přiznej!" Vyjekne modrooké trdlo.
"Neboj Naruto, bez tebe si to tu nedokážu představit" Hájím se a přes rty se mi ještě mihne spokojený úsměv.
Povídaly jsme si celkem hodně a dlouho. Už bylo poledne a sestřička mi donesla oběd. Hinata s Narutem se omluvili že už musí a já jsem se podívala co mi to vlastně na ten podnos strčili. Hm...odkdy je tady taková sladká strava? Podivím se a dám si na klín podnos a na něm se nacházejí buchtičky s krémem. Mňam, tohle miluju. Toho krému bych snědla klidně celej hrnec. Pustím se do jídla a vychutnávám si dlouze každé sousto. Ostatně, přece tady budu ještě sama tak co bych měla dělat... Nakonec to ale stejně všechno sním a lehnu si. Trochu si natřesu polštář a chvíli čekám jestli se neobjeví Hinata, no když se neobjevuje tak to vzdám a zavřu oči. Za krátkou dobu opět usnu. Nevím kde jsem byla a kdy přesně ale vím že tam byl nějaký útes, foukal ošklivý vítr a nebe se rozpršelo a přitom ještě před chvílí byla duha.
Podívám se na oblohu a najednou na mě dopadnou kapky krve. Nevím proč ale jakobych cítila čí ta krev je. Mladý Uchiha. Pomyslím si a setřu si je z tváře. Pak tam ale uvidím padat postavu. Rychle vyskočím a chytnu ji.
"Sasuke..." Zašeptám a obloha se ještě více rozprší. Položím ho na zem a začnu ho léčit. Křičím, křičím ať to nevzdává že to zvládne ale není mi to nic platné. Stále jako by té krve ubývalo a rána se rozšiřovala.

"Saky..." Promluví ke mně z dálky někdo a já cítím malý otřes.
"he? Hinato!" Probudím se celá udýchaná a spocená
"Zdál se ti asi ošklivý sen co?"
"Ani se neptej" Vydechnu a posadím se do pohodlné pozice, protože doteď jsem byla zapřená rukama o postel. Takhle složím ruce do klína a opřu se zády o polštář.
"Tak, tady máš ty mandarinky a donesla jsem ti i pomeranč!" Řekne a z tašky jí vykoukne oranžová velká koule.
"Jé, díky" Usměju se a položím je na noční stolek vedle postele. "A kde máš Naruta? Neříkal náhodou že přijde?"
"Jo říkal ale zase škádlil Tsunade a tak mu dala nějaké práce protože od ní nestihl utéct"
"A nedává Tsunade náhodou rány?" Zeptala jsem se trochu se smějíc
"Jo to taky ale Tsunade si řekla že je to na něj trochu měkké tak mu dala práce na poli a on si pořád stěžuje" Uchechtla se modrovláska
"Že prý měkká! To že si obhlídne Konohu z výšky díky její ráně je měkkost, no chudák Naruto" Polituju ho
"Jo taky si říkám, ale myslím že už si na Tsunade nebude tak dovolovat"
"No přinejmenším jí přestane říkat bábi" Dořeknu a obě se zasmějeme. Pak se jen rozhlédnu po pokoji jakobych někoho hledala
"Vidím jak ti chybí" Podívá se na mě soucitně Hinata
"Ále, je to teprv první den" Protáhnu se a moje mysl se zaobývá černovláskem
"Sakuro, nedělej se"
Udělá na mě Hinata kukuč a já si povzdechnu
"Dobře, chybí mi, hodně" Pohlédnu do země.
"Neboj zítra se vrátí, to vydržíš"
"Musím" přes rty mi přejede drobný úsměv
"Tak jo já už asi povalím, měj se Sakuro!" Chce za sebou zavřít dveře ale já ji to nedovolím
"Počkej! To mě tady jako necháš jo?? Pojď kecat! Prosíím, budu se tu nudit" Udělám na ni psi oči
"Ach jo, no tak dobře" Řekne, zavře dveře a přisedne si ke mně.
"Jestli tě otravuju tak řekni" Odvrátím zrak k oknu ale ona jen zavrtí hlavou
"Ne na a znáš..." A tak začala nová éra bavení. Bavili jsme se o misích a pak jsme probíraly holčičí a nakonec jsme se dohrabali až k miminku.

"A to bude ták roztomilý" Rozplývala jsem se
"Já se tak těším až ho uvidím!" Přitakala Hinata
"Ale nevím jak to pojme Sasuke" Zamyslím se
"Hele Sasukeho vůbec neřeš neříkal náhodou že až zabije Itachiho že chce obnovit klan? He?" Podívá se na mě
"Máš pravdu...ale stejně!" Stojím si za svým
"Sakuro!" Napomene mě ještě jednou a já už tentokrát opravdu stichnu.
Pak ještě drbeme různé lidi jako například staré báby včetně uklizeček na akademii že vždycky seřve Iruku že tam je čurbes jak něco ale jako za co se ty uklízečky platí? Mají to uklízet ony ne jen vytírat. A nakonec se dostaneme až nakonec.
"No tak Sakuro už je pozdě, musím jít a ty si koukej vyspat!" Usměje se a už opravdu za sebou zabouchne dveře
"Ahoj" Řeknu a ulehnu. To byl dneska den, celkem povedenej ale vždy když Hinata odejde tak se opět cítím tak slabá, jakoby mi právě vysáli všechnu krev z těla. Opět se pokouším usnout a nakonec se mi to aji povede, kupodivu. No a ráno se vzbudím protože na chodbě je hrozný hluk. Podívám se na hodiny na stolku a zjistím že je deset hodin.
Vyjdu na chodbu a málem se srazím se sestrou

"Ino! Co tady děláš?" Zeptám se protože ona obvykle v nemocnici nepracuje
"Sakuro! Sasuke se vrátil"
"Vážne?" Usměju se
"Jo ale je strašně zraněný takže se povolali všichni lékařští ninjové"
"Cože? A proč mi nikdo nic neřekl!"
"Ty musíš zřejmě ještě odpočívat, nemáš dost chakry na to abys mohla léčit"
"Proč mě z toho všichni vynechávaj? Já jsme úplně v pořádku" Hájím se
"Já nevím ale už musím jít, měj se a doufej že neumře"
"Proč mi nikdo neřekl že je tak v kritickém stavu?" Zašeptám potom a nemám daleko do breku ale musím se uklidňovat že to bude v pořádku i když nevím nevím... Klid prosímtě...Napomene mě. Tobě se to řekne! Ty to tak neprožíváš! Právě že to tak neprožívám... Tak zalez! Křiknu po ní v duchu a ona opravdu už ani nepípne. Povzdechnu si a zalezu do postele... Čekám, čekám a ještě stále čekám. Já tady stále čekám a snad se i dočkám... Stále čekám a čekám. Už dokonce přecházím z jednoho místa na druhé.
Když v tom se dveře otevřely a...

"Sakuro! Potřebujeme pomoc! Ztrácíme ho!" Křikne po mě Shizune
"Cože? A to jste nemohly přijít dřív?!" Zakřičím a vyběhnu za ní z pokoje
"Jsi slabá ale i tak nám můžeš pomoct" Oznámí mi a já cítím jak mi stoupá nálada až na bod na poušti. Nezčervenám však ale vaří se to ve mně ale teď na to nesmím myslet. Panebože Sasuke... Řeknu a ještě víc se rozeběhnu. Zanedlouho už stojím na sále a všude je krev, Sasukeho krev. Že by ten sen...?... Ne to není možné. Uklidňuju se a začnu léčit. Strašně mi na něm záleží a on si ještě něco udělá!

"A jak se to vlastně stalo?" Zeptám se
"Napadly je ninjové" Odpoví někdo suše a já se ještě víc pouštím do léčení
"Sakuro nepřepínej se!" Napomene mě Shizune
"Ale teď je mi to jedno" Křiknu po ní ledovým hlasem.
"Sakuro mysli na dítě!" No jo to je taky pravda, kdyby zemřel tak nebude mít otce.
"Sasuke sakra tohle nám nesmíš udělat! Ne tohle ne!
A co dítě? Sakra ty budeš otcem!" Křičím na něj jak smyslů zabvená ale stejně to pořád nepomáhá
"Ztrácíme ho!" Křikne doktor a poté tam zavolají Tsunade. Obě dvě se do toho pouštíme s plnou vůlí ať se mu nic nestane a nakonec to stojí za to.
"Neumře..." Vydechnu a už to přenechám na ostatních. Stabilizovali jsme ho a já jsem šťastná. Hned po tom však už nic nevnímám
Proberu se a vidím jen bílý strop. Omdlela jsem? Hm, asi ano. Rozhlédnu se po pokoji a pak uslyším hlas.
"Ahoj..." Ozve se odněkud a já svůj zrak upřu na jeho zdroj. Když zjistím že je to černovlásek tak se usměju.
"Ahoj, krucinál víš jak jsme se bála!" Křikla jsme na něj
"Prosímtě uklidni se, já za to nemůžu že jsou takový zbabělci a útočí zezadu" Pokrčí rameny ale pak sykne
"Nepřepínej se prosímtě!" Zakřičím na něj.
"Neboj a...Je to pravda?"
"Pane bože co?" Zeptám se ho a pohlédnu na jeho postel a pak do jeho očí.
"No to že jsi těhotná?" Řekne a stále mi upřeně hledí do očí. Já se trochu zajíknu no pak přikývnu.
On pamalu svoje nohy přehodí přes postel a trochu chvějícně s nimi pohne
"Sasuke prosím! Zůstaň ležet!"
Křiknu po něm ale to co jsme nečekala bylo že si klekne.
"Sakuro Haruno, vezmeš si mě?" Zeptá se mě a otevře krabičku ve které se blyští prstýnek. Já jen chvíli lapám po dechu no pak odpovím.
"Ano! Stokrát ano!" Usměju se a vstanu. Podám mu ruku a on mi místo aby se jí chytl navlékne tu obroučku na prst. Usměju se a on pak vstane. Nejdřív mě obejme a poté políbí.
"To je skvělé, já budu táta!" Vyjekne.
"Sasuke, miluju tě" Zašeptám a obejmu ho, on mi položí ruce na záda a sevře mě.
"I já tebe...Ale já budu táta..." Opakuje stále dokola a mě to hřeje u srdce.

"Ahoj Sak-" Nedořekne Naruto protože nás uvidí "Pardon asi jsem přišel nevhod!" Omluví se ale to už mu Hinata vlepila pohlavek
"Ty idote!" Zakřičí na něj se smíchem "To už je po druhé" Usměje se na nás a my si lehneme každý do své postele.
"Tak co Sasuke už víš že budeš ta-" Nedořekne protože mu dá Hinata pohlavek
"Blbče!" Zakřičí na něj
"Ne on už to ví!" Usměju se na ně
"Sakuro! To mi chceš jako říct že to vím jako poslední?" Nadzvedne své černočerné obočí.
"Já Sakuře říkal že se ti to nebude líbit" Vmíchá se do toho Naru
"No Sasuke asi jo"Řeknu celkem s klidem
"No to je úžasný..." Nabručeně odvrátí zrak
"Sasuke, ale prosím tě. Já..."
"Ne nic mi neříkej prosím tě a hlavně se neomlouvej já to chápu...já to chápu" Stále zrakem někde pryč říká.
"Sasuke já vím že jsi naštvanej ale stejně."
"Vždyť já se nezlobím, možná trošku že jsi mi to neřekla dřív a že si mi to řekla až skoro na smrtelné posteli" Podívá se mi do očí
"Ale nejsi mrtvej tak se nedělej jo prosím tě!" Odvrátím zrak k Hinatě a omluvně se na ni usměju
"V pořádku..." Řekne mi a já přidám ještě jeden úsměv. "A Sasuke?" Zeptám se
"Hm?" Zamumlá
"Miluju tě" Připomenu mu a pohladím si bříško
"Sakuro, budeš krásná matka" Zasměje se Naruto
"Hey! To jsem chtěl říct já!" Přepadne ho Sasuke
"He he..." Udělá Naruto andělský úsměv a já se jen chichotám. Sasuke upře svůj zrak někam ven z okna a nakonec to dopadne jako vždycky...

"My už půjdem" Omluví se Hinata a vypadnou ale ještě předtím... "Sakuro, zítra tě pustí domů tak půjdem vybírat oblečení jo?" Zašeptá mi ještě Hinata oznamovací větou mířenou na miminko.
"Jasně!" Mrknu na ni a usměju se. Poté odejdou a já se podívám na Sasukeho, má zavřené oči a spokojeně oddechuje. Usnul... Oznámilo mi mé druhé já. Ty jo! Bez tebe bych to nevěděla. Povzdechnu si a vyhrabu se z postele. Už zase mám takovej pocit těžkosti.
Zvedám své těžké nohy a vydám se cestou přes studenou nemocniční chodbu, smradlavou samých starých lidí směrem k weckam.
Těsně před záchodem zakopnu o vzducho prázdno a vpadla na záchod , doslova.
"Pane bože!" Povzdechla jsem si a vstala. Zalezla jsem
do jedné kabinky a vykonala svou potřebu. Poté jsem se odebrala zpátky do pokoje. Jakmile jsem otevřela dveře pohled se mi naskytl na Sasukeho který právě otevíral své černé tůně.
"Promiň, vzbudila jsem tě?" Zeptám se opatrně. Jen nesouhlasně zavrtí hlavou a pokyne mi rukou ať jdu k němu. Chytne mě za ruku a jedním trhem přitáhne k sobě. Jen se mu zblízka koukám do očí a pak on zavře ty své. Přibližuje se ke mně ale...
"Ah promiňte že ruším! Sakuro ty bys měla ležet!" Pokárá mě Shizune potom co sebou leknutím trhnu, kvůli ní zalezu do postele namísto sladkého polibku od Sasukeho.
"Tak je to správně" Řekne a přejde k Sasukemu. "Nebolí tě něco?" Zeptá se ho a on jen nesouhlasně zakýve hlavou. Opět něco zapíše a pak odejde. Já zase vstanu a přijdu k němu. Kleknu si na jeho postel a konečně se dočkám očekávaného políbení.
Líbáme se dlouho, jemně a něžně. On vezme mou tvář do jeho rukou a já mu své ruce dám za hlavu. Mohla bych takhle trávit celé dny. Odpojíme se od sebe kvůli nedostatku kyslíku. Najednou uvnitř mě něco kopne a já zkroutím svou tvář do nedodělané bolestné grimasy. Pak je to už v pořádku.
"Co se stalo?" Zeptá se mě. Já jen vezmu jeho ruku do té své a povím mu. "Počkej chvíli..." Zašeptám a hned na to ucítím další kopnutí. Sasuke se jen zářivě usměje.
"Z toho bude fotbalista" Usměje se. Já mu úsměv oplatím a ještě jednou se k němu natáhnu pro polibek. Poté se odeberu na svou postel a usnu. Zítra se probudím se slunečními paprsky které mě šimrají na nos. Podívám se po pokoji a Sasuke ještě oddechuje. Usměju se a vylezu z postele. Pak se dveře otevřou a v nich spatřím mou přítelkyni.
"Tak pojď Sakuro" Zašeptá aby neprobudila Sasukeho. Já jen souhlasně kývnu hlavou a zbalím si věci. Obleču se a naposledy se podívám na Sasukeho. Ještě k němu dojdu a políbím ho na čelo. Pak odcházím spolu s Hinatou k Uchiha sídlu abych si vybalila věci.
Oddechla si když už to bylo. Pak si vzala nějaké (přeloženo hodně peněz) peníze a šli i s Hinatou.
"Tak nejdřív se ještě stavíme u nás a tam vybereme maličkému nějaké věci, víš co to bude?"
"Nevím" Pípnu
"Nevadí snad něco vybereme, kdyžtak si vezmeš všechno tak toho moc není" Usměje se
"Dobře" Přikývnu a vydáváme se k Hyuugům. Nakonec tam úspěšně dorazíme.
Já se tam jen tak trochu porozhlédnu a následuju Hinatu
"Tak tady to je..." Ukáže na tašku a já se v tom přehrábnu směrem doprava, ani nevím proč ale vždy to tak dělám
"Prej málo, to bude bohatě stačit..."
"Fakt?" Zamyslí se a já jen odpovím
"Jo jasně, to bude stačit..." Usměju se a poberem se ale předtím ji stihnu ještě něco říct "A Hin?"
"Ano?" Odpoví jednoduše jakoby se nechtěla namáhat svou "výřečností"ne fakt, od té doby co jsme "vyrostly" tak mluví ještě víc než já.
"No, Sasuke mě požádal o ruku!" Zavýsknu a ona taky
"A kdy??"
"Jak jste odešli!" Usmála jsme se od ucha k uchu.
"Tak jdem!!" Zavelí a já se opět odeberu cestou k východu následujíc Hinatu.
"tak to musíme vybrat svatební šaty!" Vzpomene si a já jen přikývnu. Odebereme se do nějaké prodejny a tam si začnu zkoušet různé šaty. Hinata mi schválila jedny krátké šaty no nakonec jsem si vybrala krásné bělavé až po zem.
Sasukeho jsem pokaždý den navštěvovala v nemocnici dokud se neuzdravil.

Stojím v bělavých šatech za dveřmi a jen čekám než se rozezní hudba. Hinata mi pomohla s účesem a podle ní vypadám famózně no já jsem nervózní ale čekám až si s ním řeknu svoje "Ano". Jsme natěšená ale strašně nervózní. Ani nevím co mám dělat. Zanedlouho ze mě však nervozita odpadne protože jamile vstoupím do dveří tak Sasukemu na tváři hraje krásný úsměv a já jsem si jistá že tohle bude můj nejkrásnější den. Odhodlaně vstupuju do místnosti a Kakashi mě odvede k oltáři protože táta se toho nedožil. Stojíme tak spolu a díváme si do očí. Poté se otočíme na faráře a od započne kecat ty svoje dlouhé kecy. Celkem ho neposlouchám až na to...
"Pane Sasuke Uchiho berete si zde přítomnou Sakuru Haruno za svou právoplatnou manželku"
"Ano..." Řekne velmi klidným a vyrovnaným hlasem.
"Paní Sakuro Haruno berete si zde přítomného Sasukeho Uchihu za svého právoplatného manžela a prijímáte jméno Uchiha?"
"Ano..." Řeknu trochu váhavě ale přitom velmi pevně.
"Vyměňte si prstýnky" Řekne a tak se i stane. Sasuke mi při předávání pevně stiskne ruku
"Můžete políbit nevěstu..." Řekne a Sasuke opatrně vezme mou tvář do dlaní. Odhalí mě a políbí. Když nepřestáváme ostatní začnou nadšeně tleskat a pískat. Poté se od sebe tedy odpojíme a čekáme na konečnou řeč faráře.
"Prohlašuji vás za muže a ženu!" Vykřikne a Sasuke mě vezme do náruče. Vyjde z ¨kostela spolu se mnou a všichni se začnou veselit.

Ležíme se Sasukem vedle sebe ještě stále zadýchaní z toho večera. Já už jsem převlečená ze svatebního do normálního protože večer si Naruto nemohl odpustit mejdlo. Sasuke mě pohladí po stehně a já se pod vlnou vzrušení zachvěju.
Nakloní se nade mě a podívá se mi do očí. Pak si ho k sobě přitisknu tak že se naše rty dotýkají.
Pomalu mi začne vyslékat moji krátkou sukni. Já mu přes hlavu přetáhnu tričko... Chvíli se jen tak líbáme a já začnu zápasit s jeho zipem od kalhot. On mi stáhne tričko a hned na to podprsenku. Nakonec i zbytek oblečení je dole. Patrně do mně vnikne a já slastně zakloním hlavu. Pamalu začne přirážet a já hlasitěji vzdychat. Pak začne přirážet rychle a v ustáleném tempu. Asi mě chce přivést na pokraj šílenství protože to už jen nevzdychám ale křičím. Zakládím hlavu a prohýbám se v zádech. Políbí mě mezi lícní kosti a přejede až na prsa. Jedno pohladí a druhé jemně olízne. Já mu zarývám nehty do zad ale to mu nejspíš nevadí. Pořád přiráží
a já cítím jak mu po zádech leje pot. Já jsem taky celá zpocená a za chvíli i se Sasukem vyvrcholila. Spokojeně klesne vedle mě a přitáhne si mě k sobě. Já se v jeho náručí schoulím jako kočka a dokonce i zavrním.
"Miluju tě" Zašeptá mi do vlasů.
"I já tebe" Opáčím a usnu. Ráno se opět probouzím a jsem zabalená do deky. Porozhlédnu se po pokoji a nikoho nenajdu. Obleču se a sejdu do kuchyně a v tom uslyším až moc známý hlas.

"Sakura-chaaaaaaaaaan!" Zakřičí hyperaktivní děcko...ale copak děcko muž. Zakřičí muž stále stejně střeštěný jako když byl dítě.
"Pojďte s náma na ramen!" Ozve se znovu a já jen s úsměvem přikývnu.
"Novomanželé..." Ozve se napotřetí. Sasuke mě vezme kolem pasu a jdeme společně na snídani.
"A kde máš Hinatu?" Zeptám se zvědavě.
"V Ichiraku, měla tak strašný hlad že už to nemohla vydržet" Rozesměje se Naruto "Ne, čeká tam na nás." Usměje se a mi tam za krátko dorazíme. Hinata na nás kývne a já na ni taky.
"Ahoj..." Pozdraví a my se usadíme. Naruto nám objedná ramen a my začneme jíst.
"Tak co novomanželé!" Hinata se zářivě usměje
"Co s tím pořád máte?" Zeptám se podezřívavě
"A nejste snad..." Pane bože... Pomyslí si mé druhé já a mě nezbývá nic jiného než s ní souhlasit.

Po osmi měsících:
Držím v rukou naši měsíční holčičku Mai. Má černé vlasy spolu se Sasukeho černočernýma očima. Ale to není vše. V další postýlce spinká krásný černovlasý chlapeček Nashi. Má však smaragdové oči po mně. Sasuke se o nás stará jako zprávný táta. Ale někdy je docela směšný když jde o děti. Položil by za ně život a já taky. Miluju je. Když se dívám na Sasukeho jak si hraje s jejími prstíčky dostává se mi do tváře úsměv. Nakonec se přece jen podařil obnovit klan Uchiha.
"Sakuro?"
"Hm?" Očekávajíc se na něj podívám. On mi vezme holčičku z rukou a položí ji do postýlky. Přitáhne si mě k sobě a začne líbat.
"Co kdybysme měli třetí děťátko?" Zeptá se mně.
"Když bude mít růžové vlásky" Oznámím mu.
"Máš to mít..." Řekne a povalí mě na postel....


KONEC

_____________________________________________________________________________
Tak snad se líbila i ta svatební noc (žee Saskiee??) no a komentáře by se šikli! děkuji ^^ POslední část no, co už xD
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Majulík-chan SB-nkoo =* Majulík-chan SB-nkoo =* | Web | 4. listopadu 2010 v 22:03 | Reagovat

uzasneeeeee.. kawaii.. paradaaaa.. uzasna poviedka to bola.. =)

2 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 5. listopadu 2010 v 1:01 | Reagovat

stěžuju si a taky nadále budu,ale číst mnohem víc =D

3 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 5. listopadu 2010 v 1:29 | Reagovat

a svatební noc byla úžasnááá xD xD a celkově se zahle povídka moc povedla =)) škoda že je už konec,ale ty určitě vymýšlíš další nee ?? xD xD ....a já ted moc nebudu přiávat články,protože mám zánět spojivek a oči mě pálí jako čert,takže jsem se přemáhala,abych to dočetla do konce.... ale stálo to za to !!!!!!! ;) ;) a jak se jinak máš?

4 koizumi-ayumu koizumi-ayumu | Web | 5. listopadu 2010 v 14:21 | Reagovat

A nevadí kdyby jsi s Kibou na to rande šla (v příběhu) a nebo, jak to chceš ty?

5 Nerisaga ˙·٠•●SBénko●•٠·˙ Nerisaga ˙·٠•●SBénko●•٠·˙ | Web | 5. listopadu 2010 v 15:06 | Reagovat

jo tak to v tom aspon nejsem sama :D jj One Piece je super xD ale já skončila u 62. dílu takže mám co dělat :D:D

6 Nerisaga ˙·٠•●SBénko●•٠·˙ Nerisaga ˙·٠•●SBénko●•٠·˙ | Web | 5. listopadu 2010 v 15:35 | Reagovat

héééj, já se směju taky každý kravině :D jakože  tomu co je spíš k pláči :D no co xD já na One Piece začnu znova koukat, jen ty epizody dam na blog a pak pojedu =DD teď jsem tam dala 1. 50 dílů :D ale ted musim jit, protože prisla segra :D a musim ji sem do cca 19:00 pustit :D tk ahoj xD

7 Saku-chan Saku-chan | 5. listopadu 2010 v 17:16 | Reagovat

Skvělí :) xD Je to super, ale já mam špatnou zprávu :(
Můj blog Saku-chan se rozpadá..... Nejde se mi přihlásit a asi už nepůjde..... budu se nudit bez blogu a bez vás, ale internet mi to nedovoluje a nebo nwm.... zatím jsem nenašla důvod a zatím nwm jak ho opravit, ale budu se snažit..... jinak.... pokuď budeš chtít číct i nadále moje povídky (což by mě zajímalo xD) najdeš je tady http://www.anime-manga.cz/povidky-od-wdendy-www-saku-chan-blog-cz mrzí mě, že mi blog nejde, ale bohužel... :( A jinak já tvoje povídky budu číct i nadále :)

8 Tarei Tarei | E-mail | Web | 5. listopadu 2010 v 17:21 | Reagovat

[7]: dobře...budu číst tvoje povídky... ale nevím třeba je to netem...nechceš mi třeba po mailu poslat heslo? Neboj lézt ti tam nebudu jen chci zjistit jestli je to počítačem a nebo tím blogem, ale jestli nechceš tak nemusíš... email je viz email

9 SHIKASHI SHIKASHI | Web | 5. listopadu 2010 v 17:33 | Reagovat

Skvělé a co plánuješ teď????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????

10 Saku-chan Saku-chan | Web | 13. listopadu 2010 v 11:33 | Reagovat

[8]: pozde, ale odpovídám xD Už to asi víš (určo víš xD) Ale už to jde a bylo to počítečem :-?

11 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 4. ledna 2011 v 23:38 | Reagovat

šmankote...toto je úplne úžasné...a ten koniec...no jednoducho nádhera... :-) :-) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama