Světelný běžec a ledová dcera... 3

24. listopadu 2010 v 20:10 | Ufonek |  Světlený běžec a ledová dcera
tak a tady máte pokráčko :)) snad se bude líbit =DD a komentíky poprosím...:) Žába s močůvky se loučí =DD ne to vymyslela kámoška :D a já jsem se tomu strašně řezala... dneska spadly první vločky :))) co u vás? No tak nebudu obkecávat a hezké čtení =DD



"Lee, Gaara, Kiba, Temari, Tenten, Ino...A tak různě... Samozřejmě učitele ale-" Nestihla to doříct protože ji přerušil.
"Počkej počkej, když všechny znám tak jaktože jsem tě nikdy neviděl?" Zeptal se a Sakuře to taky nešlo na rozum. Pokrčila rameny.
"Nevím, já nikdy nebyla na kluky i když..." Zamyslela se, vzpomíná si jen matně na nějakou osobu. Na osobu kterou měla ráda...
"Neřešíme... Furt má Kakashi tu knížku?" Vybafla na něj a namířila na něj prstem pistoli a zavřela jedno oko.
"Hah, ten bez ní nejde ani na krok! Si čte v hodinách a přitom vypráví látku, jednou nám málem četl úryvek." Zasmál se.
"Oh, až tak?" Smála se. Ráda vzpomínala na své staré známé... Mohla by s nimi být kdyby chtěla, ale co Hinata. A co by se s ní stalo při změně prostředí. Nedokázala na to přestat myslet a vlastně ani nechtěla.
"Na co myslíš?" Zeptal se Sasuke a tím ji vytrhl z přemýšlení.
"Na to co by se se mnou stalo kdybych změnila prostředí." Zadumala se a rukou si přejela po bradě.
"Myslíš že bys roztála?" Zeptal se a na tváři mu hrál úsměv. Sakura mu dala pohlavek.
"Blbče..." Neodpustila si ale smála se s ním. Sasuke si znovu uhladil vlasy a pak když zjistil že netrčí se zeptal...
"Za co to bylo?? Vždyť sem nic neřekl!" Bránil se ale Sakura se o tom nehodlala bavit.
"Nevim, se mi chtělo." Smála se. Sasuke si poklepal na čelo. "No já za to nemůžu!" Hájila se, pak vstala a protáhla se. Původně se se Sasukem nechtěla bavit ale s ním se prostě nejde nebavit. Ještě si prokřupala prsty a pak se podívala na stále sedícího Sasukeho.
"Jdeš?" Nadzvedla jedno své růžové obočí a usmála se přičemž ukázala své bíle ledové zuby.
"Kam?" Zeptal se a vstal. Sakura tohle nenáviděla, opět se podívala nahoru a zapřemýšlela.
"Nevím... projít se." Zeptala se a Sasukemu přes obličej přeletěl šibalský výraz.
"To je rande?" Zeptal se, ještě víc se jeho úsměv roztáhl. Sakuře se roztáhly zorničky a chytla se za hlavu. "Je ti něco?" zeptal se černovlasý.
"Ne není... Jen jsem si na něco vzpomněla..." Řekla a stále nemohla tu větu vyhnat z hlavy. Tu větu na kterou si vzpomněla. Tu větu která jí byla tak známá a přitom neznámá. Tu větu na kterou stále myslela. Sasuke půjdeš se mnou ven? Ptala se. Si otravná...Odpověděl.
"Je ti něco? Nevypadáš dobře..." Dělal si starosti ale Sakura ho neposlouchala. Cítila jakoby ho znala ale jak... JAK?! Zatřepala hlavou.
"Shannaroo!" Zakřičela a znova se chytla za hlavu. Strašně ji rozbolela. "Kso, kso, kso..." Zastavila se.
"Si si jistá že ti nic není?" Zeptal se ještě a přišel zpátky za ní. Až teď Sakuře došlo že jí něco říká.
"Ne jsem v pohodě... jen..." Nemohla mu takhle říct že si na něj vzpomíná když on si na ni nepamatuje. Najednou bolest přestala a ona si na všechno vzpomněla. Sasukeho zná už značnou dobu...To je ta matná osoba! Stála ne jednom místě a dívala se do ledu.
"Omluv mě..." Omluvila se a zmizela. Chudák Sasuke tam zůstal stát zmatený a nesvůj. Pak jen pokrčil rameny a odešel vlastní cestou...
"Hinatoo!"Zakřičela na svou kamarádku. "Já jsem si vzpomněla... vzpomněla jsem si na Sasukeho!" křikla.
"No a? Je to tvůj vzdálený přítel? Vzpamatuj se! Prosím tě, poznala si ho tady tak jak si na něj můžeš vzpomenout?" Řekla a oblízla lžičku od medu kterou si následně strčila celou do pusy a cumlala. Jako každý měla ráda sladké.
"Ne ne ne! Já ho znám! Milovala jsem ho chápeš? Jak byl Naruto můj kamarád tak on byla moje láska!" Když to Sakura na Hinatu takhle vyklepala tak ji ta lžička spadla až do krku a div že se nezadusila. Sakura ji praštila do zad....
"Co prosím?!" Zaječela modrovláska zcela překvapená a zadýchaná. Sakura jen přikývla.
"On mě vždy odbil ale jsem si jistá! Nevěděla jsem, prostě když jsem se změnila tak jsem na něj zapomněla!" Chytla se za hlavu. "Ale teď si sem jistá že už si na nikoho nevzpomenu protože není na koho!" Sedla si.
"A jsi si jistá že se tvoje city k němu nezměnily?" Vzala lžičku ze země a začínala ji umývat aby mohla znovu nabrat med.
"Jsem si jistá... teď už k němu nic necítím! Ale od chvíle kdy jsou tady tak jakobych měla nějaké city." Usmála se.
"Sakuro každý člověk má city." Upozornila ji a znovu si strčila lžičku do úst.
"Ale já nejsem člověk! Určitě ne normální člověk... je to strašně divný, všechno to... je strašně divný." Přemýšlela nahlas.
"To vím už nějakých dvěstělet." Upozornila ji Hinata na svou stoletou existenci.
"Ty si zase chytrá co? Stařenko! Ty taky nejsi normální člověk nebo si myslíš že by tak dlouho někdo žil?" zeptala se jí.
"Ne to si vážně nemyslím ale co to tady do pekla vedem za debatu?" Zeptala se.
"Zeptala bych se ledu ale jaksi s ním ještě nemůžu mluvit..." Ušklíbla se.
Hinata se na ní podívala jak na největšího debila a potom jí to Sakura vrátila.
"No nebudeme to řešit jo? Tak adios!" Odzdravila Sakura a usmála se. Rozhodla se že prozkoumá co jsou ti Akatsuki zač. Přemístila se tedy k letadlu a začla vyšetřovat. Tomu byla nejblíž. Vůbec se jí nezdály jako nějací co by měli zkoumat přírodu. Vydala se po stopách které byli nejpočetnější. Šla a šla a šmejdila a šmejdila až vyšmejdila... Nemusela se schovávat a tak se jen dívala co tam dělají. Něco pozorovaly ve vodě... Ale co... přikradla se blíž a pak to zjistila. Pozorovali medvěda. Velký bílý který ve vodě právě honil ryby. Nepřipadalo jí to divné... Koneckonců jsou biolozi. Ještě chvíli je tam takhle pozorovali a Sakuru to začlo nudit. Zadívala se na Itachiho který právě něco psal do notesu a tvářil se přitom strašně důležité. Obyčejné zápisky... Pomyslela si Sakura a pokrčila rameny. Pořádně se na něj zadívala a nemohla popřít podovnost mezi ním a mladším bratrem. Když se na něj podívala pořádně tak ho začala zkoumat. Připadal jí nádherný... Chvíli ho ještě tak pozorovala a pak se odebrala k Hinatě. Teď tu spí nějak často... nemohla z hlavy však vyhnat dlouhovlasého černovláska.
Sasuke s Narutem se tak potloukali po ledu a občas i zahlédli tučňáka jak se snaží zoufale ukořistit rybu do svého zobáku.
"Já bych chtěl vidět medvedyy!" Snil Naruto a rozhlížel se všude kolem...
"Můžeš se přidat k Itachimu, ten je zkoumá..." Povzdychl si Sasuke. "Ale zabiju tě jestli se dáš na biologii ale tobě by to nešlo na to seš moc blbej." Ušklíbl se Sasuke a Naruto se zase urazil. Založil si ruce na hrudník a zbytek cesty šli mlčky.
"Hele mrož!" vyjekl najednou blonďák a už utíkal k němu. Naštěstí ho Sasuke stihl zastavit.
"Ne! Naruto ne!" Upozornil ho a modrooký svěsil hlavu. To je tak nespravedlivý! Zoufal si blonďák, ale přece jenom dal na Sasukeho radu. V tom ho napadl zlověstný nápad. Udělal pár klonů a ty klony k němu poslal.
"Naruto neblbni! Už jednou se nám to vymstilo pamatuješ?" Zeptal se ho ale dřív než klony k němu došly tak zmizeli.
"Co to?" Zeptal se vykolejený Naruto na vedlejší trať, v tom se před nimi objevila Hinata.
"Myslím že tohle byste neměli dělat..." Pokárala je modrovláska a schovala si svoje hůl díky které klony zmizeli.
"No na mě se nedívej já v tom prsty nemám!" Hájil se Sasuke a tmavovlasá odvrátila zrak na Naruta. Blonďáček se zatvářil něco jako ,já nic' a raději byl potichu a vyslechl si všechno kárání o nebezpečnosti od Hinaty.
"Jo a jen tak mimochodem, neviděli jste Sakuru?" Zeptala se Hinata protože s ní potřebovala něco prořešit.
"Co? Ztratila se nebo co?" Zajímal se hned Sasuke ale Hinata zakroutila hlavou.
"Však ona se objeví ale bůhví co zase dělá... bez tak je zase někde s medvědama..." Zakroutila nad ní Hinata hlavou
"Cože? S medvědama? Jak to myslíš?" Vyzvídal hned zvědavě blonďatý.
"No...Sakura miluje lední medvědy tak s nimi tráví více času než normálně. Řekněme že jí poskytují klid...Skamarádila se s nimi když nikoho neměla a od té doby se k sobě chovají jako ze stejné rodiny..." Usmála se smutně Hinata.
"S medvědama, ale asi nic jiného jí nezbývalo co? Já bych ji tady nikdy nenechal!" Naparoval se Sasuke a přitom mrkl na Naruta.
"Tak promiň že ty seš dokonalej!" Křikl na něho a naštvaně odkráčel. Hinata se na něj usmála a pak zmizela taky. Sasuke pokrčil rameny a šel se projít. Naruta to přejde a on si potřebuje provětrat hlavu. Sedl si na kopec a pozoroval červeň v dáli. Větřík si pohrával s jeho černýma vlasama a každého by teď fascinovali jeho černo černé oči.
"Co tady děláš?" Vyhoupla se Sakura z vody, nebo spíš vyskočila. Sasuke se na ní zadíval jak na blázna.
"To bych se měl zeptat spíš já tebe, to je jako normální že tady takhle plaveš nebo co?" Zeptal se a stále se na ni díval.
"Jo, to dělám v podstatě pořád, já tu znám všechno na co si jen vzpomeneš ale nejlepší jsou tady zvířata." Zářivě se usmála a vystoupala k němu na kopec. Založila si ruce v bok a čekala co odpoví.
"Nesouvisí to nějak s ledníma medvědama že ne?" Zeptal se a stoupl si. Tohle mi dělá na schvál!
Pomyslela si.
"No popravdě... jo souvisí to s nimi... Ale jak to víš? Hinata měla zase ta moudra co? Furt mi říká abych s tím přestala." Pokrčila rameny.
"No... víš tohle není normální ale když tě to baví a já jsem přemýšlel do té doby než si přišla." Podrbal se na hlavě.
"Já tady nemusím být víš?!" Vmetla mu do očí a myslela že už ji nikdo nevytočí tak jako on.
"Ne ne počkej! Je tma... nechceš se projít?" Nabídl jí. "Procházky v noci jsou nejlepší." Usmál se a ukázal zuby. (to je logika co? xD)
"Mám to brát jako rande?" Opáčila stejně jako on minule. Jen pokrčil rameny.
"Ber to jak chceš." Usmál se a řekl to stejně jako ona. Úsměv mu oplatila a pak se rozešly tichou Antarktidou. Najednou Sakuře přistálo něco na nose. Podívala se nahoru a pak úžasem vydechla.
"Páni..." Usmála se a chytala vločky do rukou.
"Máš ráda sníh? Tady je ho plno..." Usmál se a nasadil si rukavice které si schovával v kapse. Chvíli pozoroval Sakuru a pak se zase usmál.
"Jo mám ráda sníh, vždycky mě bavilo sledovat když jsem se probudila a venku bylo nasněženo... Milovala jsem zimu..." Usmála se.
"No jo... tohle je magická noc..." Zadíval se na oblohu ze které se snášeli miliony vloček. Pak zazněl Sakuřin smích když si lehla do sněhu a začala dělat andělíčky. Nemohl uvěřit že někdo jako ona může vypadat jak malý dítě. Nechtěl se zamokřit tak to raději nedělal.
"Hele poslyš, seš jak malý dítě..." Usmál se a Sakura hned vstala. Podívala se co vytvořila a pak zdvihla palec a zuby se jí zaleskly.
"Tomu se říká síla mládí..." Zašvitořil Sasuke a Sakura se na něj usmála.
"Jo Lee a Gai, to byla dvojka... řekni mi, pořád sou sebou samým tak posedlý?" Zeptala se a tázavě se na něj podívala.
"Pořád... neustále nad sebou brečí ale je sranda je pozorovat, mnohdy kvůli tomu není hodina." Usmál se.
"Jo... byli úžasní... a jsem si jistá že pořád jsou. Bylo to jako neplacené divadlo." Stočila pohled k zemi.
"Jo to jo ale já kdybych věděl že nejsou příbuzní tak bych si myslel že je to Gaiův syn."
Rozezněl se Sasukeho smích.
"Jo to jo..." Usmála se a rozhodla se mu něco naznačit. "Sasuke? Řekni mi, neschází ti někdo v životě jako třeba že tam někdo byl ale vůbec si na něj nepamatuješ nebo si na něj vzpomínáš jen matně?" Naznačila mu to co se stalo jí.
"No... někdy mám takový pocit. Jakoby mi někdo chyběl ale je to jen předtucha... Je to hodně divný víš." Sklopil hlavu. Sakura si řekla že on si asi nevzpomene ale ona ví jistě že on byl ten kterého měla ráda a že on byl ten který jí dřív tak pomotal hlavu.
"Ale teď je mi to jedno protože vím že nikdo takový není..." Pokrčil rameny a Sakura si vzdychla. Kdybys jen věděl... Smutně se usmála.
"A proč se mě na to ptáš?" Zeptal se jí a ona nevěděla jak má odpovědět.
"No to neřeš... mimochodem, jak dlouho se tvůj bratr zajímá o biologii?" Zeptala se a zastavila se.
"Pane bože, musíme probírat mého bratra?" Zeptal se jí a znuděně vydechl.
"Jo ne promiň...ale stejně, celkem by mě to zajímalo, myslíš že budeš mít nadání po něm?" Zeptala se
"Jen to ne..." Vzhlídl Sasuke jakoby byl osvícen bohem a uplně nejvíc v něj věřil.
"Proč ne? Bylo by to zajímavé ne?" Zeptala se opět ale on si jen zaťukal na čelo.
"Seš padlá na hlavu ne? Biolog... ne to není pro mně. Já myslím že kdyby se mi nestalo tohle tak už nic." Usmál se na ní a ona sklopila hlavu a rozetřela si s vločky po paži. Pak jí došlo že tohle asi nemá cenu... Sasuke si nikdy nevzpomene a říct mu to, to by jí nevěřil... Zamyslela se... tohle nejde. Protáhla se a zívla si.
"Myslím že už půjdu..." Zamumlala a on jen přikývl. Stačili si říct ahoj a pak se rozloučili.
"Tak co kdes byla?" Vyzvídala hned Hinata když ji ucítila. Ona se na ni jen tázavě podívala jakože "nejsi moje matka" a pak jí to řekla...
"Byla jsem se projít se Sasukem." Vysvětlila a Hinata měla hned bůhví jaké představy.
"Óoo, tak se Sasukem jó?" Protáhla se zvedla obočí. Sakura jen zakroutila hlavou a lehla si. Přikrývku nepotřebovala...
Sasuke když přišel do letadla tak už byl jak Naruto tak Itachi, Itachi začal samozřejmě takzvaně Sasukeho ,otravovat' a to nesnášel.
"Tak co jak ses měl bratříčku? Sám si někam utéct a nechat Naruta někde v pustině... Co by ses stalo kdyby neznal cestu?" Zeptal se.
"No s jeho inteligencí to není problém..." Zamumlal a natáhl si sedadlo. Naruto se na něj tázavě podíval.
"No co?? Neříkej že ty by ses nenudil!" pokrčil rameny Sasuke a zalehl. Neměl rád když ho někdo otravuje proto se otočil směr okno. Pořád mu vrtalo hlavou co tím Sakura myslela... nakonec to nechal tak a snažil se usnout což se mu samozřejmě nedařilo. Navíc se mu to dařilo ještě hůř když se v domněnce že všichni spí Itachi vyšel z letadla a nezapomněl dělat rachot... Sasuke zabědoval co to má za bratra a pak se pokoušel ještě jednou usnout... nakonec se mu to teda nějak podařilo ale měl co dělat aby vůbec usnul protože mu nedalo kam šel Itík.
Sakuře to taky nedalo spát a tak se rozhodla že se projde. Pomaloučku se postavila a poté zmizela ven do chladné zimy... Když se rozkoukala tak na obloze už dávno svítil měsíc a obloha posetá tisícemi hvězd. Sněžilo a to dělalo noc ještě magičtější. Pousmála se a vydala chladnou krajinou směrem na Východ. Prošlapávala si cestičku a zanechávala za sebou stopy a kdyby to viděl někdo který není vyvolený asi by si myslel že je blázen a zešílel by. Určitě by mu vlasy zbělali hrůzou. Nad tímhle se Sakura zasmála a pokračovala v cestě. Dýchala studený noční vzduch a vůbec jí to nevadilo, vlastně co by jí mělo vadit? Vždyť je přesně tak studená jako on... Pak se podívala pořádně a spatřila v dálce postavu. Zaostřila a přišla blíž. Nějak rozpoznala dlouhé vlasy, černé jako sama noc. Došlo jí že je to bratr Sasukeho... Itachi... Zamyslela se Sakura a došla až k němu. Zadívala se na něj, díval se na měsíc a jakoby ho chtěl hypnotizovat.
Nevěděla proč ale Itachi se jí zamlouval. Jakoby mu viděla až do duše a přitom vůbec nic... Ještě chvíli se na něj tak dívala a poté došla až k němu. Rychle se však vsákla do ledu když sebou trhl a otočil se. Oddechla si když se pak otočil zpátky. Ještě chvíli ho pozorovala a pak se vydala zpátky k Hinatě. Respektive zmizela. Znovu zalehla a tentokrát se jí podařilo usnout.A tak plynul den za dnem, hodina za hodinou, minuta za minutou, vteřina za vteřinou a tak dál a tak dál... Už uplynuly dva týdny od doby kdy přijeli a Sakura každý večer pozorovala Itachiho. Hinata si už mnohdy říkala kam chodí ale ještě se jí na to neptala. Vrtalo jí to pořád hlavou ale nechala to být... Třeba se jen před spaním prochází? No a co! Mě je to úplně jedno, trpí nespavostí? Ne, mě to vůbec nezajímá! Snažila se přesvědčit Hinata ale bylo jí to stejně divný, proto se nakonec rozhodla s tím něco dělat. A vyřešit to mohla jedině pomocí těch dvou, no možná jen jednoho... S Narutem by si chtěla popovídat... Nad tou představou se začervenala, nemohla popřít že se jí líbil.Luskla prsty a před ní se objevili Naruto se Sasukem.
"Sakraaa, zrovna jsme chytali ryby a ty co?! Je to náš soukromí život!" Obořil se na ni černovlásek a založil si ruce na prsou.
"No a co... hele něco je tu hodně divný..." Zamumlala Hinata ale jeden z nich ji přece jen slyšel.
"Hinato, všechno je tu divný, hlavně ty žes to zjistila až teď." Domlouval ji Sasuke ale Hinata se nenechala.
"Ale ne! Něco je tu vážně divný! Sakura-" Nedořekla protože ji znovu Sasuke přerušil.
"Co je s ní?" Zajímal se hned. Hinata se chytla za hlavu... "No co?" Bránil se Sasuke ale Hinata si neodpustila poznámku.
"Kdybys mě nechal to doříct tak už si to dávno mohl vědět!! No ale-" Znovu ji přerušil černovlasý a Hinata myslela že se zcvokne.
"Kdybys teď tady tak nekecala tak už jsme to dávno mohli vědět..." Prohlídl si Sasuke ledovou zem pod nohama.
"A kdybys ty mě nepřerušoval taky bys to mohl vědět!!" Zakřičela na něj znova protože jí ruply nervy.
"Tak už mluv, trvá ti to..." Oznámil ji znuděně černooký a vypadal velice znuděný. Hinata si musela napočítat do deseti a pak začala.
"Sakura každý večer někam chodí... Přijde mi to strašně divný, nikdy tohle nedělala." Oznámila jim
"Třeba trpí nespavostí..." Navrhl Naruto
"To jsem si taky myslela ale tak to není." Oznámila jim Hinata a chytla se za bradu.
"A po nás chceš co?" Zeptal se Sasuke na velice inteligentní otázku a Hinata mu to hned hodlala vysvětlit.
"Abyste jí večer sledovali..." Zašeptala a cítila se trochu vinna že by jí měli takhle porušit soukromý.
"A to ji máme narušit její soukromý? Hinato, ty se nezdáš." Zamrkal na ni blonďáček a Hinata si povzdechla.
"Mě se to taky nelíbí ale chápejte mě, nelíbí se mi to... ani trochu..." To poslední zašeptala a Naruto jen přikývl. "Musíte nenápadně..."
"Tak to s Narutem ais nepůjde." Ušklíbl se Sasuke a blonďák se na něj vražedně koukl. "Naruto ty si tady povídej s Hinatou...jdu!" Zavelel černovlasý a rázem byl pryč. Vlastně se jen schoval a čekal než Sakura přijde do Hinatinýho domu. Naruto pak odešel a po něm se vrátila Sakura. Hinata ji popřála dobrou noc a poté obě dvě ulehly. Sasuke čekal asi hodinu až už skoro myslel že usne ale pak vstala a zmizela. Sasuke samozřejmě zmizel taky. Schoval se za nasněžený kopec a pozoroval Sakuru. Šla víc a víc na Východ... Sám nevěděl proč to dělá ale taky ho to zajímalo. Když se konečně zastavila tak nemohl uvěřit tomu co vidí. Poblíž byl Itachi!! Sasuke myslel že se asi udusí potom co zjistil že ona pozoruje JEHO! Nelíbilo se mu to ani trochu, šel to oznámit Hinatě. Ocitl se u ní a Hinata už čekala.
"Tak co jsi zjistil?" Zeptala se ho s jasnou nedočkavostí.
"Ona pozoruje mého bratra!" Procedil mezi zuby a Hinatu taky málem trefil šlak.
"Cože? Tvého bratra? Co jí na něm tak zajímá? Myslíš že to jak se kamarádíčkuje s medvědama?" Zeptala se ale Sasuke zakýval hlavou.
"Ne, on s medvědy vůbec není, každou noc chodí ven z letadla se projít a pozoruje měsíc, zřejmě vždy na tom stejném místě protože jinak by tak sebejistě nešla na to jedno místo." Oznámil jí Sasuke a Hinata nad tím jen zakroutila hlavou.
"Myslíš že se jí líbí?" Zeptala se modrovláska a Sasuke pokrčil rameny.
"Nevím..." Řekl stručně ale přesto se mu vůbec nelíbilo že má Sakura ráda Itachiho. Nějak to prostě nemohl pobrat.
"Hinato? Chtěli bychom aby s námi Sakura jela do Konohy..." Oznámil ji Sasuke a Hinata skoprněla.
"A to jako proč? Myslíš že ona by chtěla jet? Antarktida je už její domov vzpamatuj se!" Zvýšila hlas Hinata
"Já si myslím že by jela... ale nechce tě tu nechat a navíc, netuší co by se s ní stalo na věčím slunci..." Zapřemýšlel Sasuke
"Tím chceš říct jako co? Že jsem tady nadbytečná?!" Naštvala se Hinata, Sasuke by nikdy neřekl že někdo jako ona může být tak vytočený.
"Ne ne, chci tím říct že bys třeba mohla jet taky..." Uvedl Sasuke situaci na pravou míru
"Jen taky? He, to je směšné! Co by na to řekl Itachi?" zeptala se a Sasuke toho jména měl už plný zuby
"Itachi neItachi je mi to jedno! Co takhle se zkusit přemístit?" Zeptal se s chytrým nápadem
"No, na takovou velkou část, nevím jestli by se něco nestalo, Sakura může jet s vámi letadlem ale možná by to šlo, přijde mi to vtipné... po tolika letech opustit toto místo..." Pomsutněla Hinata
"No jinak vyvolené nenajdeš." Usmál se Sasuke a Hinata mu musela dát za pravdu.
"Taky pravda..." Usmála se a pak kývla. Sasuke jí úsměv oplatil a raději odešel...
"Kdes byl takovou dobu?" Zeptal se ho Itachi jakmile vlezl do letadla. Sasuke si povzdechl.
"Byl jsem na procházce..." Usmál se na něj nevinně Sasuke ale Itachi mu moc nevěřil...
"Žes tam nezmrzl, papoušku... Přece jenom co tvoje peří?" Udělal si z něho srandu a Sasuke myslel že ho roztrhá. Raději to nechal být a ulehl. Celou dobu si nechtěl připustit že je možné aby Sakura měla ráda Itachiho. Byla to prostě nesnesitelná zpráva která se jen tak často nevidí. On ji snad ani nechtěl pochopit ale musel uznat že je to možné. Ale proč zrovna Itachi?? Pro tuto dobu to nechal tak a snažil se usnout. Po úmorném polospánku který nechtěl skončit nakonec usnul. Ráno se probudil se značnou nechutí a vůbec se mu nechtělo vstávat. Bohužel musel protože ho něco lechtalo ne nose. Když otevřel oči tak se na něj dívali čtyři páry očí. Měl co dělat aby nevykřikl úlekem ale přece jenom se ovládl. Rychle toho osminožce sundal a rozhlédl se. Naruto tady už nebyl což ho zmátlo ještě víc. Protáhl se a vyšel z letadla. Otřásl se od závanu zimy a pak se rozhodl prozkoumat okolitý svět. No svět, pořádně prozkoumat Antarktidu... Vyšlapoval si to cestou a najednou narazil na nějaké stopy. Tak po nich šel a dovedlo ho to na včerejší místo. Nedivil se že stopy zničeho nic zmizeli. Sakura...Pomyslel si a obrátil se o 180° a pokračoval v cestě.

"Hey počkej na mě!" Uslyšel hlas a snažil se ten hlas rozpoznat. Bohužel mu to nějak nešlo... Vydal se tedy tam odkud ho slyšel. Když tam konečně byl tak stál na kopci a díval se dolů na ty dva. Nemohl uvěřit tomu co vidí. Sakura se honí za medvědem a směje se. Sasukemu chvíli připadalo jakoby se ten medvěd smál s ní. Medvěd se zastavil na jednom místě a Sakura k němu doběhla. Začaly se s ním mazlit a v tuhle chvíli vůbec nevypadal nějak hrozivě. Vlastně vypadal roztomile a to jen díky tomu že byl tak přítulný. Najednou začal něco čichat a Sakura se na něj tázavě podívala. Sasukemu naskočila husí kůže. Díval se přesně na něj a to vražedným pohledem. Strnul. Medvěd pokynul hlavou Sakuře aby se na něj podívala a růžovláska tak učinila. Když spatřila Sasukeho tak se jí na tváři vykouzlil zářivý úsměv.
"No tak klid, to je Sasuke...kamarád, tomu není třeba nic dělat." Usmála se na něj a pohladila ho po hlavě. Medvěd se tedy uklidnil a Sasuke si oddechl. Kecl si na sníh a ještě chvíli pozoroval jak ti dva dovádějí... Připadal mu medvěd jako nějaké domácí zvířátko.
"A co ty tady?" Zeptala se ho Sakura a pomalým krokem za ním došla když se medvěd odporoučel pryč.
"No, šel jsem se projít a pak jsem uslyšel tebe. To tě jako ten medvěd vidí nebo co?" Zeptal se jí a podíval se jí do očí.
"Proč si tak překvapený?" zeptala se a zadívala se na oblohu, poté si lehla do sněhu.
"To jako fakt?! Možná proto na mě tak vrčel..." Usmál se Sasuke pro sebe a pak si lehnul vedle Sakury.
"No a co si čekal, zvířata jsou magická! A hlavně lední medvědi, jsou jedineční..." Usmála se Sakura a jakoby v dálce nějakého hledala.
"Pojeď s námi do Konohy... s Hinatou jsem to už projednal..." Oznámil jí Sasuke a pronikavě se jí podíval do očí.
"Když já nevím Sasuke... musím si to promyslet..." Sedla si a Sasuke ji po chvíli napodobil...
"Máš na to dokonce prázdnin, pak odjedem." Řekl a na nos mu dopadlo cosi studeného. "Koukej, už zase sněží..." Usmál se Sasuke
"Jo... pak tě seznámím s Ragnarem..." Usmála se Sakura a vstala.
"S Ragnarem? Kdo to je?" Zeptal se a Sakura se na něj usmála... až poté Sasukeho obdařila odpovědí.
"To je medvěd, můj nejmilejší... je vážně roztomilý." Usmála se Sakura a už si to ťapala cestou.
"Vsadím se že to bude medvídě..." Oznámil jí Sasuke svůj názor ale Sakura jen nesouhlasně zakývala hlavou.
"E-e" Usmála se a pokračovala v cestě. Sasuke se bedlivě držel vedle ní. Když šli dlouho po rovince tak Sasuke vůbec nečekal že zahnou.
"Ragnare! Rethe!" Zavolala Sakura a rozhlížela se kolem... "Za chvíli by se měli objevit." Pokrčila Sakura rameny.
"A kdo je Reth?" Zeptal se Sasuke a najednou se před ním vztyčil medvěd. Najednou se mu zdálo že ten medvěd promluvil.
"Já jsem Reth..." Oznámil velice klidně medvěd a postavil se na všechny čtyři protože předtím se tyčil na dvou.
"Vidíš sám ti to řekl..." Uculila se Sakura pohladila Retha. "A kde máš bráchu?" zeptala se Sakura ale pak uviděla za ním další bílou...
"Ragnare! Těšila jsem se na tebe! Jak se máš?" Zeptala se Sakura a přiletěla k němu. Sasuke si protřel oči aby zjistil jestli se mu to nezdá, tomuhle Sakura říká roztomilý? Medvěd byl zjizvený a vypadal jako opravdový vůdce.
"Ten je tu s tebou?" Promluvil Ragnar a ukázal mohutnou tlapou na Sasukeho. Sakura přikývla a nasedla na něj.
"Sasuke, nasedni na Retha, trochu se projedem..." Oznámila Sakura a chytla se Ragnarovi bílé kožešiny. Ragnar se rozběhl.
"Ale já to neumím-!" Zakřičel Sasuke a chtěl ještě něco říct ale to by ho Reth nesměl nabrat na čumák. Sasuke měl co dělat aby se chytil protože Reth okamžitě vystartoval za svým bratrem. Sasuke po chvíli porozuměl jeho tempu a už to šlo samo.
"Jde ti to!" Pochválila ho Sakura a na medvěda se postavila.
"Pozor ať nespadneš!" Varoval jí Sasuke když mu mezi ušima svištěl vítr.
"Neboj to je hračka! Věř mi! Jestli se rozhodnu jet s vámi tak mi budou chybět..." Řekla a sedla si přičemž se přitiskla k Ragnarovi. Ten jen nesouhlasně něco zamručel a Sakura ho pohladila po hlavě a řekla mu aby zpomalil, s tím zpomalil i Reth.
"Neboj se... víš asi odjedu... bude se mi stýskat..." Oznámila Ragnarovi na vysvětlenou.
"To jedeš kvůli němu?" Zazněl opět jeho velice hluboký až mručivý hlas a nenávistně koukl na Sasukeho. Sakura jen zakroutila hlavou.
"Ne ne, hlavně kvůli vyvoleným... je to složité. S Hinatou je to projednané takže asi pojedu..." Usmála se na něj a znovu mu přejela po hlavě.
"Hinata jede taky? Pche, jo vyvolení, jinak bys mi nerozumněla, hehe, ale asi s tím nemůžu nic dělat co?" zamručel.
"To je divný bavit se s medvědama..." Zakoulel očima Sasuke a pevněji se chytl Retha.
"Máš něco proti?!" Zavrčel na něj Ragnar a Sasuke trhavě kroutil hlavou v negativa.
"Ty musíš být taky vyvolený když nám rozumíš co? Nějak se mi nezdáš." Prskl na něj a změřil si ho pohledem.
"Hele nesvírej mě tak... já jsem taky jenom živočich." Řekl mu už mírnějším hlasem Reth
"Jo, jo promiň...Myslím že bych se měl vydat po svých..." Usmál se Sasuke a chtěl seskočit...
"Myslíš že když budeme běžet že nás budeš stíhat?" Ušklíbl se zjizvený a Sasukemu se zajiskřilo v očích.
"Stoprocentně." Ragnar se na něj jen nenávistně podíval a poté se rozběhl. Sasuke samozřejmě za ním, ani se nemusí říkat jaká rychlost to byla.
"Tak tohle je tvoje schopnost jo? Ale vsadím se že tohle neuděláš..." Ušklíbl se Rangar, jo pravdu se ušklíbl, ještě víc se rozběhl a skočil do ledové vody... Sakura pořád na jeho hřbetě. Sakuře to však nevadilo... Poté spolu vyplavali na hladinu a Sasuke se na ně tak díval se břehu. Ragnar vyskočil na břeh za ním a Sakura sesedla. Ragnar se otřepal a zajiskřil očima na Sakuru.
"Chápu...měj se... Jo neboj!" Domlouvala se s ním Sakura očima a při poslední větě se zasmála. Sasuke nechápal ale nechal to být... Ragnar potom aji s Rethem odešli a Sasukemu se ulevilo.
"Copak jste si říkali zajímavého?" Vyzvídal hned Sasuke a moc libě se nedíval...
"Ále... Tak různě ale především mě varoval ať už tě sebou raději nevodím." Usmála se Sakura a Sasuke si na něj zanadával...
 ______________________________________________________________
Jak to zhodnotíte? :) =D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Niigata ♥SBnko♥ Niigata ♥SBnko♥ | Web | 24. listopadu 2010 v 20:19 | Reagovat

tá muza by sa hodila :D ale ako vidim u teba už bola :DDD krásny diel :D fakt super :D

2 ♫ Syntia ♫ ♫ Syntia ♫ | Web | 24. listopadu 2010 v 20:24 | Reagovat

Další díl Další díl :D !!!! :D

3 ♫ Syntia ♫ ♫ Syntia ♫ | Web | 24. listopadu 2010 v 20:24 | Reagovat

to je mé zhodnocení :D

4 ♫ Syntia ♫ ♫ Syntia ♫ | Web | 24. listopadu 2010 v 20:33 | Reagovat

Jooooo  xDDDDDDDD

5 ♫ Syntia ♫ ♫ Syntia ♫ | Web | 24. listopadu 2010 v 20:33 | Reagovat

ale jestli nedodržíš slovo zmasakruju tě :D

6 Niigata ♥SBnko♥ Niigata ♥SBnko♥ | Web | 24. listopadu 2010 v 20:51 | Reagovat

presne to :D take zlate :DDD  snezilo ale to bolo tak jedna vlocka na meter stvorcovy a u vas?

7 Niigata ♥SBnko♥ Niigata ♥SBnko♥ | Web | 24. listopadu 2010 v 21:04 | Reagovat

aspon niečo :D  aj ked vodu by som necela :D potom..

8 Saskiee-your ♥SB♥ Saskiee-your ♥SB♥ | Web | 24. listopadu 2010 v 22:17 | Reagovat

kawaiii dílek !!! .... :-D  :-D  :-D ale já tohle sotva píšu,jen k těm nemocem co jsem doposud měla se přidal i zánět středního ucha ;-)  ;-) ... takže ted doma pěkně skučim... ale tu povídku píšu dál :-)

9 Stiorry Stiorry | Web | 24. listopadu 2010 v 22:36 | Reagovat

super super super a ještě 100x super :-D pokráčkooo :-D

10 Niigata ♥SBnko♥ Niigata ♥SBnko♥ | Web | 25. listopadu 2010 v 13:47 | Reagovat

hehe u nas bola normalne skoro kalamita dnes :D ale nie :D aspon snezilo viac ako vcera :D

11 Deidara miu Deidara miu | Web | 25. listopadu 2010 v 17:52 | Reagovat

první díl hotov tak jestli chceš můžeš přečíst X) mě by to potěšilo :D

12 Nerisaga ~SB~ Nerisaga ~SB~ | E-mail | Web | 25. listopadu 2010 v 18:55 | Reagovat

jako, honem další díl..talhe povídka se mi fakt líbí :D

13 Saku-chan Saku-chan | Web | 25. listopadu 2010 v 19:40 | Reagovat

Skvělííííííííí :) A vim už jak si me našla xD Když klikneš na obrázek u avataru tak se to oběví ne?

14 SHIKASHI SHIKASHI | Web | 25. listopadu 2010 v 19:53 | Reagovat

Dobrý skvělý úžasný, ale proč to všichni tak komplikujete s Itachim. Je to pro mě nezvyk, Jsem zvyklá, že Sasuke to kompliku s Karin, ale Sakura s Itachim. To mi moc nejde do hlavy. Njn tak to bývá. Jinak fkt sugoi. Plsky homen další:-) ;-) jo ok tak jsme domluvení:D

15 Mya-chan Mya-chan | Web | 25. listopadu 2010 v 20:03 | Reagovat

to víš no xD

16 marketa251996 marketa251996 | Web | 11. ledna 2011 v 14:17 | Reagovat

Jizda na medvědovi :-D Hej chtěla bych zkusit :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama