Světelný běžec a ledová dcera... 6

28. listopadu 2010 v 20:22 | Ufonek |  Světlený běžec a ledová dcera
No teda lidi... já usínám na klávesnici... ne že by mě ta povídka nudila ale dneska ten den, turnaj mě vážně vysílil...přečtu si zemák, dějepis a kousek knížky no a padám do hajan! Fakt jsem unavená a oči se mi zavírají, tak si užijte povídku :))



Sakura se mezitím probudila a pohlédla kde že to vlastně je... Když uviděla zvířata, usmála se... Pohladila Ragnara který jí svíral v objetí na znamení že je vzhůru. On se na ni podíval a pak ji pustil... Odporoučela se a vyplavala nahoru... Jakmile se vyškrábala na led něco ji ze zadu chytilo za rameno... Ohlédla se.
"Co chceš?!" Vyštěkla... Neměla náladu se s ním bavit a už vůbec ne se na něj dívat.
"Chci se ti omluvit...byla to chyba, vím že mi to asi neodpustíš ale...prosím tě promiň mi to..." Řekl a podíval se jí do očí.
"No to si teda piš že ti to neprominu! Jako co si myslíš! Ty nevíš jak jsem se cítila, ty nevíš jak mě bodali tvá slova sakra!" Zakřičela a stoupla si.
"Cože?" Zeptal se vyjeveně a nadzvedl jedno své černé obočí...
"Ty se ještě ptáš?! Ublížils mi, hodně...zpřetrhal si pouta víš...dlouho jsem si je budovala a ty přijdeš a hele!" Zakřičela a otočila se od něj.
"Nechtěl sem, jsem strašnej...vůbec se mi nelíbí to co jsem udělal věř mi..." Pošeptal ji když se sehl k jejímu uchu.
"Nevěřím ti...a máš pravdu, jsi strašnej, vlastně nikoho horšího jsem nepotkala. Už jsi mi tolikrát ublížil že to ani nejde spočítat." Otočila se.
"Ale-" Chtěl začít ale ona ho přerušila hned na začátku věty.
"Nejdřív když jsi byl rozmazlený malý fracek a teď... myslíš že je to lehký? No řekni opravdu si to myslíš? Ale příště bych to třeba neunesla víš? Jsem tu vlastně jen díky zvířatům kterým sis myslel že jsem opustila! Jsi směšný! Tohle bych neudělala ani kdybych tisíckrát chtěla protože oni jsou moje rodina! To díky nim jsem tady i když bych nejraději někdy vůbec neexistovala ale oni mi dávají důvod žít!" Zakřičela.
"A co já?" Zeptal se a tím ji dokázal dokonale zmást.
"Co co ty?" Zeptala se ho a lekla se když ji chytil za pas... Pevně si ji k sobě přitiskl i přes její protesty ji svíral v náručí...
"A co já? Já pro tebe asi nejsem nikdo že? Myslíš si že bylo lehké se přesvědčit že ty bys něco takového udělala? Myslíš že bylo snadné vzepřít se srdci? Ne nebylo... a víš proč? Protože tě miluju..." To poslední zašeptal ale Sakura to stejně slyšela. Jemně ho odstrčila.
"To si ze mě děláš srandu ne..." Neznělo to moc jako otázka ale spíš jako oznam... "Já ti víc než přátelství dát nemůžu a vlastně pomalu ani to ne..." Podívala se mu do černých očí ve kterých se mu již zračilo zklamání... Sakuře ho na setinu vteřiny bylo líto ale pak zase nahodila ten svůj neutrální nic neříkající a docela v této situaci vytáčivý pohled.
"Tak sayonara!" Řekla Sakura, otočila se na patě a chtěla odejít ale Sasukeho ruka jí to nedovolila. Přitáhl si ji k sobě a dlouze políbil. Sakura se odtrhla...
"Sasuke nech toho! I kdybych chtěla nemůžu a o to víc když nechci..." Řekla a Sasuke to nějak nepochopil...
"Sakra jsem kus ledu, jak jsi mě nazval, musím ti dát za pravdu protože to tak je! Moje ruce, oči a dokonce i ústa jsou naprosto ledová... vsadím se že do týdnu by ses nachladil..." Ušklíbla se Sakura.
"Ale bylo by mi to jedno protože bych byl s tebou..." Řekl a na tváři se mu zračil smutek... Ztráta.
"Hm...věř mi že ti bude líp když nebudeme spolu... Sasuke já tě nemiluju." Začala z lehka
"No jo ty miluješ Itachiho co?!" zakřičel a byl už vážně dost naštvaný, nikdy tohle nezažil... Byl zvyklý že se holky honí za ním... (EGOOO xD)
"Cože? Už zase začínáš? Jeho nemůžu milovat ani kdybych chtěla chápeš to? To je...to je nepřípustné." Zamračila se
"Ještě jednou se ti omlouvám, za všechno..." Spustil "Vím že jsem ti toho udělal víc než dost ale doufám že mi časem odpustíš." Smutně se usmál. Sakura se zamyslela. To půjde z těžka... Povzdychla si a podívala se do jeho černých očí. Pak se otočila na patě a chtěla odejít jenže se ještě zastavila...
"Možná..." Otočila se na něj a vykouzlila svůj čarovný úsměv který se Sasukemu tolik líbil...

Na ledové kře, matka medvědice sedí s malým synem. Dívají se přes ledový oceán, na ostrov kterému medvědi říkají Ragnarův zub. Matka mláděti vypráví jeho historii. Ten ostrov je místem mnoha legend, ale také nese svědectví o strašlivé bitvě... Mezi soupeřícími medvědy? Ne, mezi medvědy a lidmi... Gang Akatsuki...naříkají...hlad...bubny...vítr, pískot...temnota...chlad...medvědí mládě, ztracené a hledající úkryt...muž s dlouhou kostí v ruce, mává ji nad hlavou...NE! Tohle teprve nastane, ale bude to mnohem mnohem horší...Přemýšlela Sakura zatímco se opírala o ledovec a koukala do dáli. Přemýšlela o všem co ji přišlo pod myšlenku ale nejvíc přemýšlela nad tou bitvou... nad bitvou kde se něco stane... Raději se postavila a protáhla se, rozešla se chladným zimním obdobím směrem k její nejlepší kamarádce a tím pomalu ale jistě zabíjela čas... Ve sněhu se dělali stopy a ona jen tak kráčela napříč dalším a dalším sněhem... Když tak šla tak najednou něco uslyšela. Přišli jí ty hlasy až moc povědomé, nevěděla kdo to je ale ty hlasy... Ty hlasy! Rozešla se a pak spatřila...
"Hej Itachi ta ryba je moje! Já jsem si ji chytil tak mi ji sakra nežer furt!" Zakřičel podobný druh na svého parťáka
"Ale Kisame vždyť ty to stejně nemůžeš žrát! Vždyť ty jsi taky ryba!" Utíkal před ním na druhou stranu.
"Kvůli tomu abych se najedl jsem musel zabít svého příbuzného *fňuk*" Na okamžik se zastavil ale pak se zase rozeběhl ukořistit kořist. To byli jen oni dva? Ne, bylo jich tam víc...
"Tobi udělal něco moc zajímavého! Podívejte!" Zazubil se i když to nebylo vidět a vznesl do vzduchu velkou ledovou kouli.
"Dá se to jíst?" Vyptával se ho hned Zetsu a díval se na novou možnou laskominu kterou mu Tobi stavěl pod nos... Bedlivě je sledovala... Byli tu všichni včetně Hidana s Kakuzem až na Deidaru se Sasorim, ty však potkala minule...Ještě nejsou všichni...Pomyslela si a raději zmizela k Hinatě. Cítila se ještě stále zrazená ale přece není žádná měkota. Podívala se na blonďáčka naklánějícího nad Hinatou a tak si řekla že asi přišla v nezprávnou dobu a ihned se ,aby nepřekážela, vypařila. Hodili se k sobě, hodně... Usmála se. Vážně by jim to spolu slušelo jenže Hinata by mu to nikdy neřekla a tak musel udělat první krok on. Zapřemýšlela pořádně nad tím co ji Sasuke vlastně řekl... Až teď si to uvědomila, ale má pravdu. Ona ho nemiluje a i kdyby tak by to neklapalo. A navíc kdyby ji Sasuke měl opravdu rád tak by
neuvěřil tomu že ona je zradila a nechal by si to vysvětlit. Ale všechno je to jen vteřina, okmažik celý se stal a už nejde zastavit. Došla až na to místo a skočila do vody. Nechala se snášet dolů a už pomalu viděla všechny zvířata. To jí připomíná že už je to měsíc a tři dny co je tady Sasuke a Naruto spolu s Itachim a všemi Akatsuki, zajímalo by ji kdy že to jedou. Zatřepala hlavou, ona neodjede dokud tohle nebude vyřešené... Prodrala se až k Ragnarovi a otevřela pusu do které ji následně vplavala voda ale jí to nevadilo.
"Ragnare, viděla jsem Akatsuki, sice se to nezdálo ale něco chystají... Já si myslím že by bylo nejlepší kdyby ta bitva byla na Ragnarově zubu, vím že ten ostrov je tajný ale přece jenom je odtud vidět a myslím že ho už museli spatřit. Chybí jim však ještě dva členi. Myslím že bez nich nezačnou..." Vysvětlila mu a pohla nohama tak aby ji voda nestáhla do hlubin.
"Není to tak špatný nápad, ale uvidí se podle situace... a taky nevíme kdy co budou chtít, však mi řekni až budou všichni..." Řekl a ona jen kývla, hbitě mrskla nohama a jedním mávnutím byla nahoře. Vyzdvihla se na povrch a potom se postavila. Nepřekvapilo ji když před ní někdo stál... Vlasy mu vlály v příjemném větru zatím co jí vítr ty její sušil. Díval se na ni pronikavým pohledem.
"Jsou tam dole?" Zeptal se najednou a ona jen kývla. Připadalo ji to divné se s ním bavit po TOM. Dala si ruce v bok a pak je zase svěsila.
"Někdy bych si přál být jako ty..." S tím se podíval do toho prasklého ledu kde šplouchala studená voda.
"Špatně!" Křikla po něm a nenávistně se na něj podívala.
"Co?" Nechápal a ještě nechápavěji se na ni podíval. Někdy vážně nechápal její chování.
"Nikdy! Ale už nikdy to neříkej! Neříkej že bys chtěl být jako já protože věř že bys nechtěl být jako já!" Řekla a naštvanou chlzí kolem něj prošla. Tohle ji vytočilo, ale nikomu nepřála aby byl jako ona. Protože ona je z ledu a nikdy ji nikdo nedokáže pomoct... Stihnul se ještě prudce otočit ale už tam nebyla. Byla právě u Naruta a Hinaty kteří si TO konečně řekli.
"No čau ne?" Zeptala se s úsměvem a Hinata se na ni jen omluvně koukla.
"Prosím vás, to už neřešte! Teď vám musím něco říct..." Řekla a posadila se. Nečekala však že se modrovláska zeptá na otázku...
"Kde je Sasuke?" Podívala se na ni jakoby všechno zrovinka ona věděla ale popravdě, ani ne...
"Před chvílí jsem ho viděla, nevím kde se toulá a popravdě, je mi to jedno..." Řekla a už chtěla něco říct jenže Hinata ji znovu přerušila
"Sakuro, vím že to on
se hlavně spletl ale až tak to snad nemusí docházet ne?" Zeptala se a jedno obočí už dávno měla nahoře.
"Hinato... ty nevíš co se mezi námi stalo-" Nedořekla protože ji modrovláska přerušila
"Co se stalo?" Zeptala se ji a Sakura toho měla akorát dost. Nepřemýšlela nad tím co říká a jednoduše to řekla.
"On mě miluje!" Zakřičela na ni a za ní se zrovna objevil onen černovlásek. Zmateně se na ně koukl a sedl si. To co Sakura právě zařvala, neslyšel... (Sice nechápu jak to nemohl slyšet ale berte to tak že se tam objevil a vteřinu později po výkřiku xD)
Hinata se zmateně podívala na Sasukeho a pak zpátky na ni.
"Raději to neřešte, ještě by se vám něco stalo." Uchechtla se a pak pokračovala. "No pravda je taková že jsem u nich byla a taky jsem zjistila že už jsou pohromadě ale chybí jim Deidara a Sasori... Ale ty jsem viděla včera, rozhodli jsme s Ragnarem uspořádat bitvu na Ragnarově zubu." Oznámila jim a vydechla protože to řekla na jeden dech. (nechápu xD)
"Ragnar má ten zub tak velkej?" Zeptal se zase nechápavě blonďák a ta barva vlasů se k němu hodila... Sakura odpadla.
"Ne Naruto, Ragnarův zub je ostrov, vlastně je jen kousek odtud... Ale uvidíme jak to půjde." Usmála se a koukla na Sasukeho od kterého od začátku cítila ten rentgenový pohled a cítila se jakoby ji svlékal pohledem. (LOL xD)
"Aha... jo tak, ale jak je tam chceš dostat?" Zeptal se na něj na velice inteligentní otázku.
"No tak to už nějak vymyslíme." Usmála se na něj a dala si za ucho pramen svých růžových vlasů které ji spadaly do tváře.
"A proč zrovna tam Sakuro? Není ten ostrov tajný a nebezpečný?" zeptala se jí tmavovlasá
"To je a to je právě to! Je nebezpečný a myslím že je na to přímo předurčený, jakoby jsem měla předtuchu že se to tam má udát ale uvidíme..." Přejela pohledem po všech v místnosti a opět se otřásla ¨když se srazila s jeho očima.
"Já jsem tam ještě nebyla, ty ano?" Zeptala se a vypadalo to že si vůbec nevšímá těch kterých to vůbec nezajímá.
"Jo byla, jednou ale to už bylo dávno. Myslím že teď se to dalo ještě více dohromady než předtím, ten ostrov je plný legend a neodhalených jevů! Jsou tam ale pasti a na to to musíš dobře znát abys je překonala. Ragnar nás povede..."
"Jak nás?" Zeptal se vždy hyperaktivní Naruto který se přidal do debaty.
"No nás, my jim máme pomoct chápeš? Jsme vyvolení a tohle je náš první úkol... Uvidí se jak to všechno ještě bude..." Zamyslela se a pak si zívla...
"No nic já už asi půjdu, musím si provětrat hlavu a nasát čerstvý vzduch..." Odporoučela se a jakmile zmizela tak zmizel i černovlasý... Nadechla se a zavřela oči. Následně se ocitla v ocelovém sevření. Prudce otevřela oči aby spatřila příčinu. Nebylo to těžké.
"Co chceš?" Vzdychla mu do trička protože jinak to ani nešlo.
"Nevím...jen jsem zklamaný...nechtěl jsem aby si mě odmítla..." Zašeptal, na víc se nezmohl...
"Hm... já jsem taky nechtěla abys mě odmítl ale bylo to celkem i předvídatelné." Pokrčila rameny
"To mi na to řekneš jenom tohle?" Zatřásl s ní a podíval se do jejích zelených očí.
"A co bych ti jako měla říct. Vážně netuším co chceš ale radím ti ať toho necháš, já tě chápu ale nevěřím ti...kdybys mě měl opravdu rád tak bys mi věřil a už vůbec bys mě neodsoudil. Milovanému člověku bys neměl ubližovat." Ušklíbla se.
"Je to divný..." Zadíval se na hvězdy které před chvílí vyšli na jasnou oblohu a měsíc by se měl taky za chvíli dostavit.
"Co myslíš?" Zeptala se a taky se zadívala na hvězdy.
Jen se obrátil na její tvář kterou osvicovali svítící body na obloze. Ona se na něj taky podívala a pak zpátky na oblohu.
"Ale nic..." Zatřepal hlavou a pak se rozešel, Sakura ho následovala, nechápala jeho změny chování ale jak řekla, je jí to celkem jedno...
Rozhlédla se na všechny strany a pak se pořádně zaposlouchala.
"Co je?" Zeptal se a s rukama v kapsách se na ni otočil
"Ty to neslyšíš?" Zeptala se a snažila se víc zachytit zvuky.
"Ne co?" Zeptal se a rozhlídl se po krajině... Vážně nechápal co by měl slyšet...
"Ty hlasy..." Řekla a zavřela oči, teď už to slyšela zřetelně... "Na pravo...někdo tu je...Půjdu to prozkoumat..." Zašeptala a vsákla se do ledu.
Pomalu se přemístila za kopec sněhu a tam je uviděla. Sasori a Deidara.
"Ten papoušek je asi mental ne? S kým si to tam povídá?" Zeptal se ale jeho kamarád mu už neodpověděl protože dostal přímou ránu do zátylku, oba... Omdleli...
"Hey! Papoušku!" Zakřičela na něj a řekla to tak jako Deidara, Sasuke měl chuť tady někoho rozprášit.
"Co je žvejkačko?" Vymyslel si svou vlastní přezdívku ale Sakuru to vůbec nezajímalo a bylo jí to celkem jedno...
"Pojď sem, někoho tady mám..." Řekla a ještě jednou si ty blbce prohlédla. Poté za ní došel Sasuke, opakuju došel a podíval se na ně.
"Hezkej úlovek..." Ušklíbl se. "Co s nimi chceš dělat?" Zeptal se a Sakura si uvědomila že vlastně ani neví...
"Asi je tady jen tak nechám pohozený ne?!" Řekla ironicky Sakura. "Abych pravdu řekla, vůbec netuším ale teď když máme dva z nich tak je nesmíme nechat utéct..." Řekla ale nečekala přímou ránu do žeber. Sasori, kterého držela za košili se nějak rychle vzchopil... Sakura se rozkašlala a sesunula se na zem..
"Co je ti?" Zeptal se ale neměl se ptát protože dostal stejnou ránu ale Sakura už byla pomalu ve své kůži.
"Ty bastarde..." Zašeptala a dala mu ránu mířenou přímo mezi oči která ho odpálila několik metrů daleko. "Jaktože seš při vědomí?!" Zaklela.
"To máš tak, já vlastně nikdy při "vědomí" nebyl... Ušklíbl se a odhodil plášť ve kterém stále chodil.
"Hm... tak to bude těžší ale zajímalo by mě jaktože mě slyšíš..." Zamumlala si pod nos.
"To bude asi tak že já tě aji vidím víš... To jenom tady ten potížista to nevěděl. Hňup..." Podíval se na blonďáka
"Ale jak?" Zeptala se ho ale odpověď nečekala. Když se jí však dozvěděla tak málem odpadla.
"Jsem vyvolený..." Řekl a Sakuře se zatmělo před očima, Jaktože Hinata necítila jeho chakru? Zeptala se sama sebe v duchu ale odpověď stále nenálézala, tohle není možné určit ale myslela si že vyvolení mají být jen pro dobro a ne pro zlo! Zarazila se.
"Sakuro co se děje?" Zeptal se Sasuke který právě nějak nechápal situaci.
"Neslyšels ho? Je vyvolený... on je vyvolený...to přece nemůže být pravda vždyť ty nemáš být vyvolený sakra! Ale-" Nestihla doříct...
"Něco ti řeknu, celý gang jsou vyvolení..." Tak tohle byla jako rána do srdce... "Vyvolení zla..." Dokončil a to už Sakura pochopila
"Věděla jsem že Hinatina teorie je přesná." Procedila mezi zuby. "Vyvolení zla? To chceš říct že my jsme vyvolení dobra? To možná proto Hinata necítila vaši chakru, máte ji temnou a hnusnou! Dokonce ani já ji necítím!" Zakřičela na něj
"O čem to mluvíš? Můžeš mě obeznámit?" Zeptal se Sasuke který nevěděl co je to chakra.
"Chakra, máš ji uvnitř těla, každý vyvolený a můžeš ji nějak používat ale to se ještě neví ani pořádně k čemu ale já mám ledové ostří... Ale to patří k mím normálním schopnostem ale třeba vem si Naruta, viděls ten jeho útok? Rasengan? Ne vlastně neviděl, byl jsi v bezvědomí... ten jeho útok...jsem si jistá že byl vytvořen z chakry ale proč zrovna Naruto??" Zeptala se takřka pro sebe.
"Možná je nejvíce nadaný..." Ušklíbl se červenovlásek...
"O čem to mluvíš a vlastně proč se s tebou vůbec bavím?!" Zakřičela a rozeběhla se proti němu. U ruky se jí objevila harpuna a ona ji mířila přímo proti Sasorimu, bylo to ale těžší protože on ji viděl, věděl přesně kde se pohybuje ale ona měla eso v rukávu... Zmizela do ledu a chvíli tam zůstala, Sasori ji v té tmě nemohl vidět a tak není divu když ho Sakura napíchla ze spoda... Sasori vyletěl do vzduchu a pak s dunivou ránou sebou praštil o zem... Sasori se ale nevzdával, vstal, popadl Deidaru a petal pryč.
"Hej ty idiote neutíkej!" Zakřičela na něj ale bylo pozdě, zmizel... Sasuke se na to jen tak němě díval a raději nic neříkal. Mlčky přišel k Sakuře a podíval se jí do tváře.
"Jdem..." Poručila a oba dva se přemístili k Hinatě a Narutovi který tam býval teď nějak často...
"Hinato, právě jsme potkali Sasoriho a Deidaru! Tvoje teorie byla zprávná, Akatsuki jsou vyvolení...vyvolení zla..." Řekla a posadila se.
"Tak to je problém, jestli vědí jak používat chakru tak to bud vážně problém, věř že zvířata by proti nim neměli šanci." Řekla
"Já to chápu ale-" Nestihla domluvit protože ji hloupý blonďák přerušil.
"Katru?" Zeptal se nechápavě a Sakura se chytla za hlavu, dneska ho měla vážně dost...
"Chakru, idiote..." Poklepe si na čelo a následně se nadechne aby mohla ze svých úst vypustit další větu... "Ale tys už ji použil, rasengan... vzpomínáš si jak si to použil?" Zeptala se takzvaná ,žvejkačka' blonďatého hyperaktiva
"Ehm...ne, byl jsem naštvaný to je všechno." Pokrčil rameny a zadíval se do stropu s výrazem ,já nic' Sakura odpadla
"JAK SI TO NEMŮŽEŠ PAMATOVAT?!" Zakřičela na něj
"Klid Saky..." Řekla Hinata a snažila se uklidnit... "Naruto prosím tě..." Usmála se na něj
"Já to vzdávám lidi... musím jít..." Řekla a už už chtěla zmizet jenomže Hinatin hlas ji opět zastavil.
"Kam chceš jít? Obvykle přespáváš tady." Řekla a Sakura se na ni nechápavě podívala
"Jo já vím ale je mi to divný, navíc vy dva si máte určitě co říct..." podívala se na blonďáka a následně na ni, Sasukeho jaksi vynechala.. Pak zmizela, Sasuke poznal situaci a zmizel taky, jak jinak než za ní.
"Hele co mě pořád sleduješ?" Zeptala se ho a zamračila se, poté se podívala do jeho onyxových očíiHInahuh.Jen pokrčil rameny.
"Nevím...ale bylo blbý tam být, jak si říkala oni si toho mají hodně co říct." Znovu ta krčená ramena.
"Tak hele! Okamžitě mě přestaň sle-" Nedořekla protože ji Sasuke přerušil a následně se ocitla jinde.
"POZOR!" Zakřičel a najednou se ocitli v letadle...
"Co to?" Zeptala se Sakura a namířila svůj pohled do jeho černých očí mířených to těch jejích.
"Málem ti něco urazilo hlavu..." Vysvětlil a poodešel k ní...
"Aha, tak to sem měla fajne teda... Už jsem ti říkala že se mi tady líbí?" Zeptala se a sedla si na sedadlo letadla...
"Ne ještě si mi to fakt neříkala." Usmál se a sedl si vedle ní. Pohodlně se usadil a jen tak se jí díval do očí. Fascinovala ho tak zelená... Ani nevnímal to že s k ní pomalu začal přibližovat... Víčka mu automaticky klesla dolů a on spojil jejich rty, její rty ho studili a pálily ale on na to nehleděl, vzal její studenou tvář do dlaní a víc si ji k sobě přitáhl... Sakura si až teď uvědomila co dělá. Natáhla ruce před sebe a chytla ho za hruď, místo toho však aby ho odstrčila se ho ještě víc chytila. Její ruce jakoby jí nechtěly poslouchat. Nechápala ale věděla že tohle nemůže. Snažila se cítit nervy na rukou a nakonec se jí to aji podařilo. Odstrčila ho od sebe a postavila se.
"Promiň že jsem ti dávala naději že by mezi námi mohlo něco být." Řekla a s tím zmizela. Nechápala svoje chování. Chytla se za rty, byli stále tak studené jako na začátku toho všeho ale ho to zřejmě ani tak neodradilo. Povzdechla si... Skočila do vody a nechala se unášet vodou která se plavila tam a zpátky a zpátky a tam, volně klesala a její vlasy vířili v proudu... Ze své pusy vypouštěla bubliny a každou jednotlivě praskla. Bylo jí jedno že se zkěnil tlak, na ni to absolutně nepůsobilo... Překvapilo ji když pod svýma nohama ucítila zem... Písek, spousty písku a černota... Rozkoukala se a viděla že kolem ní je všude tma, a to jen z toho důvodu že je tma a moře je černé... nic neviděla a tak zavřela oči... Dneska tu přespí a zítra uvidí co se bude dít. Lehla si do měkkého písku a pak usnula.
Ráno ji probudili sluneční paprsky svítící skrz moře... Rozhlédla se vodou a nemohla uvěřit tomu co spatřila... Byli tu kosti... velké kosti... Nebyli to kosti zvířat ale něčeho mnohem většího... Gawain...Prolétlo Sakuře myslí okamžitě jméno posledního draka na zemi. Že by to byli jeho kosti? Ale je jich tu na jeho tělo nějak málo a navíc tohle nejsou kosti normálního draka, tohle budou kosti mořského draka. K jedné připlavala a obdivovala to jak je stará, byla opravdu stará... Zajímavé na nich byli ale vyryté nějaké znaky... Nějak to nezkoumala a ještě jednou si je prohlédla, tohle musí oznámit Hinatě! Ta z toho bude batěšená!
Pomyslela si na modrovlásku, zajímající se o všecky draky na zemi. Ale bude chtít nějaký důkaz... Řekla si Sakura a porozhlédla se po něčem menším co by mohla vzít. Nakonec sice nic nenašla ale to ji netížilo. Podívala se k hladině a vyplavala. Oklepala se od slané vody, přece jenom tam byla celou noc...
Přemístila se za Hinatou a překvapilo ji že ještě spí...
"Hej ospalče! Vstávat, cvičit! Musíš do práce a víš proč? Protože práce šlechtí!" Zakřičela jí do ucha a ona nadskočila...
"Sakuro tohle mi nedělej prosím tě jo! Už nikdy a proč mám vstávat? Není sobota?" Zeptala se ještě rozespale
"Hinato, ty sobotu ani neděli nemáš a ani nemáš volno, no dobře volno máme už dlouho ale to jedno! Prostě vstávej!" Zamručela
"A proč?" Zeptala se a mnula si unavené oči které se stále ne a ne pořádně otevřít...
"No, našla jsem na dně oceánu takový zajímavý objev..." Uchechtla se. " Představ si! Jsou tam kosti! Kosti draka!"
"Kde?!" Vypískla a rázem byla jakoby nikdy nebyla unavená a oči měla dokořán ve kterých jiskřilo.
"Tam, někde,ale řeknu ti... něco je tam vyryté ale já to nedokážu přečíst, ale to je jedno prostě tam jsou pozůstatky!" Na tváři se jí objevil zářivý úsměv. Hinata chytla Sakuru za obě ruce a
začala s ní juchat jak nejvíc dovedla... Tancovat, skákat a všechno možný... najednou se tam objevila jim až moc známá dvojice... Obě ihned stuhly v těsném objetí z důvodu velmi ,vášnivého' tance a jen na ně hleděli. Jako první zareagoval nám známý černovlasý hoch s ještě temnějšíma očima než je noc a vypadal poněkud zaskočeně.
"Vy jste vážně divný..." Ušklíbl se a posadil se. "Můžete pokračovat." Oznámil jim a ony od sebe rychle odskočili.
"Ehehe..." Škrábala se Sakura na hlavě a na tváři ji hrál úsměv z rozpaků...
"Sakuro, Hinato... co to tady děláte prosím vás?" Zeptal se blonďák a přesunul se vedle Sasukeho
"Ani se neptej! Sakura!" Růžovláska si poklepala majetnicky na prsa a zuby jí zazářily. "Našla kosti draků! Pod vodou!" Vypískla podruhé.
"A z toho jste tak natěšené jo? Vy jste vážně divný ale toho už vás asi nezbavíme co?" Zasmál se Sasuke
"Ty nejsi o nic normálí tak laskavě stichni okej?" Usmála se na něj nevinně Sakura a sedla si naproti nim, vedle Hinaty...
_________________________________________________________________________________

Komenty potěší :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nelinka-stacy349 nelinka-stacy349 | 28. listopadu 2010 v 22:00 | Reagovat

dalééj :DD

2 SHIKASHI SHIKASHI | Web | 29. listopadu 2010 v 9:31 | Reagovat

SUgeroidní, já ti to jen oplácím aŤ víš jaké to je, neboj snad brzy bude další díl :D

3 Ronika Ronika | 29. listopadu 2010 v 12:51 | Reagovat

tak tuhle povídku jsem si včera stáhla, že si ji přečtu v posteli, hele 36 stránek a já nemohla usnout, dokud to prostě nepřečtu, takže jsem šla spát v půl 12 máš štěstí,že jsme měli od devíti, jinak bych asi usnula ve škole. Fakt nádherná :-)

4 Sachiko-chan♥tvoje SBéé♥ Sachiko-chan♥tvoje SBéé♥ | Web | 29. listopadu 2010 v 13:55 | Reagovat

ahoooj jak se dneska máš?dnešek byl obyčejnej ale dnesdka jsme měli literaturu a já neměla literární sešit a kdyby se to úča dozvěděla,tak by mě asi zastřelila.naštěstí jsme jen zpívali koledy a stavili přísloví takže v poho,jsem živá :DDD

5 Tarei Tarei | Web | 29. listopadu 2010 v 14:03 | Reagovat

lidáčci, jdu k zubaři :) jen tak info, nebudu psát samostatnej článek :)

6 Sachiko-chan♥tvoje SBéé♥ Sachiko-chan♥tvoje SBéé♥ | Web | 29. listopadu 2010 v 15:38 | Reagovat

no fuj,zubaře já totálně nesnáším,když k se přiblížím k naší zubařce,jsem vyděšená jak králík!! xD hrůza xD no nic,pp a právě píšu new povídku ale není pravděpodobný že ji dám na blog,možná jo a možná ne ale spí ne..no,uvidíme jak se to projeví xD je o akatsuki a jmenuje se "Akatsuki a sračkový vir" xD

7 Sachiko-chan♥tvoje SBéé♥ Sachiko-chan♥tvoje SBéé♥ | Web | 29. listopadu 2010 v 15:41 | Reagovat

jdu na té povídce znovu dělat :D

8 SheeShee zasa šiši :) SheeShee zasa šiši :) | E-mail | Web | 29. listopadu 2010 v 15:48 | Reagovat

jááájajáááj ďalší diel :DXD podarený, ako inak :DXD fúuj zubár, neznášam najviac na svete :D

9 Nerisaga ~SB~ Nerisaga ~SB~ | E-mail | Web | 29. listopadu 2010 v 16:13 | Reagovat

héééj, další úžasnej dílek..ale honem další :D

10 SheeShee zasa šiši :) SheeShee zasa šiši :) | E-mail | Web | 29. listopadu 2010 v 16:49 | Reagovat

od neho sa to asi očakáva keď je zubár :D

11 Stiorry Stiorry | Web | 29. listopadu 2010 v 17:25 | Reagovat

Akatsuki a vyvolení, co ty nevymyslíš, úzasný.  Těšim se na pokráčko. XD

12 Mya-chan Mya-chan | Web | 29. listopadu 2010 v 17:42 | Reagovat

Suuper.... Další pokřáčko :)

PS: Tohle je můj a kámošky blog jo.... tak neřeš přezdívku... dit už tu přezdívku znáš Saku-chan nebo Mya-chan :D

13 naruto109 tve milovane sb naruto109 tve milovane sb | Web | 29. listopadu 2010 v 17:51 | Reagovat

ahojky moje milee sbeenko jakpak se mas??co skola?tesis sena Vanaco??:-)bude volno:-).....nechse si u me objednat dess???:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama