"Sakuro?" Zeptal ses a já jsem k tobě přiletěla do kuchyně.
"Copak?" Zeptala jsem se s úsměvem a tys mi úsměv oplatil. Právě si krájel rajčata a měl si moji zástěru a rovněž tak čelenku aby ti ofina nepadala do očí.
Byl jsi stejně neodolatelný jako když jsem tě poprvé spatřila. Ta tvoje čepice teď leží někde zahrabaná protože už dlouho je jaro, ba léto. Zářivě ses na mě usmál a já jsem se vzbudila z toho transu. Zatřepala jsem hlavou a šla jsem pryč. Za krátko jsem se však vrátila protože si mě volal na večeři. Už si mi pomáhal. Večeře od tebe byla vždy výborná a já jsem si ji vychutnala. Zítřek měl být velký den... Ani nevím kdy jsem naposledy viděla Hinatu. Zapřemýšlela jsem a zároveň jsem se těšila na Naruta. Hinata bude nakonec taky na starší... Uchechtla jsem se. Tys jako vždycky bleskově zareagoval a okamžitě ses mě zeptal co je nebo proč se tak směju.
"Co tě zase popadlo?" Zeptal ses tentokrát s úsměvem na rtech.
"Ale nic... jen že Hinata si nedokázala představit chodit s někým starším a ještě s tenérem... a hle!" Usmála jsem se a kousla do okurky.
"Jo ahá, ty narážíš na cihlu jo?" Řekls trochu nepříjemným hlasem a mě okamžitě došlo co se asi stalo.
"Zase jste se pohádali? Ale Sasuke zítra je sraz!" Vytkla jsem ti trochu stejným tónem.
"Když on je strašnej..." Odvrátil si pohled směrem tam kde ještě bylo aspoň trochu světla. Čili ke dveřím na terasu.
"On má jenom tvrdej humor" zkonstatovala jsem moudře a ty si vyšel na terasu. Poslední dobou si tam sedával nějak často. Přišla jsem za tebou a napodobila tě v tom a sedla si do křesla. Začalo se pomalu stmívat a slunce taky začalo zapadat. Za kratinkou dobu už jsme tady seděli a já se dívala na hvězdy. Vždycky mi připadali tak kouzelné. Tys měl raději den a já noc. Hinata jak si s ní vždy píšu tak říká že by to mělo být naopak jenže mě na noci něco fascinuje. Něco... Tu aféru s těmi dopisy jsme nadobro smazali a raději si užívali... Po nákupech a takových těch věcech. Temari s Ino a Tenten se k nám někdy přidali ale převážně jsme chodili ven jenom my dvě. Ani jsem si tě nevšimla ale pak si mi překryl můj výhled a já hleděla do tvých černých očí... Nahl ses nade mě a krátce políbil. Vzal si mě za ruku a přitáhl k sobě. Líbali jsme se a pak jsme šli spát... Nemohla jsem se dočkat zítřka. Zítra je sobota a je to až odpoledne! Však my na ráno máme připravený program, tím je... chvilka napětí...ano tím je spaní...Budeme si jen tak vyspávat protože jsme se neodstěhovali z města. Já však nemohla spát a tak jsem si ještě jednou sedla zabalená do deky na terasu. Nejvíc mě ty hvězdy bavilo pozorovat a proto jsem si nemohla odpustit dalekohled. Ano, ten hvězdářský. Obrovský. Vždy jsme s Hinatou pozorovali Saturn. A tak jsem ho vytáhla a vše včetně okuláru jsem nařídila. A pak jsem jen shlížela hvězdy. Pak jsem uslyšela povzdech.
"Tebe to nikdy nepřejde co?" Povzdechl sis a já jsem si stoupla.
"Asi ne..." Usmála jsem se. Můj pohled se setkal s tím tvým. Několikrát si se naštval protože jsem ti říkala hypnotizére. Vážně, tvé černočerné oči ještě černější než sama noc mě tolik hypnotizovali a lákali zároveň.Byl jsi prostě můj typ.
"Jsem se tak probudil a zjistil jsem že tam nejsi, jakto?" Zeptal ses mě a můj úsměv se ještě více roztáhl.
"No...to bude asi tím že jsem nemohla spát víš?" Přitáhl sis mě do objetí a já se ti opřela o hruď.
"A to je možné jak?" Zeptal ses opět a vydechls ten noční vzduch.
"No, zítra je ten sraz a nějak mi to nešlo vyhnat z hlavy a tak jsem se šla koukat na to co mě baví" Odpověděla jsem ti.
"Hmmm... Ale budeš nevyspaná, lásko." Políbil jsi mě na tvář a já jsem šla opět k dalekohledu.
"Zítra můžeme vyspávat..." Protáhla jsem se a přivřela oči.
"Vidíš, už si unavená!" Vzal si mě za ruku a vedl zase na horu. Objal si mě a tak jsme i usnuli. Ráno jsem se zřejmě vzbudila opravdu pozdě protože jsem tam ležela sama. Tys už tam nebyl a když jsem koukla na hodiny tak jsem se zděsila... Půl dvanácté! To budu muset dělat oběd. A tak jsem se oblékla a sešla jsem do kuchyně.
"Dobrý den..." Usmál ses s šálkem od čaje v ruce. Oloupala jsem brambory a pak nakrájela, hodila je do vody aby se vařili. Zanedlouho jsme poobědvali a hned na to jsme se šli přichystat. Já jsem si na sebe vzala jen jeany a krátké tričko se značkou "Emily strange" no a Sasuke jako vždy černou. Prostě mu ladila. Vzal mě za ruku a vyšli jsme si na místo kde jsme se měli všichni setkat. Měly jsme zamluvený zdejší diskotéku že tam bude zavřeno a my jediní tam budeme moci! Tedy, všichni ze školy ale to už je detail... Málem jsem Hinatu mezi nimi nepoznala. Sasuke se ztratil za Narutem a ho doprovázela krásně nalíčená modrovláska. Okamžitě jsem ji padla kolem krku. Dlouho jsme se neviděli protože skoro ani jeden z nás neměl nikdy čas.
"Hinatooo!" Zakřičela jsem a ona mě objala. Jak dlouho jsme se neviděli.
"Ach Saky!! Ty vypadáš úžasně!" Polichotila mi ale já jsem s ní naprosto nesouhlasila a proto jsem ji musela její nápad vyvrátit.
"Ty víc! Jsi úplně okouzlující! Málem jsem tě nepoznala" Usmála jsem se a ještě jednou jsem ji objala.
Chvíli jsme si jen tak povídali a pak to přešlo až k Narutovi a Sasukemu. Přičemž jsem tě vyhledala očima a tys můj pohled opětoval. Seděl si s Narutem u baru a v ruce půl litr od piva. Opět jsem se zapojila do vášnivé debaty s Hinatou a když jsem konečně uviděla Tenten a Temari spolu s Ino tak se mi u hlavy ozval nějaký hlas který jsem vůbec neznala. Všechno připomínalo poslední noc loňského roku. Požádal mě o tanec cizí kluk a já myslela že ani není z naší školy. Nevýrazný blonďák s akné na bradě a tvářích. Tanec jsem mu neměla to srdce odmítnout, poskakoval si po svém, nebavil se se mnou a vypadalo to, že mě dohromady ani nepotřebuje. Uvítala jsem konec avšak než jsem se mu ztratila v davu, požádal mě o další. Budiž, nějak přetrpím i tenhle. Ale přítěží mi bylo když stál i o ten následující. Dumala jsem, jak ho odmítnout, aby se neurazil a vracela úšklebky dobře bavící se Hinaty, která ploužila a trsala pokaždé s někým jiným! Pak jsem mu přece jen unikla.
"Musím za kamarádkou" Vyhrkla jsem, popadla Hinatu za ruku a odtáhla ji ke stánku s občerstvením, kde jsme si poručily dvě coly.
"Ten tvůj je hotový diskodravec, co?" Smála se Hinata a já myslela že ji jednu střelím.
"Ani nemluv..." Vzdychla jsem. "On mě vůbec-"
"Mrkej Itachi!" drcla do mě prudce že se mi ta cola co jsem držela v ruce málem vylila.
Stál nedaleko, zády se opíral o stánek kde byl před chvílí Sasuke, když tak o tom přemýšlím vlastně ani nevím kde je. V ruce pivo s velikou čepicí pěny, něčemu se hlasitě řehtal v hloučku svých kamarádů a jednou modrovlasou dívkou. Pirátský šátek nechal doma, poznala jsem ho jednou v knihovně a doporučil mi dobrou četbu až jsem se divila že někdo jako on může něco tak dobrého číst. Patrně aby vynikl jeho nový účes. Měl nový sestřih. Vlastně ho měl trochu stejný ale upravený. Můj pohled zřejmě telepaticky vycítil, protože se náhle otočil. Poznal mě, úsměv z jeho tváře zmizel, maličko kývl hlavou na pozdrav. Vrátila jsem mu ho stejným způsobem.
"Smím prosit?" Ozvalo se za mnou a já jen doufala že to není tam ten...Hinata hýkla smíchy. Diskodravec!
"Ale jo..." Zavrčela jsem a vydala se s poďobaným Colombem tancovat. A ty ses stále neozval!
Nechápu, jak mě mohl tak rychle vyčmuchat!
Pak jsem ho ztratila a až do půlnoci směle držela krok se svým neúnavným tanečníkem. Vysvobodila mě teprve Simona.
"Dovolíš?" Řekla mu a táhla mě k židlím. "Ztratíme se, bude půlnoc" Chtěla jsem se zeptat jestli neví kde je Sasuke ale ona Naruta taky neřešila tak jsem ho nechala být.
"Mám oči, Saky, Itachi tě pořád sleduje" Smála se a kývla ke zděné budově, před kterou na lavičkách seděla parta zásobená pivem. Itachi mezi nimi a byl jako ve svém živlu. Podnapilý a zlý. Stále jsem těkala očima ale stále jsem tě nenacházela. Než jsme se stihly schovat odbila půlnoc. Jako i na minulém srazu nás začaly kluci honit. S nedělí se kolem rozpoutala vřava, holky pištěly, kluci je naháněli a na nějakou ránu přes zadek nekoukali. Pár jsem jich koupila i já. Horší bylo že nás nedaleko od hřiště dohonili čtyři kluci, neznámí a starší. Navíc se rozdělili. Dva nám šikovně nadběhli a odřízly cestu. Druzí dva byli za námi. Zbývala jediná možnost - zalézt do nejbližšího paneláku. Naštěstí vchod nebyl zamčený, vběhli jsme dovnitř, odbočily jsme do sklepa a zapadly do prvních dveří. Zbrkle jsem je za námi zabouchla, našmátrala klíč v zámku a otočila jím pro jistotu dvakrát. Hinata ve tmě hledala vypínač. Žluté světlo zaprášené a od much zaneřáděné žárovky zalilo neútulnou místnost páchnoucí po špinavém prádlu a zatuchlé stojaté vodě.S hlubokým oddechováním jsem si kecla na vanu. Kluci bouchaly, až se celým domem rozléhalo zemětřesení, slibovaly hory doly a lákali nás ven, jen dva prstíčky tam strčíme, jen co se ohřejeme hned zase půjdeme. Túdle!
"Jak dlouho je to ještě bude bavit?" Šeptla jsem do ticha které prolomovalo jen naše dýchání. Vydrželi téměř hodinu! V jednu konečně zavládlo ticho, ale my se ze své skrýše neodvažovali vystrčit ani nos! Co když to na nás zkoušejí?
"Podívej" Hinata se smíchem ukazovala na jakousi zmuchlanou věc která se válela uprostřed prádelny. Vypadala jako malý upatlaný igelitový pytlík. "Kondom..." Škytla. "Nebo taky prezervatic, jak chceš" Pokrčila rameny. "A použitej! Nejspíš nedávno.... Teda, já znám jen ty nový, co má bratranec zašitý v matraci."
"Dovedeš si představit že by ses šla milovat do takový blešárny?" Otřásla jsem se.
"Nedovedu si to představit vůbec..." Ujistila mě a zasmály jsme se.
Jelikož jsou sklepy v suterénu, okna v prádelně byla dvě a vysoko. Hinata mi podržela židličku, abych po ní vyšplhala nahoru. Bez pomoci zvenčí jsme neměli šanci dostat se touhle cestou na svobodu! Už jsem málem doufala, když jsem zahlédla Nejiho, Hinatina bratrance, s ještě jedním klukem.
Volala jsem na něho tak dlouho dokud mě neslyšel.
"Co tam proboha děláš?" Divil se červenovlasý. "No ne, Hinato! Kdo vás tam zavřel?"
"To je dlouhý povídání" Odbyla jsem ho "Pomozte nám" Řekla jsem skoro zoufale ale udržela jsme si svou důstojnost.
Vytáhli mě raz dva, div mi neotloukli hlavu o rám okénka, pro Hinatu skočil Gaara a vysadil ji Nejimu z okna. Načež vyšel ven dveřmi, za kterými dávno nikdo nečíhal.
"Vždyť jste byli zavřené zevnitř" Řekl užasle a moc nechybělo aby si zaťukal na čelo.
Mrkla jsem na Hinatu a v koutcích úst mi cukalo.
"Itachi říkal že seš taková...jiná" Prohodil Neji zamyšleně.
"Pozdravuj ho" Usmála jsem se vesele. "A díky!"
Pak zazněl Temariin hlas.
"Já ne...." Vzdychla jsem a převrátila se na břicho abych na Temari víc viděla.
"To je dobře že ostatní spí...potřebuju ti Saky, něco říct. Ale asi tě to nepotěší..." Oznámila mi a já jsem se zděsila...
"Co se stalo?" Řekla jsem a div že jsem to nevykřikla.
"No...nevím jestli bych ti to měla říkat..." Zamyslela se ale já to chtěla vědět ať to stojí co to stojí.
"Tak co se stalo??" Vzdychla jsem už skoro zoufale protože tohle napínání jsme nesnášela.
"No...Když jste s Hinatou odešly tak jsem viděla Sasukeho..." Odmlčela se. Hurá! Konečně někdo kdo ho viděl! Zajásala jsem ale to jsem ještě nevěděla že mi dáš takovou ránu pod pás.
"Jak se líbal s Karin a mířil si to nahoru. Chvíli jsem se je rozhodla sledovat a když už byli u jednoho pokoje tak z ní Sasuke začal strhávat tričko... To co následovalo si asi domyslíš..." Po téhle větě se mi rozpadl svět. On...mě podvedl? S Karin!! A to říkal že s ní nikdy nic mít nebude! Už zase je to tady...ta zrada se nedá překousnout. Po tváři se mi kutálely slzy a proto jsem vstala. Zavřela jsem za sebou dveře a zabouchla se v koupelně. Temariin byt jsem znala jako svoje boty. Tam jsem se rozplakala naplno a to jen kvůli tobě ty...ty... Ty idiote! Milovala jsem tě a stále tě miluju a ty na mě takhle? Nebál ses využít mé lásky k tobě a podvedls mě... Nedalo se to... ne nedalo... Nenávidím tě! Proklatě... Jsme tak naivní když jsem si myslela že někdo jako ty, pane dokonalý se mnou něco bude mít... Ano měly jsme... Měly! Měly! Spaly jsme spolu a já myslela že mě máš rád ale... Ty to vše jen hrál...
"Jo..." Vzlykla jsem a ona otevřela. Poodešla ke mě a objala mě.
"Mě se nikdy moc nelíbil..." Utěšovala mě že to bude dobrý ale tohle nebude dobrý! Nikdy! Nikdy se ty rány nezahojí... Šla jsem s ní do pokoje a stále jsme myslela na tu bolest co jsi mi způsobil ty! Ty hajzle... Ano, jsi hajzl. Nikdy ti nemůžu odpustit protože tohle je neodpustitelné, blbečku. Uchechtla jsem se.
"Si v pořádku?" Zeptala se mě Temari, asi nechápala to moje uchechtnutí.
"Naprosto... Já jen že jsem vážně blbá" Znovu to uchechtnutí... Temari nad tím zakroutila hlavou a pak jsem usnula. Nic hezkého se mi nezdálo... Zítra jsem se vzbudila brzo ráno a hned jsem si zbalila věci a vydala se domů. Tedy...k nám domů. Nepřestala jsem na tebe myslet. Taky jak když... To je jedno. Překvapilo mě když si seděl za stolem a díval ses do stolu. Trochu divné řeči ale opravdu to si dělal. Jakobys byl nervózní... Pche! Jsem naivní, ty a nervózní? Asi si mě fakt hodně pomátl. Jen jsem kolem tebe tak bezmyšlenkovitě prošla ani tě nezdravila a tys mě zastavil.
"Sakuro? Kde jsi byla...sháněl jsem tě" Ha! A ten si byl naivní ty...Sasuke Uchiho. Trenére nebo jak jsem ti to říkala.
"Hm...Sháněl jo...jaká byla Karin?" Rýpla jsem si a stoupala pomalu po schodech.
"Ty...ty to víš?" Zasekl ses a já jsem se ti jen ušklíbla.
"No jo...stará informace" Pokrčila jsem rameny a mířila do pokoje.
"Počkej! Co chceš dělat? Vysvětlím ti to! Miluju tě!" řekls a vstal si. Já jsem jen přišla do pokoje, vzala jsem si krosnu a začala si balit věci. Tady už mě nic nedrží...
"Počkej! Neodcházej...tohle mi nemůžeš udělat..."
"Sasuke, sklamal si mě, hodně. Ani nevíš jak moc mě to bolí" Ukápla jedna kapka a hned na to další a další... Přišels ke mě a objals mě. Já jsem nic nedělala. Ruce mě zklamaly.
"Neopouštěj mě..." Zašeptals ale já byla rozhodnutá...bohužel... "Ne, nedělej to" Znovu si mě chytil když jsem ruku chtěla natáhnout... Zabořils hlavu do mého ramena. "Miluju tě...Byl jsem opilý, prosím...nevěděl jsem co dělám..." Stále si šeptal...
"A to ti mám jako věřit?" Zeptala jsem se tě ledovým hlasem.
"Prosím, už se to nestane..."
Sakra, bolí to a tys to ještě stěžoval! Proč si to dělal, proč??
"Měl si myslet dřív..." Řekla jsem a pevně uchopila jedno ucho krosny. Nevím kam půjdu ale nejspíš k Hinatě nebo do svého starého bytu, spíš tam, nechci Hinatu otravovat s takovým poškozencem jako jsem já.
Mlčky jsem chtěla odejít ale tvá ruka se opět hlásila.
"Ne!" Zadíval ses mi do očí s stejně tak i já do těch tvých... "Nenechám tě odejít!" Řekls tak pevně až mě zamrazilo...
"Nemůžeš mi bránit..." Vytrhla jsem se ti a běžela dolů...
"Počkej!" Křičels nejdřív no pak jsi změnil taktiku... "TAK SI DĚLEJ CO CHCEŠ!!" zakřičel jsi za mnou a mě se sevřelo srdce. Prudce jsem za sebou zavřela dveře a už mě nebylo. Slzy lemovaly můj obličej a já běžela tmavou ulicí. Zahla jsem do tmavé uličky, svezla se po stěně a plakala. Myslím že to nikdo nepřeslechl ale mě to bylo jedno. Potřebovala jsem dát své pocity najevo.


















jsem tu a jdu číst xD xD