"Slabý co?" Křikla mi do ucha Hinata
"Jak čaj. Půjdem domů?"
"Samy?" Zaváhala. Gaarovi se nechtělo, teprve prý přišli a zatím na ně nevyšla řada na pivo! Takhle mě někdo chytil kolem ramen... Neji!
"Nazdar dámy, nenudíte se?"
"Málo ne" Ujistila jsem ho, překvapena jeho zájmem
"Výborně, zvu vás na jendu soukromou party, oheň máme taky.
"Ne to nejde" Vyhrkla jsme rychle protože...co Gaara? Ten nás sem pozval... Hinata do mě pak nenápadně šťouchla a ukázala kamsi za záda. Ohlédla jsem se. Pánové! Opodál si totiž postával ty a měl si zase tak neodolatelný výraz. Neji zachytil můj vyjevený výraz.
"Pojďte holky na hodinku, na dvě... No tak Sakuro! Udělej mu tu radost..." Pousmála jsem se.
"On tě poslal?"
"Netroufl si, prej s ním nemluvíš nebo co. Hele, dobře s ním zametáš." Zasmál se "Dostává záhul, chlapec"
"Řečičky..." Hájila jsem se "A kde máte ten oheň?" Neji nás zavedl dál za hájek. Ti tři kluci šli za náma a jakoby nás neznali. Na jedné zahradě skutečně hořel slušný ohýnek. Společnost rámusila, magneťák řval jako na lesy, plameny sotva osvětlovaly tváře těch okolo. Ty sis zapálil a natáhl nohy. Vyměnily jsme si s Hinatou uznalé pohledy. Neji nám přinesl limonádu a my jsme si usrkly. Bavili jsme se a to dost. Jediný Sasuke se nebavil.Mračil se a seděl na lavičce. Jeden kámoš omylem zakoplo jeho nohy a Sasuke mu začal nadávat.
"Hej Sasuke co ti zase přelítlo přes nos?" Zeptal se ho a šel dál... Sasuke si něco zabrbral pod nos a zase se mračil. Přiopilá rudovlasá děva se připotácela až k němu, chytla ho kolem krku a přitulila se. Sasuke ji nešetrně setřásl. Postupem času se společnost rozpadla a nás začli otravovat nějací kluci.Už jsem ani nestíhala odstraňovat vlezlé prsty z mých stehen a jedna jeho ruka zabloudila pod mou bundu.
"HIn!" Zmocňovala se mě panika.
"Co ti udělá jedno číslo?" Zeptal se a vyfoukl mi do tváře pivní oblak až se mi zvedl žaludek a pokusil se mě políbit.
"Pusť!" Vytrhla jsem se mu až kluk přepadl z lavičky na znak. Než se vyhrabal na nohy postavil se mezi nás.
"Zapiš si za uši, idiote, týhle holky se v životě nedotkneš!" Zavrčel můj ochránce
"Sorry, nevěděl jsem že je zadaná..." PodívalA jsem se na Sasukeho napjatě.
"Musím domů..." Zabral!
"Smím..můžu tě doprovodit?" Zeptal se a ani neví s jakou radostí jsem přikývla. Sasuke je sice éra vztah ale v tuhle chvíli jsem mu byla vděčná. Kráčeli jsme tmavou nocí mlčky. Sasuke uprostřed naší trojice spolu s Hinatou. V hájku, kde byla tma téměř neproniknutelná, mě uchopil za ruku. Nejdřív se mé jen dotkl, váhavě a nesměle ale poté co zjistil jak jsem v klidu sevřel mou dlaň ve své. Báječně teplé. Líbilo se mi to, moje podvědomí mi říkalo že to není zprávně ale už to tak bylo...Navíc jsem mu chtěla nějak poděkovat za zastání a nevěděla jsem jak začít..Maličko jsem mu stiskla prsty. Asi pochopil, sevřel mou ruku ještě pevněji a až před mojím bytem ji nepustil ani na okamžik. Hinata se někam ztratila takže jsme tady byli sami. Chtěla jsem ho, strašně moc ale...podvedl mě a to se ještě nezahojilo...
"Tak...ahoj" Řekla jsem rozpačitě a byla jsem na odchodu, jeho paže mě však zastavila...
"To, to už ke mě nic necítíš?" Zeptal se a mě naprosto zaskočil....Nedalo by se říct že k němu nic necítím ale...
"Já..."Sklopila jsem hlavu. Nechtěla jsem s ním mluvit. Zvláště o tomhle ne.
"Chápu..." Vyřkl najednou a odešel. Já jsem se doma zabouchla a rovnou jsem zalehla.
Zítřek proběhl v pohodě...vysvědčení jsme dostali a narušovala ho jen jediná dvojka!
Zdálo se mi že sedadlo na mém kole je značně povolené...
"Ukaž" Všiml si Sasuke a nedostatek hned opravil. Nevěnovala jsem mu žádnou pozornost...Sprosťákovi!
Něco mi řekl ale já jsem na něj zvysoka kašlala. Pak se přestal vtírat a šel se bavit s Narutem, načež rozhodl o odjezdu, obě skupiny už byli pryč. Za Kibu se zařadili kluci, Gaara, Lee, za Hinatu Temari, pak Ino a já. Než jsem šlápla do pedálů, Sasuke se ke mě naklonil.
"Nemysli si že bych tě za Tenten prohodil..." Řekl mi protože Tenten byla ve vedlejší skupině...Kupodivu. Jen jsem se otřásla a vydala se napříč kilometrům které jsme museli zdolat. Statečně jsem polykala první kilometry. Trasa byla tajná, kromě vedení nikdo nic bližšího nevěděl, Kiba coby předvoj získal jen kusou informaci. Sluníčko ohřívalo vzduch se stále větší intenzitou. Tohle nevypadá na prázdniny nýbrž na galeje. Hinata se po mě co chvíli podívala a z jejího uchváceného obličeje jsem vyčetla stejné pocity. Gaara dokonce hlasitě naříkal a Kiba ho utěšoval! Trpěla jsem mlčky, ostych mi nedovolil dát před Sasukem najevo slabost. První zastávka na koupališti! Obě party se váhavě ráchaly ve vodě, která za pár dní ošklivého počasí stihla parádně vychladnout. Rychle jsem se převlékla do nových plavek a už s ostatníma plácala vodní pólo, děvčata proti klukům, tudíž o výsledku nemohlo být pochyb. Utahaní ještě víc než před koupáním jsme popadali jako mouchy do teplé trávy. Sasuke se suverénně uvelebil vedle mě a Hinaty a bedlivě mě pozoroval.
"Co je?" Nevydržela jsem jeho pohled a upřeně jsem se mu podívala do očí. Do těch černočerných tůní ve kterých se tak neúnavně snažím netopit. Nic neříkal jen se na mě tak díval... Už když jsme přijížděli do jednoho kempu tak jsem cítila pnutí v lýtkách a když jsme dojeli tak jsem vyloženě z posledních sil postavila spolu s Hinatou stan. Po večeři,
vysprchovaná a převlečená do dlouhých tepláků a mikiny, jsem se sesypala k ohništi absolutně vyčerpaná.
"Co je vám?" Zubil se Lee při pohledu na osmnáct sveřepě se tvářících maratonců.
"Nechápu proč se tak honíme" Vzbouřil se Gaara
"Honíme? Ujeli jsme pouhých sedmdesát kilometrů. Zítra jich máme před sebou psmdesát a přijdou dny po stovce" Sborově jsme zakvíleli hrůzou.
"Teď se ukáže vaše kondička, frajeři" Smál se Lee "To je vaše síla mládí??" Ať jde už s tou sílou někam..Štve mě s tím a jde vidět že ostatní by ho taky nejraději zabili. Sasuke si sebral kytaru a tohle byl ten pravý kemp který jsem si představovala. Zpívali jsme, povídali si vtipy, historky i strašidelné příběhy, Sasuke zvedl náladu a vyprovokoval nás k převzetí štafety. Ubrečená nálada se rozplynula v kouři ohýnku.
"Končíme" Rozhodl Itachi "Běžte načerpat síly na zítřek, v sedm je budíček"
"Horší než na táboře..." Brblala Temari...Všechny skupiny se odebrali do svých stanů. Když jsem ráno vstala tak jsem byla úplně polámaná.
"Seš jak skládací metr" Poznamenal Sasuke trefně
"Jsem buchta no...Vem klacek a dobij mě" Řekla jsem jednoduše protože včera strašil že slabé nemají šanci přežít. Málem mu zaskočilo.
"Ukaž, buchto" Přes mé protesty mi začal namožené partie masírovat. Nejdřív jsem nadskakovala bolestí ale potom... Dotýkal se svými pevnými prsty mých nahých stehen a lýtek a jemně je promačkával, nejprve zběžně, později jaksi vláčně a chladivě. Doteky způsobovali zkrat nebo co, od nohou se mi do celého těla rozléval příjemný pocit, vzrušující, provokující... Jako očarovaná jsem hleděla na opálené paže, kde hrál každý sval.
"Já chci taky!" Karinino zaječení přilétlo z jiného světadílu. Když sebou hodila do trávy probudila jsem se.
"Tak ukaž" Svolil Sasuke nenadšeně, dal se do naklepávání Karininých končetin, ale díval se na mne. Něco se stalo, nevím co ale něco mezi námi dvěma. Už jsem se na něj nedívala jako na zrádce nýbrž na... Jo a jsem v zase...
Přemýšlela jsem co je se Sasukem. Od té masáže se celý den tvářil zamyšleně, dokonce ani jednou nezajel se svým kolem vedle mého. Dojeli jsme na koupaliště. Sasuke si s námi zahrál vybíjenou a pak si sedl do trávy a vedle něj si kecla ta užvaněná rudovláska. Sasuke si složil hlavu na skrčená kolena a pozoroval mě. K večeři jsme měli mít buřty jak rozhodl Itachi. A tak Sasukeho Naruto požádal o sehnání opékacích prutů.
"Pojď svítit, v lese už je tma" Otočil se na mě. Bez řeči jsme vyšli z kempu a zamířili do blízkého lesa. Kdyby mi čas od času nepodržel větve myslela bych že na mou existenci zapomněl.
První slovo padlo až u potoka.
"Ukaž" Vzal si ode mne baterku a mezi stromy hledla vrbu.
"Stoupni si sem a sviť mi" Nasměroval mě s baterkou v ruce. Sledovala jsem jak zručně odřezává pruty a říká věci jako "ten je moc slabý" nebo "ten se nehodí"
"Půjč mi nůž, mám tu pěknej" Chopila jsem se iniciativy
"Neuřízni si ruku" Upozornil mě, když vyměnil nůž za baterku. Pohrdavě jsem se ušklíbla, tohle zvládnu! Vyhlídnutá větev byla sice pevná a rovná ale pěkný kus od srázu nad potokem. Musela jsem se nebezpečně nahnout a doufat že mě porost udrží. Konečně jsem chytila větev u samého konce, párkrát šmikla a... Houští podemnou pokleslo, vykřikla jsem úlekem a propadla se křovím. Celá potlučená, poškrábaná od větviček i trnů, popálená od kopřiv jsem se po několika kotrmelcích zastavila na břehu potoka.
"Seš celá?!" Vyhrkl Sasuke, když se ke mě přiřítil závodní rychlostí.
"Panebože..." Oddychl si nehraně a vzal mi nůž. "Je ostrej jako břitva, kdyby sis ho někam píchla...Proč si ho nezahodila?!"
"Nestíhala jsem" S úlevou si otřel čelo.
"Hlavně že tě neopustil humor."
"Za to tebe dneska opustil co?" Rýpla jsem si pohotově "Lituješ že s náma jedeš?"
"Cože?" Zpozorněl "Ne vůbec ne. Jen jsem přemejšlel... O nesmrtelnosti chrousta, ne neboj" Ujistil mě a já jsem se pousmála.
"A o čem?"
Hlesla jsem napjatě
"No... že to co jsem udělal byla největší chyba v mém životě" Díval se mi do očí a slabý úsměv z jeho tváře zmizel "Jak jsi mi na táboře vyprávěla, že někdy je to ono, mělas pravdu. Tam u potoka...třeba. Ale nemuselas skákat do kopřiv abych to poznal"
"Já ráda" Ušklíbla jsem se, v duchu značně potěšená. Ó jak ráda vzpomínám na tábor. "Kopřivy jsou revma. Jak je vidím neudržím se" Mnohem později když jsem vykukovala z pootevřeného stanu jsem nad vším přemýšlela. Strašně ho miluju ale copak mu můžu odpustit? A proč bys nemohla? Našeptával mi vnitřní hlásek ale já jen prudce zavrtěla hlavou a snažila se usnout. Budík mě vzbudil jako obvykle...
"Cítíš jak voní ráno? A rosa?" Hlasitě začichal
"Cítím čaj, rybičky v tomatě, pořádnej hlad a taky pařák, co bude, nic víc" Pohrdavě jsem se ušklíbla.
"Jsi přízemní!" Deoporoval, se smíchem běžel nafasovat potraviny aby na něho zbylo. Hned po snídani mě o své přízemnosti přesvědčil znovu! Zaběhla jsem si totiž s prázdnou plastikovou láhví do dámských umýváren nabrat vodu a narazila na Sasukeho mezi dveřmi. Bzukot elektrického strojku jasně potvrzoval, co tu provádí.
"No ne" Uteklo mi jedovatě
"Mám to povolený" Vyvětlil a ukázal očima na mě. "Na pánských nefunguje zásuvka" Vysvětlil a já jsem se ušklíbla. Nabrala jsem vodu a šla pryč.
Zakecala jsem se s Itachim a když nás Sasuke viděl tak se zamračil a vydržel se mračit celé dopoledne. Nemluvil na mě celý den...
"Najíme se tady" Prohlásil Naruto a všichni si něco objednali.
"Smím?"
Nepočítala jsem s tím že by si Sasuke chtěl sednout se mnou, proto mě překvapilo když si přinesl židli k našemu stolku. Holky mu ochotně uhnuli. Vecpal se mezi mne a Hinatu. Stále se tvářil nafrněně ale čas od času se naše pohledy střetli a já stěží potlačovala smích. Objednala jsem si roštěnou na roštu. Jídlo dražší než limit proto jsem si to doplácela ze svého ale udělala jsem dobře, tím spíš když jsem viděla jak Sasuke soustředěně pižlá svůj řízek z houževnatého a trvanlivého materiálu.
"Pánové, to bylo něco. Vaří tady výborně, že pane vedoucí?" Zazubila jsem se na Sasukeho líbezně. Nevydržel. Skočil po mě i s židličkou až k zemi a násilím se mi pokoušel nacpat nepoživatelný řízek do krku.
S pištěním jsem se bránila, holky se řehtaly a Sasuke svůj by záměr snad dokončil, kdyby Ino náhle nevykvikla.
"Au, au, vosa!" naříkala a držela se za pusu. Sasuke mě pustil, takže jsem se překlopila dozadu a po čtyřech jsem se drápala nahoru. Příhoda nás docela vyděsila. Ino si zřejmě nevšimla vosy na své sklenici a chtěla se napít.
Ulevilo se nám když po dlouhé chvíli Sasuke vyšel spolu s Ino která si držela led při puse. Všichni v restauraci se na ni soucitně podívaly a vydechly. Soucítili s ní. A to vlastně my všichni. Pak jsme vyrazili a Sasuke mě dohonil na kolech a taky že jsme si povídali.
"Promiň, šlo o život nemohl jsem se zdržovat. A pak, tebe jsem chtěl stejně zaškrtit."
"Nemáš důvod, Itachi je známej a je v pohodě... Navíc má chování, hlavně k holkám, kvůli němuž pro mě nic víc nemůže... měl bys mi věřit"
"Měl, ale stejně ti nemůžu nic vyčítat..." Podíval se do země. Za krátko jsme přijeli k nedalekému kempu a opět jsme se posadili kolem ohně, roztahali stany a vůbec všeobecně jsme se bavili. Akorát Sasuke se nabavil... Jen tak zarytě mlčel a díval se do žhavých uhlíků. Nedalo mi to a vydala jsem se projít. Obeznámila jsem s tím Hinatu a šla... Do nejbližšího lesa vedla ta samá cestička, tedy skoro stejná protože jsme pořád někde jinde. Tu se za mnou najednou ozval hlas...
"Neměla bys chodit tak pozdě sama" Otočila jsem se, vůbec mě nepřekvapilo když tam stál on...
"Hm..." Přišla jsem k němu blíž a uchopila ho za ruku... "Ty ses vůbec nebavil, proč?" Zeptala jsem se nevinně.
"Nemůžu se bavit, bavil bych se... s tebou" Podíval se na mě a objal mě. "Miluju tě... prosím, nechci tě ztratit. Udělal jsem strašnou blbost já vím..." Tušila jsem že mě políbí a takyže políbil... Začátky jsem mu opětovala ale pak jsem se vzpamatovala... Copak můžu?
"Chápu...to prostě odpustit nejde co?" řekl a já jsem ho zatáhla za ruku. Nevím, prostě ho nemůžu nechat odejít...
"Sasuke?" Zeptala jsem se trochu se strachem
"Hm?" Podíval se na mě a vzal mou tvář do dlaní. Dívala jsem se mu pronikavě do očí a on zase do těch mích...
"Ahoj" Podíval se na mě a já jsem ho pozvala dovnitř.
"Co potřebuješ?" Zeptala jsem se a pobídla ho aby se posadil a sama jsem tak učinila. On si nesedl nýbrž si ke mě přiklekl. Chytil mi ruce do těch svých a chvíli se mi díval do očí... chtěla jsem mu říct aby mi řekl co chtěl ale on to udělal dřív než jsem stihla nějak zareagovat.
"Nemůžu bez tebe být..." Při té větě mi pevně stiskl ruku. Vstal, a naklonil se nade mě. Dřív než jsem stihla cokoli udělat měla jsem jeho rty přitisklé na svých. Opřel se lokty o opěradla křesla a já jsem jemně pootevřela ústa. On toho využil a jazykem mi prozkoumával každé místečko v nich... Vzal mě do náruče a položil na postel... lehce se ode mě odtáhl. Podíval se na mě a když zjistil že se nebráním tak mě začal znovu líbat. Pomalu mi stahoval oblečení a on měl už dávno dole tričko. Zanedlouho všechno naše oblečení bylo ta tam.
Jemně do mě vstoupil a já jsem hned po prvním přírazu zaklonila hlavu.
Pomalu přidával na rychlosti a já na vzdychání... Bylo to krásné. Za chvíli jsme oba vyvrcholili. Unaveně se ze mě svalil a přitáhl si mě k sobě.
"Děkuju" Zašeptal a líbl mě do vlasů. Přitulila jsem se k němu a nechala se hladit po zádech.
"Miluju tě..." Zašeptala jsem
"Taky tě miluju...víc než cokoli na světě" Zašeptal mi na oplátku a políbil mě.
Ráno jsem se probudila a jeho paže sídlili stále na mě. Otočila jsem se k němu a zadívala do očí.
"Dobré ráno" Usmál se a políbil mě na nos.
"Dobré... Sasuke?" Zeptala jsem se ho nejistě a váhavě "Slib...slib mi že už to nikdy neuděláš..." Špitla jsem a zadívala se do jeho očí.
"Slibuju, lásko...jen když se mnou zůstaneš..." Usmál se.
"Zůstanu..." Usmála jsem se taky a on mě dlouze políbil...


















jůůůů kawaiii !!!!
Happyend jak to má být,ale myslela jsem,že to pokráčko bude na víc dílků než na dva
Tak třeba máš ještě něco v záloze nee
?
Sakra !!....asi ne
Tak já si zase počkám na další tvoje povídky ;))