Pro Stanush, Zemřít pro lásku... 3/3

13. prosince 2010 v 17:59 | Ufonek |  Jednorázovka na přání
Dnes jsme měli uplně nej školu! Dvě hodiny v tahu a pak ten děják! Lidičky já vás miluju! Mám za dva!! Jste rádi? No nic užijte si povídku!! ^^



Procházel se pokojema svého dobře zařízeného domu a pak zase lehl do postele... Celé tři dny nešel do školy... a co hůř, už to prostě nezvládal...
"Dnes jsou Vánoce...šťastné a veselé...." Vzdychl a vzal do ruky žiletku. Pomalu ji přiložil ke své vybledlé kůži. Dřív než se ale stačil pořezat tak se ozvala osoba která ho pocelou dobu sledovala ale nikdy nevyšla ze svého úkrytu.
"Ne!" Zakřičela a skočila mu do pokoje. On se na ni zmateně podíval a pak k ní přiletěl jako vítr. Smutně se na něj podívala...
"Sakuro..." Vydechl a šťastně se usmál. "Bál jsem se...já...strašně se ti omlouvám...můžeš mi odpustit?" Zeptal se jí smutně.
Ona mu pohled oplatila...taky smutný a strápený...
"Můžu..." Usmála se "Ale slib mi že o to už se nikdy nebudeš pokoušet." Usmála se a vytrhla mu žiletku z rukou.
"Hledal jsem tě...proč si se neozývala?" Zeptal se jí i když odpověď původně nečekal ale tentokrát mu odpověděla.
"Protože jsem myslela že už mě nechceš vidět ale možná máš pravdu..." Odvrátila pohled.
"Ne! Nemám, ty za to nemůžeš, je to moje vina...ale jedno vím jistě...jsi pro mě důležitá a nemůžu bez tebe být." Chytnul ji za obě dvě ruce ale ta samá síla ho zase odhodila. Mnul si popálení ruce a ona k němu došla.
"Tohle nemá cenu Sasuke, nesnaž se...stejně se spálíš." Opět se usmála a počkala až vstana. Koukla se nahoru, byl vyšší než ona asi o hlavu.
"Je mi to jedno..." Zadíval se jí hluboko do očí a pak pokračoval. "Víš, na Vánoce se dějí zázraky...tak proč by se neměl stát ani teď?" Zeptal se a pronikavěji se jí podíval do těch jejích zelených kukadel. Ona mu pohled oplatila a pak se nervózně usmála.
"Je to divný..." Usmála se a pak se k němu otočila zády. "Jo je to všechno strašně šílený ale stejně nemůžu pochopit proč jsem si tě nikdy nevšimla." Zasmála se sama sobě a pak k němu pootočila hlavu.
"Hm...třeba sis mě nechtěla všimnout..." Usmál se a došel ji.
"Pojď ven." Usmála se na něj a vyběhla z jeho domu. Sice mu nešlo do hlavy jakže se tam vlastně dostala ale bylo mu to jedno. Byl s ní a to mu stačilo. Stačilo mu to ke štěstí i když by ho raději měl mnohem víc...Víc štěstí by mu zkrátka stačilo... Vyběhl za ní a na bundu se zvysoka vykašlal.
Vyběhl jenom se šálou kolem krku a běžel za ní. Ona se smála a on se za chvíli začal smát s ní... Miloval její smích, miloval ji celou. Pak se svalila do sněhu a on vedle ní. Oba dva dýchali jeden přes druhého a pak k sobě otočili hlavy. Jemně se ho dotkla ruky až to zajiskřilo.
"Chtěl bych tě..." Zašeptal a opřel se lokty o sníh který mu dělal podušku. Ona jen vyčarovala úsměv a nic víc nědělala.
"Hm..." Bylo jediné co se vydralo z jejích půvabných úst. Pak Sasukeho napodobila a zadívala se mu do očí. Bylo to až magické, neuvěřitelně magické. Sakura pak zmačkala sníh ve svých rukou a vyrobila kouli kterou následně hodila po Sasukem kterého to vyrušilo z jeho úvah.
"Hey!" Zakřičel na ni a ulicí se ozýval jeho hrdelní smích a pak po ní hodil stejně. A tak se to začalo...
"Koulovačkaaaaaaa!" Zakřičela Sakura a už to jelo. Nakonec upadli vyčerpaní do sněhu a zrychleně dýchali. To bylo asi tak vše co by dělali. Svit měsíce je osvětloval a vlastně nikdo jiný kromě nich dvou tam nebyl. Hleděli si upřeně do očí a pak se jako na povel oba dva postavili. Došli až k sobě a takhle zůstali značnou chvíli než se jejich ruce spojili. Kupodivu se nic nestalo, propletli si prsty a pak se setkali i jejich rty. Najednou růžovláska začala stoupat do vzduchu a pomalu začala pouštět Sasukeho. Už se dotýkali jen konečky prstů a Sakuru ozářilo prudké světlo které následně oslnilo i Sasukeho takže si od té záře musel zakrýt oči takže nic neviděl. Pak spadla na zem na zadek a vypadalo to jakoby se nic nestalo...ale stalo se toho hodně, hodně moc. Sasuke teď viděl Sakuru jako normální holku, ne jak nějakou sněhovou princeznu...Byla...byla...normální? Jak by to šlo ještě jinak nazvat? Asi nijak. Každopádně se Sasukemu na tváři roztáhl úsměv a Sakura na něj zmateně zamrkala. Pak se taky usmála a vstala. On ji chytil za ruku, přitáhl si ji k sobě a dlouze políbil. Zavřela oči a všechno mu oplácela. Když se od sebe odlepili kvůli nedostatku vzduchu tak se na sebe zazubili.
"Magické Vánoce." Prohovořil jako první černovlásek a Sakura se na tohle musela ušklíbnout.
"No to teda...řeknu ti, takové Vánoce se mi ani ve snu nesnili natož tak v životě." Znovu ten úšklebek který Sasuke nemohl přehlédnout.
"Co je?" Zeptal se protože mu to už vážně lezlo krkem. Sakura se uchechtla.
"Nic." Řekla a neměla daleko do smíchu. "Jen že mi teď připadáš jako baba!" Rozesmála se a raději rychle utíkala pryč. Sasuke po cestě nabral smích a namířil si to přímo na ni takže to schytala do zad.
"Au! To není fér! Máš lepší střelu!" Zakřičela na něj když ho ta koule minula.
"To spíš by ses měla naučit mířit a rychle házet protože jinak ti to dlouho nevydrží!" Zasmál se a chytil ji za pas. Sakura vypískla tak hlasitě že Sasukemu zakřičela do ucha.
"Au..." Usmál se a políbil ji na tvář. Sakura se uklidnila ale pak se zděsila když si opřela hlavu o jeho hruď. Chytla Sasukeho za ruku a běžela s ním ulicí až do jeho domů. Doslova ho ,hodila' do postele a přikryla peřinou. Když si ji odkryl tak ho zase přikryla.
"A lež! Vsadím se že zítra se s té postele nevymotáš! Budeš nemocný!" Šáhla Sasukemu na čelo a on její ruku chytnul.
"Magické a veselé..." Usmál se na ni a pomocí její ruky si ji k sobě přitáhnul a následně ji políbil.
"Nééééé! Teď budu nemocná taky!" Zakřičela na něj a přitom se hlasitě smála. "Šťastné a veselé." Políbila ho taky a pak Sasukeho opravdu přinutila lehnout si a být přikrytý až ke krku i když by měl nejraději ruce šmátralky někde úplně jinde.
Sakura se na Sasukeho pořád dívala i když už dávno spal. Pro sebe se usmála a sehnula se k Sasukemu.

"Jsi krásný..." Zašeptala a s tím ho políbila... Ráno když se Sasuke probudil tak Sakura spala v kleče a hlavu měla položenou na jeho posteli vedle jeho nohou. Sasuke se usmál a pak (nerad) zakašlal protože jak říkala Sakura...Asi bude nemocný... Naneštěstí se Sakura probudila. Otevřela svá zelená kukadla a napodobila Sasukeho, zakašlala. Pak vstala a sedla si na postel.
"Jak se máme?" Zeptal se s úsměvem Sakury a ta si mu lehla na nohy.
"Polámaně..." Odpověděla a Sasuke ji chytil za pas a vytáhl ji nahoru. Sakura vypískla s tím ,co to děláš' a pak se podívala na Sasukeho.
Ten ji jen drtil ve svém objetí.
"Co to děláš?" Řekla a zrudla když se jí podíval do očí jak to umí jen on.
"Tahám tě na postel ne...Vyspi se..." Poručil, tentkrát ji přikryl on a posadil se. Ona se na něj chvíli nevěřícně koukala ale potom co ji přikryl rukou oči na znak že by měla spát tak to udělala. Zavřela oči a za krátkou dobu usnula... Probudilo ji až prudké otevření dveří. Prudce otevřela oči a rozhlédla se po místnosti... Nikde nikdo...pak uslyšela z dola z haly pištiví hlas a pak už jen...
"Sasíííí!" Křičela rudovlasá a povalila Sasukeho na pohovku, následně mu vlepila polibek a Sasuke na ni jen třeštil oči.Chtěl ji odstrčit ale nějak se mu to nepovedlo. Sakura sešla dolů a když je viděla... Sklopila hlavu a po tváři se jí skutálela slza. Poté vyběhla z toho domu... Vyběhla z domu kde ji čekalo tak nepříjemné překvapení. Možná neměla dělat tak unáhlené závěry ale jí to bylo momentálně jedno... Možná je možná a tohle možná je však důležité. Tmavovlasý si toho všiml, nepříjemně odhodil Karin pryč a vyběhl taky z baráku. (xD)
"Sakurooooooo!" Křičel ale ona se mu neozývala. Zalezla si za nedaleký strom a rozplakala se. Když ji tam našel, srdce se mu sevřelo...
"Sakuro?" Promluvil a ona se na něj podívala svýma uslzenýma, zelenýma očima. Pak je zase schovala do dlaní. Objal ji a zabořil hlavu do jejího ramena. Konejšil ji tak dlouho dokud nepřestala brečet.
"No tak...není to tak jak si myslíš že to je...miluju tě...víš...ona tam přišla..." Usmál se na ni a pak se jí podíval hluboko do očí.
"Já vím...jen...jsem citlivá." Řekla a natáhla k němu ruce. On ji vyzdvihl do vzduchu tak že už stála na nohou. On se k ní sklonil aby si mohl vzít polibek který mu jak jinak než dala. Krátce se políbili ale i to stačilo aby si vyměnili city. Poté se vrátili zpět do jeho domu ale to co nečekali že si červenovlasá vesele trůnila stále na té pohovce a když tam Sasukeho uviděla se Sakurou tak málem vybuchla od vzteku.
"Ty děvko! (gomena za výrazy) Ty si tak drzá! Sasukemu zamotáš hlavu a já co já? Jako já se o něj tady snažím už kolik let a ty jsi přijdeš a hned ho máš pro sebe jo??" Zakřičela a chtěla jí jednu střelit ale Sasuke její ruku chytil.
"Nech ji být!" Zakřičel na ni a zavrčel.
"Tss, jakobych ji chtěla nechat! Vždyť to ona..." Při té příležitosti to ani nedořekla. Jen naštvaně nadupala.
"Karin, teď vypadni." Řekl jí ještě s klidem ale ve skutečnosti měl co dělat aby na ní nezačal křičet.Karin naštvaně odkráčela a Sasuke se pak hodil na pohovku. Podíval se na Sakuru a za kratičkou chvíli si ji stáhl k sobě.
"A jak si se vyspinkala?" Zeptal se jí s úsměvem na rtech a poté ji sladce políbil.
"No ale tak dobře, až na to ráno...a co to tam s tebou vlastně dělala a pokud jsem dobře viděla nevypadalo by to že by ti to nějak vadilo..." Zesmutněla a vyčítavě se mu podívala do očí.
"To si piš že mi to vadilo ale musel jsem najít něco jak ji možně odehnat a když ti strkala jazyk do huby tak to moc nešlo, zlato." Řekl a opět přiložil jeho rty na ty její. Vklouzl jí do úst jazykem a prozkoumával tam každé místečko... Když se od sebe odpojili kvůli nedostatku kyslíku tak se na sebe usmáli. Poté Sakura Sasukeho zatlačila do válendy a zakryla ho dekou která právě byla po ruce. Poté jakoby byla v jiném světě a vykašlala krev. Sevřela ji v rukou a nedbala na to že jí Sasuke říká něco jako ve smyslu ,co je?' a naprosto tam šílí. Ona ho skoro ani neslyšela.
Začala se dusit ale nedávala to na jevo. Snažila se toho co nejvíc překonat a najednou všechno přestalo...zatočila se jí hlava a omdlela... Poslední co viděla byl Sasukeho vystrašený obličej... Ocitala se znovu ve sněhu a byla tak průhledná jako když byla ještě takzvaná "sněhová vločka" a podívala se na sebe. Všechno bylo normální jenže ona si nic nepamatovala.
"Kde to jsem? A co to bylo?" Tázala se ale odpověď vážně nečekala i když se jí dočkala...
"Tohle je přechod...Ještě nejsi zvyklá na lidské tělo...zvykneš si..." Odpověděl jí tajemný hlas a pak...
"Sakuro!" Cítila jak s ní někdo třásl a ona se konečně probudila do reálného světa. Porozhlédla se a zjistila že leží v posteli.
"Si v pořádku?" Zeptal se černovlásek starostlivě a Sakura se na něj usmála na znak že ano.

"Jsem...neboj..." Objala ho a zavřela oči. On ji ruce obmotal okolo pasu a šťastně se usmál.
"To jsem rád..." Zazubil se a pak se od ní odpojil. Zadíval se jí do očí a jen se usmíval. Sakura se na něj taky usmívala ale Sasukeho úsměv ji teď připadal jiný...hezčí... a trochu pobavený.
"Hele netlem se na mě tak!" Drcla do něj a tak si Sasuke sedl vedle ní...
"Budu! Miluju tě Saky!" Zakřičel a ještě jednou ji sevřel ve svých silných pažích.
" I já tě miluju, celým svým srdcem..." Usmála se a zavřela oči... A tak se končí příběh dvou mladých kteří se seznámili jen díky jedné hlouposti... To už je však jiný příběh...
_________________________
Jak se líbilo?? n_n-
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mya-chan Mya-chan | E-mail | Web | 13. prosince 2010 v 18:08 | Reagovat

uf to jsem ráda :-D  :-) xD

2 Stanush Stanush | 13. prosince 2010 v 18:17 | Reagovat

:D aaaaaaaaaaaaaaaaaasik som sa zalubila.. :D si mi tym pripomenula to.. preco tak moc lubim toho chalana.. :) dakujem :-* uzasne! :)

3 Mya-chan Mya-chan | E-mail | Web | 13. prosince 2010 v 18:22 | Reagovat

Tarei prosím, koukni se zhluboka do strcde a tam uvidíš, že mě opravdu nechceš zabít..... že je to tak..... A ta povídka neměla budoucnost.... slibuju že tajta bude lepší, ale když mě zabuješ, killneš, tak to nebude moct kdo dopsat..... :-|

4 Mya-chan Mya-chan | E-mail | Web | 13. prosince 2010 v 18:31 | Reagovat

Prosím, Prosím, Prosím, Prosím (žádám tě na kolenou o odpuštění) Prosííííííím! Když mě nezabiješ, slibuji, že tajtu povídku dokončím!

5 Mya-chan Mya-chan | E-mail | Web | 13. prosince 2010 v 18:49 | Reagovat

dobre pokusím se, ale více tam bude ta nová jasný!

6 Mya-chan Mya-chan | E-mail | Web | 13. prosince 2010 v 19:09 | Reagovat

Ted ti neco reknu, ale ne ze me zabijes, protoze jinak to nedokoncim, ikdyz to bude kradsi.... ano, zkracujuto. 2 povídky by mě nenbavilo psát..... ;-) Nezabij mě!

7 Charley tvé SB Charley tvé SB | Web | 13. prosince 2010 v 19:09 | Reagovat

nádhera Tarei...jako vždy...už se fakt nemůžu dočkat na tu mojí povídku..I když si asi počkám pěkně dlouho co????Teda když vidím ten dlouuuhý seznam lidí žádající si o povídku a já jsem skoro na konci....T_T

8 ♫ Synthia ♫ ♫ Synthia ♫ | Web | 13. prosince 2010 v 19:44 | Reagovat

mít tak čas tak si to přečtu T.T ach jůů :D

9 ♫ Synthia ♫ ♫ Synthia ♫ | Web | 13. prosince 2010 v 19:49 | Reagovat

bože co si to za člověka :D prej gomene že se nezůčastnim :D já z tebe fakt nemůžu :D ono je to tam jen pro srandu simtě :D

10 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 26. prosince 2010 v 22:07 | Reagovat

kawaiiiiiiiiiiii :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama