"A řekni mi co mi s tím máme dělat?" Zeptal se opět velmi hloupě blonďáček.
"No vy nic, to jen HInata se zajímá o draky viď?" Zeptala se Hinaty a stoupla si aby přešla do vedlejší místnosti...
"Jo, miluju draky a právě proto je i vyrábím, myslím si že draci jsou spojeni se zemí a proto jsou živí..." Usmála se Hinata a pak zpoza rohu vyšla růžovláska s hlíněným drakem v rukou...
"Co to je?" Okamžitě se zeptalo hyperaktivní dítě jménem Naruto Uzumaki
"To je Grace, je to naslouchající drak, když už jsi několikrát byl v dračí sluji tak celkem i drakům rozumíš, ale Hinata je na ně expert." Usmála se
"Grace? Naslouchající drak? Co to jako je?Dračí sluj?" Ptal se dál Naruto a Sasuke neměl daleko k tomu aby se zeptal taky.
"Vysvětlím ti to, Hinata dělá speciální draky, třeba já mám taky draka, jmenuje se G'reth a je to drak přání..." Usmála se a opět zmizela ve dvěřích jak už Sakura říkala od dračí sluje... Poté z ní opět vyšla s dalším drakem v rukou...
"Tohle je G'reth..." Oznámila jim a položila před ně na stůl šupinatého draka s velkými tlapami. "Když mu vložíš prsty do tlap tak si můžeš
něco přát..." Usmála se na něj, Naruto toho hned využil a vyřkl své přání...
"Chci svůj ramen!" Vyslovil nahlas a Sasuke se začal potichu smát, když se ale nic nestalo tak dal ruce opět pryč.Sakura se uchechtla.
"Nesmíš si přát nic sobeckého, navíc může si přát jen ten kdo ho vyrobil a ten čí je..." Upozornila. "Hinata si už něco přála." Usmála se
"A copak sis přála?" Zeptal se hned naivně Naruto v očekávání že mu odpoví
"Nechtěj vědět a taky se nedozvíš..." Začervenala se Hinata a pohlédla na stranu.
"Věřte mi, já sama to nevím..." Pokrčila rameny Sakura a podívala se na Naruta potom strašném zjištění že to nebude vědět...
"Tak to je ale blbý a jinak co budeme dělat?" Zeptal se Naruto když Sakura zanesla G'retha do sluje. Hinata postavila naslouchajícího draka na stolek a nic víc nedělala a jen se dívala do jeho modrofialových očí.
"Je zajímavý..." Vyřkl Sasuke a pečlivě si prohlížel jeho velmi silné a přitom křehké uši, nejkřehčí věc asi na jeho těle...
"Jo to je, bohužel tady nemůže být." Usmála se Sakura "Vyváděl by tady něco nekalého." Ušklíbla se Sakura a znovu uchopila draka a zanesla ho do vedlejší místnosti. Prohlédla si všechny draky a s tím uslyšela i zašustění šupin. Položila draka a odešla. Protáhla se...
"Ty jo, dneska je nějakej divnej den..." Zašeptala si pro sebe a znovu se umístila vedle modrovlasé.
"No, asi se půjdu podívat za živočichy, zatím sayonara!" Zamávala Sakura těsně před tím než ji ovanul vítr a zmizela.
"Ach jo, měly bysme s tím něco dělat...Za chvíli skončí prázdniny a-" Nedořekla protože ji Naruto přerušil
"A už to bude vyřešené!" Usmál se Naruto a tím Hinatu i povzbudil... Hinata si povzdechla. "Tomu věřte!" Dodal pak blonďatý. Mezitím Sakura opět plavala dolů a pozdravila se s mořksými tvory.
"Sakuro, myslím že už bys jim mohla říct o té šupině, máme však podezření že draci jen tak nevymřeli..." Zadumal se leader.
"Já si to takyže nemyslím, jo dobře povím jim to ale nejdřív musím něco říct vám. Tam dole, dole jsou kosti draka!" Vyjekla a Ragnar na ni tázavě pohlédl a v jejích zelených očích spatřil nadšení, stejně tak v jejím hlase.
"Kosti draka? To by pak ale znamenalo že už jsou tady hodně dlouho a draci možná už i vážně vymřeli."
"Ragnare pověz mi, jaký jste měli kontakt s draky a proč vůbec medvědi?" Zeptala se ale odpovědi se ji nedostalo.
"Neřeš to Sakuro, tohle nemusíš vědět ale pokud tam jsou, tak by jsme je mohli poplavat prozkoumat." Usmál se na ni
"To jsem taky myslela, ale jsou tam vyryté nějaké znaky které neznám a možná je tam už někdo udělal ale my o tom nic nevíme, třeba je tady ještě někdo jiný než my, nějací jiní lidi a úplně něco jiného..." Zamyslela se ale Ragnar nesouhlasně zakýval hlavou
"Ne to je vyloučené, proč myslíš že by tady někdo mohl být? Třeba to udělali zvířata nebo co já vím." Pohodil tlapou Ragnar.
"Máš pravdu..." Ohodnotila "Měly bychom začít jednat abychom se jich co nejdříve zbavili." Promluvila
"To bychom měli ale až teprv až se začnou chovat že nemají páru kde jsme." Rozhodl "Měla by ses po nich jít podívat..." Řekl a Sakura jen kývla hlavou na souhlas a pomalu se vydala k hladině jí nad hlavou. Zanedlouho byla opět na pevné zemi a prošlapovala si cestu. Teď ale když ví že ji můžou cítit a vidět tak to bude horší. Měla by být nenápadná ale jak? Jak?!
Nevěděla ale rozhodla se chovat přirozeně... Přešla ještě dvě velké hromady sněhu a pak je uviděla, schovala se za onen sníh a pozorovala je, tentokrát byli všichni včetně Deidary a Sasoriho. Něco tam schovávali, ale ještě nevěděla co...nenápadně se shovala v lední ploše a přikradla se blíž. Pozorovala je, měly tam nějakou mapu... O něčem živě diskutovali ale Sakura na to moc nereagovala a pozorovala ten kus papíru. Podle náčrtu poznala že je to mapa na Ragnarův zub, pak teprve uslyšela tu debatu...
"Nevíte co to je?" Zajímalo Itachiho který si znovu nasadil ty jeho ultra "hezké" černé sluneční brýle.
"Mapa..." Odpověděl mu loutkař a podrbal se ve svých červených vlasech které den co den byli čím dál víc rozcuchané.
"Skvělá dedukce..."
Zaironizoval mu na odpověď opět černovlasý a povzdechl si.
"Měli bychom to tam prozkoumat, teď se nějak ztratila zvířata a myslím že už se neobjeví." Napadlo Peina
"Třeba hromadně chcípli?" Ďábelsky se zasmál Kakuzu.
"Ale prosim tě, měli bychom se tam podívat, Konan připrav loď." Zavelel leader a Konan se na něj osopila.
"Copak jsem nějaká služka?!" Otázala se ale šla poslušně připravit věci.
Sakura jen nad nimi zakroutila hlavou. Padnou nám rovnou do pasti. Zachichotala se a raději se odebrala pryč směrem za Hinatou. V mžiku byla tam a podivila se když tam Hinata nebyla a jen tam tak seděli Sasuke s Narutem.
"Co je?" Zeptala se a nadzvedla jednu svou růžovou čárku nad očima která se nazývala obočí.
"Nic, Hinata je ve sluji, prý že za ní nemáme chodit." Promluvil blonďák a zadíval se co udělá... Sakuře to nedalo a šla směr dveře od sluje.
"Říkala že tam NEMÁME chodit a ne že tam hned vtrhnout." Obeznámil ji Sasuke se skutečností ale Sakura se ušklíbla.
"Vám, ale ne mě." Zašklebila se a usmála se. Poté vešla do dveří a zmizela za nimi.
Hinata se tázavě otočila a pak nechal hlínu hlínou a pohlédla na Sakuru která se na ni dívala pohledem "už zase?" a ji to někdy dost vytáčelo.
"No co??" Zeptala se a založila se ruce v bok.
"Hinato? Nemyslíš že těch draků máš už dost? A navíc kdes vzala hlínu?" Podivila se a koukla na nedodělanou hroudu hlíny.
"To je tajemství !!" Ušklíbla se HIn. Ona se na ni jen usmála a poodešla blíž k nedodělanému tvorovi.
"Vypadá docela dobře akorát má takový zvláštní tvar, kdo to bude?" Zeptala
se a ona se zadumala.
"Ještě nevím ale měl by to být lektvarový drak." Zapřemýšlela a pohrála si s dlouhými vlasy.
"Jo a HIn, chtěla jsem ti říct že bude útok na Ragnarově ¨zubu a vůbec se nemusíme bát že je tam nedostanem, jednoduše tam půjdou sami... Dnes jsem je sledovala a měli mapu, mapu na Ragnarův zub, jedou tam! Ale ještě musím vyzvídat kdy." HInata jen pokývala hlavou.
"Někdo půjde s tebou, však to ještě nějak vyřešíme jO?" Zeptala se a růžovlasá se zamračila.
"To zvládnu sama." Obořila se na ni ale ona byla neoblomná a jen tak se nenechala.
"Hinatoooooo, přece nejsem malá ne? Seš jak moje matka...." Procedila skrze ledové zuby.
"Vždyť skoro sem! Měla bys mít úctu ke starším." Vrátila to stejnou hrou.
"Stařenko, ještě mi řekni abych tě pustila sednout." Ušklíbla se a ona na ni vrhla nenávistný pohled a pak se na ni rozběhla.
"WHááááááááááááááááá!!" Křičela a Sakura vyběhla ze dveří doprovázeno mím smíchem. Ona ji však dohonila a jako naschvál se na ni ověsila. Snažila se ji setřást ale ona se nedala. Jak ona ji někdy nemá ráda, na rtech ji však pořád hrál pobavený úsměv.
"Sakuro Sakuro, nemůžu za to že to ty jsi jak malý děcko!" Zatvářila se Hinata jakože "já jsem boss na mě nemáte!"
"To odvoláš!" Křičela a chtěla jí to oplatit jenomže něčí hlas ji zastavil. Pomalu se na dotyčného otočila.
"Můžete nám vysvětlit vo co go?" Zeptal se černovlásek a růžovlasá na něj upřela svůj pohled.
"Toš vo tom to je!" Křikla na HInatu a ukázala na černookého. "On ani neví o čem je řeč! No vidíš to jako? Co je tohle za mládež! Já ti řeknu, tohle je mládež! Stařenko! To za tvojí generace nebylo co?" Ukazovala na Sasukeho a tvářila se jak učitelka.
"Tak hele, ještě brýle a si dokonalá." Ukázala Hinata óčko jaký se dělá když je něco delikátní.
"Proč brýle?" Sakura překvapeně zamrkala a konečně se normálně postavila a nahodila ledový pohled.
"Byla bys jak doktorka." Uchechtla se. "Která poučuje nemocné vo čem to je." Zašklebila se a Sakura to vzdala.
"Ach jo, to není fér! Ty stařeno jedna, ty máš už ty stěry tak naučený a co já? Co já malé děťátko tady mám vědět." Sesunula se k zemi do sedu a naši dva hošanové se na ni tázavě podívali. "Hey Hinat, tohle jim aspoň vysvětli...nemám čas..." Řekla a začla si pižlat vlasy.
"Bez komentáře." Pohodila rukou Hinata a zalezla opět do sluje dodělat svého elixírového draka.
Oba dva na ni opět upřeli ty své pohledy alá co se děje? A pořád se na ni tak dívali až to Sakura vzdala...
"Raději to neřešte, prostě tam vyvádí dalšího draka a nechce být rušena, jen je stařenka a já moc velký rozmazlený děcko..." povzdychla si.
"Ale neboj, to bude dobrý... ty to zvládneš, Hinata je divná..." ,Utěšoval' ji Sasuke a pak se začal šíleně smát.
"To není vtipný, štve mě to! Já se rozpustím..." Řekla zoufale Sakura protože toho měla už pokrk.
"No dobře teda, pojď se projít, uvidíš jak se ti zlepší nálada...koneckonců Naru by si měl u Hinaty vylepšit." Řekl, chytl Sakuru za ruku a tak ji vytáhl na nohy. Podívala se mu do černých očí a pak spolu s ním zmizela.
"Procházíme se nějak často, co myslíš?" Zeptala se a tentokrát to byla ona co na něj upírala tázavé pohledy.
"Hm...abych řekl pravdu rád se procházím...s tebou." Dokončil pak a podíval se na ni.
"Hmmm... to je zajímavý, co myslíš? Jak to všechno dopadne?" Zeptala se a poodešla k hroudě sněhu která se podobala ležícímu tuleni.
"Nevím, nemám tušení, ale snad dobře ne? Ostatně, špatně to skončit ani nemůže a kdyby ano tak nevím co by se stalo,akorát že nesmíme dovolit Akatsuki aby dostali jejich kůže, jestliže jsou vyvolení tak..." Nedokončil a nadechl se studeného vzduchu.
"Chápu... chceš být první komu to řeknu?" Zeptala se a
přes tvář ji přelétl úsměv. On kývl i když ani nevěděl pořádně na co.
"Našla se šupina, zřejmě je to Gawainova šupina, říká se že tu šupinu můžeš využít, ale je to hlavně možný důkaz že draci na téhle zemi stále jsou..." Řekla tajemně a opět poodešla o kousek dál než byla předtím. Pak se otočila na Sasukeho.
"To je zajímavý, zajímalo by mě jestli jsou, moc rád bych je viděl i když mě to zároveň děsí ale já bych mu utekl." Ušklíbl se.
"O tom nepochybuji..." Zasmála se a podívala se do dáli, když tam nenašla nic zajímavého tak svůj pohled stočila opět na černovlasého který byl vedle ní a když zjistila jak ji upřeně pozoruje tak ji po zádech přešel mráz.
"A...tebe vůbec nemrzí co tvůj bratr udělal? Tobě je to jedno?" Zeptala se ale přitom věděla že mu to jedno není.
"Už vůbec mi to není jedno ale chci aby zemřel mou rukou. Já v něj slepě věřil i když jsem ho dvakrát nemusel ale pořád to byl a horší je že to pořád JE můj bratr, nenávidím ho. Už vůbec co dělá, myslel jsem že je jen obyčejnej biolog ale on..." Opět ta nedokončená věta.
"Toš vo tom to je..." Řekla a snažila se trochu pozvednout náladu ale on se na ni zamračil.
"To se sem fakt nehodilo..." Upozornil ji a ona sklopila hlavu přičemž ji vlasy spadaly do tváře.
"Promiň, jsem divná..." Řekla a pak se rozpačitě usmála.
"Svým způsobem, ale jsi normální nebo nenormální blázen?" Zeptal se a na tváři mu zajiskřil šibalský úsměv.
"No... to je těžká otázka ale přikláním se spíš k nenormálnímu..." Zadumala se a Sasuke k ní pomalu přišel. Dívala se mu do očí z pár centimetrů a dívala se směrem nahoru. Pak na tváři vykouzlila úsměv.
"Máš vážně andělskou tvář." Ušklíbla se a podívala se mu do očí, nelíbilo se jí to jak moc je vážný a tak zvážněla taky.
"Nedívej se na mě tak, nemám ráda vážné situace..." Řekla a ještě pronikavěji se mu snažila dostat přes jeho neproniknutelné oči.
"Ale tohle je vážná situace." Řekl jí na oplátku zatímco jí hleděl upřeně do očí. Přitáhl si ji za pas a jen ji silně objal. Sakura si vydechla a opřela chladné ruce o jeho hruď i když ji pokrývala jistě teplá bunda.
"Já tě vážně nechápu..." Zasmála se a snažila se opět pozvednout tu vážnou náladu.
"V čem? V tom že tě mám víc než rád?" Zeptal se a podíval se ji do očí.
"Jo přesně v tom, ty mi snad čteš myšlenky nebo co, já bych nikdy nemohla milovat kostku ledu." Zasmála se.
"Ty tady nějakou vidíš? Řekni mi...proč?" Zeptal se a ona se na něj překvapeně podívala.
"Proč co? Proč se ptáš na tak nesmyslnou otázku proč? To je široký pojem, musíš mi to vysvětlit." Zadívala se mu do očí.
"Proč je to všechno tak zamotané, nepřeje mi štěstí víš..." Řekl a kousek se přiblížil k jejímu obličeji.
"Nepřeje štěstí, tvůj bratr je hrozná svině..." Řekla a uhla před jeho sledovačným pohledem.
"To taky..." Zašeptal a přiložil jeho rty na ty její. Vzápětí se od ní odpojil.
"Sasuke...ty víš." Řekla a otočila se. Rozešla se směrem k ledové hladině a následně skočila do vody.
Plavala a plavala a následně doplavala opět k jejím ledním kamarádům, vysvětlila jim to s tím bojem a rozhodla se je jít opět sledovat. Když vyplavala na povrch tak ji tam už čekal nám známý černovlasý.
"Promiň, něovládám se." Řekla a omluvně se usmál. Sakura nad tím jen pohodila rukou.
"Neřeš to prosím tě, teď pojď se mnou... nevím přesně kde jsou ale někde by tu měli být..." Zamyslela se a rozhlížela se po krajině.
"Kdo?" Zeptal se a začal ji následovat v chůzi. Sakura se plácla do čela.
"Akatsuki, tele." Zanadávala mu a zapřemýšlela nad tím... "Nestáváš se co skoro víc podobnější Narutovi?" zeptala se
"No dovol! Já jsem hezčí..." Začal se hájit a Sakura nemohla přeslechnout ten povýšený tón v jeho hlase a naparování.
"Seš jak páv víš to? Neseš se jako král, měl bys s tím přestat!" Napomenula ho a nasadila kamenný výraz.
"A proč, víš mě to šíleně baví...." Zapřemýšlela a pak ji doběhl. "Podívej tam!" Řekl a ukázal na danou loď která je za chvíli připravená k odjezdu.
"To ne! Zaběhni prosímtě pro všechny, já dojdu pro zvířatam, měli bychom být připraveni! Musíme zaútočit dřív než oni začnou prozkoumávat ten ostrov! Skrývá mnohé tajemství! Rychle..." Řekla a odskočila si opět do chladné vody, zabublinkovala se ¨zvířaty a už byli všichni sešlí na zemi. Tedy, na ledě ale budeme tomu říkat pevná zem.
"Ale jak se tam dostaneme?" zeptal se Naruto na blbou otázku za kterou dostal od Sakury pohlavek. "Áu! Za co?" otázal se ale přiletěla mu druhá.
"Zvířata tam nějak doplavou a my se přemístíme, musíme to tam připravit, případně nastražit nějaké vychytávky, cesta tam jejich lodí může potrvat tak deset minut. My tam ovšem budeme dřív, promyslíme si strategii a uděláme to tak abychom je přepadli." Oznámila Sakura a pak kývla na ostatní, když od všech dostala souhlasný kýv tak se všichni přemístili na nejmenovaný ostrov.
"Tak jo jsme tady..." Řekla a rozhlédla se po ostrově, všechno ji připadalo jako za starých časů když tu byla poprvé.
"Čekal jsem to...trochu míň zelené..." Řekl Sasuke a uvolnil nohu kterou mu svírala rostlina. "Tráva na ledu?" Podivil se a koukl pod sebe.
"No jo už to tak bude, řekla jsem že ten ostrov zahrnuje mnohé tajemství ne?" Zeptala se a usmála se.
"Nemyslel jsem to takhle, ten ostrov vůbec nevypadal že by byl nějak zelený..." Opět se kolem sebe rozhlédl a pak mrkl na Naruta.
"No to bude tím že zvenku je ještě jedna vrstva, je to něco jako kouzlo, prostě tím projdeš a prostě vidíš i něco úplně jiného, něco jako genjutsu..." Řekla a posadila se.
"Genjutsu? Co to je?" Zeptal se blonďák a růžovlasá si povzdechla. "Toš vo tom to je! Musíte nás zaučit." Usmál se blonďák. Sakura mu tedy vysvětlila základy genjutsu a nezapomněla ani na uvolňovací "kai".
"Dobře, chápu." Kývl blonďáček a od všech se vydralo obdivuhodné hvízdnutí které jasně vypovídalo ,ty to chápeš? Ty vole!' Naruto se za to na ně hezky urazil ale stejně mu to moc dlouho nevydrželo a proto se zase smál. Najednou se ozval rachot a medvědi vystoupali na led.
"Konečně jste tady... Měli bychom se určitě nějak rozestavět a případně udělat zálohu, tučňácu půjdou do pozadí a případně se vrhnou na svou oběť." Usmála se a jak řekla tak tučňáci udělali. Sakura si oddechla a u rukou se ji objevilo ostří. Ještě ho trochu vybrousila a byla téměř vybavená. Jen jí něco nedocházelo... Zajímalo ji kam se podělo mládě, mládě Ragnara a Imy. Měla by to nějak zjistit...
"Hele! Blíží se!" Zakřičel Naruto a Sakura měla dělat aby mu jednu nevrazila.
"Nešlo by to hlasitěji?!" Zakřičela na něj na oplátku ale snažila se aby to přijíždějící parta neslyšela. Naruto jen nesrozumitelně pokrčil rameny a připravil se. Což označovalo zalést co možná za nejmenší kopeček sněhu a jít dostatečně vidět. Naštěstí ho Sakura uzemnila tak že ho zatloukla až podzem takže ani nebyl vidět. Chvíli ještě museli počkat než se všichni vylodí ale pak to doslova šlo samo. Přišli až k nim a jako první se začala divit Konan což určitě všechny zaskočilo.
"Proč je tady tohle tak moc zelené? Čekala jsem nějakou rozsáhlou plochu sněhu." Rozhlédla se kolem.
"To asi čekali všichni, Konan...Měli bychom to tady prohledat. Pojďte, půjdem." Zavelel Pein a rozešli se do zeleného místa kde se občas nacházel i nějaký ten sníh ale převážně to tu bylo zelené. Sakura se otočila na Hinatu a ta ji naznačila ať ještě chvíli počkají. Kývla na zvířata aby se pomalu hnuli ze svých míst a aby přitáhli dostatečnou pozornost. Věděla že to nebude snadné ještě po tom zjištění že všichni tady tihle mají být vyvolení zla, jestli všichni mají nějaké jedinečné schopnosti jaké předvídala že mají tak to bude hodně těžké. Přikrčila se ke stromu za kterým se schovávala a pak hejbla svýma zelenýma očima po medvědech. Ragnar si stoupl na své přední končetiny a jeho mohutná srst mu zavlála ve větru. Pak mohutně zavrčel. Všichni se na něj okamžitě otočili a Naruto se marně snažil vyškrábat z pod hlíny ale o to hůř mu to šlo když se na něj nasypal ještě sníh který ho studil do tváří.
"Podívejte! Tobi bude obchodovat!" Křikl nejmenovaný a rozeběhl sek medvědovi, to však ještě nečekal že ho odhodí svou tlapou.
"Au, Tobi chce použít časoprostorovou techniku!" Zaskučel a držel se za bolístku který mu podle něj ten brutální tvor uštědřil.
"Tobi drž hubu! Tohle je moje kořist!" Zakřičel blonďatý a ladně pohodil svou kšticí. Sakura na všechny kývla a byli připraveni na všechno. Pyroman se rozeběhl proti medvědomi ale to však ještě netušil že dostane dobře mířenou ránu do svých partií.
"Au!" Zakřičel a sesunul se k zemi. "Co to k sakru bylo??" Řekl a podíval se vzhůru.
"To jsem byl já." Objevil se před ním černovlasý a dal si ruku v bok. Umí dělat rychlejší chvaty než oni všichni dohromady proto ho nemohl vidět jenom cítit jeho nohu která ho jen tak "náhodou" kopla.
"Papoušek." Uchechtl se Deidara a pomalu se škrábal na nohy protože se doteď pořád válel na zemi.
"Ty už mě s tím přestaň štvát." Zavrčel na
něj a chtěl mu uštědřit další ránu jenomže ho zastavila tlapa na svém rameni. Otočil se.
"Ten je můj." Procedil skrze zuby Ragnar a Sasuke odběhl přičemž se Ragy postavil na všechny čtyři, doteď se tyčil na dvou.
"Myslíš si že proti mně máš šanci?" Zeptal se odpalovač a na jeho tváři se značil úšklebek.
"Roznesu tě na zadních." Vrátil mu to medvěd a podíval se mu do jeho modrých očí. A tak to začalo. Postupně vystoupali všechny zvířata a začli bojovat, dalo by se říct že ti opravdový vyvolení byli jen taková záloha. Boj trval asi hodinu než se nám náš milý zrzek začal nudit. Otevřel své spirálové oči a hlasitě zívl.
"Dobře, teď jsme si s vámi jenom hráli, teď nás už nudíte a my nikoho nešetříme." Ušklíbl se a odhodil medvěda daleko a zachytil ho jen strom. Všichni se sobě začali divit ale nikdo nepočítal s tím že by to mělo být lehké. Všechna zvířata už za chvíli ležela na zemi ale nechtěla se vzdávat. To však už na pomoc přiběhla růžovlasá osoba která se postavila doprostřed dění...
"To stačí! Udělali jste toho dost! Nebudu se dívat jak tady umíráte! Nemyslíte že by pro Anatarktidu bylo smutné jen tak se pvalovat někde na moři a být neobydlená? Myslím že to bychom neměli ani co zkoumat. Nechte to na nás." Podívala se na ně smutně. "Naruto, Sasuke, Hinato...Teď je to na nás." Řekla a všichni čtyři se postavili do obránné pozice. Zrzek s piercingy se postavil do ústraní a tak začal opravdový boj. Sakura si začla pohrávat se Sasorim nebo on s ní? Každopádně nedávali na jevo svou pravou sílu. Deidaru si zabral Sasuke a Naruto chtěl jít na Peina jenomže přístup mu znemožnil Kisame, modrovlasou si vzal zase na starosti Hidan který se už těšil. Chvíli se jen tak nebezpečně oháněl svou kosou a až pak když zjistil že Hinata není jen tak nějaká tak nakreslil na zem svůj znak do kterého si stoupl a snažil se Hinatu zasáhnout aby měl alespoň kousek její krve, díky které by ji zabil, to se mu však nedařilo protože Hinata byla zkušená.
"4 údery...8 úderů...16 úderů...24 úderů..." Křičela až to vystoupalo na šedesát čtyřku a tak se snažila ho oddělat. Říkáte si co asi dělalo zbytek Akatsuki? Ti se snažili nějak dostat zvířata aby je mohli stáhnout z kůže ale jim se to však nedařilo protože je zaměstnalo něco jiného... Na krajíčku pevniny která byla ještě ledová a zasypaná sněhem sedělo medvídě. Roztomilé a malé. To se stalo jejich hlavním cílem.
"Nechte ho napokoji!" Křičel na ně Ragnar a vydal sec chránit svého syna protože díky Sakuře už byl zase ve formě. Postavil se před něj a hlasitě na Kakuza zavrčel. Ten se jen tak nedal a vyvolal hned jeho všech pět srdcí. Ragnar s nimi chvíli úspěšně bojoval ale za chvíli taky klesl. Sakura omráčila Sasoriho a tak měla od něj na chvíli pokoj přičemž ihned běžela k Ragnarovi a ke Kakuzovi. U obou rukou se jí objevilo ostří které se vznášelo nad zápěstím a bylo až nebezpečně ostré. Nohy na tom nebyli nijak jinak akorát že se jí ještě objevili klouzavé boty díky kterým se mohla rychleji pohybovat. Bleskově vykrývala jeho útoky a snažila se jen neunavit a pak až on bude unaven tak se pokusí zaútočit. Když to ale nebralo konce a on měl stále spoustu síly tak se rozhodla se na to vykašlat a rovnou zaútočila. Pomalu to zrychlovala ale nemělo to cenu. Kakuzu se vždycky všemu vyhnul až na jedno když mu do žil vproudil Sakuřin jed které mělo ostří na špičce. Jen tak se jí ho podařilo škrábnout do tváře ale i to stačilo aby se nakazil. Jen se zašklebila a snažila se vykrýt každý útok jeho nebo od jeho příbuzenstva. Kakuzu pomalu klesal na kolena ale ještě než zavřel oči tak Sakuru řízl do nohy. Sakura se k tomu rychle sehla a prozkoumávala to. To však neměla dělat a nebýt Hinaty tak už by tady nebyla. Hinata naštěstí Itachiho útok vykryla a začala proti němu bojovat protože Hidana se zbavila tak že rozdrtila led svou lví pěstí která byla mířená původně na něj ale jaksi se led podlomil až tak že do něj spadl a i kdyby se snažil stokrát vyškrábat tak by mu to nešlo protože Hinata mu fajnově sekla nohu z které se valilo čím dál více krve a to by přilákalo rychle žraloky. Sakura si poranění vyléčila a projistotu udělala s Kakuzem to samé jako Hinata s Hidanem, čili ho pohřbila pod ledovou vodu.
Vydýchla se a rozhlédla se po rozlehlém ostrově. Pak ji ale přepadl Tobi který se na ni jen usmíval přes svou oranžovou masku. Okamžitě se to s ním snažila rychle ukončit ale neměla to s ním snadné, obzvlášť když do ní pořád rýpal že je slabá a ten jeho sladký hlásek se změnil na hrubý potom co jí oznámil že je Uchiha Madara a Sakuře se zatajil dech. Ale i ten okamžik znamenal to že ji porazil na zem a chytil ji pod krkem. Sakura se ho marně snažila setřást protože její ruce byli tak doškrábané už z předchozího boje takže je měla tak těžké že už je ani zvednout nedokázala. Ostří ji vymizela a ona mohla sledovat co se chystá udělat a zvlášť jestli ji chtěl zabít. Najednou vykašlal krev a to zapříčinil Naruto který ho zezadu zapíchl, ovšem ale ne smrtelně. Ale i to stačilo aby se otočil a Sakura jen tak ležela na zemi. Už neměla sílu...Porozhlédla se a pak si vzpomněla na medvídě. To musí být Ragnarovo. Probliklo jí hlavou a rychle se otočila na břicho aby na něj viděla. Nic mu nehrozilo ale i tak se co nejrychleji postavila a snažila se k němu dostat. Madara aneb Tobi si to jen tak nedal líbit a přemístil se před ni a uštědřil ji ránu do břicha. Ona se samozřejmě snažila bránit a vyděsila se když uslyšela slabé ale i tak dost pronikavé řvaní. Rychle se podívala za něj a to co uviděla tak vykřikla... Vystříkla krev a bílí kožich byl pokryt jasně červenou. Medvídě kňučelo a řvalo. Právě ho totiž zasáhla ohnivá koule Uchihy.
"Nééééééééééééééééééé!" Křičela a do očí ji vhrkly slzy...


















nějakou zimní anime girl nebo anime boy...mám si obrázek najít, nebo bys mi ho našla?
Ani nevíš jak jsem vděčná, dessy jsou vždycky můj největší problém
Venku už půl metru sněhu a mě se až teď povedlo sehnat někoho, kdo by mi udělal zimní dess
vážně moc díky :)
jinak pokud bych mohla poprosit tak dess spíš do tmavých barev a asi stejnou šířku jakou jsi dělala pro Syntii
MOC DĚKUJU!!!