Vánoční čas... 3- NaruHina

15. prosince 2010 v 19:56 | Ufonek |  Vánoční čas
xsfsf
Tak si užijte trojkuuu xD no tak dneska to byl zase den :D si tak píšu s Rikem v hodině ale jinak pohodaaa xD mám vás ráda tak nezapomeňte komentovat, užijte si to...Vánoce se nám blíží co? sa majte mojenkaaa =** zítra máme laborkyyy xD xD takže vstávám o pů 6. a prej mama "Ty mě jednou přivedeš do hrobu" xDD tak nebudu obkecávat a můžete číst :)



Bylo to divné když jsem se poprvé podívala do jeho modrých očí. Nikdy z nich nevyprchala láska a přátelství. Vždy jsem věděla že se na něj mohu spolehnout. Už dávno jsem se naučila nebýt před ním tak stydlivá ale on té doby když se Sakura dala dohromady se Sasukem je to jen samá sranda a my si jen užíváme. Je zima a Sakura dostala další velice trhlý nápad. Ostatně jako vždy ale tohle už se nedalo...
"Pojeďme pod stan!" Vykřikla a já jsem na ni vyvalila oči
"Si blázen?? Vždyť je zima a nejmíň mínus 10°C!" Zakřičela jsem na ni. (no jo kámošova věta xD)
"Náhodou! Mě se to docela líbí! Může to být sranda..." Usmál se na ni Naruto a zatahal za provaz který už držel spolu se Sakurou a já jsem se podívala na Sasukeho. Ten si jenom povzdychl a přidal se k nim. Naštvaně jsem nafoukla tváře a přišla jsem až k nim.
"Nebudu vám dělat křena..." Naštvala jsem se a chtěla odejít. Sakuřina ruka mě však jako vždycky zastavila.
"No tak Hin! Nebude to nuda, vím že možná omrzneme ale to je všechno sranda ne? No táák, prosííím!" Zaprosíkala a těm jejím psím očím vždy podlehnu.
"No tak dobře..." Povzdychnu si a přidám se k nim. Nakonec to skončilo tak že jsme si užili takovou srandu jako nikdy. Prostě jsme si říkali vtipy a občas se Sakura zapojila tím že svému milému hodila za tričko sníh. Ten si to samozřejmě nenechal líbit a chtěl jí to oplatit. Tak jsme se tam zase chvíli zdrželi a Sakura nakonec si naštvaně čapla do sněhu a nechtěla jít. Tak to Sasuke vyřešil jednoduše - přehodil si ji přes rameno a i přes její protesty. Já jsem se tomu strašně rozchlámala a Naruto taky. Sakura se na nás jen vražedně koukala ale já se na ni jen andělsky uculila.
"Tohle ti nepřeju..." Zašeptala mi a my se rozešli znovu zasněženou ulicí. A tak se jelo o tři dny později tudíž na víkend stanovat. A to vám povím, byl to horror.
Vláčely jsme se s batohama po loukách a stráních až se nakonec náš pan vůdce jakože Sasuke rozhodl že konečně usadíme a to byl ještě pokrok a podle něho že vybíral to zprávné místo. S ním už nikdy nikam nejedu! Ale nadruhou stranu je tu Naruto. Mírně jsem se začervenala a pohlédla na blonďáka. Musím být tak nápadná...Pomyslela jsem si ale neřešila jsem to...
"To to trvalo..." Povzdychla si Sakura a ve své červené kombinéze si kecla do sněhu. Ale Sasuke znovu zavelil.
"Vstávej! Jdeme stavět! Nechceme nocovat pod širákem..." Pobídl ji a vytáhl ji na její ztuhlé nohy.
"Já tě nenávidím..." Procedila skrze zuby a začala roztahovat náš stan který se Naruto rozhodl pokrýt kožešinou.Prý že nám bude větší teplo. Sakura však nečekala jak jí to Sasuke vrátí a tak se ještě více nafoukla.
"Já tebe taky..." Ušklíbl se a pak si ji přitáhl k sobě. Dal ji polibek pro usmíření ale známe Sakuru - stále tvrdohlavá. Myslím že ani neví jaké má štěstí ale taky si toho vytrpěla hodně že jo... Jemně jsem se usmála a pak jsem se jim rozhodla pomoct... Nakonec jsme ty stany úspěšně postavili. Sakura mi nabídla že bude spát se mnou. Nejdřív jsem odporovala že jim to nechci kazit ale ona odporovala a tak Sasuke zůstal s blonďákem což se mu zprvu moc nelíbilo ale když se na něj Sakura prosebně podívala tak samozřejmě svolil. A tak jsme si s růžovláskou zalezli do svého přiděleného stanu kde samozřejmě nebyl Narutův kožich protože to Naruto tam tak přišil že to víc oddělalo než zadělalo. No takže v tom našem bude určitě víc teplo. A tak jsem si na sebe navlékla lepší bundu a šusťáky a zachumlala se do svého spacáku a na tom ještě snad tunu dek. Koho taky napadlo stanovat v takové zimě! No koho asi? No? Podívala jsem se vedle sebe na žvejkačku jak jí někdy se zábavou říkám a ona už měla
v plánu asi chrápat! No tak já to takhle rozhodně nemám. Nohy my mrznou a ona si tady bude v klídnu spát?? No není blbá?! No ale budit jí teda nemám v plánu ale řeknu vám tohle mě vážně naštvalo. Najednou mi zavybroval mobil a já jsem svou promrzlou rukou sáhla po kapse u stanu kde se nacházel můj skromný mobil. Vytáhla jsem ho a zjistila jsem že mi volal Naruto. Teď s ním rozhodně nebudu volat! A tak mu napíšu smsku.
Co chceš??

Napsala jsem mu a čekala na odpověď. Nejdřív mi zavibroval mobil jakože je zpráva doručena a tak jsem to nechala být. Asi po patnácti vteřinách mi zavibruje znovu a to už se na to podívám. Raději nechtěj vědět...Přišlo mi od něj a mě v tu chvíli napadlo že plýtvám penězi. No dobry jsem ninja a ke všemu mám prázdniny i když ninjové prázdniny nemají nikdy ale to je jedno. Každopádně tady ležím promrzlá na kost a píšu si s klukem který je ode mě jen pár metrů v druhém stanu. Povzdychla jsem si a odepsala znovu. Chci, beztak se jenom nudíš. Nad tímhle jsem se usmála a navštívila mě ta samá smska s tím že je zpráva doručena. Nechala jsem to být a podívala se až na tu další kde stálo... No tak ne asi, se Sasukem je nuda... U tebe taky Sakura-chan spí? Zeptal se a já jsem okamžitě vyťukala sms s tím že jo. A jak vám tam topí? Zeptala jsem se nad tím jsem se musela uchechtnout.
Ty jo řeknu ti, je tady fakt příjemně, taková příjemná zima...no necítím ani to takže je to celkem v pohodě. Opět jsem se zasmála a odepsala. A jaký máš schéma? Zeptala jsem se na první blbinu která mě napadla a to ohledně mobilu. Někdy vážně nepřemýšlím no ale horší než Naru to už nebude. Ten mi opět bleskově odpověděl. No... vánoční a ty?
Zeptal se a já jsem napsala...
No jsem na tom podobně akorát že tam mám ještě květiny.
Usmála jsem se. Když tak nad tím přemýšlím tak už mi není taková zima jak mi bylo. Asi mě to příjemně zahřálo u srdce a to vyslalo koloběh do celého těla. Když nad tím tak uvažuju. JÁ SI PÍŠU S NARUTEM!!!    Vypískla jsem v duchu div né na živo. A tak jsem musela zase chvíli čekat na jeho smsku a to co tam stálo mě trochu udivilo... No trochu, vážně hodně. Pět minut do zvonění...
Napsal...
Co tím myslíš?
Zeptala jsem se ho po drátě a on mi hned odepsal. Já nevím, nudím se, asi do toho než usnu...Nad tím jsem se musela uchechtnout. Já neusnu asi nikdy... Usmála jsem se. To já taky ne...Poslal mi a já jsem s ním musela souhlasit. Jestli pořád budeme takhle utrácet peníze tak vážně neusneme. Ti dva asi vážně měli spát spolu i když ¨bůhví co by tam vyváděli. Tohle jsem hned musela napsat blonďákovi několik metrů ode mě. Možná je lepší že ti dva spí odděleně.
Uchechtla jsem se. Jo asi jo... Nad tou odpovědí jsem se uchechtla i když se mi zdála poněkud nějaká...krátká? Okradená jsem se cítila? No nevím... Pak mě napadla další blbost kterou jsem mu samozřejmě musela napsat. A co Konohamaru? Zeptala jsem se ho a on mi znovu odepsal.
Když nad tím tak uvažuju tak vážně netuším... Dlouho jsem ho neviděl. Budu za ním muset zajít ale teď nemůžu, mimochodem, taky tak mrzneš jako já?

Zeptal se mě a já jsem se potichu, tak abych nevzbudila Sakuru, rozchechtala. Ne... Odepsala jsem a ještě dřív než jsem stačila napsat další tak mi napsal on. Tak to máš dobrý...
Napsal mi ale to ještě nevěděl že mu chci napsat ještě něco.

Já mrznu mnohem víc, věř mi...
Usmála jsem se pro sebe a stiskla tlačítko "Odeslat"
Tak jsme si psali ještě půl hodiny a já jsem zjistila že už zase sněží. No přesněji jsem to nezjistila já nýbrž mi to Naruto napsal protože jak říkala Sakura že ta kožešina víc odkrývá než zakrývá tak měla pravdu. Naruto totiž viděl přímo na nebe a sněhové vločky dopadali na něj jak mi to tak hezky podrobně napsal... Nemohla jsem se znovu ubránit té vlastnosti které se říkalo smích protože když si píšu s Narutem nebo s ním dělám cokoliv jiného tak to vážně nejde se nesmát...Možná proto ho tak miluju. Že mě vždy dokáže rozesmát i v té nesmutnější chvíli i když i on má ty své špatné chvilky. Pak jsem se však zarazila u jedné smsky kterou mi napsal jako poslední a já na ni doteď hledím. A ta smska obsahovala jediná slova...
Jdeš se projít?
Zeptal se mě a mě ztuhla už tak ztuhlá krev v žilách.
A tak když jsem uslyšela jeho hlas...
"Jdeš?" Zašeptal směrem k našemu stanu. Zřejmě určitě už tam postával a já jsem teda nějak rozhýbala to svoje ztuhlé tělo a vydala jsem se napříč tomu sněhu. Sotva jsem vystrčila hlavu ze stanu tak na mě dopadla studená vločka. Otřásla jsem se ještě víc a vyšla jsem ven. Naruto už na mě čekal. Náramně mě to vzrušilo a my se rozešli chladným koncem Konohy, ani nevím kde že to jsme. Jen jsme tak mlčky šli vedle sebe... Asi po pěti minutách doby co jsme šli se jemně Naruto otřel o mojí ruku. Nevím jestli to udělal schválně ale když jsem se na něj podívala tak se díval naprosto smířeně a rovně, takže jednoduchý výraz alá já nic... No tak jsem se znovu podívala tím směrem kam i on což spočívalo ve předu. Ale když to udělal znovu tak jsem jemně zčervenala a drbla jsem do něj. To jsem však nečekala že se mě chytne za tu mou promrzlou ruku i když byla nasáčkovaná v rukavici a PROPLETE SI SE MNOU PRSTY JAK TO DĚLAJÍ MILENCI!! Ne že by mi to nebylo příjemné ale stala se ze mě zase ta stydlivá Hinata a já jsem zrudla od uší až k patě. Naruto se na mě podíval a pak jsme zastavili. Pak zazněl jeho krásný hlas který tak miluju. Ale tentokrát byl tak vážný až jsem se lekla. Přitáhl si mě k sobě že jsme od sebe byli jenom pár centimetrů. Počítám asi deset. Zrudla jsem ještě víc, pokud to ještě šlo a uhla jsem očima. On však jedním pohybem mou hlavu srovnal tak že jsem se nemohla dívat nikam jinam než do jeho modrých očí. Bylo to divné když jsem se dívala do jeho modrých očí jako pomněnky. Vysílali ke mě takové příjemné teplo a pocit domova.
"Už dávno jsem ti chtěl něco říct..." Zašeptal že jsem to slyšela jen já a přiblížil se ke mě ještě víc.
"A co?" Zeptala jsem se trochu dychtivě ale doufám že to na mě nešlo moc poznat o čemž i pochybuju ale to je jedno...
"Že se mi líbíš...asi tě miluju..." Řekl a s tím spojil naše rty. Víčka mi klesla a já jsem si to užívala. Oplácela jsem mu to jak nejlíp jsem uměla a myslím že se mu to i líbilo. Stejně tak jak se to líbilo mě. Pak jsme se od sebe kvůli nedostatku kyslíku odpojila a zašeptala jsem...
"Taky tě miluju..." Zářivě jsem se na něj usmála a pak jen vyčkávala na jeho odpověď. Vzal můj obličej do svých dlaní a pak řekl ta slova.
"Já vím..." Usmál se a znovu přiložil své dva růžové plátky na moje teď už horké rty. Bylo mi náramné teplo ale to bude asi díky tomu citu který k němu už tak dlouhou dobu cítím. Už od mala mě tak spaluje láska ale tady to je teď ještě intenzivější...Miluju ho tak moc že to ani nemůžu vyjádřit slovy, snad jen činy které tady můžu dělat jen málo. Jen doufám že tyto Vánoce budou ty nejhezčí a že na ně nikdy nezapomenu. Zvlášť na tuhle noc nechci zapomenout. Je to tak magické a hezké až tomu nemůžu uvěřit. Je to až moc krásné na to aby to byla pravda ale já věřím že tohle je realita a ne jen nějaká iluze. A doufám že to tak už zůstane a nikdo mi ho nevezme...
"Nad čím přemýšlíš?" Zeptal se mě z nenadání a já jsem se na něj tázavě podívala. Poté jsme znovu zavřela oči a natáhla jsem se k němu pro polibek. Naše rty se spojili v jedny a doufám že jsme si to užili oba. A když ne tak já jsem si to užila nejvíc. Miluju ho a to se nezmění... Když jsme se ruku v ruce vraceli do stanů tak už svítalo...
___________________________________
Vaše názoryy
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Charley Charley | Web | 15. prosince 2010 v 20:22 | Reagovat

nemám slov,vlastně mám ale nevím které z nich použít,protože ani jedno by nedokázalo vyjádřit mé pocity z této povídky...cituji krásnou větu od jedné autorky....ale je fakt úžasná(ta věta,ale i ta povídka...)....

2 Niigata ♥SBnko♥ Niigata ♥SBnko♥ | Web | 15. prosince 2010 v 20:24 | Reagovat

jujj zlatee :D a dakujem :D

3 SHIKASHI SHIKASHI | Web | 16. prosince 2010 v 16:55 | Reagovat

Dobrý dobrý dobrý zajimavý skvělý přečetrla jsem si jak sasusaku tak naruhina, ale ty tvoje slova do toho tak třeba z toho dílu jak v té reklamě na espumizan už dávno ti chci říct..... a já tak  v duchu nadýmaní vezměte si espumizan no magor no :D. No nebo v tom Sasu Saku no on je její ping k jejímu pongu to jsem dlouho vydejchavala kam na o chodíš ty jo?

4 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 25. prosince 2010 v 13:38 | Reagovat

waaa...to je krásne :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama