Vánoční čas je Vánoční čas...

24. prosince 2010 v 19:05 | Ufonek |  Vánoční čas
Přednastaveno...

Tak a máme tu poslední dílek :) zítra vám sem dodám ještě vánoční dárek který dneska nestihnu protože na mě mama žene...ještě vám můžu popřát Šťastné, kouzelné, magické a veselé Vánoce. Ať se vám vyplní všechna přání a když ne všechna tak aspoň ty co nejvíce chcete. Jsem ráda že tu s vámi můžou být, sice máme Vánoce bez sněhu ale i tak to je Vánoční atmosféra :) Vždycky mě potěšíte svými komenty :) To mi věřte! Užijte si Vánoce s rodinou a papejte cukroví ať netloustnu sama!! XD tak se mějte a užijte si povídku :)




Sakuřin pohled :
A už je to tady, blíží se velká Narutova párty která se pořádá tento večer. Velká oslava na počest všech, je štědrý den takže už se moc těším... Jen tak zběsile mrkám do stropu a na rtech mi září šťastný úsměv protože tohle bude velkolepé. Tyhle Vánoce jsem si vždycky přála, budou šťastné a plné lásky stejně jako všechno co se teď kolem mě děje. Miluju Vánoce a tady ty budou ještě magučtější než ty předchozí. Podívám se vedle sebe kde spí černovlasý a zatím ještě spokojeně oddechuje. Jsem ráda že to takhle dopadlo. Otočím se k němu a on jen vdechne do svých plic další čerstvý vzduch. Usměju se, teď se směju nějak často a
možná že to bude kvůli němu...Miluju ho z celého svého srdce a už nedovolím abych ho znovu ztratila. Ne už ne... Usměju se a opět se převrátím do jiné polohy - čili na záda. Opět se čumím na strop a přemýšlím nad tím jaké to bude dneska hezká atmosféra. Sasukemu jsem koupila řetízek s velkým tiskacím "S" jako přívěšek, nejlepší na tom je že ani nevím jestli je to jako Sakura nebo jako Sasuke a je to jedno protože "S" jako "S" takže si o tom může pomyslet co chce... Pak přehodím nohy přes okraj postele a protáhnu se. Ještě jednou se na něj otočím a pak skutečně vstanu...

Ronův pohled:
Dnešní ráno je vskutnu klidné a já nemám nic na práci protože Hermi ještě spokojeně spí a nevypadá že by se měla v nějakých nejbližších chvílích vzbudit. A tak tedy vylezu z postele. Je opravdu brzo tak proč by se na štědrý den měla budit brzo že? Já jsem se tak ostatně vzbudil jen náhodou...Sejdu dolů do kuchyně a ukuchtím si něco na zub a řeknu vám že je to mnohem těžší protože bez hůlky to snad ani neumím. Vlastně to neumím aji s ní. Jen si namažu chleba a zasednu za stůl...
Když pojím tak si uklidím talířek na kterém ten můj chlebíček pozůstával. Tuhle jsem se koukal na Comeback
(xDD) a tam bylo místo chlébíčků tzv. Chlebák no ale stejně někdy tomu Ozzákovi nerozumím. I když by se hodil prach do pečáku. To mi připomíná že na lince ještě pozůstávají kokosky ještě ze včerejška protože jsem je nějakým nedopatřením jedl o něco dříve. Takže rychlostí zvuku vstanu a uklidím to protože kdyby to Hermi viděla asi by to nedopadlo moc dobře... Uchopím do rukou křehký talíř a chvíli vrávorám protože jsem zakopl o schůdek nedaleko od kuchyňské linky. Nakonec to skončilo tak že mi talíř vylítl z ruky a z takzvaným výbuchem skončil na zemi...

Sanjiho pohled:
"Ááá.." Zívnu si a protáhnu se. Natáhnu ruce nad sebe a ještě víc moji pusu protáhnu. Z očí mi ukápne voda z důvodu až moc velkého rozespání. Protřu si tedy mé rozespalé oči a pak se konečně podívám vedle sebe kde by měla ležet Nami jenže...Tam neleží a je tam jen pokrčená deka pod kterou spala. A tak si stoupnu na dřevo které tady v tom hotelu panuje. Ano říkám to zprávně, nejsme na lodi nýbrž v hotelu protože dneska je štědrý den a tak nemůžeme být na lodi ale Luffy si chce užívat toho jeho masa a muziky. Najednou něco ze shora nad naším pokojem bouchlo a já měl velké obavy co se tam stalo. Vstal jsem a konečně jsem se oblékl.
Přešel jsem k balkonu a vytáhl jsem nos, nasál jsem ten čerstvý vzduch i když někomu by se mohl zdát až příliš zakouřený. Tady jsme však ve výšce. Vytáhnu si cigaretu a jednu si zapálím. Pak se podívám dolů a to co uvidím mě velmi překvapí...


Nejiho pohled:
"Mmmm...." Ozve se vedle mě a já konečně otevřu oči i když jsem si plánoval ještě dlouho vylehávat. Stejně se mi to nepovedlo a navíc když už se vzbudím tak už neusnu. Podívám se vedle sebe a uvidím Tenten jak spokojeně spí, ruce nad hlavou takže perfektní příležitost. V očích se mi zablýskne a já se velice pomalu posadím tak abych ji nevzbudil.
Sednu si na nohu a na měkké posteli a trochu nahnu nad hnědovlásku. Vytáhnu ruce které ještě obývali přikrývku a odhrnovali ji. Poté se přesunu svýma rukama na Tentenino břichu a jemně ji zašimrám. Jen se trochu pomrví a jinak se nic neděje.
Tak do toho opět zapojuju své zdatné prstíky a ještě více ji polechtám. Otevřela své čokoládově hnědé oči a jakmile jsem to já zaregistroval tak jsem s tím lechtáním začal na novo. Její zvonivý a krásný smích který mě tak hladil na uších se rozléhal po pokoji a já jsem se za chvíli začal smát s ní. Volala na mě ať toho nechám ale já neměl nic takového v plánu. Snažila se chytit moje ruce ale nijak se jí to nedařilo. Jsem až moc hbitý na to aby je mohla nějakým způsobem zastavit...
"Neji nech toho!" Volá na mě ale jak už jsem říkal...já nepřestávám...

Pohled Temari:
Když mě začne něco šimrat na nose tak otevřu oči a i když jsem tipovala Shikamara s peříčkem v ruce ale tak to nebylo. Místo toho mi na noc svítily sluneční lúče a ta místnost byla dost osvětlená. Podívám se k oknu a tam Shikamaru odhrnuje záclony, když se mi podívá do mých očí tak se mile usměje. Nikdy bych nečekala že teď budu v Konoze a ještě k tomu s ním... Úsměv mu oplatím...
"Vzbudil jsem tě?" Zeptá se a přejde ke mě. Jenom negativně zavrtím hlavou na znak že ne. Když už se nachází dostatečně u mě tak ho stáhnu zpátky do postele a teď se momentálně nachází nade mnou. Jen se na něj usměju a přitáhnu si ho k sobě. Políbím ho a pak se mu zadívám do jeho krásných černých očí. On mě pak políbí na šíji a na mé tváři se už zračí úsměv.
"Miluji tě..." Uslyším od něj a můj úsměv se ještě více protáhne. Podívá se mi do očí s tím jakoby na něco čekal a já na nic nečekám...
"Taky tě miluju..." Řeknu a s tím se znovu setkají naše rty...

Saiův pohled:
S tím co se včera stalo jsem ani tak nepočítal ale jsem rád že se to mezi námi urovnalo. Jsem rád že mi dovolila znovu narušit rovnováhu jejího metabolismu. (úplně nelogická věta ale co už xD) Miluju ji z celého srdce a to co jsem ji udělal...no vlastně já ji to ani tak neudělal to ona si to špatně vyložila a poté utíkala do chalupy kde jsem ji málem nenašel a málem ji nechal aby tam zmrzla. Nevím jak dlouho tam byla ale vzhledem k tomu jak tam bylo vytopeno počítám tak dvě až tři hodiny. Možná méně ale přece to nebudu rozebírat. Z mojich myšlenek mě vytrhne až její hlas.
"Dobré ráno..." Usměje se na mě zářivým úsměvem jaký umí jen ona a já ji ho samozřejmě se vší radostí oplatím. Uchopím ji za boky a přitáhnu si ji k sobě. Obejmu ji a jen tak nechám aby na mě ležela. Cítil jsem tep jejího srdce a vsadím boty že i ona toho mého protože když jsem s ní tak jsem ten nejšťastnější človíček na světě. Pak ucítím na svých rtech nátlak a zavřu oči. Naše jazyky se sebou tancují a užívají si jeden druhého, tedy tak to alespoň cítím já, nevím jak ona ale myslím že ona to cítí stejně. Pousměju se...

Hinatin pohled:
Dneska se cítím lépe než obvykle, asi na mě začíná působit ta Vánoční nálada... S tím naberu do rukou studenou vodu a ponořím do ní hlavu. S Narutem jsem už dávno na nohách a tak mě ani nepřekvapí když mě zezadu obejmou dvě silné paže. Opřu se o jeho hruď a chvíli nechám oči zavřené. Políbí mě na krk a já svoje levandulové oči, jak to vždy říkává Naruto, otevřu. Podívám se do jeho pomněnek a pohladím ho po tváři. Nikdy ho nepřestanu milovat... S tím se usměju a daruju mu polibek...
Sasukeho pohled:
Cítím jak se z postele něco odlehčilo a já jsem otevřel oči. Když jsem se podíval vedle sebe tak si na sebe Sakura zrovna natahovala tričko. Tak jsem si podepřel hlavu o loket a jen tak ji pozoroval. Vůbec
nevěděla že ji sleduju a tak se oblékala dál. Následovalo další a další oblečení. Poté zalezla do koupelny a zavřela za sebou dveře, zřejmě se musí vyčesat. S tím jsem se uchechtnul a ona nahlédla přes okraj dveří. Zkoumavě se na mě podívala pak se jí na tváři roztáhl úsměv. Odložila hřeben kterým se česala a přešla ke mně.
"Dobré..." Usmála se a přisedla si ke mě. Já jsem ji úsměv oplatil...
"Dobrý... Váš co je dneska?" Zeptal jsem se jí a stáhl jsem ji k sobě. Trochu jsem ji pocuchal vlasy.
"Pátek?" Zeptala se mě nevinně a já jsem jen zavrtl hlavou na znak jako že je to špatně a to taky bylo.
"Ne! Dneska je štědrý den, andílku..." Políbím ji na nos a ona se na mě usměje.
"Tak vstávej...patrone!" Zazubí se a vytáhne mě z postele, sice jsem trochu protestoval ale ona vždycky dosáhne svého. A tak mě oblékla, samozřejmě s mojí pomocí přičemž jsem si ji co chvíli přitahoval k sobě. Když jsme společně sešli dolů abychom se nasnídali tak jsem Sakuře nasadil na hlavu kuchařskou čepici. Asi pochopila a začla dělat snídani...

Hermionin pohled:
Když jsem sešla do vedlejší místnosti tak si tam hověl Ron a jen se tak tupě díval do zdi a když se na mě podíval tak na mě chvíli nechápavě zíral. Asi se poté dostal z takzvaného transu a přišel ke mě. Já jsem mu darovala polibek a pak až jsem ho pozdravila...
"Ahoj, kolik je hodin?" Zeptala jsem se a on mi odpověděl tak jak bych to já vůbec nečekala, čili bleskově...
"Bude za chvíli deset, máme času..." Usměje se na mě ale to se plete hošánek protože nemáme moc času.

Namin pohled:
Podívám se nahoru a uvidí Sanjiho s cigaretou v puse a jak na nás s údivem kouká. Tázavě na mě pohlédne a jakmile ten pohled zaregistruju tak se na něj usměju. Pokynu mu aby šel sem a jak jsem mu ukázala tak udělá. Jsme venku všichni, já, Zoro, Luffy, Vivi a teď už i Sanji. Obejmu ho kolem pasu a vlepím mu hubana. Chystáme se koneckonců nemáme moc času.

Tentenin pohled:
Neji mě pořád lechtá jako zběsilý a já se snažím se nepočůrat. Nakonec toho nechá a nahne se nade mě. Můj smích však neutichá protože mě až moc rozlechtal na to abych mohla nějak přestat. Umlčí mě polibkem a díky tomu se aji vzpamatuju tak že už se nesměju. Poté vstaneme, nasnídáme se a postupně už dělám oběd....


Vypravěč:
Všichni naši hrdinové se připravili na dnešní večírek a postupně to tak šlo a šlo a šlo... Nějak rychle se stmívalo a oni se měli už dávno všichni sejít. Ti kdo nebyli z Konohy tam museli nějakým zázračným způsobem dorazit takže se asi teleportovali nebo co víme co?


Večer: (gomen mama mě vyhání od počítače a nemám čas)
"Ahooj Luffy! Rone!" Křičí blonďáček přes celou Konohu jen aby ty naše milé hrdiny z jiných seriálů či filmů přivítal tak jak se daří.
"A ty jsi kdo?" Ptá se vyjeveně Luffy zatímco ostatní z jeho anime se s ním vítají. Luffy na to jen vyjeveně kouká jak na nějaký scifi protože vůbec si našeho milého blonďáka nemůže v paměti vylovit.
"Já jsem Naruto! Jaktože si mě nepamatuješ?" Vyhuboval mu Naruto a potřásl Ronovou rukou kterou mu nabízel. Sakura se zazubila a pozdravila se s Luffym.
"Ahoj Sakuro! Nemáš maso?" Zeptal se hned Luffy natěšeně a už vcházel do domu kde se měla party konat.
"Jaktože si ji pamatuješ a mě ne?" Ohradila se blonďatá osoba jménem Naruto Uzumaki.
"Naruto klid..." Snažila se ho uklidnit Hinata a tak Narutovi nezbývalo nic jiného než zajít taky do domu a představit jim dnešní program večera.

"Tak lidi! Nejdříve se bude tancovat a samozřejmě nezapomeňte pokecat, můžete navštívit náš bar s pitím a myslím že tam bude narváno..." Usmál se blonďatý a pokračoval. "Pak si zaspíváme nějaké to karaoke a celkově si užijeme plno zábavy... Tak prosím! Nechť to začne!" Usmál se blonďatý a všichni se dali do tancování. Zoro vyzval Sakuru i přesto jak se na něj Sasuke díval. Sakura s ním s radostí šla i když Sasuke málem zakročil. Neji začal tancovat s Vivi a Nami s Harrym. Ginny zase padl do oka Naruto a tak to pokračovalo dál a dál...

"Lidičky... co takhle jít na to karaoke? Takže se podíváme kdo tady bude vybrán světlem!" Ohlásil Naruto a začal kormidlovat. Měla zpívat Hermiona s Shikamarem. To je dvojice... Mysleli si všichni ale samozřejmě se zaujetím poslouchala. První začal Shikamaru a všechno ohromil tím jeho krásným hlasem. Dokonce i jeho partnerka se na něj koukala s otevřenou pusou...
"Ginny, máš zpívat..." Pošeptal jí Shikamaru líbezným hlasem a ona se na něj jen děsivě podívala...
"Eh, jo..." Zakoktala a pustila se do toho. Všem se tento pár líbil a tak požadovali další.
"Hele lidi! Změna plánu! Co kdyby celý večer zpíval Shikamaru s Ginny a my si to užívali?" Usmál se na všechny Naruto a zbytek jen souhlasně přikyvoval na pozitivní odpověď.
"COO?" Vyvalila Ginny oči a chudák Shikamaru z toho dostal málem mrtvici. Nakonec to však ale přijmuli a začali zpívat. Každý se bavil s každým ale nejhůř na tom byl Naruto protože když zašel za Luffym tak si ho chvíli odměřivým pohledem měřil a pak vyřkl...
"Já si tě nepamatuju!" Vmetl mu do tváře a blonďáček měl co dělat aby sebou náhodou nesekl. Hinata hned k němu přiběhla a křísila ho.
"No co?" Krčil Luffy rameny a Temari se tomu zasmála stejně jako všichni ostatní... Za oknem se rozesněžilo a tak Naruto plánovač se rozhodl aby šli ven. Harry s Ronem si na sebe vzali nebelvírské šály a podobně to měli i jejich holky.


"Uděláme si andělííííííííííííííííííííčkaaaaaaaaaaaaaa!" Křičel Luffy a plácl sebou do sněhu. Pak se rozezněla hudba... Luffy zvedl zrak.
"Co to je?" Zeptal se Luffy když se koukal do spirálových očí Peina.
"A jdeme trsat!" Zvolal Pein i když měli v plánu Konohu oddělat tak tam místo toho začal tancovat a všichni z Akatsuki se na něj koukali s otevřenou pusou... Jako první se z toho vzpamatoval Tobi a začal tancovat.
"Deidara-senpai! Pojďte si se mnou zatancovat..." Usmíval se na svého senpaie Tobi a Deidara si povzdechl.
"TOBI! Kolikrát ti mám říkat že nejsem opačného pohlaví! Já jsem chlap, chápeš to? CHLAP!!" Zakřičel na něj Dei
"Ale Deidara -senpai, proč máte ten fialový lak na nehty a ne černý jako všichni? A Deidara-senpai proč máte boty s Barbie?" Ptal se blonďáka černovlasý na jednu otázku za druhou a mrkl na něj přes svou masku. Všechny zraky se odebrali na Deidarovi boty a na nehty.
"Tak zaprvé Tobi! To není fialová ale růžová..." Na okamžik se zasnil Deidara "A za druhé! To není Barbie ale My Little pony!!" Křičel na něj jako smyslů zbavený modrooký a všichni se v tu ránu váleli smíchy na zemi. Hermiona se smála tak hlasitě až nakonec spadla taky. Všichni se chechtali a ještě taky nemohli z Peina jak tam pořád tancoval. Ten se jen podíval na svého poddaného Deidaru a pomyslel si jakýho krypla si to zase vybral...

A tak vesele pokračovala párty Naruta a Luffy jako vždy žral maso, Nami se Sanjim se tomu jen smáli. Všichni s tuto párty užili více než jindy a radovali se... Těšili se ze společných okamžiků které spolu tráví a byli rádi že je aspoň na Vánoce žádné zlo nečeká...A nebo ano? To už je však jiný příběh...
_____________________
Líbilo se? Tlačil na mě čas takže jsem to poslední trochu odflákla ale chtěla jsem to ještě dneska zveřejnit :)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sukey Verča Otaku Hane Lambertová Sukey Verča Otaku Hane Lambertová | Web | 31. prosince 2010 v 16:19 | Reagovat

Pein...:D:D
hustý, fakt povedený :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama