Po těch letech se objevil....znovu 14

22. ledna 2011 v 11:03 | Ufonek |  Povídky jen tak poházené xD
vím je to krátké ale co už :D užijte si, nemám vůbec čas ale doufám že se vám tohle bude líbit, je to slaďák takže... snad neumřete od nudy... :D hezké čtenííí! :D



Bylo právě jedenáct hodin a když jsem si to uvědomila tak jsem hned vyhupsla na nohy a otřepala se. Říkala jsem si že bych se asi měla klidnit kvůli miminu ale co už. Sasuke se na mě chvíli zmateně koukal ale já jsem se jen zazubila. Nikdy mi nebylo tak dobře, připadalo mi jakobych teď byla jenom já a on...a ono... Pohladila jsem bříško které už bylo řádně zaoblené. Když jsem si vzpomenula jen na to že ve mě je nový život tak jsem se usmála. Sasuke ke mě přišel a chytnul mě za ruku.
"Teď už bude všechno dobré..." Usmál se na mě a poté mě chytnul za bradu. Políbil mě...zase... Ale i tak mi to stačilo aby se mi na rtech objevil úsměv. Úsměv štěstí který jsem momentálně věnovala jen a jen jemu. Bylo to...magické... Otočila jsem se a sešla po schodech do kuchyně kde jsem si následně nalila do hrnku vodu která nepřetržitě byla zásobována díky kohoutku.
Napila jsem se a mému krku se dostala volnost v podobě chladné hmoty která byla velice osvěžující.
Jakmile jsem dopila tak jsem se otočila a pohlédla do černočerných očí ve kterých se odráželo miliony na miliony malinkých zářících teček. Na jeho obličeji se objevil úsměv a následně jsem ho políbila... Poté jsem svižným krokem, nemohla jsem se moc pohybovat kvůli miminu, došla až do chodby kde jsem si nazula boty
a ještě na sebe stihla aji hodit bundu předtím než se mě Sasuke zeptal kam že to jdu.
"No... pojď se projít." Zažadonila jsem a on tedy poté zvolil, ovšem jenom do parku protože se prý nesmím namáhat. Nakonec to dopadlo tak že jsme si v tom parku kecly na lavičku a jen tak jsme naslouchali větru který kolem nás svištěl. Meluzína byla silná jen co je pravda a nešlo jinak než že si držet čepice u hlav. Občas jsme se i zapovídali, no nakonec jsme tedy opět odešli domů protože mi bylo nevolno.
Lehla jsem si na postel a zavřela oči, hned jsem je ale zase otevřela protože se mi do úst nahornuly kyselé vývody z mého žaludku. Záchod byl naštěstí blízko a tak jsem to tam vyvrhla. Sasuke se na mě ustaraně podíval, jen jsem si opláchla pusu a podívala jsem se na něj.
"Nekoukej na mě tak, poté mám pocit že mám nějakou smrtelnou nemoc..." Zakroutila jsem hlavou a naznačila jsem černovlasému aby se usmál, on tak učinil, tudíž jen na desetinu desetiny sekundy... Což je opravdu hodně málo... Poté co jsem se na něj naštvaně koukla tak jen co se mi namanula židle tak neuhádnete co jsem udělala? No přece si na ni sedla! Pohladila jsem bříško a poté jsem si něco uvědomila...
"Sasuke?" Zavolala jsem do ticha místnosti a černooký nejdříve vykoukl z koupelny ale pak se ukázal v celé své kráse.
"Copak...?" Zeptal se a jeho tvář konečně ozdobila úsměv.
"Jak se vlastně bude jmenovat?" Zeptala jsem se ho a na to jen pokrčil rameny což mě naštvalo ještě víc...
"Sasuke ale je ti jasné že bude muset mít nějaké jméno že jo?" Moje obočí se zkroutilo do naštvaného a přikrčeného.
"Myslíš že jsem nad tím nepřemýšlel? A nemrač se, budeš mít vrásky, no řekni jak by se malému asi líbilo kdyby mělo vrásčitou maminku? Poté by mohl klidně říct že má maminku babičku." Tak tohle mě víc než naštvalo ale ještě jsem se tomu zasmála.
"A co by řeklo tomu mít hnusného tatínka kterého nikdy nepozná?" Obrátila jsem karty.
"Proč by mě nemělo znát?" Tentokrát jeho zjev na obličeji odpovídalo mračení.
"Protože ti uteču." Vyplázla jsem na něj jazyk a zachichotala jsem se. Přišel ke mě a pohladil mě po břiše. Nahlédl mi do očí a usmál se.
"Miluju tě..." Promluvil jeho zvučným a melodickým hlasem a mě to pohladilo uši.
"Taky tě miluju..." Hodila jsem na něj zamilovaný pohled a postavila se. Chytil mě kolem pasu a přitiskl si mě- tedy nás k sobě...
"Miluju vás..." Zašeptal mi do vlasů a poté mě políbil, krátce ale krásně. Usmála jsem se na něj, on mi vyměnil pohled a já si šla lehnout. Přikryla jsem se dekou a zavřela oči...zanedlouho jsem usnula...
Když jsem se probudila tak už byla noc a černovlásek ležel vedle mě... Začalo mě šíleně bolet břicho a já jsem něco ucítila... Když jsem se podívala svýma zelenýma očima na prsty, byla to krev... Odtekla mi plodová voda a já věděla že to přišlo... ach ne proč zrovna teď... Zaklela jsem pro sebe v duchu a zatřásla Sasukem. Když se na mě podíval musela jsem mu to začít vysvětlovat a když jsem křikla "já rodím" tak to teprve rozespalý pochopil... Zabalil mě do deky, vzal mě do náruče a pelášil dolů. Nazul si boty a stihnul přeze mě ještě hodit bundu... Přitiskla jsem se k němu a snášela v klidu bolest kterou mi ten malý trapič svou snahou dostáním se na svět způsoboval... Poslední co jsem viděla byla chladná a temná černá noc než jsem se zababušila do Sasukeho hrudi a snažila se nekřičet. Cítila jsem jak se přenesl a rázem mě osvětlila světla která byla v nemocnici. Ozvalo se mi v uších silné zakřičení mužského tónu které zajisté patřilo Sasukemu...

Ležela jsem na lůžku svíjela jsem se v bolestech... Čekala jsem pokým přijde Tsunade a Sasuke mi křečovitě svíral ruku.
Konečně je tady! Říká ať dýchám zhluboka, to půjde těžko ale přece se snažím...snažím se tak moc až mi teče pot, no to teče normálně a teď "tlačit" dělám co můžu jen aby to už konečně bylo za mnou...

Doktoři kolem mě běhají jeden za druhým a já konečně můžu uvolněně padnou do polštáře a setřít ze mě všechnu tu námahu, najednou se cítím o tolik lehčí, no jo ten nebo ta malinká mi zabral hodně kilo... oči se mi obrátili a já je musela zavřít aby to nevypadalo tak jako že jsem fakt úplně "dead" i když vlastně jsem. Jsem mrtvá... tohle už nikdy nechci zažít, každopádně bych chtěla další mimi... Najednou mi někdo, potom co otevřu své dva smaragdy, vloží do rukou malí uzlíček a já se na něj podívám. Má krásně trávově zelená očka a krásné vlásky po tatínkovi.. Usměju se a pohladím toho malého človíčka po jeho andělské tvářičce.
"Je to holčička..." Usměje se na mě tatínek tohohle krásného stvoření. Já mu úsměv oplatím a podám mu ji. Vážně už nemám sílu a tak hned potom co si ji vezme do svého náručí, tvrdě usnu. Ostatní usoudí že by mě asi měli nechat vyspat a tak odejdou, teda aspoň si myslím že odešli... Moje představy se kroutí v různých fázích a nakonec se z těch snů probudím do čerstvého rána. Sasuke pochrupuje rovnou na židli takže s ním malinko zatřesu abych mu konečně pohlédla do očí. Jakmile spatří že jsem vzhůru, silně mě obejme a následně políbí.
"Miluju tě... děkuju..." Řekne a já se na něj patrně usměju. Poté se podívám do kolébky vedle postele kde trčí náš výtvor. Holčička... je to holčička... aaa... já to snad štěstím nepřežiju. Tlemím se až mě z toho začnou bolet koutky úst a Sasuke mi ji podá.
"Je tak nádherná." Zadívám se jí do jejích smaragdových očiček a následně na černovlasého.
"To je...a je jenom naše."Řekne a pohladí ji po tváři. Její pokožka je jak jinak než jemňoučká jako bavlnka... Nemůžu uvěřit že tohle stvoření je naše...

Ještě den pobidu v nemocnici protože jsem ještě od porodu celá vysláblá a poté se ihned pobereme domů. Sasuke vezme maličkou a jen tak si to kráčíme ulicemi Konohy k Uchiha sídlu.
Neodolám nenakouknout přes závěs Ichiraku a ihned spatřím blonďatou hlavu a tak též tu modrou. Jsou tak krásní... Usměju se a potom konečně dám najevo že tu jsem.
"Ahojte..." Usmála jsem se a přisedla si k nim na barovou stoličku. Hinata se po mě ihned otočila.
"Sakuro!! Ahoj!" Zakřičela a objala mě, poté si mě líp prohlédla.
"Kam si ztratila břicho?" Předběhne jí Naruto a poté dostane pohlavek za to jak se to vyjadřuje k mé maličkosti.
"To je v pohodě..." Usměju a poté sem vkráčí i můj manžel.
"Ukaaaž!" Zakřičí na něj a ihned se hrne k maličké. Poté nasadí rozpouštěcí pohled a pohladí ji.
"Ta je nádherná, moc vám to přeju... ach..." Zasní se a poté se tam nahrne i Naruto a označí se za velkého strejdu.
Rozloučíme se jak s Hinatou tak s Narutem... Najednou jsme se ocitli před domem a já jsem se zazubila na černookého. Otevřela jsem dveře a následně zamířila do nového, dětského pokoje který jsme se Sasukem už předtím zařídili.
Nasaju vůni která se táhne celým bytema uložím maličkou do postýlky. Vypadá tak krásně. Nakloním se nad ní a podívám se do její zelenkavých očiček v podobě trávy, teď můžeme spokojeně žít a jen doufat že se nestane nic hrozného. Takovýhle život jsem si představovala už od začátku ale nikdy jsem nevěřila že bych našla mého prince a tím princem by byl Sasuke. Zářivě se na něj usměju a on mi nazpět ukáže své bíle sněhové zuby. Přijde ke mě a obejme mě, poté se zadívá na naše maličké a víc si mě k sobě přitiskne.
"Miluju tě..." Zašeptá a já mu začnu vískat vlasy.
"Taky tě miluju, strašně moc..." Zaryju mu nehty do zad a tím mu dám jasně najevo že od něj nechci pryč, nikdy od nich nebudu chtít pryč a i kdyby to něco narušilo tak bych si byla jistá že bych toho někoho velice drzého zadupala rázem do země. Teď už mi zbývá jen doufat že se to nikdy nestane...

Když se druhé ráno probudím díky křiku který však pomalu utichá, tak vstanu a přemístím se do dětského pokoje za pomoci chůze. V noci jsem se taky musela budit a klidnit ale teď se mi zdá jakoby to bylo jiné, když se zadívám na Sasukeho který v rukou drží malý černovlasý uzlíček mojeho štěstí hned se mi tvář zkroutí do širokého úsměvu. Přijdu k nim a pohladím ji po tváři. Otevře na mě svá uplakaná očka a chvíli se na mě zmateně dívá, pohlédne na černovláska a chytne se jeho bílé košile, přitulí se k němu a nechce ho pustit.
"Tak hele, kdopak tu ještě před chvílí zlobil?" Zeptá se jí a pohladí ji po hlavičce které obývá černé chmýří. Sasuke ji položí do postýlky a hádám že si jde udělat snídani. Taky přijdu do kuchyně a trošku se zděsím když uvidím Naruta s modrovláskou sedět u stolu.
"No spáči! Kdes byla tak dlouho?" Zeptá se mě Hinata a poodejde ke mě. Až když se kouknu na hodiny které visí na zdi tak mi dojde kolik je, je půl dvanácté!! Nechápu jak jsem tak dlouho mohla vylehávat když... no jasně! To Sasuke... Povzdychnu si a zajedu zpátky do pokoje kde na sebe hodím ještě nějaké oblečení a pak si kecnu v kuchyni na židli vedle Naruta.
"Asi musíš být unavená co? Chápu chápu!" Usměje se na mě blonďák a Hinata mu hned jednu střihne.
"Auuu, za co to bylo? Vždyť jsem nic neudělal!" Fňuká nad tím jakoby se něco stalo ale být furt terorizována Hinatou asi by se mi to taky moc nelíbilo, když tak nad tím přemýšlím tak Naruta docela lituju.
"Nech toho! Asi je jasné že je Sakura unavená! Baka!" Zakleje směrem k němu a já si připadám jako střed vesmíru, což hned zmizí potom co si k nám Sasuke přisedne s hrnkem kávy v rukou.
"Nechte toho." Usměju se na ně a Hinata se na mě starostlivě podívá. Stoupnu si od stolu a udělám to samé co Sasuke - udělám si kávu. Doufám že mě aspoň tohle probudí. Jak tak koukám tak Hinata měla pravdu, je mi nějak unaveně. Asi bych měla odpočívat no ale nechce se mi, to je zvláštní, jsem unavená ale odpočívat nepotřebuju, nebo se mi nechce? Nevím ale každopádně se tímhle asi nebudu zabývat. Zaliju prášek vařící vodou a už si to opět rázuju ke stolu, na jazyku mě neustále svrbí otázka na ty dva.
"A kdy jste vlastně přišli?" Neudržím se a vypláznu to na ně.
"No, to budou asi už dvě hodiny a divím se že po Narutovém příchodu s velkým rachotem si se neprobudila." Usmála se na mě nevině.
"Jo to bude moje ocelov spaní." Usměju se...
Hinata se na mě zazubí a mě už nezbývá nic jiného... miluju své přátele, svou rodinu...svého dokonalého manžela... miluju svůj život který se teď objevuje v nejlepším světle, vím že tohle nebude lehké ale doufám že se to společně nějak zvládne... pevně doufám! Ne! Já to vím!! Nechci aby nás něco rozdělilo a už vůbec ne písky času!
KONEC
_________________________________________________
tak? :D
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 nanachan nanachan | Web | 22. ledna 2011 v 15:17 | Reagovat

úžasnéééé!! *3*

2 ♫ Synthia ♫ ♫ Synthia ♫ | Web | 22. ledna 2011 v 16:17 | Reagovat

u mě na blogu je důležité oznámení tak se prosím podívej

3 ♫ Synthia ♫ ♫ Synthia ♫ | Web | 22. ledna 2011 v 17:10 | Reagovat

jasně že tam seš xD

4 Mya-chan Mya-chan | E-mail | Web | 22. ledna 2011 v 17:36 | Reagovat

Kawai :) Akorát škoda, že je konec :(

5 Charley tvé SB Charley tvé SB | Web | 22. ledna 2011 v 18:47 | Reagovat

úžasný....hele a jak se alespoň jmenuje to mimi???????

6 Stiorry Stiorry | Web | 22. ledna 2011 v 20:18 | Reagovat

úžasnej a geniální konec :-D  :-D  :-D  :-D

7 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 22. ledna 2011 v 20:52 | Reagovat

pomoc...ja to asi neprežijem...to je úplne krásna poviedka :-) a pravda...ako sa volá mimi...a budú mať aj ďalšie? ešte jednu časť...prosííím... :-)

8 Stiorry Stiorry | Web | 22. ledna 2011 v 20:55 | Reagovat

taky děkuju :-D

9 marketa251996 marketa251996 | Web | 23. ledna 2011 v 4:13 | Reagovat

Rspekt! Naruto se označí za velkého strejdu :-D  :-D :D  :D  Chcípala jsem :-D

10 Charley tvé SB Charley tvé SB | Web | 23. ledna 2011 v 8:20 | Reagovat

no tak to je vtipné,, ale mohlo by být i pokráčko ne????????????

11 Tarei Tarei | Web | 23. ledna 2011 v 9:04 | Reagovat

[10]: no teoreticky mohlo ale už prostě nemám v hlavě nápad jak by tady tato povídka pokračovala :) a hlavně mám jiné povídky které mi nedají spát :D

12 Yuna Yuna | Web | 23. ledna 2011 v 12:13 | Reagovat

zdravíííím tarei :D:D ako mas?:D

13 Michio Michio | Web | 23. ledna 2011 v 13:12 | Reagovat

arigato :) taky máš hezu dess .. cute :)

14 Yuiko<3 Yuiko<3 | Web | 23. ledna 2011 v 14:06 | Reagovat

krásná povídka a zlaťunkej dess moc se mi líbí ´´´)

15 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 23. ledna 2011 v 19:06 | Reagovat

hehe...škoda, že je už koniec...ale čo už...nevadí :-) ...už sa teším na ďalšie...snáď aj ja budem mať čas napísať ďalšie...v mojej hlave ich je teda hodne, ale ešte to nejako napísať :-D

16 Niigata ♥SBnko♥ Niigata ♥SBnko♥ | Web | 23. ledna 2011 v 19:09 | Reagovat

awojky mne sa zda ze uz sme SB akurat som si ta nezapisla :-)

17 SheeShee zasa šiši :) SheeShee zasa šiši :) | E-mail | Web | 24. ledna 2011 v 15:45 | Reagovat

Obdivujem to, že máš ku každému dielu toľko komentárov XD až mi to nesedí. Taireika, nepíšeš si ich náhodou sama (žartujem, neboj) XD a krátky? Si sa zbláznila? Nebol, na koľko A4 vyšiel? Pretože mne sa zdá že aspoň tak na 3 takže krátke to zaručene nebolo xD A čo hovoria rodičia. Uf, no včera som sa na to pýtala a moja mama :-( Ale ja nechcééém mne je to jedno, prost etam za tebou docupitám xD ale ako, tak to neviem XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama