Světelný běžec a ledová dcera... 10

7. ledna 2011 v 17:05 | Ufonek |  Světlený běžec a ledová dcera
Hurááá, konečně jsem dopsala 10.ku :D :D jste rádi? Já jo :D i když tenhle díl mi připadá takový...divný a moc urychlený :D no posuďte samy :D



Když udělal potřebnou hygienu tak si sám lehl vedle Sakury a blaženě usnul. Ráno když se vzbudil tak Sakura ještě spala i přesto že jí přímo do tváře svítilo ranní slunce. Docela pálilo... Sasuke se posadil a podíval se vedle sebe. Je tak roztomilá...Pomyslel si a vylezl z postele. Protáhl se a ještě jednou se na ni podíval. Poté zašel do koupelny a udělal hygienu. Poté se zase vrátil do pokoje a poté když zjistil že Sakura asi bude ještě dlouho spát tak sešel dolů a udělal si snídani. Vzal si rohlík do pusy a přešel k oknu. Díval se na krajinu která byla ještě stále
tak teplá. Koneckonců za chvíli skončí prázdniny... Pak si usrkl ze slámky od hrníčku ve kterém měl sirup. Zajímalo by ho jak se mají Hinata s Narutem... Když dojedl tak opět vyšel k Sakuře která ještě stále spala. Pohladil ji po tváři a trochu se lekl když otevřela oči. Upřela je na něj a chvíli je na něm nechala a zírala na něj. Poté vyčarovala úsměv který ji Sasuke samozřejmě oplatil. Objal ji a zabořil hlavu do jejího ramena.
Pak se na ni s úsměvem podíval a vstal. Když se na ni podíval tak ještě raději zavřela oči protože se jí nechtělo koukat do těch jeho krásných očí... černočerných nocí.
"Jdu dolů jo? Zatím si udělej co potřebuješ." Zazubil se černovlasý a podíval se na ni, když neotevírala oči tak usoudil že asi ještě bude spát.
To se ale šeredně spletl, jakmile Sasuke odešel dolů do přízemí tak Sakura otevřela oči a zadívala se na strop. Protřela si oči a pak vybruslila z postele která od ní byla krásně vyhřátá. Nezapomněla ji ani ustlat po sobě a začala si to rázovat do sprchy kde ze sebe nechala sklouznout oblečení a rovnou zalezla pod proud studené vody. Když byla tady, v takzvaném teplém světě tak si studenou vodu tím pádem odepřela a tak to musela něčím nahradit. Nechala na sebe dopadat kapky vody. Když vylezla tak na sebe vzala jen osušku a vešla do prosluněného pokoje. Jakmile na ni začlo zářit slunce tak se jen torchu oklepala protože ji to připadlo nezvyklé, byla zvyklá jen na zimu a tohle podnebí ji dá se říct nevyhovovalo. Navlékla na sebe oblečení a poté konečně šla prozkoumávat dosud od ní neprozkoumaný Sasukeho domeček.
Otevřela dveře a tam se jí napohled naskytli schody po kterých se scházelo někam do neznáma. Sakura váhavě položila nohu aby se ujistila že ji tam nečeká žádné nebezpečí a pak v pohodě sešla i další schůdky.
Jakmile sešla dolů tak překonala ještě jedny dveře které vedly do kuchyně kde právě sídlil Sasuke s hrnkem kávy v rukou. Přistoupila k němu a koukla do jeho hnědě zbarveného nápoje.
"Chceš taky?" Zeptal se černooký a nabídl růžovlasé šálek. Ta jen zakroutila hlavou, už od toho zápachu se jí to hnusilo.
"Nene, nelíbí se mi jak to podle tebe voní." Zakroutila hlavou
"Ale prosím tě, ty nevíš co je dobrý." Ušklíbl se na ni Sasuke a napil se. Poté jej položil na stůl a přitáhl si Sakuru k sobě.
"Vím a taky nechápu jak se tady můžeš vyznat..." Zasmála se na něj a dala mu ruce kolem krku.
"No to máš tak, ty jsi tady poprvé víš, lásko." Cvrnkl ji do nosu a ona se uchechtla. Možná má pravdu a možná ne...
Vymotala se z jeho objetí a pohlédla z okna. Foukal tam už studený vítr který pročesával stromy které si šeptali mezi sebou že brzy shodí listí.

"Je tam krásně..." Usmála se Sakura na slunce které už tak jasně nezářilo kvůli tomu že se blížil podzim.
"Chceš se jít projít?" Zeptal se jí a pohladil ji po její chladné paži která byla jak jinak než studená.
"Jo..." Usmála se na něj a vydala se na chodbu, no chtěla tam jít a za pomoci Sasukeho se jí to dokonce i podařilo. Nazula si boty a vydaly se zatím ještě teplou krajinou napříč teplému vzduchu na který Sakura nebyla zvyklá.
"A jak to bude s Akatsuki...?" Zeptala se najednou Sakura protože nemohla uvěřit tomu že by se jich tak snadno zbavili. Ale byl tam přece Gawain...
"Snad nevěříš že by někdo z nich přežil?" Zeptal se a když viděl její výraz tak pokračoval. "To nemyslíš vážně, že ne?" Zeptal se nejistě.
"Sasuke bojím se, nevěřím tomu že by to bylo tak snadné a navíc ten modrák vypadal jako žralok..."
"Ale prosím tě, myslíš si že by tam jen tak vydrželi když se nám pan žralok picl do hlavy?" Zeptal se a s tím ho doprovázel smích.
"Sasuke to není vtipný, může se to stát... vážně." Sklopila hlavu ale Sasuke jí ji hned zase pozvedl. Zadíval se jí hluboko do očí a následně ji krátce ale přesto krásně políbil.
"Nestrachuj se... je to dobrý věř mi." Usmál se na ni a pak odběhl k rybníku a sedl si pod vrbu která tam vyrůstala ze země. Pokynul Sakuře aby přišla k němu a pak si ji stáhl k sobě na klín. Všiml si její nálady a tak usoudil že by asi měli zajít za Narutem a Hinatou. Vzal ji s sebou k Narutovému bytu kde se právě Hinata zabydlovala. Už z dálky bylo slyšet její křik, jak hubuje blonďákovi za nesnesitelný binec a zkažený rámen kterého se pach za pomoci difuze roznesl po celé místnosti. Pak přestal, zřejmě ji Naruto umlčel polibkem. Sakura se pousmála a vstoupila do bytu Naruta hned po Sasukem. Sasuke si pochopitelně držel nos a už se nedivil Hinatě. Sakura ho samozřejmě po chvíli napodobila stejným chvatem. Když to Sasuke dojednal tak společně s Hinatou donutili Naruta uklidnit si a vysprejovat to tady nějakým deodorantem.
Tohle odpoledne si opravdu užili a dokonce i Sakura které dnešní den nezačal zrovna růžově. Když se však se Sasukem vraceli ruku v ruce zpátky k němu tak to na ni zase přišlo (xD). Její úsměv povadl a ona celkově už na pohled vypadala strašně smutná. Když Sasuke došel i s ní domů a zasedl za stůl tak si Sakuru stáhl k sobě na klín a nemohl se nezeptat.
"Saky, co se děje. Celý den si taková nějaká, nejistá, smutná. Je to mnou?" Zeptal se a podíval se na ni starostlivě.
"Jen to ne, kvůli tobě ne, já nevím proč ale asi se mi stýská Sasuke..." Smutně se usmála a pohlédla mu do očí.
"Chápu, věděl jsem že to nepůjde jen tak... tys tam strávila v podstatě svoje
dospívání, ale spolu to překonáme...ne?" Zeptal se a v očích se mu zračila nejistota přesně tak jako jí.
"Já nevím a už vůbec nevím co bude dál Sasuke, asi jen nemůžu uvěřit tomu jak moc si se změnil." Usmála se a pohladila ho po jeho andělské, hedvábné tváři které lemovaly černé vlasy.
"A to je špatně?" Trochu se zamračil ale věděl že ona to nemyslí špatně.
"Ne, naopak, moc tě miluju..." Řekla a jemně ho políbila.
"Aji já tebe." Usmál se na ni a pak ji zatahal za ruku a dotáhl ji až do jeho pokoje. Lehli si a ve společném obětí usnuli.
Jako první se ráno probudila Sakura. Měla takový divný pocit. Něco jako by ji hřálo... Ale to je nemožné s její tělesnou teplotou... Otevřela oči a podívala se na svoji paži na které pražilo slunce. Sáhla si na ni a zjistila že se jí to nezdá, vážně ji pálí. Prudce se postavila a pro jistotu se ujistila že nevzbudila Sasukeho, jak se sama přesvědčila tak ne. Oddechla si a pak se ještě jednou podívala na část její ruky. Bylo to divné, hodně divné... Neměla nic cítit. Měla být studená jako led ale místo toho je rozpálená. Raději si na sebe navlékla normální oblečení a sešla dolů kde si sedla na židli a jen tak čuměla do blba.

"NARUTO!!!" Křičela modrovláska na chudáka modrookého.
"Co je?" Zeptal se a měl co dělat aby se před, takzvaným práskacím strojem, někde urychleně schoval. (
"Řekni mi proč je tady takový bordel?!" Zakřičela na něj a dál se na něj mračila čímž jasně říkala jak moc jí to odpuzuje.
"Protože si ho udělala?" Zeptal se jí nevinně a tohle byla pro Hinatu poslední kapka.
"Ty máš ještě tu drzost mi tohle říct?!" Zakřičela na něj naposledy a její oči změkly. Otočila se, nazula si boty a vyběhla z toho domu kde byl věčně jen binec který jako vždycky provozoval Naruto.
Běžela pryč, do domu Sasukeho kde si jen matně pamatovala kde je protože je byli včera doprovodit. Když však zahla za roh a úspěšně spatřila jeho dům tak ještě více zrychlila. S Narutem nechce strávit už ani minutu. Ani na dveře ťukat nemusela protože Sakura zrovna vycházela z domu. Potřebovala se provětrat, Sasukemu napsala jen papírek který jen zbrkle pohodila na stůl. Bylo jí divně a ještě divněji ji bylo když uviděla Hinatu která jí doslova vletěla do náruče.
"Hinato! Co se proboha děje?" Zeptala se a podívala se jí do uslzených očí.
"Já už tady být nemůžu Sakuro, Naruto je strašnej vůl a..." Nechala to vyznít protože se zadrhla od dalšího výkřiku zoufalství.
"Pojď dovnitř a v klidu mi řekni co se stalo..." Usmála se na ni a chtěla jí zatáhnout dovnitř ale Hinata se vzepřela.
"Pojď se raději projít." Fňukla tiše a Sakura jen přikývla. Cestou jí Hinata všechno do detailu popsala, jaký je Naruto čuně a že s ním nemůže být v jednom bytě. A taky že se kvůli tomu věčně hádají což už překročilo hranici.
"Chápu tě a co chceš teda dě-" Nestihla dohovořit protože uslyšela v křoví nějaké šustění a tak prudce otočila hlavu na stranu.
"Je tam někdo?" Zvolala rozklepaná Hinata protože být v lese a ke všemu sami nebyl moc dobrý nápad.
Uslyšeli jen tiché uchechtnutí ale nebylo tak tiché aby ho nesylšeli. Poté z křoví vyšel pyroman.
"Mysleli jste si že jste se nás zbavili co? To jste ale nevěděli že Kisame je mistr v ohřívání vody." Usmál se blonďáček a pohodil si svou žlutou kštici dozadu aby mu nepadala do očí což mu stejně moc nepomohlo protože zůstala na svém místě.
"Já myslela že ji umí jenom zostudit." Zašklebila se na něj Sakura a ochranářsky si stoupla před Hinatu která byla momentálně oslabená.
"Amatérky, myslíte si že proti nám, samy něco zmůžete? A ke všemu tvá kamarádka asi není boje schopná." Podíval se na růžovlásku které se u zápěstí objevilo ostří které bylo naštěstí ještě v pořádku. Sakura sevřela ruku v pěst čím se ostří ještě více nabrousilo.
"Co si o sobě myslíš?!" Zaječela na něj podobně jak to dělá červenovlasá ale tohle se aspoň dalo poslouchat. Byla naštvaná, rozeběhla se proti němu a chtěla mu zasadit ránu jenomže minula. Nebo neminula by kdyby jí neuhnul a neobjevil se za ní. Sakura to ale čekala a tak jeho útok naštěstí zablokovala. Chvíli se mu nenávistně koukala do očí ale pak se jí u druhé ruky objevila harpuna. Chtěla ho bodnout ale bohužel se zkroutil tak že se tomu zase vyhnul. Přesněji to měl kousek pod rozkrokem. Sakura ji lépe uchopila a vyšvihla ji nahoru. Zase uhnul.
Nezrychlil se přes to co jsme ho neviděli?!
Ptala se sama sebe v duchu Sakura a zběsile se rozhlížela kolem.
"Ani se nehni nebo tvá kamarádka zemře." Zašklebil se a zelenooká se podívala tam odkud slyšela ten hnusný hlas který se jí tak zprotivil. Deidara Hinatě držel kunai pod krkem a Hinata na to reagoala tak že se nervózně krčila kousek od něj.
"Nech ji být! Tohle je jen můj a tvůj souboj! Ji do toho nepleť!" vyprskla na něj ale Deidarovi to bylo zřejmě jedno.
"Hmpf, jakoby mě něco takového někdy zajímalo." Zašklebil se na ni a Sakuře nezbývalo nic jiného než nechat zmizet své zbraně kterými se aspoň částečně bránila.
"Tak je hodná holka." Usmál se na ni blonďák a pomalu k ní i s Hinatou docházel. Pak ale uslyšel velmi známý hlas.
"Oobama Rasengan!" Křičekl blonďák a řítil se obrovskou rychlostí k druhému modrookému. Deidara nestihl tak rychle zareagovat a tak mu s tím Naruto useknul ruku. Deidara jen zaklel něco v Jashinovém slovníku a ještě zamumlal že příště se už tohle nestane, pustil Hinatu a zmizel.
"Hinato! Sakuro! Jste v pořádku?" Doběhl je Naruto a podíval se na zdrcenou Hinatu.
"Já ano ale Hin asi ne." Sakura sklopila hlavu a podepřela Hinatu.
"Co se to tady děje?! Nezabili jsme je náhodou?" Zeptal se jich vykolejeně a upřel modré oči na ně.
"No, taky se nám zdálo." Usmála se nervózně Sakura a její ruka připomínala pěst, ba nepřipomínala, byla... "Sakra!" Zaklela
"No tak Sakuro, vraťme se..." Usmál se na ni Naruto a převzal Hinatu která mezitím usnula.
Sakura jen kývla hlavou a jakmile vyšli z lesíka kde potkaly tak nezvaného hosta tak se s nimi Sakura rozloučila a šla cestou k domu Sasukeho. Připomnělo jí to že ještě neměla snídani ale to jí bylo momentálně úplně putna. Když vešla do domu tak si zula boty a za chvíli došla nahoru do pokoje...
"Ahoj." Usmál se na ni černovlasý a objal ji okolo ramen. Na jeho tváři se objevil zmatený výraz.
"Ahoj, co je?" Zeptala se když se mu podívala do obličeje kde se nacházel nechápavý tvar.
"N-nic, jen... jaktože mě nemrazíš?" Zeptal se a ještě jednou se jí stačil podívat do očí než mu roztřapatila vlasy které mu spadly do tváře.
"Sama nevím, už jen že mě pálilo slunce bylo divné." Usmála se na něj a poté ho políbila na nos.
"A jak si se měla?" Zeptal se jí a sednul si na židli vedle které předtím stál, opřel si ruce o opěradlo a opřel se. Sakura nejdřív nevěděla jestli mu to má říct no ale pak se rozhodla že by to asi měl vědět a tak nabrala dech do plic a spustila...
"Akatsuki nejsou mrtvý." Vybalila to na něj a chvíli si musela počkat na reakci než Sasuke konečně zareagoval.
"Cože?! Ale...jak?" Zeptal se jí nechápavě a nejdív tomu nevěřil. Když se však podíval do jejích jasně zelených, smaragdových očí které vypovídali o jasné pravdě tak konečně vzdal že by to pravda nebyla.
"Zatím nám nic nehrozí a jak si to vůbec zjistila?" Zeptal se a Sakura si sedla vedle něj na postel.
"Přepadli nás, vlastně ani nevím co by se stalo kdyby se tam nedostal nějakým zázrakem Naruto." Usmála se na něj a zachumlala se do pelíšku který každý nazýváme postel. Sasuke se na ni nechápavě podíval.
"Cože? Naruto? Sakuro s kým si tam vůbec byla?" Zeptal se jí a zalezl si za ní.
"No s Hinatou, zase se pohádali s Narutem tak jsem jí chtěla trochu pomoct. No objevil se tam Deidara a pak to začalo. Naštěstí na něj Naruto použil svou techniku a urazil mu ruku takže to bylo v pořádku." Usmála se a pak ucítila jak si Sasuke opřel hlavu o její rameno.
"Měl jsem to být já..." Zamumlal jí do ramene. Sakura ho pohladila po havraních vlasech.
"Nene, je to v pořádku a teď si budeme dávat ještě větší pozor víš." Usmála se a šla zavřít okno které mělo za úkol vyvětrat a když už na ně začalo táhnout tak ho růžovláska prostě musela jít zavřít. Pak se znovu přitulila k Sasukemu a sama od sebe jí klesla víčka, dneska toho na ni bylo moc a tak usnula celkem brzo.
Poslední co cítila bylo jak jí Sasuke obmotává ruku okolo pasu, poté konečně spokojeně usnula.

To ještě však netušila kdy se probere. Podívala se na budík kde zářilo číslo 01:25 a strašně jí třeštila hlava. Vymotala se ze Sasukeho objetí a posadila se. Chytla se za hlavu a snažila se jestli to náhodou nepřejde. Nic se však nestalo. Byla spocená až za ušima a tak se rozhodla že se trochu projde. Navlékla se do oblečení a pro jistotu otevřela okno aby tam proudil alespoň trochu svěží vzduch. Oblékla si Saskeho mikinu a vydala se noční ulicí kterou osvětlovali jenom pouliční lampy a ani to nestačilo aby se pořádně prosvítili. Porozhlédla se kolem a pak si sedla na jednu z pouličních laviček. Opřela si hlavu do dlaní a snažila se odehnat tu příšernou bolest. Nedalo se to ani popsat jak jí neuvěřitelně třeštila. Bylo to jakoby jste si práskali s hlavou do zdi a mnohem hůř.
Držela se za hlavu a myslela si že jí snad pukne.
"Ale, ale, kohopak to tu máme? A proč se tváříš že snad za chvíli umřeš?" Zeptala se nejmenovaná osoba.
"Protože asi umřu..." Řekla bez přemýšlení a bylo jí jedno kdo to je, stejně to už nemělo cenu jestli je to někdo zlý v což nejméně doufala.
"Ty se nebojíš že jsem zlá osoba?" Zeptal se ten v tajemnu noci zahalený člověk. Pročísl si své černočerné vlasy a pohodil si je dozadu. Poté si přisedl k Sakuře na lavičku. Sakura konečně vzhlédla a to co uviděla jí docela šokovalo.
"Neříkej mi..." Nevěřila svým očím ale pak si uvědomila kdo to vlastně je, chtěla vstát a jít pryč ale bolest hlavy jí to nedovolovala.
"Protentokrát ti neublížím, ostatně nedostal jsem příkaz tak proč bych to dělal?" Usmál se na ni a Sakura měla pocit že si s ní dělá srandu. Však jen sklopila hlavu a tupě zírala do země. Itachi?! Co ten tady sakra dělá?! Ksoyaro...
Zaklela v duchu růžovlasá a poté opět upřela jedno oko na Itachiho protože na tom druhém si držela ruku kvůli bolesti hlavy, tudíž nemohla ani vidět.
"Onehdá bych tě ještě bez přemýšlení rozsekal ale teď musím poslouchat Peina a nemůžu dělat nic než co on řekne nebo neřekne." Pokrčil rameny Itachi a opřel si hlavu o opírátko lavičky.
"Itachi, nevěřím vlastním očím že mě jen tak necháš na pokoji." Zakývala hlavou, to však neměla dělat protože se jí zase zatočila hlava.
"Bolí tě hlava?" Zeptal se zčista jasna a Sakura na něj vytřeštila oči.
"J-Jak to víš?" Zeptala se ho nevěřícně a stále na něj civěla jak na nějaké zjevení.
"No, hádám že Pein něco plánuje, možná to bude tím že cítíš jeho frekvenci..." Zapřemýšlel a chytil se za bradu.
"Jeho fre- co?" Zeptala se protože mu značně nerozumněla, no ještě aby jo, nešla jí složitá slova protože je ani nemusela používat.
"Frekvenci, je jako frekvence jeho duše víš. Neříkej mi že tohle nevíš." Zakroutil nad tím jen hlavou a vzal si do rukou trávu protože se nudil.
"Ne, nikdy jsem to nepotřebovala, taky jsem ji nikdy necítila, tak proč zrovna teď?" Zeptala se ho
"No to bych taky rád věděl ale každopádně bych tady s tebou neměl ztrácet čas." Stoupnul si a dal si ruce do kapes.
"No já mám co říkat." Usmála se Sakura a taky se postavila, poté se každý rozešli svým směrem...
Až když Sakura otevírala dveře od domu Sasukeho si teprve uvědomila kdo to vlastně byl a že si s ním neměla jen tak povísat. Sakra... Zaklela v duchu a sundala si čepici. Všimla si že teď už nějak reaguje na teploty a že má normální teplotu jako lidé. Bylo jí to vážně divné ale asi se to tak mělo stát... Možná že ne a možná že jo. Sedla si do kuchyně ke stolu protože se jí nechtělo spát a ta její paličatá, bolavá hlava by jí to ani nedovolila. Jen tak blbě čuměla do blba a nemohla nic dělat, nebo se jí nechtělo? Každopádně když se pořádně probrala tak za okny už jí svítilo do očí jasně bílé světlo které vydávalo ještě zářivější žluté slunce jako Narutovi vlasy.
"Hmm..." Vstala a trochu se zapotácela. Pak zjistila že jí už ani nebolí hlava. Dopotácela se až ke kredenci a namazala si chleba. Na to hodila ještě plátek šunky a pustila se do jídla. Žvýkala jeden kousek za druhým a pořád myslela na Ragnara. Připadalo jí hodně divné že tam teď není. Že není tam kde strávila své dospívání a zažila tolik úžasného na co nikdy nezapomene. A hlavně že už necítí sníh a ani nic jiného. Počkat, jestli ji už nebolí hlava, jak říkal Itachi něco o té frekvenci tak by jí pořád měla bolet. Sakura jen pohodila rukou že to co jí starší Uchiha nakukal do hlavy je zase jenom blbost a nebude se tím zaobírat. Odnesla špinavý talíř do dřezu a umyla ho.
Poté vyšla nahoru do pokoje kde ještě černovlasý vyspával až do bíla. Jak se říká do růžova, tak ona říká do bíla. Sedla si na židli a jen tak se na něho koukala...
Jeho krásně černé havraní vlasy mu padaly do očí a oči které jindy svítili černou barvou jako sama noc teď byli zavřené. Hrudník se mu pravidelně nadzvihoval a zase snižoval pod tím jak dýchal. Na okamžik se mu zamihotali oči pod víčky a hlouběji se nadechl. Jakoby si vydechl před něčím strašným. Sakura se pousmála s opět vydechla teplý vzduch který se ještě před nedávnem nacházel v jejím dýchacím ústrojí.
Sasuke se pomrvil a potom se otočil na bok, byl otočený od ní zády. Sakura si tedy stoupla a za chvíli klečela u jeho postele dívajíc se mu do tváře. Všimla si jak má ruku nataženou naproti ní. Přes tvář jí opět přelétl úsměv a poté své smaragdy také na okamžik zavřela. Hned je ale otevřela aby viděla opět jen a jen na něj. Po nějakém čase konečně Sasukeho něco vzbudilo a Sakuře se naskytl pohled do jeho jedinečných nocí.
"Ahoj..." Pozdravil ji s úsměvem a ten se mu ještě víc rozšířil poté co ho políbila.
"Ahoj... spíš teď nějak dlouho ne? Dneska je poslední den prázdnin, víš to?" Zeptala se ho a Sasuke vyvalil oči.
"No jo, já jsem na to úplně zapomněl,mě se do školy ták nechce." Povzdychl si a stáhl Sakuru k sobě tak že na něm seděla a on se musel dívat nahoru aby jí viděl do očí.
"Hm, to máš blbý, mě nikdo nevidí, takže to mám vyřešený." Zazubila se, pohodila si vlasy dozadu aby jí nepadaly do očí.
"Jo? A co když budeš viděna?" Nadzdvihl jedno ze svých tenkých, černých obočí nahoru tak až mu to pokřivilo jeho rovné čelo.
"To se nestane." Usmála se a vstala z něj. Namířila si to ke dveřím kde následně zastavila. Otočila se na něj a jen se na něj koukala.
"Tak vstaneš a nebo co?" Zeptala se ho a ukázala své bílé zuby.
"No, asi si vyberu "a nebo co", tak co máš v nabídce ,nebo co'" Usmál se na ní protože věděl že tohle ji určitě vytočí.
"Heej! Ty seš blb! To nebá být nabídka." Zaxichtila se a přešla znovu k posteli.
"No vždyť já vím, miluju tě." Podíval se jí do očí a tvářil se tak vážně jak si jen Sakura dokázala představit.
"Netvař se na mě tak, si strašně vážnej, nemám to ráda." Zamračila se na něj a pak jí to Sasuke oplatil.
"Hele nechybělo tam náhodou něco?" zeptal se jí celkem nepřítomně a pak se jí podíval do středu jejích očí.
"Ne? Jako co?" Zeptala se a na tváři se jí objevil škádlící úšklebek. Sasuke se konečně vyhrabal z postele a chytil Sakuru.
"Že ti trvalo než si se z toho pelechu dostal." Zašklebila se. Obmotal jí ruce kolem pasu a přitiskl si ji na svou hruď.
"Mmmmm...hádám že ty si raní ptáček co?" Zeptal se a políbil jí na nos a následně na čelo.
"No, abych ti řekla pravdu ano jsem. Ostatně stihla jsem se projít a najíst se." Usmála se.
"Šikulka..." Začal jí líbat na krku a poté se jí podíval do očí. Zase zvážněl.
"Proč se na mě pořád tak díváš?" Zeptala se ho a on jen zakroutil hlavou.
"Ale nemám vysvětlení. Snad jen že máš ty nejkrásnější oči které jsem kdy viděl."
"Mmm...já si to nemyslím." Zadívala se do strany a on jí nasměroval hlavu tak aby se mu dívala jen do očí.

"Ale já ano, tak to bude navždy, navždy tě budu mít rád." Usmál se a políbil jí. Přejel jím jazykem přes rty a ona pochopila, pootevřela ústa a on jí tam vnikl jazykem... Líbali by se ještě dál kdyby někdo nezazvonil. Takový ten nechutně známý zvuk kdy zvonek vydává "crrrrr" které je pro uši doslova horrror který ale naši hrdinové museli zvládnout. Odpojili se od sebe i když Sasuke s velkým odporem ale nakonec stejně otevřel dveře do...
______________________________________________________
POsuďte :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Akemi Akemi | Web | 7. ledna 2011 v 17:44 | Reagovat

Mně tam pokulhává ta stránka.

2 Akemi Akemi | Web | 7. ledna 2011 v 18:01 | Reagovat

Když dáš komentáře tak ta stránka poskočí a je mezi tím velká mezera a já chci a by to bylo ozáhlaví kousek a aby to bylo aj normálně,když se na tu stránku přijde.

3 ♫ Synthia ♫ ♫ Synthia ♫ | Web | 7. ledna 2011 v 18:30 | Reagovat

neboj obíhat nejspíš budu jen na blog nic dávat nebudu ;-)  :-|

4 kajis kajis | Web | 7. ledna 2011 v 19:09 | Reagovat

to heslo sem ti poslala.

5 Mya-chan Mya-chan | E-mail | Web | 7. ledna 2011 v 19:47 | Reagovat

Kwáááásný :) Jo a hezkej "opět" Design xD A víš co nechápu? Když v povídkách, nebo i ANIME jsou ty lidi průhledný, neviditelný tak že když si obléknou něco jiného, tak stejně nejsou vidět xD Mno prostě.... to oblečení by mělo pro ostatní létat ne? xD Kravina že jo.... mno nic... pokráčko.... :D

6 kajis kajis | Web | 7. ledna 2011 v 19:56 | Reagovat

je strašně kawaiizníí týjo přes co děláte dessy?blbá otázka mno xD

7 kajis kajis | Web | 7. ledna 2011 v 20:06 | Reagovat

prosím a ještě takovou vypatlanou otázku kolikátku photoshop????

8 kajis kajis | Web | 7. ledna 2011 v 20:08 | Reagovat

jj mno tak já si tu 4 stáhnu a když tak budu zkoušet ;)

9 kajis kajis | Web | 7. ledna 2011 v 20:17 | Reagovat

;) :D :)XDD

10 kajisiny-animepovidky kajisiny-animepovidky | 7. ledna 2011 v 20:33 | Reagovat

tu 4 nemůžu najít

11 kajis kajis | Web | 7. ledna 2011 v 20:33 | Reagovat

pardon za přezdívku

12 Yuiko<3 Yuiko<3 | Web | 7. ledna 2011 v 21:33 | Reagovat

dlouhý ale krásný těším se na pokráčko

13 Stiorry Stiorry | Web | 9. ledna 2011 v 18:55 | Reagovat

suprrrrrrrrr díl :-D  :-D  :-D  :-D

14 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 14. ledna 2011 v 22:57 | Reagovat

jeeeee...super poviedka...teším sa na pokračko :-) :-) :-)

15 marketa251996 marketa251996 | Web | 15. ledna 2011 v 10:13 | Reagovat

Prostě: D-O-K-O-N-A-L-É :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama