close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Bez podpisu...

7. dubna 2011 v 15:23 | Ufonek |  Něco z mé duše...
Opět krátká povídka... téma : bolest xD jak jinak :D :D tak si užijte! :-)



V okamžicích kdy je člověk úplně na dně tak má sto chutí všechny poslat do prdele a nepárat se s tím. Všechnu mu je jedno i kdyby toho třeba později litoval a to jenom z jednoho prostého důvodu - vztek a samota...Cítí se neuvěřitelně osaměle jako by mu nikdo nechtěl pomoct. Jakoby se celý svět obrátil proti němu. Jakoby ho nikdo neměl rád. Jakoby se mu všichni odcizovali a čím dál víc vzdalovali. Jako by mu byli všichni úplně cizí. Jakoby se o něj nikdo nechtěl postarat až docílí k tomu, že dostane vztek sám na sebe. Bůhví kvůli čemu se tak cítí ale jedno je jasné. Někdo ho zranil. Někdo si s ním jenom pohrával. Někdo mu sebral oblíbenou hračku. Někdo mu zlomil už tak dost bolavé srdce. Někdo se s ním pohádal. Za chvíli nastane ta chvíli kdy si začnete dávat vinu sami sobě. Nakonec začnete toho člověka více a více omlouvat za to co se stalo protože jste ho měli rádi. Protože k němu něco cítíte, ať už lásku, ať je jakákoli nebo třeba jen kamarádství... Nejdřív si myslíte že jste silní a že to unesete ale pak když jste v té chvíli úplně sami a všichni se na vás koukají opovrživě tak je to trochu horší. Pak vůči nátlaku té osoby která vám je blízká stejně ustoupíte a propadnete panice a hlavně pláči. Nemůžete to zastavit, takový je prostě život a takový jste hlavně vy! Každý má v sobě tu silnou stránku ale každý má taky v sobě tu stránku na které je naprosto slabý a nedokáže to vydržet. Ten bolestný jev kdy se vám z očí řinou slzy o rozměru hrachu a nemůžou přestat téct protože vám někdo tak strašně ublížil. A proč to tak bolí? Protože jste toho kdo vám to způsobil měli rádi a teď si uděláte tohle. Tak strašně moc to bolí... Nejraději byste se vyřvali ale raději tišíte své emoce do polštářenebo jen tak tišíte kvůli sobě ale i proto aby o tom nevěděli jiní. Aby nevěděli o tom jak strašně trpíte. Jak moc vás to bolí. Nechcete tím zatěžovat i druhé. Nechcete házet své problémy na jejich hlavu... Máte pocit jakoby jste na světě byli sami. Když vám ještě ten člověk nadá do sobců je to o to horší když si vlastně začnete uvědomovat že má vlastně pravdu. Že vlastně takový opravdu jste. Že má vlastně úplnou pravdu a jen jste si mysleli že ji nemá že jste jiní a správní, ale to je jen špatná myšlenka vytvořená vaším mozkem, rozumem a vnímáním. Podle zarudlých očí se pozná jak jste plakali a všichni to začnou řešit. O to horší je to pak si při každé otázce typu "co se ti stalo" nebo "co se děje" vždy vzpomenete co se ten den stalo a jste z toho zase na měkko a smutnější, v hlavě máte nadávky na nejmenovanou osobu která vás tolik zranila a těch slov je milion, nespočet. Nespočet krutých slov na účet osoby kterou jste si svým neomaleným chováním znepřátelili. Přejete si toho člověka zavraždit, přejete si ho nenávidět. Ale nikdy se vám to nepovede protože ji máte i přes to co se stalo tak moc rádi, že vás třeba vychovala nebo jste s ní byli celí svůj život a najednou ji ztratíte. Najednou už tak dlouho tkaná nit která vás spojuje se přetrhne. Někdo udělal nůžkami šmik a už není... Je roztržená.. . Nechcete se hádat ale když to nejde tak je to o to hloupější... Když vám ke všemu tomu neštěstí ten člověk řekne a dá jasně najevo že ho jen využíváte a že vy mu nevyhovíte když on vám pokaždé vyhověl nebo na něj úplně kašlete i když on vás pokaždé pozve ven nebo někam vyrazit, přivodí to ještě větší příval slz a ještě větší máte chuť si natřískat. Máte nutkání neustále vypouštět potůčky slané vody a máte touhy to vykřičet do celého světa a je vám jedno že to všichni uslyší. Nakonec přejdete k činnosti která vás nutí vydechnout a na tu osobu alespoň na chvíli úplně zapomenout. Nutí vás odreagovat a přijít na jiné myšlenky i když to se stává jen málokdy tak to není ojedinělý případ. Ale když si třeba děláte domácí úkoly a když pohlédnete na učebnici o kterou jste se s oným člověkem třeba přetahovali je to zase tady. Rozpálí vás oči a přes slzy ani nevidíte. Svíráte v rukou svou nejoblíbenější věc a pláčete. Tak mohutně že už je vám naprosto ukradené že to všichni vaši blízcí ať už je to rodina nebo kamarádi vidí... Je vám do breku a nejenom to. Jste naprosto v hajzlu. Protože teď už je pozdě na omluvu. Trápení je snad to nejhorší na světě co může být. Tak kde je ta láska která má tady v tomto světě panovat? Ta která má být silnější než nenávist? Která má být krásná a nemají se ukazovat její ošklivé stránky jako právě teď. Je jen jedna možnost. Buď se vy musíte pochlapit (pokud ovšem nejste žena tam je to trochu komplikovanější) a omluvit se vy nebo to ten druhý udělá prostě dřív a nenechá vás trápit se příliš dlouho. Není tak sobecký jak kupříkladu nazval vás a má vás třeba i stejně rád. Je to jen podle toho jaký je ten člověk. Co když ale on věří vám a čeká až se ozvete vy? Najednou máte pocit že je to ještě zpropadenější.. sen je sen, probudíš se a je den! Nejraději byste se z tohohle hrozného snu probudili ale najednou zjistíte že je to skutečnost a přepadne vás stejný pocit jako mě. Mám pocit jakobych sem vůbec nezapadla. Jakobych byla jen malí trpaslíček kterému se dějí jen samé strašné věci. Který pořád trpí pro druhé. Který má všechny rád. Který se už nikdy nezmění a bude mít věčně úsměv na rtech - to však jenom před těmi kteří se k němu chovají dobře. Ale i pro toho kdo mi tak ublížil vždy bude sloužit můj úsměv. Nevím kdy se mi to přestane všechno dít ale já pevně doufám že to někdy skončí... Že někdy budu opravdu šťastná.. že každý jednou bude opravdu šťastný... však já si počkám!!!
_________________________________________________________________________________________
Tak co? :-)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Gabrielle Beatrice Bone Michaelis van Dorcell Gabrielle Beatrice Bone Michaelis van Dorcell | Web | 7. dubna 2011 v 15:43 | Reagovat

pekná je *-*

2 bety ,Betušik-san bety ,Betušik-san | Web | 7. dubna 2011 v 17:36 | Reagovat

Krasa ^^ ta posledna veta , je dokonale ukoncenie ^^

3 marketa251996 marketa251996 | Web | 8. dubna 2011 v 6:18 | Reagovat

To bylo nádherné... :) :)

4 Stanush Stanush | Web | 8. dubna 2011 v 17:32 | Reagovat

tarei.. uzasne :) spisovatelka nasA! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama