White horse

22. dubna 2011 v 21:20 | Ufonek |  Něco z mé duše...
Ahoj mojí milý čítatelové xD Dlouho jsem se neozvala co? No ale to nevadí (doufám xDD) teď se hlásím s jednorázovkou! No.. chtěla jsem napsat další díl Doteky Noci ale když jsem uslyšela jednu písničku tak jsem musela psát a vzniklo z toho tohle... tak doufám že se bude líbit :-) btw trošku jsem poupravila dess ^^




Řekni mi... co pro tebe vlastně znamenám? Máš mě rád? Miluješ mě? Už si ničím nemůžu být zcela jistá... Chtěla bych toho vážně hodně... Asi... že? Nevím ale jsem jenom obyčejná holka, která je svá, chce být svá. Nechce být jedna ze sady a proto je tak divná, tak zvláštní. Ale tohle není pohádka, tohle je tvrdá realita. Pravda bolí, bolí!! Chci být svá, napořád... nevím co si o tobě mám myslet. Ale vždy to budeš ty co mě dokáže tak uklidnit, tolik zchladit hlavu a jenom díky tobě být šťastná. Závidím každému kdo je momentálně teď ve tvé blízkosti. Protože tebe miluju! Tebe mám ze všech nejvíc ráda. Tebe mi nebe seslalo jako anděla který přiletěl z nebe. Někdo říká že jsi zlobivý jako čertík. Možná že se mu z části podobáš. Ale vždy to budeš ty! Vždy, i když... nevím... nechápu...nechci chápat... nechci nic vědět... nechci... Ale přece jenom by se tady možná něco našlo. Ty jsi totiž naprosto úžasný človíček i když třeba nechceš aby se o tebe ostatní starali a měli tě rádi. Stejně jako nechceš aby na tobě někomu záleželo. To neovlivníš, to neovlivníš, nijak to nezapříčiníš protože kde komu se třeba prohrabeš až do jádra srdce a vždy tam budeš! Teda, aspoň u mě to tak je, nevím jak u ostatních. Ale u mě to tak bude. Vždycky, i když třeba nebudeš chtít a budeš říkat ať jdu pryč! Třeba ať mě pošleš do určitých míst, mě to bude jedno protože já tady vždycky budu, pro tebe! A chci tady pro tebe být... protože tebe miluju... protože tebe chci! Ty jsi jako nějaký zázrak který mi pomáhá žít můj sen. Ten který je tak svůj? Nevím jak to mám nazvat. Zamilovala jsem si tě, ptáš se proč? Tak to sama nevím.. jó kdybych to věděla tak pořád nehledám odpovědi. A vlastně už teď raději nehledám protože vím že bych nenašla odpověď. Vždycky budu žít v nevědění, jenom v letmém zapomnění. Ale tak je to asi správně. Protože kdyby lidé zjistili na toto odpověď tak by všechno bylo úplně jiné. Lidé by mohli řídit sami sebe a vždy by se řídili tím jedním...Že se nemůžou zamilovat. Láska je nečekaná a přijde vždy v tu nejnevhodnější chvíli. Ale tak to už bylo, je a bude. A i kdyby, no a co? Už ani nevím co to do té klávesnice vlastně ťukám. Možná se potřebuju jenom vypsat a nebo vyřídit. I když po dnešku asi ne... Vím že to nedává smysl, no a co? Vadí to někomu? Tak to nečtěte... Já jsem jenom malí človíček který by chtěl alespoň trošku lásky. Trošku něhy... Chci toho opravdu tak moc? Pomáhá mi pouštět si smutné písničky i když chci být konečně šťastná? Žít v zapomnění... pronikavé rány strachu... tóny klavíru... ohlušující ticho. Nevím ani co mám psát, spíš se jen nudím a potřebuju ji zahnat. Potřebuju zabít nudu a to jde jedině psaním, grafikou, kámošmi. Jít s nimi ven a odreagovat se. Chápu to, říká se že když na někoho intenzivně myslíte ale opravdu hodně moc, že uslyší v hlavě vaše volání. Ale když já na tebe myslím každý den, když se probudím myslím na tebe, když jdu spát myslím na tebe, když jsem někde venku myslím na tebe, když jsem všude tak na tebe myslím! Aji ve snech na tebe myslím, o tobě se mi zdají sny. Divoké ale i klidné. Krásné, jemné ale i akční a vzrušující! Tvoje jméno mám vyryté do srdce, vyryté na duši. Jsi můj princ. Nevím ale na tobě bych se dokázala rozplývat celý den. Na tvých očích, na tvých vlasech, na tobě celém. Protože...protože! A proč ne? Už několik lidí se mě ptalo co se mi na tobě tak líbí. Co na tobě vidím. Nikdy jsem neodpověděla. Pak jsem nad tím začala více hloubat, proč nikdy neodpovím? Nakonec jsem došla k závěru že to nevím, já to opravdu nevím!!! Možná proto že se láska nedá vysvětlit. Je pravda že jsem v tom až po uši. Je pravda že nemám šanci ani si sama odpovědět. Taky ani žádnou nechci, vím jedno - že tě miluju a to mi stačí. Ani nevím jak bych pokračovala, snad jen...nechci se bát, nechci se strachovat že tě ztratím protože všechno jednou končí. Upřímně, bojím se toho a nechci to. Ale stejně mě neokradeš o jedno, o vzpomínky které vždy budu mít. Budu mít fotky s tebou. Protože s tebou jsem toho zažila opravdu hodně. S tebou jsem si připadala vždycky v bezpečí. S tebou jsem vždy byla šťastná. A pořád šťastná jsem. Říká se to snadno ale těžko se to koná. Spojuje nás společná třída. A všechno kolem toho. Bez tebe jsem nic, bez tebe jsem nikdo. I když občas říkáš hnusná slova a náladu máš na zabití, stejně jsi to pořád ty. Ty kterého mám nejvíc ráda. Ty bez kterého bych nepřežila. Možná by stačila jediná odpověď... Máš mě vůbec rád? Protože... Zajímalo by mě co si o mě vlastně myslíš...co mě všechno při písničce nenapadne. Jsem opravdu hodně tupá... přesně tak jako úhel. Je mi to ale jedno...Je mi všechno fuk... všechno... až na jednu...věc...ne! Nejsi věc... si člověk který mi naprosto změnil život. K lepšímu, k hezčímu. K tomu všemu co teď prožívám. I v tuhle chvíli na tebe myslím, jak bych nemohla když o tobě tady básním? Samé otazníky na konci věty, já už nechci víc otázek, chci odpovědi... chci... a další otázka se mi zrodila v hlavě. Chci toho tak moc? Ach bože... já už na to nemám, já už to nezvládám... Taky jak mám zvládnout pocity které mnou cloumají každým dnem? Dál a dál... den po dni.. které se někdy vlečou a jindy utečou a vždy když jdu spát tak si říkám už jdu zase spát a zítra se zase probudím, udělám tohle a tohle a půjdu pryč. Vždy to tak je a vždy to tak bude. Každý den za dnem podle tohoto postupuji. Ale vždy mi ten den zpestříš ty. A tím je ten den naprosto úžasný. Vždy se na tebe totiž těším... Už asi nemám zmiňovat proč... Protože tě miluju...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kata-chan Kata-chan | Web | 22. dubna 2011 v 21:42 | Reagovat

Gomene Tarei,ten desing nebude. S těma postavama se mi to prostě nedaří...:)

2 Naruta-chan Naruta-chan | E-mail | Web | 22. dubna 2011 v 22:37 | Reagovat

krásne...neviem pochopiť, ako niekto dokáže písať tak moc precítene...moc sa mi to páči... :-)  :-)  :-)

3 marketa251996 marketa251996 | Web | 23. dubna 2011 v 21:03 | Reagovat

[2]: Jo, je to nehorázně, krásně procítěné :-)  8-)

4 rukiichi rukiichi | Web | 24. dubna 2011 v 19:16 | Reagovat

Krásná povídka.. :-)  :-)

5 Saky Saky | Web | 30. dubna 2011 v 16:31 | Reagovat

kokos... ja nemam slov to bolo riadne kráááásne :) tiež nechápem ako môže niekto písať tak precítene :) počúvala som pri tom Avril Lavigne Nobody is Home a bolo to nádherné.. naozaj :D proste krása :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama