Doteky noci...7. kapitola

19. května 2011 v 18:02 | Ufonek |  Doteky noci
A máme tu číslo 7! No jo když mám tolik času tak můžu psát jak chci. Noha se zlepšila takže jsem ráda. Ale mamka mi možná zatrhne jak Vídeň tak soustředění na které jsem se tolik těšila :( ale doufám že se mi to zpraví a já tam pojedu s plnou Polní!! XDDDDDDDDDD tak příjemné čtení :)) tohle je divná kapitola ale co :D snad se bude líbit :D Jinak tahle část se mi psala dost blbě protože jsem musela být na noteboocích, no co, nemůžu hejbat s nohou a musím ležet XD




PS: nevím jestli se vám bude zprávně zobrazovat kurziva T^T ale doufám že jo prootože mě se to ukazuje jakože tam vůbec není T^T

"V pohodě." Odpověděl jí na to.
"Hele pojdme si už něco vybrat, mám hlad a navíc už se nebudeme tak tlačit."
"Jo to je dobrý nápad.." Usmál se na Sakuru Naruto a Sakura už tam aji s Narutem stáli.
"No tak tmavovlásci? Kde se loudáte?" Zeptala se jich Sakura a Hinata se Sasukem si jenom povzdychli jak někdo kdo je tak "chytrý" může být tak blbý...


U jídla:
"Sasuke, proč vlastně nemáš nějakou holku?" Zeptal se ho zdenadání Naruto.
"A proč bych jako měl mít?" Zeptal se trochu namíchnutě.
"NO tak já nevím protože jsi, můžeš mít jakoukoliv holku na kterou si ukážeš." Rozmlouval mu to.
"Každou ne." S tím svěsil hlavu.
"Ale prosím tě, každá tě chce." Přidala se k Narutovi aji Hinata."
"Každá ne." Zopakoval. "Už se na tohle téma nehodlám bavit." Rozhodl se a svoje jídlo odnesl k pultu, no teda zbytek jídla.
"Nevíte proč je tak vytočený?" Zeptal se Naruto.
"Víš Naruto, Sasuke je taky normální člověk…" Zapojila se už do rozhovoru Sakura a šla odnést svůj čistě vybílený talíř.
"A Sakura taky, hele nemaj oni něco spolu?" Zeptal se podezíravě Naruto.
"Naruto, Sak a Sasuke jo? To je vyloučený." Usmála se na něj a raději pak stočila hlavu k jídlu, cítila se nesvá když byla sama s Narutem.
"Díky…" Zašeptal jí někdo za zády a Sakura se bleskově otočila.
"Co za co?" Zeptala se černovláska a to už spolu kráčeli po chodbě.
"Za to že jsi se mne zastala, Naruto nic nechápe, je to debil." Z jeho úst se vydral další vzdech.
"Ale prosím tě, někdy si to taky říkám ale je to kamarád… mám ho ráda ale máš pravdu, nic nechápe." Pousmála se.
"Jo…" Suchá odpověď ale stejně účinná, u pokoje se rozloučili a Sasu si vyšlapal ještě o patro výš. Sakura se rozhodla že dnes večer zase půjde koukat na hvězdy. Ale nejdřív si užije trénink!

"Saky, jsi naštvaná?" zeptala se jí Hinata když spolu už převlečené kráčely ven.
"Ne. Jenom mi to přišlo pro něj nefér."
"Chápu ale teď už je to v pohodě ne?"
"Jasně." Řekla a nastavila jí pěst aby ona mohla vrazit do ní tu svou. Tak to u nich prostě chodilo.
Trénink proběhl v klidu. Nikomu se nic nestalo ani si nikdo nedělal z někoho srandu. Až na jednu osobu. Tou osobou byla Karin, protože ona by si nikdy neodpustila neudělat si srandu z našeho milého, pana učitele Kakashiho.
"Kakashi, vy máte dneska ale sexy trencle, jste téměř až šukézní." Oznámila mu.
"Karin, myslím že tohle znát asi nepotřebuju." Odpověděl jí suše a Karin na něj jen mrkla. Zbytek tréninku byl bez újmy.
Večer se Sakura opět vypravila sledovat hvězdy. Nějak podvědomě doufala že by tam mohl zabloudit aji onen černovlasý. Bohužel když tam přišla nikdo tam nebyl. Nikdo neseděl na trávě pokryté večerní rosou. Nikdo nepřišel uslyšet cvrčky cvrčící v trávě. Jen ona, sama, samotinká. Pevně sevřela pěst a lehla si na záda. Vrcholek kopce jí podepíral hlavu a jenom se zadívala na nebe poseté tisíci hvězdami. Teď byla atmosféra vážně hustá. Podepírala si hlavu rukama protože jinak by to měla nepohodlnější. Teď by se mohla dotýkat noci. Teď by to bylo ono, jenom by teď neměla být tak smutná ale měla by být šťastná z toho že tady vůbec je. Že může vidět, ale někdo jí do toho života chybí. Po tváři ji sklouzla slza. Někdo koho by měla skutečně ráda. Někoho se srdcem kdo by jineměl jenom na to jedno. Její vlasy barvy růže se rozhodili po trávě. Občas jí zastudila travička pod tělem ale to byla jen maličká chybička na téhle dokonalé noci. Natáhla před sebe ruku a-
"Ty brečíš?" Něco nebo někdo jí zaclonil výhled na tu překrásnou oblohu s zářivými hvězdami.Pohotově zareagovala a protřela si oči.
"Ne…" Fňukla.
"To vidím, už zas jsi tady? Vrátila ses do špatných vzpomínek?" Jeho hlas byl vstřícný, milý… A hlavně hodný, byl to on, Sasuke.
"Něco takového, no jo jsem zas tady, jenom tady mám totiž možnost se dotknout noci…" Usmála se na něj a mu tak prapodivně zajiskřilo v očích.
"Dotknout noci?Kdyby to šlo."
"Jde to, jen se do toho musíš dostat." Odpověděla mu a zavřela své dva zelené smaragdy…
"To jak jsi tady měla nataženou tu ruku, bylo ono? Vyrušil jsem tě?" Zeptal se a hned mu byl naskytnut pohled do těch nejzelenějších očí jaké kdy viděl.
"Ani ne…" Pousmála se, otočila rukou a hned se kolem nich prohnal vítr, její podstata pracovala na plné obrátky. "Sasuke?"
"Hm?" Odpověděl jí.
"Můžu se tě na něco zeptat?"
"No ptej se." Pokrčil rameny protože mu to bylo celkem fuk.
"Víš, jak jsme u tebe s HInatou šmejdily, tak jsem objevila zřejmě na tvém stole kresbu. Bylo to oko, to oko bylo zelené…" Na krátkou dobu se odmlčela po tom co viděla jak Sasuke vytřeštil oči.
"A Hinata, říkala že ho kreslil spíš Naruto protože se prý podobalo tomu mému…" Zase ta dlouhá pomlka. Sasuke jenom sklopil hlavu.
"Víš, ještě nikdy jsem neviděl nikoho kdo by měl hezčí zelené oči než ty…" Vzal do rukou její tvář a zadíval se jí hluboko do těch očí. "Kdo by je měl zářivější a odvážlivější…často těm tvým očím říkám smaragdy, snad není ani možné aby se smaragd dal tímto identifikovat. Ale ještě nikdy jsem nikoho neviděl kdo by měl růžové vlasy. Z počátku jsem si myslel že si hraješ na panenku Barbie a po čase ti ta barva začne odrůstat a ukáže se barva tvých pravých vlasů. Myslel jsem si že si barvíš obočí. Ale nic takového se nestalo tak jsme všichni museli uznat že tvoje vlasy jsou pravé." Začal v druhé ruce žmoulat pramen jejích růžových vlasů.
"Tehdy mi Naruto řekl že tě miluje. A tehdy se mi zhroutil svět. Musel jsem se hodně přemáhat abych si zachoval chladnou hlavu protože jsem nedávno zjistil, že tě taky miluju…Chtěl jsem to zamluvit a snažil jsem si namlouvat že to tak není ale poté co jsi se ke mně natáhla a mě začlo rychle tepat srdce jsem pochopil…Pochopil jsem že ty jsi momentálně nejdůležitější člověk mého života. Teď jsem ve svém životě na nic důležitějšího nešahal. Nikdy, to ti přísahám. Myslel jsem si že láska je jenom dětská hra, ale tak to není. A kdybys mi možná dala šanci tak bych byl ten nejšťastnější člověk na světě…" Odmlčel se a pak se odhodlal k činu který mu změnil život. Tu mezeru mezi jejich rty prostě zrušil. Jenom tak se otřel o ty její a hned se pak ale vzdálil. Podíval se jí do očí a ona se až potom hluboce nadechla. Musel jí dát chvíli aby tohle všechno pobrala. Na chvíli si myslela že snad bude mít amok. Pak se mu hluboce podívala do očí a to co tam viděla jí dělalo ještě víc zničenou.
"Sasuke, já…já už dál nemůžu," Po tváři jí stekla slza. Slza která byla tolik procítěná. Z jednoho procenta tvořena vodou a z devadesáti devíti procent tvořena city. "Tohle snad ani není pravda, já jsem se nikoho neprosila aby mu na mě záleželo!"
"To neovlivníš."
"Ale můžu to zapříčinit, sakra Sasuke co mi to tady vykládáš?! Že po tom všem pošťuchování, předhánění a hádajícím se období mě tady máš nadevšechno nejradši? Ale chápeš…že já…já tě nemiluju.." To poslední sice zašeptala ale Sasukemu se zdálo jakoby to snad vykřičela do celého světa. Poraženě sklopil hlavu…
"Víš, já jsem si myslel že mě máš taky ráda.. že bys mi třeba pomohla žít svůj sen… ale jak to vypadá nebyl by nikdo kdo by mě miloval a koho bych miloval já." Hořce se usmál.
"Sasuke…"
"Ne už neříkej nic, já raději odejdu…" Usmál se, vstal a vážně odešel. Sakura nechápala jak někdo jako je on může mít rád právě ji. Jak někdo jako je on může snad milovat právě ji?! Vždyť ještě nedávno se ze srdce nenáviděli a teď ji ze srdce miluje?! Tohle vážně nemohla pochopit. Jen tam tak seděla v trávě a po tvářích se jí začaly valit slzy velké jako hrachy. Litovala toho že někdy přestoupila na tuhle školu, litovala toho že mu tak pomotala hlavu, že vůbec se s ním seznámila, že ji vůbec našel když měla něco s nohou, že se to všechno tak špatně vyvinulo. Že je všechno v háji. Že Sasuke je ten který jí má možná radši než Naruto. Že… Že… Toho by bylo víc. Kam ale šel Sasu? Doufá že šel na pokoj a když ne tak…
"KSOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!" Zakřičela do černé noci. Teď toho měla opravdu dost, co si o sobě vůbec myslí?! Že to na ni může jen tak vybalit?! Tak to teda ne! To se jí netýká, kurva to jí musí všichni tak milovat. Zvlášť Sasuke o kterém si myslela že by mohl být fajn kámoš, jakože je ale tohle je prostě moc, proč jí musel říct že ji miluje??? Proč to musel udělat? Proč se to stalo? Stěží se postavila na pochroumané a zmačkané končetiny které ji pod návalem svalu prokřupaly. Křupla si ještě klouby na rukách a to bylo vše co v této chvíli dělala. Odkráčela mokrou travičkou k budově kam následně zalezla. Musela něco udělat, musela najít Sasukeho. Všechny její myšlenky směřovaly směr Sasuke. Co si ten zasranej Uchiha o sobě sakra myslí?! Tohle mi dělat nebude, tohle ne… Klela v duchu a otevřela hnědé, ošoupané dveře pokryté jejich jmény do Sasukeho pokoje. Když zjistila že se tam nenachází pustila kovovou, postříbřenou kliku a vydechla. Po tváři jí znovu sjela slza. Zavřela dveře tak aby se Naruto neprobudil a vedle nich se poskládala na zem. Vzala hlavu do dlaní a plakala. Plakala tak moc až málem vykřikla. Položila si hlavu mezi kolena. Bála se, ne o sebe ale o Sasukeho. Že si něco udělá, i když kdo by si něco udělal zrovna kvůli ní?! Kvůli té bezcenné nicce jako je ona? Neměla mu to říkat tak jak mu to řekla, měla být ohleduplnější, přece jenom ,jak sama řekla, Sasuke je taky člověk. Sasuke má taky city i když si o něm dřív myslela že je to jen kostka ledu. Nakonec se rozhodla něco udělat, kam by tak Sasuke mohl zamířit? Rozhodla se podívat ještě na to místo kde spolu pozorovali hvězdy. Nevěděla proč ale zase cítila to podivné pnutí. Zase jí tam něco táhlo jakoby jí to říkalo že tam bude. Tentokrát se nemýlila, teda, ani teď se nemýlila. Ležel tam jen tak na zádech. Jeho hříšně uhrančivé černé oči zavřené a jeho hrudník se pravidelně nadzvedával pod návalem vzduchu. Bylo to…byl to krásný pohled, teď vypadal jako anděl s černými křídly. Obvykle by ho někdo přiřadil spíš k démonovi nebo jiné havěti ale ona věděla že je anděl, anděl ohnivé podstaty. Přisedla si k němu, oči jí už dávno vyschly. Pousmála se. Vlastně kdyby s ním něco měla tak by jí ho kdekdo záviděl. Někoho tak krsného, hodného a… jak to říct… někoho kdo by ji měl rád? O Narutovi nikdy takhle neuvažovala protože Naruto je pro ni jako zakázané ovoce. Proč? Protože on ji má sice rád ale zdá se jí že né ze srdce, nejspíš jenom prahne po jejím vzhledu. Řekla by. A navíc by zranila Hinatu, kdežto Uchiha… pohladila ho po jeho andělské tváři. On je jiný než ostatní ale přitom tak stejný… Když přejela rukou po jeho obličeji nahmatala něco jako… Voda? Problesklo jí hlavou. On kvůli ní plakal? Kvůli ní? Je pravda že když mu řekla to co mu řekla že už se mu leskly oči ale že by brečel to by jí nikdy nenapadlo. Aji někdo jako on dokáže brečet? Aji někdo jako on může brečet? Vždycky si myslela že kluci to tolik neprožívají. Na nic důležitějšího jsem v životě nešahal… Probleskla jí hlavou věta kterou jí tak před půlhodinou řekl. Takže on jí má asi vážně rád, asi není jenom ta opuštěná. Pousmála se, že by ji měl vážně někdo rád? Žeby nebyla nikdo? To je blbost…Smála se svojí naivitě.
Přála by si aby se jí naskytl pohled do těch nejčernějších očí jaké kdy viděla…Jakoby jí to vyslyšelo a on poslušně otevřel oči…Sakura zatajila dech aby si jí nevšiml, přece jenom seděla od něj kousek dál a když ho pohladila tak se musela natáhnout. On však otočil hlavu přímo na ni!!!
"Sakuro?" Zeptal se a oči se mu znovu zalily slzami. Raději sklopil hlavu a koukal se do neznáma.
"Sasuke, já…omlouvám se."
"Nemáš se za co omlouvat, nemám jak ovlivnit tvé city…já bych se měl omluvit že jsem to na tebe tak vyvalil."
"Ne, omlouvám se ti za všechno co jsem ti řekla, bylo to moc hr. Měla jsem ti to říct shovívavěji. Omlouvám se…"
"Řekl jsem ti že se nemáš za co omlouvat." Opravil ji trochu příkřeji. Znovu jí po tváři stekla ta neposlušná voda. Musela svou hlavu znovu dát do dlaní aby utišila vzlyky.
"Sakuro? Proč brečíš?!" Bleskově se posadil. "Řekni mi to! Bolí tě něco?"
"Bolí mě srdce…" Zašeptala a on to naštěstí neslyšel. Bolelo jí z toho že vidí kamaráda jak se kvůli ní trápí. Ucítila jak jí silné paže objaly.
"Šššš. To bude dobré.." Víc ji sevřel. Cítila jak blaženě nasál její vůni.
"Nebude, Sasuke… tys brečel viď?" Vykulil oči, to naštěstí neviděla.
"J-jak to víš?"
"Setřela jsem ti slzy z tváře… nechci aby ses kvůli mně trápil slyšíš.. já nechci! Sasuke, co mám dělat…" Fňukala.
"Hlavně přestaň bulet, ničí mě to víš." Pohladil jí po tváři čímž jí setřel nadbytečné slzy. Ona tedy poslušně přestala. Poté se Sasuke usmál.
"Saky, miluju tě." Silněji ji objal. "Nikdy jsem nechtěl abys to věděla ale už to nešlo, když ses mě zeptala na to oko, už to nešlo zadržet…"
"Takže kdybych se tě na něj nezeptala tak…"
"Bych ti to nejspíš neřekl…" Pokrčil rameny a pustil ji. "Nejraději bych tě umiloval k smrti." Zazubil se. A ona se ho trošku lekla.
"Myslel jsem to obrazně." Usmál se.
"A co teď bude?" zeptala se protože si nebyla jistá jaký je teď mezi nimi vztah.
"Jestli nebudeš chtít něco víc tak se nic neodvážím…" Hořce se usmál.
"Dobře."
"Ale přece jenom…nechceš mi dát šanci?" Zeptal se s nadějí v hlase.
"Sasuke… myslím že by to bylo k ničemu a já bych tě jenom více ztrácela a ublížila bych ti."
"Ale třeba bys-"
"Už nic neříkej."
"Dobře, promiň." Zvedl se a nastavil jí ruku. "Půjdeme?" Zeptal se a ona jenom kývla, chytila se jeho teplé ruky a cítila jak je rád. Po zbytek cesty si její ruku nechal ve své. Byla noc, zhruba půlnoc.
"Dobrou noc." Popřála mu a on jí to oplatil úsměvem a opět si vyšlapal cestu do dalšího poschodí aby mohl taky ulehnout do postele. Zbytek noci však nespal a to z jednoho prostého důvodu. Ne že by trpěl nespavostí ale v hlavě mu pořád běhala Sakura. Nevěděl proč ale musel na ní furt myslet. Dobře tak to že nevěděl si jenom namlouval, kecal! Věděl to moc dobře. Protože ji miloval a když někoho milujete nemůžete na toho dotyčného přestat myslet.
A to je jenom pravda. Sasuke si prihrábl své černé vlasy. Dneska už stejně nebude spát. A tak vyšel na balkon a z balkonu pozoroval hvězdičky. Pamatoval si první chvíli kdy ji spatřil. To sem přiskočila když měli s Narutem problémy protože Sasuke jim málem podpálil koberec. Kdyby tenkrát Sakura nezavolala Hinatu tak by jim ten koberec asi vážně shořel. Pamatoval si tu chvíli kdy jim učitel oznámil že do jejich Elity nastoupí dvě nové žákyně. To byl ještě posedlý kouřem sukničkáře. Jo vážně, spal s Karin a od té doby si ona myslela že by mezi nimi mohlo vzniknout něco víc.
"Ach jo." Z jeho úst se dostal vzdech. On snad nikdy nebude šťastný. Jak rád by věřil že jednou bude Sakura jeho a jen jeho a že nikdo mu ji nebude brát ale tomu lze jen snadno uvěřit protože Naruto se jí jen tak určitě nevzdá. Koukl se na jeho spolubydlíka který si to vychrupoval s otevřenou pusou z které se mu valili sliny. Je nechutnej… Pomyslel si Sasu a raději si taky zalezl pod peřinu. Zavřel oči a nechal se doprovázet krásnými představami v podobě Sakury. Ona jmenovaná mezitím ležela v posteli se zavřenýma očima a co chvíli je musela otevřít protože ji pronásledovali nepříjemné představy. Bylo jí to hodně nepříjemné a tak měla oči raději otevřené. Zapřemýšlela nad oným černovláskem. Hned ty představy bylůi veselejší, nevěděla proč ale najednou litovala že nemá jeho číslo. On by ji jistě pochmurných myšlenek zbavil. To jí vlastně přivedlo na to že od té doby co tady je ještě nevzala do rukou mobil. Svůj stříbrně-modrý Sony Ericsson vytáhla ze šuplíku a koukla na zprávy. 2 nové zprávy. Hned se pustila do první… Ahoj Saky, nemůžu na tebe přestat myslet. Tvůj Naruto… í Tohle jí psal před dvouma týdnama. Zakoulela očima. Čau Sak, zítra si s váma zase sednem aji se Sasukem na obědě jo? Your Naruto. Tohle jí otrávilo ještě víc, bylo to dokonce před týdnem! Nejvíc jí štvala ta přirážka "tvůj Naruto" bože jak jí to štvalo, jak jí to štvalo. Nechtěla uvěřit tomu že za celou dobu co je tady nenapsal nikdo ze známých ani z rodiny. No jo rodiče ani nemohli když je nemá. Ale tohle jí bylo celkem jedno. Vzala do rukou svůj mobíleček jak mu s oblibou říkala, ale to ovšem jenom když nezlobil, zato když se nechtěl spustit tak mu dokázala nadávat klidně dvě hodiny. Odhodlala se teda k zoufalému činu. To s těmi hodnotami bylo trochu odvěci ale co. Vzala tedy do ruky svůj vynález a začla vyťukávat smsku.
Ahoj Sasori! Dlouho ses mi neozval a tak jsem si říkala že když se nechceš ozvat ty mě že bych se třeba mohla ozvat já tobě co? Noo to mi bylo jasný ale raději než bych se tady tak trapně vykecávala tak přejdu rovnou k věci co říkáš? No vlastně já žádnou vážnou věc probírat nechci jenom se tě chci zeptat jak se máš? Co pořád děláš? Vzpomněla jsem si že ses dal taky na dráhu magického volejbalu. Za koho že to hraješ? To jsem se nějak nedoslechla. Jak ti to tam jde? Já jsem přestoupila z Tokia do Konohy a řeknu ti že je to tady parádní, mají to tady všechno lepší atd. Takže co ty? Sakura :-)) Tak to by bylo.. Pomyslela si a měla dobrý pocit z odvedené práce. Mrkla na hodinky a zjistila že je skoro třičtvrtě na dvě. Stejně už neusne tak co! Vrásky na čele jí to dělat nebude. To možná ne ale kruhy pod očima ano! Odpovědělo jí její vnitřní já. Podivila se když jí mobil zavrněl ještě než ho stihla dát zpátky na noční stolek. Jméno odesílatele svítilo jménem Sasori.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charley Charley | Web | 19. května 2011 v 19:58 | Reagovat

už se těším na další díl...je to úžasnééééé

2 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 19. května 2011 v 21:20 | Reagovat

no nádhera...ale vážne...táto poviedka sa mi moc začala páčiť...hehe...ale chudáčik Sasuke...ale ľutovať ho nebudem, pretože viem, že oni aj tak budú spolu...že? :-x  :-x  :-x waaa! to sú nervy...rýchlo pokračko :-D  :-D  :-D

3 marketa251996 marketa251996 | Web | 20. května 2011 v 4:37 | Reagovat

Krásný díl :-) Já bych Naruta na jejím místě odstřelila atomovkou :-D Ale Sasukeho teď nehorázně lituju! :-x :-D

4 rukiichi rukiichi | Web | 20. května 2011 v 10:45 | Reagovat

Úžasný díl..Je to tam velice zajimavé... :-) A tahle povídka se mě líbí čím dál tím víc... :-) Už se těším na další pokračování.. :-)

5 sisa357 sisa357 | 20. května 2011 v 13:06 | Reagovat

su8per uz sa tesim co povie sasori

6 Elly Elly | 20. května 2011 v 14:49 | Reagovat

Nádherný jsem zvědavá na Sasoriho :-D

7 Washio =^^= Washio =^^= | E-mail | Web | 20. května 2011 v 15:01 | Reagovat

Prej Kravina... Kde si to vzala? Diť je to Super! Akorád se mi teda nelíbí, že Sakura Sasukeho nechce xD Ale snad je dohromady dáš xD
Teď je na řadě moje životní věta xD "DALŠÍÍÍÍÍÍ!!!!" xD A žádný, že ti to bude trvat dlouho! :-D

8 betusik-chan betusik-chan | Web | 20. května 2011 v 17:55 | Reagovat

take veci sa mi teraz dost tazko citaju ... ale aj tak to bolo famozne :D a tesim sa na pokracko ^^

9 Barunka^^ Barunka^^ | 20. května 2011 v 22:14 | Reagovat

Achjo, ty píšeš tak..mm jednoduše dokonale! :DDD achjo, a už chci další díl, honem :P.

10 Hope Hope | 11. června 2011 v 19:41 | Reagovat

super bomba ;-)

11 Cassie Cassie | Web | 17. června 2011 v 19:51 | Reagovat

Ahoj, mě si nevšímej jenom budu zase otravovat xD
Povídka je obsahově velmi zajímavá, formátování máš rozhodně správné, ale bacha na tiskový chyby, nejsem žádný svatoušek, ale radši si je rychle opravím.
Moc se mi líbí že si Sakura nehodlá přiznat lásku k Sasukemu, je to potom takové že "Ne, ne a ne!" a potom z toho bude "ANO!", ale tvoje povídka je velmi zajímavá. Nejen že jsem byla odhodlaná dva dny číst ty dlouhé, pro mě velmi uspokojující, kapitoly, ale dokonce jsi mě donutila napsat něco ve smyslu "Okamžitě napiš další díl, nebo sem přijede sanitka." nechtěla jsem sem psát tyhle komentáře, ale kvalitní dílo vždy ocením, jen tak dál!

12 Camelia Camelia | Web | 30. července 2012 v 18:25 | Reagovat

Tak šukézní, jo? No LOL XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama