Už jsem si myslel že náš oční kontakt potrvá věčně ale Hinata do ní pošťuchla s něčím co jsem neslyšel. To mě docela namíchlo a raději jsem pil ze své sklenky s brčkem v půlce zkrouceným. Nevěděl jsem proč ale pořád jsem měl nutkání se na ni dívat. Trochu více jsem mezi zuby stiskl namodralé cosi díky čemuž jsem sál to pití po kterém se věčně stávám nenormálním.
Nevěděl jsem proč ale vždy když jsem byl s ní tak jsem se musel smát, na ni. Byla něco co já jsem ještě neznal. Byla tak…pěkná. Ještě nikdy jsem neviděl někoho takového. I když její růžové vlasy jsou poněkud výstřední. Najednou jsem měl chuť ji popíchnout.
"Ty tvoje vlasy jsou pravý?" Dobře, vyzněla z to ho otázka.
"Jo a co jako?" Ohradila se a prohrábla se ve svých růžových vlasech. Dokonce i obočí má růžové. Kdybych ji viděl poprvé řekl bych že je obarvená Barbie. Ale ona není. Vlastně dneska ráno jsem ji viděl poprvé. Když do mě narazila. Absolutně jsem nemohl její tvář vyhnat z hlavy. A teď je to ještě horší protože jí mám před sebou.
Najednou jsem dostal strašnou chuť se jí dotýkat ale díky bohu, umím se ovládat.
"Ach jo…" Vydralo se mi z úst hlasité povzdychnutí a nebyl by to Naruto kdyby do mě nezačal dloubat.
"Co je Sasuke? Snad se ti to tady nepřestalo líbit?" Ukázal na halu a já jsem věděl že mu chci vybít zuby. Ovšem jsem se jenom odebral pryč … před zrcadlo. Nevím ale měl jsem zase chuť si zatancovat.
Nejdříve jenom tak lehce, pomalu ale pak rychle. Přidával jsem na tempu a čím dál víc jsem se potil ale to mi vážně nevadilo. Komu by to vadilo, že? Najednou jsem zaregistroval bouchací pytel. Nedávalo mi smysl proč by se měl v hale nacházet ? To jsem však ještě nevěřil že to z a okamžik poznám…
"Sasuke?" zeptala se mě a já jsem pochopil že mluví asi na mne.
"No?" Zeptal jsem se a pohladil jsem ji.
"C-co to děláš?" Vykoktala ze seba a vytrhla mi svou ruku. Najednou jsem se probral z toho opojení kterým mě její ruka zdržovala.
"Nic." Uvědomil jsem si vážnost situace. "Já…neuvědomil jsem se." Pohlédl jsem jinam a ona se uchechtla.
"Co je?" Vyjel jsem na ni a ona se ulekla.
"Ale níc. Jenom jsem doposud měla za to že jsi normální ale právě jsi to vyvrátil." Přestala se smát a podívala se mi zpříma do očí.
"Pche!" Odfrknul jsem si a ona se rozesmála. A já s ní, její smích se mi najednou zdál jako rajská hudba. Bylo to… divné… Ale pořád jsem měl pocit že, no to je jedno. Bylo mi divně. Jak pod návalem LSD. Najednou se postavila a utíkala pryč. Cítil jsem se opuštěný a tak jsem ji následoval.
"Hinato, ani jsem si neuvědomila kolik je hodin. Musím jít pryč!" Spěchala…
"To tu jako nepřespíš?" Zeptala se vlídně a já jsem se plácl do čela. Ovšem ona na ni upřela smuné oči.
"Nemůžu.." Povzdychla si.
"Proč? Vždyť na tebe doma nikdo nečeká." Tak tomu jsem se podivil.
"Já vím…ale.. to je jedno. Já pádím, mějte se všichni." Ani se na mě ne podívala. Taky jsem mrknul na hodiny a tak se činilo deset.
Hinata usoudila že už bychom se měli ubytovat. Tak jsme roztahali spacáky a ulehli.
Do noci jsme si ještě povídali. Když už se neozval ani Naruto tak už jsme všichni měli za to abychom spali. Ale já nemohl. Pořád jsem musel myslet na tu sympatickou růžovlásku. Na její oči, ústa.. na ni celou!!! Nechápal jsem a tak jsem se šel koukat z okna. Nemohl jsem prostě spát…
Marně jsem čekal na ráno. Bylo to tak děsně dlouhý ale nakonec všichni vstali a udělali jsme si snídani v podobě toustů. Chroupal jsem a chroupal..
"Sasuke, je ti něco? Nějak nemluvíš." Přiložil mi Naruto ruku na čelo. Já jsem ho jenom chňapl a sundal tu jeho protivnou ruku a upřel na něj jeden ze svých vražedných pohledů.
"Je zamilovanej, nechte ho." Když jsem tohle uslyšel od Hinaty tak jsem doslova vyplivl sousto na chudáka blonďáka.
"Vidíte, já to říkala." Trhla rameny, dolila si kávu a všichni se pobaveně smály. Na můj účet!
"Prej…" Odfrkl jsem si a všichni z toho měli strašnou srandu. Když jsem čekal že přijde ráno pekelně jsem se sekl. Přišla až na oběd a já myslel že to snad už nevydržím. Když přišla hodila po mě jeden z úsměvů které umí jen ona.
Až jednou byla chvíle kdy byli všichni v hale a jenom ona a já jsme tu zůstali.
"Saky?" Oslovil jsem ji a ona se na mě otočila. "Chtěl bych ti něco říct." Díval jsem se jí zpříma do očí.
"Jo?" Ani se na mě nepodívala jen si dál míchala kafe a já jsem se rozhodl učinit ten osudný krok, buď teď anebo nikdy. Objal jsem ji zezadu a políbil jí na krk. Cítil jsem jak jí projel mráz po zádech. Více jsem se k ní přitiskl.
"Miluju tě." Hlesnul jsem a ona se na mě otočila. Když jsem se jí podíval do očí tak je měla vytřeštěné a nevěřícně na mě hleděla.
"Říkám pravdu." Pokrčil jsem rameny a chtěl jsem se zase jít vycpat ale ona mě zadržela.
"Počkej ještě…" Řekla tak tiše že jsem ji málem neslyšel. Přitočil jsem se tedy zpátky k ní a pozvedl jí bradu. Snažil jsem se něco vyčíst z jejích očí ale jakoby mě tam nechtěla pustit. Zase uhla.
"Ach jo…" Povzdychl jsem si a odstoupil od ní několik kroků.
"Ne počkej… já… taky tě miluju…" Když jsem se na ni otočil, hlavu nastavenou naproti mým očím. Po tvářích se jí valili slzy ale usmívala se…
"Šššš, neplakej…" Když jsem to dořekl tak jsem se nenasytně vrhnul na její rty. Nejdřív jsem jí jenom tak jakoby ochutnal ale pak jsem do toho vložil vše.
"Miluji tě." Vydechl jsem a ona se na mě usmála.
"Já říkala že jsi zamilovanej!" Chechtala se ze dveří Hinata a všichni za ní se smáli.
"Jo, ale šťastně." Pak jsem ji vzal okolo pasu a ještě jednou jí sladce políbil…


















Coooool Crazzy....ale zas nic ecchi ani hentai
jdu teda na to Yaoi, jinak fajn povídka
