Ai...IX. část

18. září 2011 v 23:59 | Ufonek |  Ai
Tak a je tu další část, co vy na to? :-)













"Nechte... mě..." Mluvila zmateně když mu, díky bohu konečně, došel dech.
"Sakuro, prosím tě miláčku.. nechci aby to bylo takhle.. já vůbec jsem o tom nevěděl. To až včera mi to slavnostně oznámila, já nemohl vůbec spát, myslela jsem na tebe celou noc, i když přes ten Karinin ječák se stejně nedalo spát.A tušil že se stane něco takového, ale prosím neopouštěj mě." Zasténal a zabořil hlavu do jejího trička.
Sakura chvíli nebyla schopná slova. Jen tak nečinně a nevědomky si pohrávala s jeho uhlově černými vlasy ale pak se vzchopila.
"A k čemu mi to je že jste kvůli mě celou noc nespal kdy už to stejně nemůžete vrátit a pochybuji že by si zrovna trenérka Karin nechala váš výplod odebrat." Mluvila nakvašeně a zlost se v ní jen rozlévala ale ještě to nepostoupilo do všech důležitých bodů v těle. Ale hlavní ránu utrpělo srdce ale když to řekl tak se tak nějak zvláštně nadnesla nad situaci a už jí nebylo tolik do breku jako před chvílí. Ovšem že si to u ní ale nevyžehlil!
"Sasuke, takhle to vážně nejde. Mě miluješ, ale s ní žiješ, mě líbáš ale ona čeká tvoje dítě. Já jsem jen obyčejná školačka, ona už je dospělá žena se kterou můžeš mít plnohodnotný život. Je pro tebe lepší volbou než já. Jen ti přidělávám do života starosti a..."
"Ne-" chtěl něco říct k vyvrácení jejích slov ale položila mu prst na ústa.
"Už jsem ti říkala že nemáme budoucnost. Není nám souzeno být spolu. Proto prosím, zapomeň na mě, bude to tak lepší..." políbila ho na čelo a začala se zvedat. On ji ale zastavil uchopením za ruku.
"Takhle to chceš?" zeptal se vyčítavě "Takhle chceš aby to zkončilo? To o mě nebudeš ani bojovat?" v tu chvíli si neuvědomil absurdnost slov které vypustil z úst.
"Já bych...cože? Já...COŽE?" usykávala věty.
"Já že bych o tebe měla bojovat? Co? Mám to předem prohraný!" Zasípala.
"Předem to nikdy nevíš..." Tajemně zašeptal když bral její hlavu do dlaní.
"Ale já to vím protože já na to nemám o tebe bojovat víš! Už tak mi chce Karin zpřerazit hlavu!" Zakřičela na něj ale on to nebral na vědomí. Jen slastně přivřel víčka když byl blízko u její maličké hlavinky.
"Tíško, maličká..." Zašeptal a konečně jí políbil na ty nejsladší rty.
Ještě chvilku si vychutnávala jejich společné souznění, mozek jí ale připoměl v jaké situaci se teď nachází. Karin sice nenávidí ale nemůže odloudit otce od rodiny, připravit dítě o tatínka. A navíc ani nechce aby se Sasuke dozvěděl o její nemoci. Jen by ho to zbytečné trápilo, zbytečně by se užíral. A to ona nechce, není sobecká a raději bude trpět sama než aby trpěli ti druzí...počkala až on sám ukončí polibek, pak mu dlouze pohlédla do očí a zašeptala jedno krátké, smutné...
"Sbohem..." chvíli za ní jen otupěle koukal, když se ale vzamatoval, přemohl ho vztek. Tohle bylo pro jeho mužskou ješitnost příliš.
"Ty děvko, to si myslíš že si se mnou můžeš takhle zahrávat? Dal jsem ti srdce a ty...ty ho odmítáš? Už tě nechci nikdy, NIKDY vidět!" křičel za ní. Ona pár slov zaslechla a to ji donutilo zrychlovat, až se rozběhla pryč, rozběhla se...domů? Ani teď sama nevěděla kde je její domov. On tam ještě chvíli stál a tupě koukal před sebe. Zatínal pěsti, žilamy mu koloval vztek. Praštil do zdi, silně až opadala omítka. Pak opět nasadil kamennou tvář a vydal se do auta. Tam už na něj čekala Karin. Přijal její políbení a šlápl na plyn.
Nejdřív jel s plnou parádou, smýkal ulicemi rychlostí jakou snad ještě nejel a i když na něj Karin ječela ať zpomalí tak on ji dokonale odignoroval. Až když z něj pomalu opadávala zlost tak zpomalil a měl se aji k tomu aby se párkrát podíval na nerušené ulice za okny. Bylo to tu tak klidné, jakoby chcípl pes.
Poté se z jeho úst vydral dlouhý povzdech.
"Co se děje Sasí?" Okamžitě vystartovala rudovlásčina zvědavost.
"Nic Karin." Odpověděl a do mysli se mu opět vkradla jeho maličká jak jí s oblibou říkal. To co na ní zakřičel.. začínalo ho to mrzet. Přál si aby tato slova nikdy z jeho sprostých úst nevypustil. Muselo jí to určitě ranit, už jenom když si představil jak třeba kvůli němu právě teď pláče, bodlo ho u srdce. Měl sto chutí to otočit a jít ji hledat ale co by na to řekla Karin? Raději takového dumání nechal a konečně zaparkoval před jejich domem...
Běžela ulicemi, slzy jí zasychali na tvářích. K otci se jí nechtělo, k matce taky ne. Oba by si na ní jen vylévali svůj stres z práce a bědovali by nad tím jak má lehký život a oni musí dřít. Nic nevěděli, nic. A ona neměla v plánu jim to říkat. Došla ale nakonec k otci domů, naházela do tašky svoje nejdůležitější přenosné věci a rozbila svoji kasičku. Nebylo to typické prasátko, byla to nádherná veliká porcelánová třešeň i se stopkou. Dostala ji jako malá a přísahala, že ji nikdy nerozbije nebude-li to nezbytně nutné. Shrábla všechny drobné do sáčku a s cestoví taškou přes rameno vyrazila do města. S dopisem na rozloučenou se neobtěžovala...to, že zmizela zijstí zhruba až tak za měsíc. Prvně se vydala na poštu a nechala si drobné vyplatit v bankovkách. Potom zamířila do nejlevnější ubytovny v Konoze. Vzala si pokoj s malou koupelnou, pronájem jí vydrží na dva týdny dopředu. Musí utnout školu a najít si nějakou brigádu. Prvně ale musela něco udělat...
Vzala do ruky čislo a vytočila ´perverzní trenér´.

"Ohohohooooooooo!" Zaznělo jí do mobilu. "U telefonu Jiraya-sama!" Zacinkal znovu.
"Sama?!" Zděsila se. "Tady Sakura." Odkašlala si. Slyšela jak se na druhé straně drátu někdo očividně zhrozil a až pak se odhodlal k odpovědi.
"Jo tak. Ahoj Sakuro, co potřebuješ v tak pozdní dobu?" Zeptal se jí mile a dělal jakoby to předtím nikdy neřekl.
"No víte, láska k volejbalu mi sice zůstane ale už ho nechci dělat závodně. Stačí mi když si někde občas zaplácáme s kamarády, rodinou a to je tak vše." Kývla i když jí nemohl vidět a to pro ní bylo jen dobré protože drtila zuby k sobě aby přes ně nebyl slyšet nářek který by tak ráda propustila protože teď musela být hvězda v klamárství. Po tvářích jí sklouzlo pár slz protože to co říkala absolutně nebyla pravda. Bolela jí ta slova která mu musela říct. Nikdy si to takhle nepředstavovala. Málem se zardousila když znovu uslyšela jeho shovívavý hlas…
"Počkej kočko, jak to myslíš?" jeho oblíbené oslovení "Můžu říct trenérovi Sasukemu že tě nemá brát na zápasy, trénovat můžeš normálně, to není problém a..."
"Děkuji Jiyrayo ale já to myslela tak že končím, končím s volejbalem jako takovým. Omlouvám se ale na tréningy už chodit nebudu. Už na to nemám čas a" dalo jí to strašnou práci protlačit tyto slova mezi rty "a navíc kvůli zdravotním problémům bohužel nemůžu sportovat."
"Sakuro co je ti? Jestli máš bebíčko, přijď ke mě, já ti ho pofoukám a.." začal laškovně, rozeznala v jeho hlase pobavení. Snažil se ji rozveselit.
"Vy to nechápete! Mám rakovinu!" zakřičela zbrkle do sluchátka ale hned si uvědomila co udělala za chybu. Prořekla se. Dřív než telefon pípla ozývalo se ještě.
"Proboha Sakuro? Co se stalo? Co se t-" a telefon ohluchl. Mrštila s ním přes celou místnost a on se nakřápl o zeď. Sesunula se po zdi, zabořila tvář do ne příliš čistého polštáře a plakala...

Sasuke mezitím bojoval se smýšenými pocity. Jeda jeho část mu doporučovala Sakuru nenávidět, druhá ale by za ní hned vyrazila a prosila ji o odpustění. Převaloval se v posteli z boku na bok, nic ale myšlenky neodehnalo. Je ráno, Karin už je vzhůru. Dnes mají jít na ultrazvuk. Ani se mu tam moc nechtělo, tušil že bude mít rudovláska zase špatnou náladu, protože jí došel její oblíbený lak na nehty.
Znovu se mu vyloudilo z úst jen ten ledabylí vzdech a konečně se doploužil ke stolu kde měl nachystanou snídani. Všiml si že už po něm Karin tak často nic nechtěla, jen celá zářila. Zřejmě z toho že ho má teď jen pro sebe.
"Co je k snídani?" Zeptal se a Karin před něj položila jeho nejoblíbenější zeleninu - tudíž rajská jablka.
"Rajčata?" Nadzdvihl jedno obočí a vzal jedno do rukou. Hltavě se zakousl a spořádal. Jak rád by byl kdyby mu tu snídani dělala ona. Zatřepal hlavou aby vyhnal tyto myšlenky z hlavy ale nic mu nepomáhalo. A tak tedy snědl ještě ten žvanec k tomu co mu milostivá připravila a mohlo se vyrazit do ordinace.

Cestu mu ukrátila jeho oblíbená skupina Metallica doprovázená jejími best songy.
"Těšíš se tak jako já?" Zeptala se a podívala se do jeho sklíčeé tváře. Vždyť i slepej by poznal že mu do radosti moc není!
"Jo těším Karin." Odpověděl znuděně a dál si pobrukoval písničku.
Červenovlasá očividně byla s odpovědí spokojená si zase opřela hlavu do opěrátka když tu musela Sasukemu něco vypnout.
"Nechceš tam dát něco co méně řve?" Zeptala se a Sasuke přehodil o písničku dopředu s názvem ,Mama Said' jak mu tady tyto tóny připomínali Sakuru...

To už ale vstupovali za brány toho osudného místa kde se určitě dozví jak je to velké a určitě se na něj podívají! No jo na takové ňunátko by se každý těšil, Sasukemu však do těšingu ještě hodně zbývalo.
"Musíš pořád vzdychat?" Osopila se na něj když už čekali v nechvalně známé místnosti - čekárně.
"Tak promiň ale blbě se mi dejchá!" Odvětil a Karin raději zmlkla protože už si je sestřička ,celá v bílém až na růžky její prsní kapsy které byli modré, pozvala k sobě.
"Pojďte dál..." vttoupili do ordinace provoněné štiplavou dezinfekcí. Za stolem seděla doktorka tmavé kůže a odstínem vlasů podobným jako Karin.
"Ahój ty naše těhulko!" pozdravila rudovlásku doktorka s cedulkou ´Tayuya Shinigami´ "Tak tohle je tatínek? Řeknu ti holka, pěknej kus!" a zamrkala na Sasukeho zpod dlouhých řas. On si jen znechuceně odfrkl a ztočil pohled jinam. "Páni, je nějakej nevrlej!" laškovala dál "Pojď a lehni si sem mamino."
Karin ochotně přistoupila, udělalla co jí doktorka řekla (jen tak mimochodem, Tayuya byla Karinina sestřenice) a vyhrnula si tričko. Tayuya jí břicho pomazala průsvitným gelem a přiložila váleček. Na obrazovce se začala oběvovat podivná šedá hmota...ošetřující vytřeštila své měděně zbarvené oči a kmitala rukou rychleji. V místnosti bylo hrobové ticho.
"Tak nám toho prcka konečně ukažte!" naštval se černovlásek.
"Karin..." vydechla druhá rudovláska šokovaně "ono tam nic není..."
"C-cože?!" Vykoktala zmateně a prudce sebou trhla tak do sedu že málem vyhodila náčiní.
"Pozor...třeba je to technická chyba." Snažila se jí uklidnit ale Karin už měla barvu kůže přesně tak jako její vlasy.
"COŽE?!" Zaječela, shrnula si tričko a okamžitě vystartovala na nohy. Když se podívala na obrazovku myslela že jí snad popadne amok.
"Ale jak? Vždyť pořád zvracím... nemůže to být přece žádná choroba že ne?" Do očí se jí dostali slzy.
"Ne no tak, neboj se." Usmála se na ní přívětivě. "Zkusím vyměnit stroj." Ještě jednou se usmála ale sama tomu moc nevěřila. Sasukemu se tak nějak zvláštně dostalo uvolnení. Okamžitě si oddechl ale jen tak aby to plačící červenovláska nezpozorovala a sám dělal jakože je z toho velice smutný i když opak byl pravdou. Když doktorka vyměnila nádobíčko tak to zkusili teda znova. Namazala, přiložila a zase nic...
"Musím tě zklamat ale asi žádné mimčo nebude." smutně se na ní podívala.
"Ale jakto?" Brečela dál a po tvářích jí klouzali slané slzy.
"Netuším." přemýšlela přičemž pravou ruku měla přiloženou tak chytrácky na bradě.
"Já to říkám, je to nemoc!!!" Zakřičela zoufale.
"Ne nemoc to není, uklidni se. Nemáš žádné přízraky ničeho tak tě prosím o klid!" Karin chtěla být klidná ale nedařilo se jí to i když křečovitě svírala Sasukeho pravačku.
Tomu už došli nervy.
"Karin sklidni se!" křikl na ni "No tak nejsi těhotná. No a? Svět se přece nezhroutí! Ale mám štěstí, už mě k tobě nic nepoutá...seru na vás, já jdu domů!" (jestli znátepár pařmenů tak je to z toho ;D)
"Ne Sasuke...počkej..." on se zastavil a otočil.
"Ikdyž by mě teda zajímalo proč ses jako těhotná chovala? Paní doktorko, podáte mi vysvětlení? Nebo diplom máte jen kvůli svému strýčkovi?" narážel na Karinina otce.
"Pane Uchiho jestli by vás to zajímalo vysvětlení tu je. Jedná se o hysterické těhotenství. Tělo napodobuje příznaky a psychika je o tom naprosto přesvědčená. Chcete-li více informací, najděte si to v googlu, já už tu s vámi nechci ztrácet čas. Běžte, oba dva." sestřička jim podržela dveře a vyšli z ordinace.
"Tak a máme to. Teď jsou pryč...Karin je mi z tebe špatně, mezi námi je konec!" křikl a otočil se. Nebral na vědomí nějaké ty přihlížející.
"Ale Sasuke počkej...co...co...univerzita? Jestli odejdeš tak tě vyhodí a-"
"A co, chcípnu žalem? Nemyslím si...a navíc známky mám dobrý i bez tvího fotra tak bych řekl že to i dokončím bez tvý ´pomoci´. A navíc, s mojím maturitním vysvědčením se o mě vejčky poperou tak zavři...a teď už konečně SBOHEM!" rozběhl se chodbou, strčil klíčky do zapalovače, nastartoval a vyjel. Potřeboval si pročistit hlavu. Tolik se toho za dnešek stalo...
____________________________
A další část je na světě tak co na to říkáte? ;) Psáno s Katou-chan
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nana357/Sisa357 Nana357/Sisa357 | 19. září 2011 v 7:35 | Reagovat

Konečnééé konečne už Sasuke Karin opustil..jupíí xD :-D

2 Hope Hope | 19. září 2011 v 12:13 | Reagovat

páni tak to bylo velice tvrdé a kruté ale jinak to bylo super a těším se na pokračování :-)

3 Neri-sama ^^ Neri-sama ^^ | E-mail | Web | 19. září 2011 v 13:57 | Reagovat

Chci další část :/ Ale teda, Sasuke řekl Sakuře pěkně ošklivou věc =/ a sem ráda, že Karin s nim žádný dítě nečeká....ale teď se zvědavá ja kto bude dál se Sakurou a Sasukem :/

4 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 19. září 2011 v 15:52 | Reagovat

ono sa to určite vymení :-D Karin bude mať rakovinu a Sak bude tehotná, že jo? :-D yahooooooooooo :-D a Sasuke Karin riadne dal :-D a že perverzní tréner :-D no bomba :-D a nepáčilo sa mi, ako Sasan Sakure nadával, ale nevadí...aj tak budú spolu, či...? :-D :-D :-D

5 Bershka Bershka | 19. září 2011 v 16:33 | Reagovat

JUHÚÚ !!! Moc se těšim na další díl

6 Abigail Abigail | Web | 19. září 2011 v 17:31 | Reagovat

suprový :) pokráčko

7 Darky Darky | E-mail | Web | 19. září 2011 v 17:47 | Reagovat

Konečně Anti Karin... Doufala jsem, že to tak bude.... že Rakovinu bude mít Karin a těhotná bude Saky (Což zatím nevím)... Snad bude SasuSaku
A jo, mluvíš s bívalou Washio, ale Washio Neshi už neexistuje.... promiň... Snad mě (Jak jsem psala v SB) nezabiješ...

8 s s | 19. září 2011 v 18:14 | Reagovat

rychle dalsi

9 Natano-sama Natano-sama | 20. září 2011 v 1:37 | Reagovat

Kdy plánuješ pokračování? Je to unikát! Dokonalé a záživné. Nevyser se na to ;-)

10 siruka siruka | 20. září 2011 v 14:27 | Reagovat

Brilantni    ,super , uzasny  uz  se  nemuzu  dockat  na  dalsi  dil :-D  :-)

11 Dell-chan Dell-chan | E-mail | Web | 20. září 2011 v 15:32 | Reagovat

skvělá, úžasná písnička!!!!nemůžu se dočkat na další díleček :-)

12 silema silema | E-mail | Web | 21. září 2011 v 17:59 | Reagovat

Jůůůůůůů

13 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 21. září 2011 v 20:21 | Reagovat

Yataaaaaaaaaaaaaaa.............já to věděla :D :D :D a teĎ by bylo fajn, kdyby Sakura byla těhotná a oni udělali chybu :D :D no nechám to na tobě

14 ~Hellequinassasin ~Hellequinassasin | Web | 22. září 2011 v 19:42 | Reagovat

*__*ooo I´m soo happy <3 konečne teším sana ďalšiu časť :>

15 ~Hellequinassasin ~Hellequinassasin | Web | 22. září 2011 v 20:08 | Reagovat

ďakujemm za pochvalu ^^

16 kajule kajule | 23. září 2011 v 1:11 | Reagovat

hej né...tak to mě dorazilo..SBOHEM!....ten jí to teda dal...máš to dokonalí !! :-)  :-)  díki bohu přání se vyplnílo a já se ne poto no vy víte co.... :D ale ta saky mě mrzí....snad to bude jen omil...těšim se moc na pokráčko...a ještě jednou..máš to užasný :)))

17 snilek97 snilek97 | Web | 24. září 2011 v 13:57 | Reagovat

oo:-D skvělýý§:-P ale řekni,že Sakura nemá rakovinu!:-D to by fakt nešlo..Karin už jsme vyřešili:-D

18 Tifa Tifa | Web | 24. září 2011 v 16:25 | Reagovat

Úžasný díl :-) Ten rozhovor s Jirayou :-D Panebože, to byl nářez... Píšeš prostě dokonale :_)

19 Martin Martin | E-mail | Web | 6. prosince 2011 v 20:27 | Reagovat

Pravdu díš....:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama