close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Ai...X. část

27. září 2011 v 23:59 | Ufonek |  Ai
A je to tu :D :D Máme to :D


Jen prostě jel a ani nedbal na to kam. Prostě dá se říct že se řídil svým srdcem, nebo jak to nazvat. V hlavě mu kolovaly různé myšlenky a on nevědomky zatáčel, ubíral a přidával plyn až se konečně dostal z ,tranzu' který mu tento stav nachystal a rozhodl se začít vnímat. Párkrát zmateně zamrkal, zabrzdil a zjistil že se právě nacházel před Ichiraku ramen…

Sakura mezitím s hrnkem kakaa seděla pořád na tom stejném místě - na okně. Nehnutě pozorovala tmavou ulici za okenicemi a jemně nahlížela na nebeské hvězdy - jen tak tak je viděla protože výhled jí stínily vysoké stromy. Když v tom uslyšela zvuk motoru a brzd. Zmateně se podívala dolů a to co viděla jí přinutilo otevřít oči. Černá fabia dostala smyk a už už to vypadalo že nabourá ale odvážný řidič to vybral. Nevěděla kdo se schovává za skly ale chvíli byla šokovaná protože jinak by autíčko narazilo do jejího činžáku.


Ahoj Naruto..." pozdravil svého kamaráda sklesle a kecl vedle něj na židli.
"Ahoj Sasuke!" odpověděl blonďák vesele a nudle v něm mizelli jako v černé díře.
"Budeš tlustej..." prohodil černooký jen tak mimochodem a zabodl pohled do stolu.
"Rozhodně ne tlustější než ta tvoje těhulka, ta co, jakpak se má?" vyzvídal s humorem.
"Asi se má blbě. Rozešli jsme se."
"Tak proto jsi tak smutnej?"
"Pro takovou kravinu ne, mrzí mě spíš...co jsem řekl Sakuře...a..." chytl si hlavu do dlaní. Naruto sice o nich nevěděl ale určitě alespoň něco tušil.
Lehce ho objal okolo ramen a stiskl jej.
"Sasuke, sice nevím co se mezi vámi stalo ale věř že by ses jí zaprvé měl omluvit, zadruhé to s ní dát dokopy a za třetí, s tímhle na mě nechoď!" zahlásil laškovně ale Sasukemu moc do smíchu nebylo.
"Ale-" Chtěl něco dodat ale blonďáček ho přerušil.
"ŽÁDNÉ ,ale' prostě to udělej a neměj smutné obličeje, věz že to nemám rád." Usmál se a Sasukemu se taky pohupovali koutky úst již o trochu výš.
"Děkuju Naruto." Zatlačil na jeho nastavenou dlaň kterou se vždy zdraví.
Modrookému v tu chvíli zazvonil telefon:
"Jiraiya-sama?...Ano, jsem v Ichikaru...Je tady i Sasuke...Potřebujete nám něco říct? Dobře, přijďte, my počkáme." a típl to.
"Co se děje?"
"Ero-sennin má pro nás prý veledůležitou informaci...jestli to bude něco o tom že se točí novej pornáč tak na něj tuhle misku vyklopím!" vyhrožoval Naruto.
"Ty bys obětoval rámen?" zasmál se Uchiha.
"NE NIKDY...teda myslím...myslím že...achjó, moc složitý." zatřepal hlavou a praštil čelem do stolu. Někdo odhrnul závěs zakrývající vstup do Ichikaru.
"Yooooooooooooooooooo!" Zahandrkoval a přesunul se na židli, přesněji odžďouchl Naruta od Sasukeho, a sedl si.
"Tak co se děje, Naruto říkal že vám obětuje rámen." Podotknul černovlásek nevinně.
"Fakt?" Vykulil oka a sebral mu jeho zbytek. Naruto se jen obrazně rozbrečel.
"Sasuke ty pakoooooooo, vidíš teď to do sebe všechno zvrhlý poustevník vyklopil." Bědoval když v tom ho Jiraya od jídla přerušil.
"Tak hele, teď nemáme čas na blbiny, Naruto můžeš si objednat další." Řekl v klidu a pokračoval. "Ale potřebuju vám říct vele důležitou zprávu takže nevím jestli je jídlo vhodné." Zarazil ho ještě předtím než stihl staříkovi předat další objednávku na nejméně dvě plné misky.
"Jde o...o jednu naši hráčku. Rozhodla se skončit...a vás dva ta dotyčná určitě bude zajímat..."
"Cože?!" Vyskočil Naruto protože on měl až přehnanou starost o volejbalistky. Sasukeho to ještě tak moc nezajímalo takže si v klídku usrkával z kalíšku saké.
"Mě nezajímá žádná, všechny jsou to jen manekýny co se volejbalem pouze chlubí. Ať už skončil kdokoli, ě to líto nebude." prohlásil Uchiha. Netušil však, jak ho budou po chvíli tato slova mrzet...
"Jak myslíš Sasuke, ale ty Naruto...možná...možná se vám po ní bude opravdu stýskat. Byla hrozně srandovní, zvlášť když si ji vytáčel Sasuke a ona se vztekala." hořce se zasmál šedovlasý nad vzpomínkou.
"Tak nenapínejte a vyklopte to ero-senin!" vyzvídal Naruto.
"Dobře, jedná se o...Sakuru Haruno..." černovlásek v tu chvíli nedával pozor a vyhrábl další hrníček alkoholu. Musel ale zachovat klid a dělat čest své chladné osobě.
"Páni, ta chudinka opravdu nic nevydrží, člověk na ni zařve a ona se hned složí." uchechtl se zlomyslně.
"Nevíš o co tu jde Uchiho! Sakura má vážnou nemoc!" naštval se Jirayia.
"A copak? Je jen padlá na hlavu, to je vážná nemoc?" uštěpačným tónem si vynahrazoval tu beznaděj co se mu rozlévala v jeho nitru. Co když už ji neuvidí?
"Sasuke prosím tě uklidni se..." Snažil se stále perverzita ale moc platné mu to nebylo.
"Stejně si myslím že si udělala jen bebíčko když jsme posledně dělala pády." V hlavě se mu honilo tisíce myšlenek které nebylo ani třeba vyslovit.Nic totiž nedokázalo vyslovit to jak moc se o ni bál.
"Prosím tě neříkej mi že se o ni ani trochu nebojíš?!" Přitáhl si ho k sobě blonďáček a zvuk rozbíjejícího nádobí se ozval tichou nocí.
"Neříkej mi že si ji ani trochu neměl rád..." Zadíval se mu do jeho černých, prázdných očí.
"Ne..." Vyslovil ale to neměl dělat protože se mu zatmilo před očima a spadl na zem. Chytnul se za postižené místo. Naruto stále držel ve vzduchu svou pravačku kterou proti němu vypálil...
"Au..." sykl jen a utřel si pramínek krve. Rozčíleného blonďáka přidržoval Jirayia aby nevystartoval znovu. Mladá kuchařka Ayame se jen vyděšeně dívala na své zákazníky.
"Ještě-jednou-ty-bezcitnej-hejzle-a-tu-hubu-ti-ROZTŘÍSKÁM!" vrčel.
"Klid kluci, klid...ještě jsem vám ani neřekl o co doopravdy jde..."
"Tak nenatahuj a vyklop to!" osopil se na šedovlasého Naruto.
"Sakura skončila, protože má rakovinu..." vyslovil tuto strašnou větu, pohled zavrtaný do země. Oběma mladíkům se v tuto chvíli zastavil svět...
Jiraya už mohl Uzumakiho pustit protože naprosto stuhnul na místě a nebyl schopen se pohnout. Sasuke na tom nebyl o nic líp. Jen zaraženě hleděli před sebe. Chvíli nikdo nic neříkal až se nakonec jejich oči umístili na vedoucího trenéra.Najednou se Naruto rozesmál.
"Haha, to byl dobrej joke." Smál se ale když zjistil že na něj Jiraya jen smutný pohled přestal se smát.
"Takže...to je pravda?" Zeptal se vyjeveně i když tomu vše nasvědčovalo.
Z modrých očí mu vyklouzly slzy, otočil se na místě a zmizel se vzlyky pryč z dohledu. Sasuke se po chvíli pobral k odchodu též, namísto hyperaktivního běhu však odcházel pomalu a se svěšenou hlavou. Jirayia si povzdechl a vytáhl svou žabí peněženku.
"Platím já..." nechal na stole požadovanou sumu a odešel.
Černovlásek mezitím stále se sklopenou hlavou mířil domů. Auto nechal stát na parkovišti v centru, nemohl řídit. Přes slzy by totiž ani neviděl. Objímal si pažemi ramena a brečel. Snad poprvé za dlouhá léta si ta neposedná slaná voda našla cestu z jeho očí. Dokonalý okamžik na to, aby začalo pršet a...ano, z nebe se snesly první kapky studeného teště. Mísil se s horkými slzamy a zmáčel Sasukemu košili.
Pomalu ale jistě... Hlavou se mu proháněli myšlenky různého rázu ale jedna jediná převažovala všechny ostatní. A to byla jenom jedna..
"PROČ?!" Zakřičel do deštivé noci opravdu hlasitě. Přesně tak jako když na ni řval aby více křičela když jde do balonu. Že musí přeřvat všechny ostatní jenom aby ji bylo slyšet. Vždy mu připadala tak roztomilá když se ho bála a on to moc dobře věděl. Tak proč na ni byl tak krutý? Díval se nahoru, víčka zavřená a jen nechal aby se mu voda kutálela po celém jeho těle. Nezajímalo ho to že prochladne. Teď to totiž bylo jedno. Stále mu v hlavě zněla ta jedna a ta samá tázací věta. Plakal. Tak strašně moc plakal. Myslel že to asi nepřekousne. Že to jeho raněné srdce nezvládne. Chtěl by jí říct jak moc jí má rád. Ba ne, víc než rád. Jak moc ji ze srdce miluje. Jak moc lituje toho že se na ni naštval. Jak rád by byl kdyby mu uštědřila aspoň na chvíli ty její hebké a vláčné rty aby je mohl sevřít v těch svých.
Na um mu přišlo jen jediné řešení. Musí ji najít. Musí se jí omluvit, prosit ji o odpuštění, stát po jejím boku v této strašné chvíli. Nejdříve běžel, ano, běžel v tom ukrutném dešti k jejímu otci. Neměl odvahu zaklepat, ale s nadějí pohlédl do okna jejího pokoje...nic, žádné světlo, ani jen jediný paprsek od lampy, počítače či mobilu. Zamířil tedy k její matce. Tam ta samá situace, až na to, že musel vylézt na vyšší dub aby byl schopen nahlédnout do okna. Naděje z něj vyprchávala, zoufalství zatemnilo mysl. Zbývalo jen jediné místo - internát. Dorazil před její dveře a zaklepal. Jednou, dvakrát, třikrát, až začal vytrvale bušit pěstmi. Slzy si znovu našly cestu z jeho temných, jindy chladných očí.
"Prosím...prosím...prosím..." opakoval šeptem a pomalu sjížděl na kolena. Složil se před prahem, tvář schoval do dlaní. Navzdory možným přihlížejícím se stočil do ochranného klubíčka a snažil se překonat beznaděj která se mu rozlévala v žilách.
Nedalo by se to příliš nazvat klubíčkem nýbrž si přitáhl nohy k ramenům a obličej do nich schoval. Když už ho to tzv. přestalo bavit tak se jen opřel o rám dveří zasazené hluboko v něm. Naposledy zašeptal..
"Prosím Sakuro... miluju tě..." Bulel jako malé děcko kterému auto přejelo pejska. Byl tak neskutečně zoufalý. Když už to chtěl vzdát a jít hledat někam jinam, dveře se pohnuli. Prudce se otočil aby viděl jaká hlava vykoukne. Ještě předtím se stihnul přejet pohledem. Celý promočený a z jeho oblečení odkapávali kapičky tekutiny dopadajíc na zem takže se pod ním tvořila louže. Neřešil to, otřepal se jako pes a pak se konečně podíval vstříc tomu kdo otevřel. Naskytl se mu pohled do jasně zelených očí kočky. Ale už nebyli tak živé, tak happy jak by každý řekl. Nýbrž byli dost dobře zarudlé od pláče...
_________________________________________________
Líbilo? Nezapomínejte že to píšu s Katou-chan takže ne ,dobře píšeš' ale ,dobře píšeTE' ;) děkujeme :-)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nana357/Sisa357 Nana357/Sisa357 | 28. září 2011 v 6:59 | Reagovat

:-( chudák Sasuke musí to veľmi zle prežívať

2 Hope Hope | 28. září 2011 v 8:15 | Reagovat

super

3 Amys-chan Amys-chan | Web | 28. září 2011 v 13:51 | Reagovat

Kawai ale zrovna už musel být konec? Co bude dál? Já to chi vědět a rychle :D šupito presto :-D Máme to moooc pěkný .. :-)

4 ~Hellequinassasin ~Hellequinassasin | Web | 28. září 2011 v 14:39 | Reagovat

kirásne!! lenže .. krátka -.- prosím si nabudúce dlhšiu :>

5 Neri-sama ^^ Neri-sama ^^ | E-mail | Web | 28. září 2011 v 15:28 | Reagovat

Whuá, teď z toho budu mít taky depky -.-" Ale super díl, nehorázně se těším na další, takže doufám, že bude brzy :) A trošku lituju Sasukeho...ale ta trošku si za svojí situaci může sám...

6 s s | 28. září 2011 v 15:30 | Reagovat

bože rychle další

7 Abigail Abigail | Web | 28. září 2011 v 18:54 | Reagovat

rychle pokráčko, nebo dostanu infarkt
super díl

8 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 28. září 2011 v 19:46 | Reagovat

husťárná :D :D dalíš díl a nebuďte tak morbidní :D

9 Tifa Tifa | Web | 28. září 2011 v 22:34 | Reagovat

Parádní holky :) Moc krutě je to napsaný ^^ To je přesně ten žánr, který tak miluju♥ A nechtěla se Sakura náhodou řezat? Nebo sem to četla jinde.... Já sem ale dutá :D Každopádně si moc ráda přečtu další díl :)

10 Keri x) Keri x) | Web | 29. září 2011 v 13:07 | Reagovat

Ahojky:) krásná povídka ;) těšim se na další dílek :P
Ps: mohla bys sis přečíst povídku u mě a zhodnotit byla bych moc ráda:) Arigato

11 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 29. září 2011 v 18:02 | Reagovat

skvelé...fakt nádherné, krásne, proste...skvelé :-D ja už sa moc teším na pokračko, pretože táto poviedka je fakt super :-)

12 naruto109 tvé SB naruto109 tvé SB | Web | 29. září 2011 v 20:40 | Reagovat

ahoj promin ze jsem tu dlouho nebyla ale to vis druhy rocnik je to tezky a jeste chodim na treningi :)jak jinak?dobry?:)

13 Siruka Siruka | 30. září 2011 v 5:25 | Reagovat

no  to  je   fakt   vyborna  povidka  uz  se   nemuzu   dockat   je  to  jako  moje  droga :-D  8-)  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama