Amanogawa 1

21. října 2011 v 23:00 | Ufonek |  Amanogawa
Táák a je tu první díl nové povídky protože Kata-chan ještě nemá konec od Ai xD takže chvilka strpení arigato :** užijte si new story by me and Kata-chan



"Stejně nepochopím proč ti ó velká obluda (něco jako Kami-sama) nadělila růžový vlasy." Zazubil se a ona se na něj jen obrátila se šklebem na tváři.
"A já zas nechápu proč tobě ten tvůj idiotskej xicht tak křídově bílej." Vrátila mu to i s úroky.
"Možná proto abys mě mohla obdivovat." Udělal gesto při kterém se nejmenovanná málem položila. Tudíž si stoupl, vystřelil ruku do ,vzduchu' a chytnul se mezi nohama.
"Ty jsi ale prasák." Uzemnila ho a přejela škádlivým pohledem.
"No ještě aby ne, dyť to jsem já.. penis, penis, penis..." Začal vykřikovat a zadurdil se.
"Cha, pak že já jsem úchylná Saii." Ohradila se a on se na ni jen mlsně podíval.
"Sakurko, mám pocit že ty jsi asi nějaká chyba v matrixu." Popíchl jí ale ona ho spražila svým nenávistným pohledem.
"Já jsem náhodou ta nejlepší chyba! A taky jsem nejlepší k tomu být pověřena úkolem od velkého Jiyrai-sama! Nevím ale, proč mám jít na misi zrovna s tebou?" ohnala se a přidala do kroku.
"Noták se hned nedurdi! Snažím se být milý a udržovat s tebou dobré...jakže se to jmenuje...vztahy!" dohnal ji a pověsil se jí kolem krku "Budeme nejlepší kamarádi!" a usmál se svým strojeným úsměvem.
"Jo tak ty zrovna." Upřímně ukázala své bílé zuby a pak se zamyslela...


Jejich planeta jak jí nazývali Y123p se nacházela v oblasti vesmíru v klidné uličce kde nikdo moc nechodil, nebo lépe řečeno neplachtil, nejel nebo jak se tomu říká. Jejich planeta má celou historii a procházeli tudy různé příšery s tisíci jazyky nebo snad se čtyřmi hlavami. Teď je to však natolik vyspělá civilizace že vypadají skoro jako lidé.
Proč skoro? Jelikož v jejich pitné vodě se nachází pár...řekněme...škodlivých látek, způsobují u oného druhu jisté vzhledové či povahové mutece nebo postižení. Vezměme si třeba tyto dva. Sakura se pyšní netradiční, růžovou barvou vlasů zatímco Sai postrádá chápání emocí a miluje slovo ´penis´. Takováhle individua ale opravdu nejsou ojedinělá. Sám velký Šéf Jiyraia-sama je uchýlný víc než je zdrávo a také všeobecně známý tím, že přivezl žáby z planety Země a naučil je mluvit.
To by stačilo dost o Jirayovi-sama kterému tou příponou sama velice ukřivďují protože on by si ji ani nezasloužil jak oznámila Sakura a všem tak vykouzlila úsměv na tváři. A nebo je tu další mutační jev, Karin, taková rudovlasá příšera (s tou příšerou to neberte vážně ale je možné že je křížená protože takový strašidlo mnoho lidí nevidělo) která má evidentně mutaci hlasu protože její stupnice je tak vysoká že by někomu mohli prasknout bubínky v uších.
Také má po těle divné tečky, jako kdyby vyrážející šupiny, to bude asi díky tomu že jejím otcem je ocelová ryba. Jelikož tohle je velice vzácný druh živočicha, je možné že se ještě další schopnosti objeví. Ale už dost o mutacích, zpátky k příběhu. Sakura si pyšně vykračovala chodbou, sledována zkoumavými a závistnými pohledy svých spolupracovníků. Oháněla se pohledy vražednými. Zato Sai, nechápající situaci se na všechny doširoka usmíval, myslíc si že ho právě v mysli volí za svého krále. Blížili se k veliké Ero-bráně. Na důvod názvu se zeptejte samotného žebího stvořitele. Brána se s velikým rachotem otevřela a pustila dvojici vyslanců dovnitř. Pak se dveře zabouchly a všichni sledující se vrátili ke svým původním činnostem, Jen tiše záviděli Saiovi a Sakuře možnost podívat se na Zemi.
"Už jsem vás očekával." Seděl si vesele za stolíkem pořimujíc ten jeden velký Ero-sennin.
"No my vás taky, ne to byl joke..." Usmála se Sakura a Jiraya se jen zašklebil.
"No takže jste tu proto že jak mnoho z vás již slyšelo vypravíte se na Zemi. Neříkám že to tam nebude nebezpečné ale také nečekejte moc agresivní lidi protože takový si myslím že nebudou, naopak budou obdivovat tvou barvu vlasů a budou ti říkat kde jsi koupila takovou nádhernou barvu. Takže buďte ve střehu!"

"Všechno vím, četla jsem si příručky!" oznámila Haruno chytře.
"Um...já ne..." poškrábal se na hlavě Sai.
"Ty tupče!" křikla a praštila nebohého černovlasého po hlavě svou železnou pěstí.
"A-au!" vykřikl překvapeně a chytl se za postižené místo. Šedovlasý může před nimi si těžce oddychl
"Nevím jestli to byl dobrý nápad zvolit vás dva..."
"Já si to myslím pane!" křikla růžovlasá "Já jsem ta nejlepší volba pro tuto misi! Zato tohle..." ukázala na Saie "...je naprosto bezcenné a nepotřebné a už mě děsí jen ta představa že s ním strávím týden na vesmírné lodi úplně sama!"
"Bojíš-li se mého penisu můžu ti odpřísáhnout že mi přijdeš tak ošklivá že se tě ani nedotknu." prohodil s úsměvem, opět zase nemístnou poznámku. Získal na konto další ránu.
"Myslím že oba dva jste poněkud nekonfigurovaní a nespolečenští. Myslím že je to však dobrá volba." smířil se s tím další perverzák svírajíc v pravé ruce Icha Icha knížku ze svých sbírek s číslem 7! Nejnovější číslo od náčelníka aneb Jirayi, největšího perverzáka široko daleko.
"Myslím že teď už byste měli jít." Popohnal je žabí poustevník a vystrčil je ze dveří modrá šelma která měla krycí jméno Gai a jeho divné bylo že měl poněkud nezvyklý a nemódní účes střižený podle kastrolu a velice tlusté obočí (to zřejmě zdědil po nějakém mamutovi) a nakazil tím i svého žáka Leeho (třeba je to infekční nemoc).
Nastoupili teda do velkolepého vesmírného korábu. Člověk by si mysel že bude typického talířovitého UFO tvaru a bude tajmeně svítit. Tento dopravní prostředek měl ale tvar letadla. Prý to bude nenápadnější. Ovšem pozemská letadla většinou nejsou červená ale to je detail...
"Vezměte mě sebou!" křičela rudovlasá dívka. Ano myslíte správně, Karin. Byla to Sakuřina nevlastní sestra arůžovlásce neustále stála za ´prdelí´ jak se říká. Měla ráda to co ona, jedla to co ona, oblékala se jako ona. Až na to že zelenooččin otec byl oživlý strom Sakury, Karinin výše zmíněná železná ryba. Tudíš odličné elementy.
"Nemůžeš jet Karin, to je jen pro vyvolené!"
"Ale já chcií!" zapištěla svým zmutovaným hlasem, takže si všichni přítomní museli zakrýt uši.
"Vážně, je to nebezpečné a..." domouvala jí Sakura.
"Ty mě nemáš ráda!!" rožkřičela se, rozbrečela a pádila někam pryč, konkrétně do zadních částí ´lodi´. Kdo by jen tusil, že si vleze do odpadní roury...však to také bude mít své následky.
Jen co vystartovali tak si Sai opět musel drbnout do svého píchacího objektu což byla samozřejmě Sakura.
"Tak co Hjustne? Jak to jde?" Zeptal se a tím myslel to jak Sakura urputně zápasila s pásem přes který se měli zapásat aby jim to drželo jejich tělo a aby jen tak nelétali ve vesmíru jak tomu bylo doposud.
"Hjustne máme problém..." Zakňourala ale podařilo se jí ukázat své zářivě bílé zuby.
"Jen tak dál..." Zamektal a raději se koukal dopředu když míjeli nějakou maličkou planetku.
"Jéé to je roztomilééé..." Zasnil se. "Že bys do toho ani pinďoura nestrčil." Když tohle vyslovil tak se oná dívka s růžovým hárem chytila za hlavu.
"Bože bože! Prosím ať už jsme tam a nemusím být celé dny vedle tady tohohle úchylného maniaka, děkuji..." Prohlásila a Sai se rozřehtal.


Bylo by naprosto zbytečné popisovat jejich dvoutýdenní cestu, během které nebohý Sai uštědřil přesně 394 ran (poctivě to počítal aby si mohl od Jiyrayi vybrat dostatečné odškodné), Sakura několikrát spletla směr takže vychýlili z dráhy pár komet. Nejshorší byla bitva o koupelnu, záchod a peřinu. Ano správně, peřinu. Odborní konstruktéři lodě totiž neinvestovali do dvou postelí, místo toho dali jen jednu manželskou a za ušetřené peníze si koupili k práci smažené rybičky v sáčku. Takže smůla. V spánku byl dominantnější černovlas, tudíč zelenooká spala na mikroskopickém krajíčku postele, zatímco Sai se rozvaloval jak volské oko na pánvi a ještě si přetáhl celou peřinu. A tak čas plynul, chrápání za chrápáním, spláchnutí za spláchnutím (ano, Karin pořád vězela v té odpadní rouře) až konečně uviděli jejich velkolepý cíl: Sektor 67H4, nazýván jako Země...
"Hele už to vidím už to vidím!" Zahvízdala vesele růžovláska a otočila se na černovlasého.
"No konečně..." Vzdychnul když tu najednou uslyšeli podivné zaskřípání. Oba se pohotově otočili ale nic jim nepřišlo divné protože loď ještě zatím pohodlně klesala dolů když tu najednou se něco pokazilo a oni si to razili přímou vzdušnou čarou dolů. Tentokrát ten vzduch a atmosféra byla skutečná.
"SAKRA CO SE TO DĚJE!" Zakřičel Sai a Sakura se držela za hlavu.
"Určitě umřeme, určitě umřeme.. to je všechno TVOJE vina!" Křičela na něj jako smyslů zbavená.
"MOJE?! To ty tu pořád nic neděláš!" Opáčil na ní stejným tónem a ona se jen zděšeně koukala dopředu na tu tvrdou zem.
"No a kvůli tobě jsme v háji!" Ječela a div jí nevytryskli z očí slzy.
"Myslím že dřív než zabijeme všechny přeživší se zabijeme spíše my, sakra co je to s tou rovnováhou klesání?!" Nevěděl si rady chytrák.
"A já vím? Možná že..." Vzpamatovala se když si vzpomněla na to jak jí spadl její odličovací tampon do nějaké z neznámých trubek a ona to nechala jen tak. A sakra...
Řítili se střemhlav dolů do neznáma, oba dva křičeli snad hlasitěji než Karin.Pevně se objali (to byl snad jejich první intimější kontakt) a čekali na konec...
Mladý muž zrovna jezdil po poli na traktoru. Brigáda sice na dvě věci, ale alspoň se moc nepředře. Když tu najednou jakoby se odevšad vytratil život...ptáci přestali cvrlikat, mouchy bzučet a šumění trávy ustalo také. Zvedl hlavu od volantu s cílem podívat se, co že se to děje...ozvala se ohlušující rána, jako kdyby někdo nedaleko nej pustil atomovku. Neváhal, seskočil z traktoru a běžel k místu, odkud slyšel onen zlověstný zvuk.
Jakmile uviděl to červeně bijící letadlo do očí tak se zhrozil.
"Sakra co mám dělat.. první pomoc mi bude asi k ničemu.. dýchání z úst do úst taky... já.. já.. asi bych měl vyprostit ,mrtvé' pokud nějací jsou že?" Nejdříve zmatkoval ale následně si hluboce výdýchnul a rozhodl se pro čin. Nejdříve se v jeho náručí ocitla dívka s odvážným tělem a s červeně zbarvenými vlasy jako tota loď. Nejdříve se podivil a ještě vylovil její křuplé brýle a podíval se na její smrdící vlasy od ohně. Měla je totiž spálená jako s žehličkou na vlasy. Následoval nějaký černovlasý chlapec který byl ještě jakš takš při vědomí.
"Je tam ještě někdo?" Zeptal se ho a on se jen tak tak držel aby nezaspal.
"J-ještě... Sa-sakura..." Vypravil ze sebe a pak už ulehnul do spánku a možná i kómy, ale to asi zatím nehrozilo. A tak se teda ještě podíval, když už prohledal vše najednou se mu do očí dostala droboulinká dívka krčící se v rohu s jemnou pletí a růžovými vlasy. Do očí jí neviděl protože je měla zavřené.. Ale už z dálky mu připomnala panenku...
Jemně ji vzal do náručí, mladíka si přehodil přes rameno. Ta rudovlasá dívka mezitím někam zmizela, což bylo zvláštní, ale nechal to být. Přinesl je až na ranč, naložil do auta a vyrazil. Cíl: nemocnice...
__________________________________________________________
Tak co? Psáno Tarei a Katou-chan
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbila se vám povídka? :)

Ano
jistěě
možná
ne

Komentáře

1 siruka siruka | 22. října 2011 v 6:20 | Reagovat

no  teda   zeny   je  to  cim   dal  tim  vic   lepsi   jentak   dal :-D  :-D

2 marketa251996 marketa251996 | Web | 22. října 2011 v 7:04 | Reagovat

Docela Karin lituji :D Se schovala do odpadní roury... Lituji xD Jinak zatím je to fajn :D

3 Hope Hope | 22. října 2011 v 8:15 | Reagovat

krásné :-)

4 Amys-chan Amys-chan | Web | 22. října 2011 v 12:49 | Reagovat

Prý tak co? Bylo to úžasný :D hlavně to bylo i zábavný :D

5 Nana357 Nana357 | 22. října 2011 v 13:07 | Reagovat

zatiaľ skvelé a kto bol ten "Mladý muž"

6 Tyno10 Tyno10 | Web | 22. října 2011 v 14:56 | Reagovat

pěkné n_n

7 ~Hellequinassasin ~Hellequinassasin | Web | 22. října 2011 v 15:56 | Reagovat

tak táto poviedka bola fakt dobrá!!! ^^ chválim, teším sa na pokračko ^^

8 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 22. října 2011 v 19:19 | Reagovat

hohohohoho husťárná, ale tak na začátku zabíjet ste nemuseli :D :D

9 Abigail Abigail | Web | 22. října 2011 v 20:09 | Reagovat

začíná to suprově :)

10 khaculinka khaculinka | 22. října 2011 v 21:48 | Reagovat

Úžasné, tak ti dobře Karin :D :D njn jsem zlá :D

11 Aki (Natsuki) Ryoko Aki (Natsuki) Ryoko | Web | 23. října 2011 v 21:51 | Reagovat

hezký ;))

12 sasukey sasukey | Web | 24. října 2011 v 19:50 | Reagovat

bezva,už se tším na pokračování :-)

13 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 25. října 2011 v 17:34 | Reagovat

wow...takže sci-fi, jo? tak to sa mi ľúbi :-D super :-D a tá Karin :-D bezvadné :-D pokračko :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama