"Píše se tu cosi o nějakém portálu." Vykoumala Ino která měla nasazené své brýle na čtení.
"Měli bychom něčím projít nazpět." Pokračoval Naruto který se do toho i přes své idiotství aktivně zapojil.
"Jo máš pravdu." Přitakal Sasuke který se po dlouhé době ozval. Sakuře zrovna padl do oka a tak nemohla nic jiného než na něj civět. Sasuke to věděl ale dal na jevo že o tom vůbec neví a raději se k ní otočil zády aby neviděla jeho zrudnutí. To bylo snad poprvé kdy se červenal.
"Co takhle cosi vyřarovat, podívejte." Rozložila to Hinata a Temari přišla na to jak se to má dávat popořadě.
"Myslíte že bychom to zvládli?" Otázal se Shikamaru který tady z nich měl asi nejinteligentnější dotazy.
"Musíme! Jinak už nikdy nebudu jíst od staříka tak dobrý rááááááámen." Slintal Naruto.
"Blbečku, pořád myslíš jenom na jídlo!" Střelila mu pohlavek blondýnka.
"No a cooooo.. ty jsi na mě zláá Ino-chaan." Skuhral a držel se za postižené místo.
"Já a zlá? Blbost. Takže lidi, kdo tady má svíčky?" Zeptala se a upravila si svou chuuninskou vestu. "Sakuro?" Podívala se na ní a ona si povzdychla. Zašla do kuchyně ve které byla spíž a nějaké vylovila. Postavili je do kruhu a každý si stoupl k jedné svíčce. Sakura taktéž. Ino si stoupla spolu s zapsanou knížkou jeho vlastním rukopisem doprostřed a začala cosi mlít což mělo být jakože zaříkávání. Bylo v něm ať je opustí všechny noční můry a ať je kami-sama zachrání…
"Tak to asi nefunguje." Pokrčil rameny Shikamaru a sednul si. "Sakuro?"
"Hai?" Odpověděla a génius ji propíchl očima.
"Víš, mám takový pocit že ty patříš k nám protože máš stejnou chakru jako my jen ji neumíš využívat, máš skoro lepší skok než my. Však si se viděla jak si seskočila, bylo to úžasné." Ohromeně na ni zíral.
"Děkuju…" Začervenala se. "Ale nemyslím si že patřím k vám. Dobře, sice tady nemám žádné kamarády, ani rodiče. Ty jsem nikdy neměla…" Zamumlala a poslední větu spíš spolkla než vyřkla.
"Jak neměla?" krátkovlasý černovlas to aji tak slyšel a zvědavě na ni koukal.
"Já nevím, vždy jsem byla sama. Teda, pamatuju si že jsem měla nějakou chůvu ale ta se o mě nestarala a nakonec mě dala do děcáku takže taky super." Vypověděla jim svůj krátký příběh.
"Aha…" Řekla smutně dlouhovláska s namodralým odstínem.
"Takže…ale myslím že já sem patřím i když… nevím, občas bych chtěla do jiného světa, prostě pryč z reality jestli mě chápete ale o tom pochybuju protože to neznáte, moje rodiče prý někdo zavraždil. Údajně má nevlastní sestra." Povzdychla si.
"Tak to jsi jak Sasuke." Promluvil do ticha blonďáček. "Taky mu-"
"Drž hubu!" Přerušil ho nejmenovaný a nakvašeně se podíval na růžovlásku.
"G-gomen." Vystrašeně se na něj Naruto podíval a raději se schoval za Hinatu která byla u něj nejblíž a Tenten probodl jen pohledem říkajícím ,pomoz mi' a ona hnědovlasá se mu tedy rozhodla vyhovět.
"Ale Naruto to tak nemyslel, no tak Sasuke uklidni se."
"Nemíchej se do toho." Upřel na ni pohled takový pod kterým se jí málem rozdrtil mozek pod velikým soustředěním že co je to vlastně za výraz.
"Ale tak když už jsme to nakousli. Sakuro, moji rodiče byli zavražděni mým pravým bratrem. Já ho pak za to zabil." Na chvíli přestal aby to přebrala a pak se jen díval do jejího vyděšeného a přitom zaraženého pohledu.
"Ale pak jsem se od svého strýce Madary dozvěděl že to bylo pro mojí záchranu." Odvětil a konečně stichnul protože ho zaujalo něco jako světlo vycházející z pod škvíry dveří.
"Co je to?" Zeptal se Neji a přišel blíž ke dveřím.
"Ne Neji nechoď tam co když je to nebezpečné!" Varovala ho Tenten ale on to moc nebral na vědomí a prostě otevřel dveře. Tam uviděli velké okrouhlé cosi co vypadalo přesně podle popisu zápsiků od pana Haruno.
"To je určitě portál!" Vykřikla nadšeně Sakura. "Asi se rozloučíme co?" Zeptala se trochu smutně protože tohle je poprvé co jí za tak krátkou dobu dokázal vlézt do srdce a zabrat tam většinu místa, s těmito myšlenkami se podívala na Sasukeho který jen zadumaně vyhledával záchytný bod kam by se mohl dívat a nakonec se podíval do jejích zářivě zelených oček.
"Asi ano." Přitakal.
"Tak se měj Sakuro!" Všichni se s ní rozloučili a postupně naskákali do portálu. Jako poslední tam zůstal černovlásek. Pomalu kráčel k portálu který vypadal že se co nevidět uzavře. Na poslední chvíli se však otočil. Znovu přiběhl k Sakuře. Pomalu ji vzal za ruku. Něžně ji vzal na ruce a když vyjekla na chvilku ustanul přičemž si shodil ofinu do tváře.
"Sasuke?" Podivila se a chytnula se ho okolo krku.
"Já, myslím že by jsi měla jít s námi a proto tě prosím abys se mnou prošla. Je mi jedno že to třeba nebude Konoha do čeho se dostaneme ale hlavní bude že tam budu s tebou tak… prosím." Zahleděl se do jejích smaragdových tůní.
"Už teď jsi pro mě strašně důležitá a nesnesl bych pomyšlení že bych tě už nikdy neuviděl." Jemně se usmál a ona se na chvíli zamyslela
"Ale já mám zítra závody…"
"V Konoze se budeš moct stále zdokonalovat v parkouru jak budeš chtít. Přísahám že z tebe udělám toho nejlepšího skokana v celé vesnici." Stále se na ni takj krásně usmíval a ona mu jeho úsměv opětovala.
"Tak dobrá." Vykouzlila další tlem a i sním prošli kouzelným zářivým kruhem.
"Mhmmm…" Jen něco zamumlala a konečně otevřela své smaragdy. "Co se děje?" Zeptala se ale když zjistila že jí slunce jasně svítí do očí a pozoruje jí pár černých očí.
"Konečně jsi se vzbudila, od včerejška jsme tě nemohli vzbudit, vůbec co tady děláš?" Zeptala se Tenten když dořekla svou dlouhou větu.
"Aha… um…" S očekáváním se podívala na Sasukeho který ji propichoval pohledem, ten však nic neřekl a růžovlasá zklamaně odvrátila tvář.
"Já nevím, myslím že bez vás by to nebylo nic. Nemám přátele, rodinu, nic, jenom parkour…" Smutně opáčila.
"Neboj se, my tě naučíme být nejlepším skokanem!" Dodal povzbudivě Naruto a Sakura si vzpomněla na větu před tím než s Uchihou prošli portálem.
"Děkuju. Usmála se a opět začala přemítat nad nejmenovanou osobou která ji doslova vraždila očima.
"Já jdu na ráááámen, Saky pojď se mnou." Usmál se když viděl jak se pomaloučku chytá za hlavu.
"Jdu s vámi." Konečně od té události promluvil také černovlásek a ve třech se vydali k Ichiraku. Ostatní s nimi nešli protože museli ještě něco vyřídit u Hokage a Hinata je nechtěla přerušovat.
"Dva rámeny." Poručil si modrooký a Ayame jen kývla.
"Pro mě taky jeden." Přerušil ji dřív než začala vyndávat nudle.
"Oukej." Usmála se a pomalu to předala na starost staříkovi.
"Itadakimasuuuu!" předtím si však narval Naruto plnou pusu jeho nejoblíbenějším jídlem a tak nebylo divu že když ji otevřel polovina mu vypadala.
"Saky, jak se mááš?" Dořekl konečně když se aspoň trošku připravil na mluvu.
"Ale dobře…"
"Já jen že se v tom tak nimreš. No tak papej, je to dobrý a potřebuješ to aby z tebe za chvíli nebyla tyčka, i tak už je…" Sjel ji pohledem a Sakuře po zádech přejel mráz protože jí připadalo jakoby jí svlékal pohledem. Přesně to dělal Sasuke akorát z druhé strany takže to nemohla vidět.
"Dělám si srandu." Odvětil a znovu naplnil dutinu ústní. Sakura konečně také zhltla nějaké to sousto a začala koumat nad tím proč je k ní Sasuke najednou takový, ani jí nepodpořil když se Naruto ptal co tady dělá. Práskla pěstí do stolu a otočila se na židli.
"Promiňte za vyrušení, děkuji za jídlo. Ale myslím že půjdu." Poklonila se a vystartovala tryskem pryč. Byla naštvaná.
"He? Kam šla Sakura?" Vzpamatoval se pojídající Naruto a Sasuke do sebe vyklopil zbytek šťávy, položil na stůl určitou sumu a vyvrátil se.
"Taky půjdu." Uznal a vypadalo to jakoby se i trochu pousmál ale to si stařík myslel že je to optický klam. Jakmile zašel za roh stejně jako ona tak vystartoval aby ji co nejdříve dohnal. Tak se taky stalo.


















super