close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Doteky Noci 16. kapitola

24. listopadu 2011 v 18:18 | Ufonek |  Doteky noci
Lidáčci, jsem tu s novou kapitolou... ale mám problém, mám v prčicích palec od levačky :(( ale tak užijte si další část :-)))






















"No tak lidi musíme!!" Ječela Sakura jako smyslů zbavená. Doslova to prožívala i když na tom hřišti nestála a drtila Sasukemu ruku. Nemohla se dívat jak to Ino dvakrát po sobě zkazila. Byla tak nervózní a skore začalo nabírat barvu 18:15 pro Akatsuki. Pak Gai konečně zasáhl a ukázal trenérce znamením prstů to že vystřídá.
"Pojď Ino!" Křikl a vybral Sakuru aby to tam konečně trochu poochránila a šla na plac jako zadní náhra. Sakura to tam vše odvybírala jak nejlépe uměla a taky za to dostala náležitou odměnu a otočili 19:18.
"No tak, jedem jedem!" Povzbuzovala stále a když šel Sasuke místo Naruta na smeč tak to dali na 20:22 pro ně. Tentokrát už musí… musí.. musí… Opakovala si Sakura stále v duchu a věřte že to pomáhalo. 24:23… poslední bod, poslední, poslední!! Akaťáci na ně tvrdě zaútočili, Sakura skočila rybičku a druhá nahrávačka tam bleskově přiběhla a dala Saskemu krásnou náhru. Sasukemu se v mysli prohnala bezvadná myšlenka. Jde jen o to, jestli vyjde.. Dal smečařský rozběh, už už napřahoval ruku že bouchne silně a Akatsuki si odstoupili dozadu. Sasuke však hrál na kobru. Uchopil míč do rukou a jednoduše odpráskl těsně za síť a už jej nikdo nevybral. Skončil na zemi a Sasuke s ním. V celku skončil však na rozdíl od toho bílého kulatého předmětu. Tan odskákal o kousek dál a všichni se radovali a černovlásek s nimi. Zapištěli a hodili lachtana po zemi a začali zuřivě bušit do země. Pak vyskočili, objali se okolo pasu a začali skákat.
"Hej hej hej hej hej!" Ozývalo se přes celou halu. Takovou radost jako teď zažil Kakashi jen málokdy. Anko na ně jen s úžasem hleděla. Nikdo nečekal že by to Mammuťáci dali s takovou vervou do boje 2:0. Nakonec to tak ale skončilo a všichni se na výherce nemohli vynadívat a výherci sami se nemohli dostat z blaženého opojení. Kdyby mohli tak by skákali tři metry do vzduchu. Teď skákali bohužel jen dva a půl…
"To bych se raději nechala smažit ve friťáku olepená ve vajíčku a strouhance než s vámi na setinu vteřiny prohrát!" Křičela přímo do očí Sasorimu Sakura. Ten se jen ušklíbl ale bylo vidět jak ho mrzí že s nimi prohráli. Pouze však pokrčil rameny a odpochodoval z místnosti kde se ječelo a kdyby mohlo tak by se i pilo. Parádní žrasa je čeká však teprve večer.
"GRATULUJU!" Zařval Kakashi když se trochu, vážně jenom trochu, zklidnili a usadili se na lavičku. Sasuke se Sakurou samozřejmě v objetí. Choulila se mu na hrudi a to rudovlasou samozřejmě neuvěřitelně štvalo. Ale teď její zlobu předčilo divoké nadšení.
"Jsem moc rád že jsme nad nimi vyhráli a tak tedy bohužel pro ně spadají pod nás a my se dostáváme do TOP 10, samozřejmě že jsme nějak na desátém místě ale to nám nevadí. Brzy se dostaneme do nejlepších pěti že? Nepochybuji o tom, tak odér s vámi." Řekl a též se pakoval vyprovodit Akatsuki do jejich vozidla které je odveze zpět do Sněžné nebo za co že to hrají.
"Prej odér s námi." Zasmála se a políbila černovlasého. "Miluju tě, ještě víc než předtím." Zašeptala aby to slyšel jen on.
"Jo, já sebe taky." Prohodil laškovně ale i tak jí potvrdil že on jí taky tím nějkrásnějším, nejněžnějším polibkem.
"Ty jeden mrňavej…" Zaskřípala zubama a pak už je někdo probral z jejich snění…
"Tak hele nemuckejte se tady a pojďte slavit!" Přemítala nahlas Hinata a za ní se jako obvykle blbě zubil Naruto.
"No jo dyť už jdeme." Prohodil černooký a všichni se vydali do společenské místnosti ve které se konal obřad zvaný ,After party, ožerte se jak jen to jde' a tak..

Všichni slavili jak jen se dalo a nebylo nevnímatelné že se všichni dobře bavili. Dokonce i Anko která bývá jindy hodně, až přehnaně, přísná. Tentokrát vážně byla naprosto v pohodě a sake jí teklo po celé bradě. Asi až za půl hodiny se učitelé vytratili a nechali je tam o samotě. Samozřejmě byli předtím řádně vysprchovaní a navonění. Jakmile začal hrát ploužák tak se Sasuke chopil iniciativy a vzal Sakuru za dlaně. Vtáhl ji do centra dění a co nejblíže si ji k sobě přitiskl. To se mu líbilo , protože cítil její ženské křivky. I ona milovala jeho krásnou pokožku…
"Co kdybych si tě teď ukradl?" Zeptal se a dal jí pusu na líce.
"Věř, že já bych byla ta které by to vadilo ze všech nejvíc." Slastně přivřela oči a podívala se jimi do těch Sasukeho..
"Tak proč nejít?" Zeptal se a společně se vytratili když mu Sakura zakázala aby ji vzal na ruce.

Za dveřmi to však stejně udělal a vynesl ji až do horních pater a zapluly do koupelny kde bylo krásné teplo a on jí opatrně položil na zemní podložku která byla zčásti chlupatá. Sundal jí její krátké, černé minišatičky protože jí povolil šňůrku tak to šlo celkem snadno. Sakura jen potěšeně vydechla. I ona z něj servala bílou košili a ani černé kalhoty pro ni nebyli potíž. Šáhla mu na bouli v jeho rozkroku a šibalsky na něj mrkla. On jí to oplatil a začal jí stláčet pravé prso. Poté se dostala dolů i podprsenka pod kterou jí škádlil a najednou byl dřív nahý než ona sama. Poslední svleček byli Sakuřiny kalhotky. Pohladil ji a pak do ní zasunul jeden prst. Pořádně to tam promasíroval a dostal se na řadu i druhý. Tam a zpátky, tam a ven… Když usoudil že je dost vlhká tak mu přestala zarývat nehty do zad a konečně do ní, pomalu, jemně, vstoupil. Bylo to spojení králů… Doteky Noci… Sakura slastně vzdychla a bylo vidět jak si to užívá. Sasuke jí hladil všude kde mohl. Ve vlasech, na tváři, obdarovával jí motýlími polibky a nebo na prsou.
"Miluju tě." Vzdychl s ní když pomalu ale čekaně a žádouc zrychloval. Takový sex ještě v životě neměl. A to je proto že ji opravdu miluje… Z malé ale přesto útulné koupelničky se začaly vydávat čím dál tím hlasitější heky. Ostatní to nemohli slyšet protože všichni se báječně bavili dole. A oni se báječně bavili tady v koupelně a na zemi. Vyjadřovali si k sobě nehasnoucí lásku… Když došli k vrcholu, tak zaráz vykřikli a Sakura se prohla v zádech. Pak se na ni Sasuke svalil a jen tak odpočíval.Sakura na tom byla stejně.
"Nevím jestli tě to uklidní ale nikdy tě nechci ztratit a nikdy v životě bych ti neublížil." Odkulil se z ní pryč, opřel su ruku o ucho a jen tak se na ni zhora díval a pohrával si s jejími růžovými vlasy. Vždy vzal do prstů jiný pramínek.
"Já tebe taky ne, mám pocit jako bych s tebou chtěla prožít celý svůj život… I když, to bych se raději nechala vystavit nepříznivým podmínkám na severním pólu se žlutými medvědy." Zasípala srandovně.
"Pravda… to bych se raději nechal sežrat tuleni aby si mě po kouskách okusovaly." Sakura vyprskla.
"Vždyť tuleni nežerou lidský maso!" Zubila se na něj.
"Nakonec, proč to nezkusit, třeba by nám to vyšlo." Začal uvažovat nahlas a Sakuru to nesmírně těšilo že s ní počítá i do budoucnosti.
"Hm, pravda, ale co když ne, to by pak naše děti byli strašný mutanti víš to? A víš jak to? Protože by měli tvou božskou tvář ale kazily by je Narutovi tři ranky." Odvrátila zrak do polštáře.
"Jak to myslíš? Tys mě snad podváděla s Narutem že to tak víš?" V dělané rivalitě se na ni opovržlivě podíval.
"Jo a taky by měli Karininý narážky na Kakashiho." Začal v duchu přemítat a oba dva se začali strašně řehtat.
"Ne,to by se nikdy nestalo, to by byla zas třetí světová." Upravila ho a chtivě ho políbila.
"No tak to máš recht." Šťouchl ji do nosu a pak ho něco napadlo když mu začaly chladnout obě půlky.
"Asi bychom se mohli přesunout k vám do postele co ty na to?" Až teď mu došlo že si to vlastně rozdávali v koupelně kde to nebylo ani měkký ani teplý. A tak si na sebe Sasuke navlékl aspoň trenky a Saky na sebe vzala spodní prádlo a jednoduše se přesunuli z koupelky do vyhřáté postele. Teď byla spíše studená ale to byl detail. Jen prostě ulehli, na pět vteřin růžovlasá zavřela své pistáciové studánky a následně se s černovláskem jen mazlili. Bylo jim neuvěřitelně příjemně…

Probudili se až ráno, teda Sakura se tak probudila a Sasuke zatím ještě spokojeně chrupkal v JEJÍ posteli. Rozhlédla se po pokoji a viděla že Hinata tu nebyla. Asi šla spát k Narutovi. Pokrčila rameny a bylo jí to celkem fuk. Pak na stole uviděla malý papírek. Přišla k němu a jasně poznala Hinatinu písmo.
Nenechte se rušit, jsem u Naruta kdyby něco :-) Závidím ti tvé štěstí, moc vám to sluší ;-). Sakura by teď HInatu nejraději objala ale bohužel ji teď neměla u sebe. Ale měla tu jiného mazla co se dožadoval pozornosti…

"Ale ale ty už si na nohou? A ani se nedíváš jak kouzelně spím? Ani mě neprobouzíš polibkem? Cítím se velice zrazen!" Udělal na ni smutná očka a dívce nezbývalo nic jiného než se zazubit a skočit mu přímo do náruče. Jedině v jeho ocelovém sevření se cítila bezpečně.
"Ale prosím tě, to ty mě vždycky zkoumáš, ty moje uhry ve vlastní péči." Uzemnila ho.
"Ale hubu drž! Dyť žádný nemáš." Políbil ji.
"My jsme teda páreček." Uchechtla se.
"Ne!! My jsme klobása a nevykej nám." Zašklebil se a Sakura si ho k sobě ještě více přitiskla (pokud to vůbec šlo).

A tak se nějak šilhal zbytek dne. Všichni měli povoleno vyspávat až do oběda a že se všecko ještě pořeší na odpoledním tréninku který je od půl druhé do tří a pak až od půl šesté..
Vlastně Sakura nedělala nic jiného než že se v postýlce tulila k Sasukemu, vlastně nic jiného dělat nechtěla.
"Hele ty spáči, je čas jít na oběd. Dneska jsou špagetyy." Vypravil ze sebe po té co odtlačil Sakuřinu hlavu aby si ji dala na polštář a dvakrát vyhrnul obočí nahoru čela, rychle za sebou.
"No jo, už se hrabu, i když to bych se raději nechala odvézt na poušť Gobi a nechat se operovávat cibetkami než od tebe odejít…" Zívla si a nakonec teda se nějakým zázrakem dostala na nohy a začala se oblékat. Sasuke, mistr převleku, samozřejmě byl už dávno připraven k odchodu na posvátný (extra hnusný v uvozovkách) oběd.

"Ježiši pohni!" Začal Sasu mírně poplouvat na hranici nervozity.
"Dyť už jdu, když se ti to nelíbí taky už můžeš jít." Ironicky na něj mrkla a natáhla na sebe černočerné latexové tepláky. Seskočila z postele kde se obvykle převlékala a Sasuke ji na usmířenou vzal kolem ramen.
"Až tak jsem to nemyslel." Cvrnkl ji do nosu a Sakura se na něj jen zazubila.

"Zdravím, panstvo!" Ozval se Naruto jakmile zamilovanou dvojici spatřil.
"Jo, já taky zdravím, ale myslím že nejsme pannstvo nýbrž odpannstvo." Chytala růžovláska Naruta za slovíčka.
"Ne, tak to se ti moc nepovedlo." Zašveholil blonďatý a popohnal je v tom aby si už konečně vybrali svoje jídlo. Buď měli na seznamy špagety a nebo játra. Sakura si vybrala tu lepší možnost - nudle samozřejmě.
"Lepší by ale bylo kdyby byli čínský." Vypustila z úst když tam kladla pár těch žížalek.
"Blázníš? Ještě by byli nekvalitní, ááu ty buzniči!" Křikl modrooký na černovláska když do něj omylem drbl.
"Tak sorry že dejchám." Vydechl a usedl na své obvyklé místo a taky se začal ládovat…

"Zaberem zaberem!" Ječel jako smyslů zbavený Kakashi kterého ani rudovlasá neovlivnila a nedonutila ho ,nenápadně' se vytratit, když začínal trénink a zrovna měli za úkol vysoko zdvihat kolena - skipping.
"Nenávidím toho kdo tohle vymyslel." Kvílela Sakura když už to snad trvalo celou věčnost.
"Jelení skoky!" Zavelela Anko a růžovláska děkovala bohu.

"No skoč tam!" Vztekal se Kakashi když Sakura jednou jedinkrát nevykryla. "To stačí, bežte se napít." Rozhodl pak když se držel za hlavu a raději se na smutnou Sak ani nedíval. Ta se jen opřela o kolena a snažila se vydýchat. Když v tom ucítila teplý dotyk na svých zádech.
"Ano?" Otočila se a uviděla sympatické oči přísné trenérky.
"Sakuro, myslím že nás už trochu nestíháš, nemám pravdu? Proto jsem rozhodla že bys třeba mohla jít pomoct středňáčkům." Pohladila ji a Sakura na ni jen vytřeštila oči. Jak by jen mohla jít do nižších?! Kdy ž tady má všechno, její rodinu.. lásku…
"Co-co prosím? Nespletla jste se?" Zeptala se a ještě víc vykulila smaragdy.
"Ne nespletla, zítra nastupuješ, přeju hodně štěstí, myslím si že středí partie je o něco horší než ty ale už k tomu moc nezbývá a navíc naše požadavky pro Elitu se zvýšily a usoudili jsme že by ses mohla na chvilku-"
"Co to melete sakra? Já a k horším?" Nenechala ani dokončit Anko jak moc jí to namíchlo. Z očí jí vytryskli slzy a utekla, nedbala na volání svých přátel a utíkala rovnou do pokoje kde se zamkla a nezajímalo jí že na její dveře buší svými pěstmi Sasuke a vyhrožuje tím že ty vrata vyrazí. Ona si za ně jen sedla a snažila se zatím tu slanou vodu potlačit aby nevytékala z jejích očí. To bylo jedno ale hlavně se snažila aby se jí hlas nezlomil když bude křičet.
"Jdi pryč!" Zaječela a víc už nesnesla. Prostě přeběhla do koupelny, taky zamkla a na plno se rozplakala.
"PROČ?!" Křičela a z očí se jí valily slzy velké jako hrachy. Vždyť to snad nemůže být pravda. Nechce opustit své přátele které považovala za svou první rodinu a už vůbec se jí nechce pryč od Sasukeho, její jediné lásky. A to už zítra má jít na jinou budovu. Ještěže pokoj jí aspoň zůstane celý ale i tak bude muset být na intru tam.. Je to všechno na hovno. Sbalila si věci už teď, kromě ručníku a hygienických potřeb. Ty bude dneska ještě potřebovat. Pak vyšla ze dveří oči sklopené k zemi a když je zvedla tak se stala terčem pohledů. Všichni její přátelé tam stáli a v očekávání se na ni koukali.
"Hmpf… nic se nestalo, děkuju že jste si o mě dělali starosti ale jsem v pořádku." Po téhle větě se Sasuke neudržel a okamžitě ji obejmul a políbil na krk.
"Vždyť víš že to tak není tk proč nám to tajíš?" Zeptal se smutně šeptem.
"Já to netajím, je to pravda, jsem naprosto v pořádku, nic se nestalo, jdeme dokončit trénink." Řekla bojovně.
"Byl zrušen protože většina utekla za tebou." Uzemnil ji Naruto a ona jen zabořila hlavu do černovláskové hrudi.
"Aha…" Vydechla ohromeně a proto se raději už nevyjadřovala.

Zbytek dne měli volný a tak se ho rozhodli investovat do bazénu. Opravdu dlouho si v něm nebyli zarelaxovat. Vyblbli se tam jak jinak než pořádně, hlavně rozjívený blonďáček který se neustáleně choval jako malé děcko. Ostatním to však nevadilo ,protože právě takhle ho měli rádi.
Dnes v noci…Kolovalo Sakuře i přes tu studenoteplou vodu v hlavě. Jo, dnes v noci měla v plánu nenápadně popadnout krosnu a vyrazit do nižších tříd. Štěstí bylo že budova střední třídy byla blízko a tak to bylo celkem jednoduché. Sice nevěděla jak se tam dostane do pokojů ale snad tam budou mít také zařízenou recepční jako u nich.

Noc se přiblížila velice rychle a Sakuře už nezbývalo moc času. Jen se vykoupala a nahodila na sebe noční košilku. Když se šla modrovlasá osprchovat tak ona se vytratila z pokoje a mířila o patro výš. Na cestě, jak tak usilovně dumala o svém životě, se srazila se Sasukem.
"Ah, Sakuro, právě jdu za tebou." Zazubil se na ni ale jí moc do smíchu nebylo, kvůli němu se však překonala a nasadila alespoň strojený úsměv.
"Jo, já tě taky sháním." Opáčila a vrhla se mu kolem krku. Ještě aspoň naposledy chce cítit teplo jeho těla. Jeho osobitou vůni kterou pokaždé fetovala. Jakmile se od něj trošičku odpojila tak se na něj chtivě vrhla a uštěpačně ho políbila.
"Miluji tě, chci abys to věděl před tím než-" Nedokončila.
"Než?" Přerušil jí dřívě než to stihla dopovědět.
"Před tím než půjdu spát." Ušklíbla se na něj a Sasuke jí uštědřil ještě jeden polibek a pak jí pustil ze svého sevření a ona se prodrala ze schodů, na kterých se líbali, zpátky do svého pokoje.
"Kdes byla?" otázala se Hinata, která právě vycházela z koupelny.
"Ále, za Sasukem." Usmála se přes skelné oči. Objala ji aby neviděla jak se jí chce plakat že toto místo musí opustit a jediný kdo o tom věděl byli trenéři ale hlavně Anko. Nevěděla proč Kakashi na její obhajobu nic neřekl ale to bylo jedno.Stejně s tím už nemůže nic dělat. Pak se obě vytratili do hajan po tom co jí ještě růžovlasá řekla jak moc jí má ráda.

Odehrálo se to tak strašně rychle a nejednou tu byla půlnoc. Sakura do tašky naházela noční košili a vše co tu po ní ještě zbývalo. Šupla se do oblečení a najednou jí v pokoji nebylo. Prošla přes spící recepční a vydala se na autobus. Svezla se dvě zastávky a došla až ke škole jakožto střední oddělení. Povzdychla si a zašla do ní. Probudila chrápající ženskou a protočila očima. Všude je to stejný… Pomyslela si v duchu a se sarkastickým úsměvem jí sdělila co chtěla.
"Víte, byla jsem sem přesměrována z Elity že bych sem vám měla přijít pomoct a tak teda… Máte pro mne volný pokoj?" Zeptala se a ona jen kývla.
"Jestli vám postačí samotka , pak určitě." Mrkla na ni a když zakroutila hlavou v pozitivní odpověď tak svěřila do jejího opatrovnictví dokonce i klíče. Vydupala si schody do nejvyššího poschodí, bylo to tu úplně stejně poskládané jako na Elitě, což se celkem divila ale s radostí našla pokoj s číslem sedm, její nejoblíbenějším číslem. Byla za to i celkem ráda, aspoň nemusí bydlet v osmnátce. Když si vzpomněla jen o číslo vyšší hned se jí vybavil její pokoj kde určitě spokojeně pochrupovala její nejlepší kamarádka.

Ráno bylo přímo strašné, né že nemohla najít jídelnu ale ke všemu se na ní každej tak zvláštně díval.
"Co čumíš?!" Okřikla šedovlasého kluka který na ni hleděl ze všech nejvíc. Ale taky se nebylo čemu divit když měla růžové vlasy.
"Máš krásný vlasy." Řekl jakoby omámeně a ona jen dala oči v sloup…
Konečně se najedla a vyrazila do svého pokoje na tu půlhodinu si odpočinout. Zavzpomínala na své přátele že teď už určitě trénujou. Bylo devět. Tady ti flákači trénují až od půl desáté.Ale bylo jí to celkem jedno…

Jakmile dorazila do haly hned se začali rozhýbávat. Byl to téměř stejný systém až na to že více měli kondičku.
"Prosím přivítejte mezi nás posilu Sakuru Haruno která je z Elity, tak byste k ní měli mít trochu úcty, tak bando jdeme pořádně trénovat." Rozhlásil jakýsi černovlasý trenér a všichni se začali vychloubat jak to umí s balonem a takové ty blbosti. Hrálo se, Sakura myslela že málem dostane infarkt když to tam padalo i když úplně bezdůvodně. Nezbývalo jí nic jiného než nad tím kroutit nečinně hlavou.
A tak se podíváme jak to zatím vypadá v Elitě.

Zatím co Sakura si tam někde zpřeráží kolena její milovaní přátelé se zaobírají nad tím kam se mohla podít. Nemohou ani pořádně trénovat protože jsou jako tělo bez duše. Nemají vůbec žádný důvod aby se ohlíželi na to jestli ten balon drží správně protože pořád se jim do hlavy hnala růžovláska a to zcela bezbranně.
Byli to už dva týdny od jejího zázračného zmizení. Považovali to za projekt Alfa a už to bylo hodně toho co vymysleli proč zmizela. Jestlipak byla unesena. Ale hlavní poranění utrpěl Sasuke. Už se tolik nebavil jako dřív. Už mu nic nešlo jako dřív, jídlo mu nešmakovalo. Byl prostě zraněný. Měl zlomené srdce. Proč mu neřekla kam se chystá? Proč ho tu nechala samotného? V tuto chvíli se Sasuke stával sobcem té největší kvality. Nedokázal totiž unést že se na něj sprostě vykvajzla. Přitom to tak vůbec nebylo a trpěla možná ještě víc než on, to byl teprv ten největší kalibr namířený na její hlavu.Byla tam totiž bez přátel, bez lásky, bez soucitu, bez Hinaty. Bez Naruta, byla odloučená od všech kteří jí byli drazí. Ale Sasuke na to nedbal…až když jednou…

"Počkat, vy jste mi nic neřekla o tom že ji tam posíláte. Já si tady marně tluču hlavu o sloup s tím že nevím co je s ní a bádám o tom s ostatními spoluhráči a teď mi tu vykládáte že má žačka, podotýkám jedna z nejlepších, byla přesunuta do střední partie?" Zeptal se nevěřícně Kakashi.
"No, začínala být trošku moc dominantní. Víte, začínala si o sobě myslet že je něco víc a tak jsem jí poslala se podívat jak to mají ti horší." Zašklebila se na něj modrovlasá.
"Tak to ne, hned jdu pro ni!" Zašvitořil a už si to razil ke svému nablýskanému autíčku. Vrazil klíčky do zapalování a už jel.

Mezitím byla Sakura ,níž' naprosto zoufalá. Už nevěděla jestli má létat po celém hřišti aby ten míč nespadl nebo to jednoduše vzdát, když tu se náhle objevil její trenér.
"SAKURO!" Zakřičel jakoby hořelo a ona k němu upřela své uplakané oči.
"T-trenére." Oči se jí znovu zaleskly. Sesypala se…

"No tak prober se děvče." Blbě se culil když začínala nabírat vědomí.
"Hatake…" Šťastně se usmála a objala ho. "Přišli jste si pro mě, řekněte mi že ano prosím!!" Řekla a zoufale zakvičela.
"Si piš, myslím že jsi byla pro až moc velkou posilou, to si s Anko ještě vyřídím později (a to tentokrát nemyslel sexuální formou) takhle tě nám vzít. Ani jsem o tom nevěděl." Podrbal se na hlavě a Sakura na něj vytřeštila oči.
"To se mi jako snažíte namluvit že jste o mém přeložení nevěděl?" Zeptala se a začala se z bílého hospitálního oblečení soukat do džínsů a trika.
"No, jo." Pokrčil rameny a ona mu za to musela darovat jeden ze svých pohlavků.
"Ta já si tady trpím a vy…. To je jedno, jedeme ne?" Zeptala se a rychlostí blesku se sbalila. Byla ráda že odsud konečně může zmizet protože ta muka která tu prožívala se už nedala snést. Zatím co v jejím nitru se srdce radovalo napovrch byla stále nejistá jak zareagují její kamarádi které odpustila a nic jim o tom neřekla. V autě nad tím celou dobu přemýšlela. Pojízdným vozidlem tam byli rychleji než MHDečkem a tak se jen převlékla do sportovního a zahrnula vlasy za ucho. Tolik se těšila. Všichni v očekávání seděli na lavičce a když zelenooká vstoupila spustil se hlasitý jekot a každý (až na Karin) k ní bezhlavě přiletěl a začal jí z jejího pohledu umačkávat (z jejich to bylo ,normální' formální obětí).
"Pusťte mě, taky vás mám ráda ale nemusíte mě škrtit." Svěřila se jim se svým zbožným přáním a oni jí tedy pustili.
"Cos nám to udělala?" Začali přes sebe křičet jeden přes druhého a Sakuru z nich začala bolet hlava. Přes děsivý hukot najednou ucítila teplo těla… bylo to jeho tělo. Drtivě ji objímal. Milovala jeho ocelový stisk, jeho sevření ve kterém se cítila tak bezpečně.
"Sasuke…" Vydechla a zabořila hlavu do jeho černého trička…
"Saky…" Zašeptal a vzal jí na ruce a odnesl do jejího bývalého a snad teď stálého pokojíku. Všichni na něj jen koukali jako smyslů zbavení kam jim nese jejich hvězdu…Ale mu to bylo jedno, potřeboval si to s ní vyříkat. Povalil jí do naducaných peřin které už dlouho nikdo neobýval a zachytil její ruce nad hlavou. Potom se vrhl na její rtíky. Dlouho je neochutnal a teď mu to připadalo jako rajská zahrada.
"Miluju tě…" V leže ji objal, konečně cítil její božskou vůni která mu celých těch čtrnáct dní chyběla.
"Já tebe…" Vydechla omámeně a políbila ho na krk. "Omlouvám se, promineš mi?" Zeptala se v očekávání.
"Tobě vždy," Zazubil se do polštáře. "Ale už nikdy více mi to nedělej, víš jaký jsem měl strach že už to nikdy nebude takové jako teď? Že už tě nikdy nepolíbím?" Zaleskly se mu jeho onyxy.
"Promiň, ale na to jsem moc sobecká abych to udělala, nevydržela bych bez tebe." Olízla si rty a pak se připojila zase na ty jeho. Opojení…
"Uhm, to mi nevadí…" Posadil se a roztřapatil jí vlasy. Ona se vytáhla téže do sedu a objala ho okolo jeho svalnaté hrudi. Opřela si hlavu o jeho rameno a jen tak relaxovala. Z toho je však vyrušil blonďáček s modrovláskou, kteří už taky ruku v ruce začali okupovat jejich soukromí, lidově řečeno volný čas.
"Sakyyy! Zlato, beruško, cos nám to udělala, málem jsem dostala infarkt, tolik jsi mi chyběla!" Zuřivě ji objala a Sasuke na ni upřel nenávistný pohled. Naruto k ní taky svým tempem docupital a obejmul ji.
"Jsme všichni rádi že jsi zpátky ale už nám to nedělej." Mrkl na ni.
"Já jsem za to nemohla, to Anko! Nesnáším jí!"
"Jo taky jí nechápu jak tě mohla nechat přeložit z Elity do středních polí, vždyť jsi naše skoro nejlepší hráčka!" Upjal se Naruto.
"A řekni mi kdo je lepší než já?" Podívala se na něj naoko uraženě prozíravým pohledem.
"Hehe." Uchechtnul se a víc si ji k sobě přitiskl.
"No no no…" Káral je černovlasý a na to už se všichni rozesmáli.

Všichni šťastní, všechno dobré. Dalo y se říci že takto nám končí příběh o neopětované lásce, spalujícím štěstí a taky výsměšným urážkám v hlavní roli s Karin a Kakashim. No myslím že tuhle povídku jste měli rádi ale hlavně jsem ji měla ráda JÁ!! S hrdostí ji právě ukončuji. Prosím nezlobte se, přemýšlím nad druhou řadou ;-).
___________________________________________________________________________________________________
No jak už jsem psala... The end, druhá řada? chcete? :-)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Neri Dupre Cavallone ^^ Neri Dupre Cavallone ^^ | E-mail | Web | 24. listopadu 2011 v 19:41 | Reagovat

chceme druhou řadu! tahle povídka je úžasná!! :D a 2. řadu si zaslouží ^^ ikdyž to má happy end :D

2 Kata-chan Kata-chan | Web | 24. listopadu 2011 v 19:57 | Reagovat

Super, fakt :-). Můžeš dát další řadu, máš-li nápad. Volejbalové prostředí je vážně ´origoš´ a nebylo by naškodu přečíst si víc ;-) :D

3 s s | 24. listopadu 2011 v 20:05 | Reagovat

super druhou řadu prosim

4 silema silema | Web | 24. listopadu 2011 v 20:12 | Reagovat

Jasně :-D

5 Maci_* Maci_* | Web | 24. listopadu 2011 v 21:31 | Reagovat

krásné.. ;))

6 marketa251996 marketa251996 | Web | 24. listopadu 2011 v 21:59 | Reagovat

Ukončuješ ? Už ? :D Hej jako... Druhá řada :D Naval sem :D :D Prej klobása xD

7 Juna Juna | 24. listopadu 2011 v 23:49 | Reagovat

Zdar, tohle mi přišlo a je to docela sranda. Nějakým
způsobem to dost dobře funguje. Upozorňuji, že je
opravdu nutné přesně dodržet postup, jinak to ztrácí
smysl. Tak nad tím moc nepřemýšlej a napiš, co tě hned
napadne. Čti pomalu
a skutečně to udělej. Nepodváděj, nebo to nevyjde a ty si
budeš přát "Kéž
bych nepodváděl!"...
Hra ti zabere 3 minuty, budeš nadšen! Moje přání se
splnilo po 10 minutách, tvoje snad taky?? To se uvidí,
ale určitě nepodváděj!
Hra má veselý výsledek, nečti dopředu, ale pěkně po
pořádku. Netrvá to ani 3 minuty. Zkusit to stojí za
to, ne? Nejprve si vezmi papír a tužku. Až budeš
hledat jména, vezmi lidi, které znáš a jednej podle
svého instinktu! Postupuj vždy jen po jednom řádku,
jinak tu hru zničíš!!
O.K., tak tedy...:
1. Nejprve napiš pod sebe řadu čísel od 1 do 11
2. Potom k číslu 1 a2 napiš oblíbené číslo
3. Vedle 3 a7 napiš jména dvou osob druhého pohlaví
4. Nedívej se na konec, jinak to vyjde špatně!!
5. Napiš nějaké jméno (přátelé nebo rodina) vedle čísel
4, 5 a6
6. Napiš čtyři názvy písní k číslům 8, 9, 10 a11
7. Anakonec si něco přej! (To nikam nepiš - to musíš
udržet.. Nejlépe v
hlavě...)
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Zde je řešení hry:
A: Musíš o téhle hře vyprávět tolika lidem, kolik máš
napsáno na místě č. 2!
B: Osoba na místě 3 je ta, kterou miluješ
C: Osobu na sedmém místě máš rád, ale nikdy s ní
nebudeš moci být...
D: Osobu na místě 4 máš nejraději
E: Osoba na místě 5 tě velmi dobře zná
F: Číslo 6 přináší štěstí
G: Písnička na místě 8 má souvislost s osobou na místě 3
H: Titul na 9. místě je píseň pro osobu č. 7
I: Píseň na místě 10 je ta, která nejvíce vypovídá o
tvém charakteru
J: A na 11. místě je píseň, která vyjadřuje tvůj
životní pocit
K: Pošli tuhle hru 10 lidem do 1 hodiny. Když to
uděláš, splní se ti tvé přání - když ne, stane se
opak!

8 wdenda wdenda | E-mail | Web | 25. listopadu 2011 v 16:29 | Reagovat

No tak to o další Serii určitě přemýšlej! S tím přeložením jsem nečekala, ale hlavní je, že to dopadlo dobře.... Teda jen je divný, že se jí nikdo neptal kde byla, když o tom nevěděli ne? :D No to je drobnost :D

9 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 25. listopadu 2011 v 19:55 | Reagovat

Drž hubu ve spisovné verzise už uchytila :D :D jinka jako endovej díl naporsto na jedničku :D :D :D  sexuální praktitky nejlépe posané a jinak druhou řadu??? tam už nemáš skoro o čem psát ne? leda že byses teď zaměřila na Hin s Narutem ne?? ale je o čistě můj názor, tkaže si to neber osobně :) :)

10 Asuky=3 Asuky=3 | Web | 25. listopadu 2011 v 20:34 | Reagovat

Tak tohle musíš prostě slyšet xDD oni té Sakuře zrušili blog .. Koukni se tam xD

11 Kačka Kačka | 26. listopadu 2011 v 12:01 | Reagovat

Supeer skvělý zakončení jsem šťasstná že to byl happy end!! Druhou řadu jen pod podmínkou že taky dopadne dobře ;D !

12 Ája Ája | Web | 27. listopadu 2011 v 11:46 | Reagovat

Jé, máš jediný štěstí, že si to ukončila dobře, jinak bys šla na mučidla XD...a jestli tu druhou řadu napíšeš, tak se budu tetelit blahem :D

13 betusik-chan betusik-chan | Web | 2. prosince 2011 v 21:26 | Reagovat

ja som spadla z marsu :D :D som toto este necitala , ale dalsiu radu som uz zacala samozrejme xD Toto bolo uplne dokonale :D :D KAWAI :D :D ja tu poviedku milujem xD

14 hynyty sarah hynyty sarah | 8. dubna 2012 v 11:23 | Reagovat

Určitě chci druhou řadu pokud tam neuděláš ze sasukeho idiota!!!!! ;-)  ???  :-|  :-P  :-x  :-?  :-)  :-D

15 Camelia Camelia | Web | 30. července 2012 v 21:38 | Reagovat

Sugoi... n.n Vážně super a promiň, že to nepíšu ke každýmu dílu, ale čtu to jedním dechem a bojím se, že mi nevystačí, tak na komentáře nebyl čas :D
PS: Voleyball ze srdce nesnáším, ale tvoje povídka byla vážně úžasná ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama