Motýlí křídla 1

25. listopadu 2011 v 20:59 | Ufonek |  Motýlí křídla
ANOOOOOO! Dočkali jste sééé! n_n



















Poskakovala vesele po louce a na rameni značku bílého motýla. Stejně tak měla bělostné šaty a na tváři jí hrál hřejivý úsměv. Nikdy by nečekala ,že bude takto šťastná. Koukala se na svět očima z pod dlouhých řas a zapadající slunce obdařila zářivým úsměvem skoro jako ono samo. Její krátké růžové vlasy létali do všech stran když se zatočila a s úsměvem padla do trávy. Rozprostřela ruce a nahmatala sedmikrásku. Uchopila jí do rukou a přetočila se na břicho. Začala jí detailně zkoumat přičemž se stále tak lehce usmívala. Podrbala se na vlasech a když vstala tak rostlinu odhodila opět do trávy plné různých květin. Ještě nikdy se necítila tak volná jako právě teď. Teď si mohla dělat co chtěla, mohla chodit bosýma nohama po zelenkavém terénu a mohla si prozpěvovat. Pak ,ale prudce zastavila když se před ní objevil žlutý motýl. Povytáhla obočí, motýlek párkrát zamihotal zlatavými křídly a před ní se vztyčil vysoký blonďák s modrýma očima a optimisticky se zazubil. Měl tři čáry na tváři které vypadali při té představě jako vousky.
"Saky, kolikrát jsem ti říkal aby ses tak netoulala." Pokáral jí a starostlivě si ji přeměřil od hlavy až k patě.
"Gomene… bratříčku." Uhnula pohledem do strany a nechala si pár pramenů vlasů nahrnout do obličeje aby neviděl jak jí zrůžověli tváře.
"A taky jsem ti říkal ,abys mi tak neříkala, nejsme vlastní." Zamračil se. Když viděl ,jak posmutněla okamžitě jí hodlal vrátit dobrou náladu. "Ale no tak sestřičko, přece nebudeš poslouchat svého velkého bratra." Usmál se a jí taky vyletěli koutky úst do výšin.
"A cos potřeboval?" Zeptala se a přistoupila blíže k němu.
"Měli bychom letět, je pozdě a ty to víš." Pokrčil rameny a ona jen kývla na souhlas. Jemně se dotkla znaku na svém rameni a rázem místo ní létal bělavý motýl. Bratříček jí napodobil akorát že mu stačilo sprásknout ruce protože jeho tetování se nacházelo na dlani.
Letěli ani ne pět minut a doletěli na místo kde většinou trávili noc. Bylo to v jejich jeskyni. Tak se oba proměnili do lidské podoby a posadili se.
"Měla by sis dávat pozor." Opáčil když se uvelebili.
"Na co zas? To ty by sis měl dávat pozor, znáš sběratele, každý by chtěl mít ve své sbírce žlutého motýla." Zašklebila se.
"Co mám říct teprve na tebe! Tebe zase považují za škodiče na zelí tak se uvědom." Zkřížil ruce na prsou. Chvíli se jen tak probodávali vražednými pohledy následovaně velkým výbuchem smíchu.
"Měli bychom spát ať jsme zítra čilí!" Zasmál se. "Dobrou noc, Sakuro." Pošeptal a ona jen něco nesrozumitelného zabreptala protože jí se už taky klížila víčka.

Růžovláska se probudila brzo ráno když blonďáček ještě spal.
"Naruto?" Zkusila ,ale žádné odezvy se jí nedostalo. Oddechla si, je to dobré, spí. Pomaloučku se dotkla létajícího zvířete obývající ,ve své nehybné podobě, její rameno čímž docílila toho že mohla odsud vyletět pryč. Bylo brzy ráno. Tak kolem půl osmé a ona se rozhodla pročistit si hlavu. Vyletěla štěrbinou mezi kameny, tohle bydliště bylo speciálně pro ně ,aby se tam nikdo jiný nemohl dostat. Vyletěla do ulic kamsi ,kde tomu normální lidé říkali park. Teda aspoň tohle se o tom doslechla. Sedla, jestli se tomu tak dá říkat, na lavičku vedle nějaké rudovlásky s brýlemi. Když ji uviděla tak se zděsila… Karin… Prolétlo jí hlavou. Co ta tady dělá?! Poznala svou okřídlenou rivalku ke které připadl červený odstín blan. Asi začala chodit na místní střední… Pomyslela si, ona na žádnou školu jako normální člověk nikdy chodit nechtěla. Karin měla asi opačný nápad. Zanedlouho k ní přišel nějaký černovlasý kluk a Karin si ho okamžitě přitáhla k sobě a vášnivě políbila. Kdyby mohla tak by si ohmatala rty. Ještě nikdy nic takového neviděla, viděla maximálně ,jak se drží za ruce, poté ji totiž hned Naruto zastavil. Ale proč? To nevěděla. Párkrát mávla křídly a zvedla se do vzduchu. Přece jenom, co kdyby jí Karin spatřila? To by pro ní ,asi nebylo dobré. Sedla si na nejbližší strom a pozorovala rozvášněnou dvojici. Když se od sebe odpojili ,tak ruku v ruce kráčeli ke škole. Bělavý motýlek letěl samozřejmě s nimi. Ve škole Karin ale seděla s nějakou taky červenovlasou holkou a Sasukeho si moc nevšímala. Jenom o přestávkách kdy se studenti zvedli a prostě vyšli na chodbu…
Vletěla do třídy oknem a sedla si dotyčnému černovlasovi na lavici. Sasuke se na něj jen chvilku díval a pak znuděně máchnul rukou ,aby ho odehnal. Překvapilo ho ,že on se vrátil na své původní místo a jakoby se na něj vesele usmíval. Už musel bláznit. Říkal si ,ale stále malé zvířátko pozoroval. A pak vyletěl do vzduchu, černooký na něj upírajíc svá oka, a sednul si mu na hlavu. Nejmenovaného to trochu překvapilo ,ale jinak se tvářil normálně.

"Sasuke, víš o tom že máš na hlavě motýla? Hmmm…připadá mi nějaký povědomí." Zamyslela se Karin. Takže Sasuke…Řekla si v duchu růžovláska.
"Karin, jak ti může být motýl povědomí? Každý motejl je stejnej." Pokrčil rameny.
"Asi máš pravdu Sasí." Řekla a nalepila se na něj, ovšem ještě předtím se na malinkého tvorečka stihla vražedně zašklebit ,který už věděl ,že je zle. Za to ji asi Naruto zabije. No jo Naruto! Vzpomněla si a raději rychle odlétla pryč. Ať si Karin myslí ,co chce! Neletěla dlouho. Vzdušnou čarou tam byla za chvilku.
Dvakrát po sobě mávla křídly a byla opět ta pro ni velká zelenooká dívka.
"Naruto?" Špitla ,když tu nikoho neviděla. Když však uviděla z venku chlapecký hlas křičící její jméno, došlo jí to.
"NARUTO!" Vyletěla z jeskyně jako přesně mířená střela rovnou jemu do náruče.
"Sakuro…" Nejdřív ji pevně stiskl ,ale pak na ni upřel naštvaný obličej. "Co to děláš?" Mračil se.
"Byla jsem se proletět…" lehce se začervenala a hodila oči do strany.
"No dobrá…" Zaxichtil se a pohladil ji po lících. "Nejdeš se najíst?" Zeptal se a podal jí jednu kytku. Ona se jen proměnila a sedla si na ni. Můžou jíst jak normální lidské jídlo tak si vystačí i s tím co rostlina dá…
"Ty jsi už jedl?" Řekla ,když si otírala pusu. Jen němě kývl a ona se usmála. "Dobře!" Zavýskla a rozeběhla se na louku ,na kterou se svalila a koukala na převalující mraky na nebi.
"Naruto?" Zeptala se a upřela na něj svůj zelený pohled.
"Co se děje?" Zeptal se s jemným úsměvem na tváři a téže se díval na oblohu.
"Pojďme do parku…" Převalila se na břicho a vyčkávavě na něj hleděla.
"Sakuro víš-"
"Prosím!" přerušila ho dřív než stačil něco říct. Pak si jen povzdychl.
"Myslím ,že by to nebylo dobré Saky." Smutně se usmál ,ale když na něj upřela svůj kukuč tak prostě neodolal a z jeho úst se opět vydral tlumený vzdech. "Tak dobrá…" Hnul sebou tudíž měl rozjívenou Sakuru za rameny.
"Děkuju! Děkuju bratříčku." Usmála se a vesele si poskakovala.
Když tam došli tak si jednoduše sedli na lavičku přesně kde seděla rudovlasá. Trošičku se nad tím zamyslela a pak zazněl její melodický hlas.
"Dnes jsem tu potkala Karin." Vyhrkla a mykla rameny. Slyšela ,jak hlasitě polkl.
"Tu? S tou se raději nebav." Zavrtěl hlavou.
"Neboj se, už jsem to poznala sama že bych s ní neměla asi nic mít, navíc je mi už od pohledu nesympatická." Usmála se lehce.
"To jsem rád." Též se zazubil a objal ji okolo ramen. "Proto jsi chtěla jít právě sem?" Zeptal se ještě. "Ne-e." Zavrtěla hlavou a v mysli se jí objevil černovlásek. Nevěděla proč ,ale připadalo jí to divné ,že se dnes s ním líbala zrovna Karin. Připadalo jí že by mohl mít na víc ,ale bůhví jaký on je že?
"Ehm, Naruto? Jaktože Karin chodí do školy?" Zeptala se a on jen zakýval hlavou. "Teda takhle, proč my do ní nechodíme a nikdy nechodili?" Upřesnila.
"A chtěla bys?" Zpozorněl. Jen pokrčila rameny. Nic víc, nic míň.
"Popravdě, někdy ano a někdy zas vůbec." Vzdychla.
"Tak to beru tak že raději ne." Zasmál se. "Navíc víš kolik by se toho muselo vyjednávat? Musela bys dát kam jsi chodila na minulou školu, kdo jsou tví zákonní zástupci." Podrbal se ve vlasech.
"Zákonní zástupci?" Podivila se.
"Rodiče." Šeptl a růžovlasá si shodila pár pramenů do tváře. Nechtěla ,aby ji viděl utrápenou. Často když se říkalo slovo rodič nebo něco takového, posmutněla, protože ona své rodiče ani neznala. Naruto to věděl a proto se tohoto často zdráhal.
"Chápu." Vyjekla najednou. "Proto bude lepší když nikam nebudeme chodit že?" Usmála se.
"Správně." Přitakal a obejmul ji. Věděl totiž ,že to zakrývá. "Nemusíš se přetvařovat." Zašeptal jí do ouška.
"Díky, bratříčku." Přitiskla se k němu a hlavu zabořila do jeho bílé košile.

Z čista jasna se tam objevila "zamilovaná" dvojice. Drželi se za ruce a rudovlasá do Sasukeho pořád něco hustila, on ji s nezájmem ignoroval - koukal do blba. Zbystřil ,když uviděl objímající se nevlastní sourozence na ulici. To on každopádně nemohl vědět že? Logicky si domyslel že spolu asi něco budou mít. Na chvíli se zastavil a civěl na ně. Karin se samozřejmě zastavila taky a dala si ruce v bok. Moc dobře ty dva poznávala.
"A máme problém…"Zašeptal jí Naruto do ucha.
"Co je?" Nevěděla protože k nim stála zády.
"Je tady Karin…s nějakým klukem." Upozornil a Sakura překvapeně vydechla.
"Tak to je docela průser." Sykla. "Co budeme dělat?"
"Nezbývá nám nic než se proměnit."
"Ale co by si pomyslel Sasuke? Že se jen tak lidi promění v okřídlený tvory? Nebuď blbej!" Zaklela.
"Kdo je Sasuke?" Zeptal se "Ten kluk?" Jenom do jeho košile kývla. "Ty ho znáš? To je jedno to z tebe vymámím potom teď mi řekni co dělat…" Nestihl to však ani pořádně doříct a to už se růžovláska drala z jeho objetí.

"Karin? Neměli bychom jít?" Zeptal se jako jejich záchrana černovlasý chlapec.
"Jasně." Nakvašeně žbleptla a ještě předtím než se otočila na odchod se stihla podívat do pistáciových očí patřící růžovlasé dívčině. Zelenooká pak ochmátla rameno, Naruto si podal ruce a mohli letět.
"No kde jsi?!" Ohlédl se ještě naposledy Sasuke a vykulil oči když už neviděl sourozence. "Kde jsou?"
"To nevím." Mile se usmála červenooká i když to přitom moc dobře věděla.
"Hmmm…" Chytnul ji znovu za ruku a ona se mu přisála na ústa.

"Tak to nás teda Sasuke zachránil." Zapamatoval si Naruto jméno jaké mu Sakura říkala.
"Jo." Zasmála se.
"A kdože to teda je? A jak víš jeho jméno?" začal vyzvídat a Sakuře bylo jasné že už teď z toho Naruto dělá velký poprask.
"Je to… ettoo.. sono…" Zadrhávala se.
"Sakuro, že ty jsi je šmírovala?" Zašklebil se čím dal Sakuře skvělou cestu jak uniknout.
"Jo." Ani nezrudla protože to koneckonců nebyla pravda že?
"Tak a teď vážně…" Tohle opravdu nečekala a upřela své zelenkavé oči k zemi.
"Já nevím ,co ti mám říct."
"Jenom pravdu." Zamračil se.
"Tak dobře…" Povzdychla si a raději se vzdala ,protože stejně věděla že Narutovu pronikavému pohledu není úniku. "Popravdě…" Stále se zastavovala.
"No ano chci to popravdě, nerozumíš otázce?" Stále se mu tak nebezpečně kroutilo obočí.
"Jop rozumím takže…dnes ráno jsem se nebyla jen tak proletět ale jak jsem ti říkala ,že jsem v parku potkala Karin s ním tak jsem je sledovala a dostala jsem se až do školy. Zjistila jsem ,že se tak jmenuje ,protože jsem se kolem nich pořád ochomýtala a Karin ho tak oslovila tak se tak asi bude jmenovat." Uklidnila se.
"Dobře, to ještě není tak hrozný Saky, ale příště to nedělej, bůhví co by se mohlo stát. Ještě by tě Karin přizabila." Zasmál se a podrbal se na hlavě.
"Dobře Naruto, promiň mi to že jsem tam šla bez tvého povolení." Chytila se jednou rukou za tu druhou.
"Blázínku, já ti to nedávám za zlé ,jenom mám o tebe strach." Pohladil jí po vlasech kam jí následně vtisknul malou pusu.
"Dobře, jsem ráda ,že tě mám." Zasnila se.
"Já tebe taky, takže, jdeme na louku?" Tleskl a Sakura ho následovala.


"Hej to není fér ,ty jsi letěl dřív!" Obviňovala ho ,když vyhrál kličkující závod.
"Hele nezastírej." Dráždil ji ,ale ona ho povalila do trávy a nechtěla ho pustit. Sranda přestala až teprv co je do nosu praštila parfémová vůně a kolem nich se jako vítr prohnal jasně červený motýl.
"A sakra." Prolétla mu nad hlavou rudá smršť a za chvíli před ním stála osoba stejné barvy vlasy, upravujíc si brýle.
"Tak hele aby bylo jasno…" Pohodila vlasama které se kroutili jako hadi.
"Chápeme Karin, nemáme se ti plést do života." Sklopil blonďáček smířlivě hlavu.
"Ale to ty se tam pleteš nám!" Zakřičela Sakura se vztyčenou pěstí a stoupla si před modroočka.
"SAKURO!" Upřel na ni vražedný pohled.
"Musíme jí to říct-" Nestihla nic jiného namítnout a to už letěla k zemi nad Karininou přesně mířenou fackou. Od pusy se jí spustil pramínek krve.
"Co to děláš?!" Vřískla na ni růžovlasá.
"Přesně to co děláš ty." Ušklíbla se nejmenovaná. Samozřejmě by to nebyla Sakura kdyby jí to nevrátila. Karin též letěla k zemi ale ještě neměla Sak tak velkou ránu aby se jí spustila červená.
"Tohle si ještě vyřídíme!" Zasyčela na ni, luskla a zmizela.
"Huf… Saky tohle nemůžeš, teď jsi skončila s fackou ale kdo ví s čím příště skončím já?" Zeptal se smutně.
"Proč ty..?" Otázala se trochu nedůvěřivě.
"Protože ještě dřív než ti dá ránu ,já skočím před tebe." Usmál se a Sakura ho po tomhle musela obejmout.
"Naruto…děkuju…" Zasmála se vlídně a lípla mu pusu na líce.
"Myslím že mi nemáš být ,za co vděčná víš sestřičko." Cvrnknul jí do nosu. "Ale neříkej mi ,že bys vážně někdy chtěla nějakého fešáka." Nechtěl si to prostě připustit.
"Podle toho co tím myslíš." Zamyslela se a Naruto se ještě na chvíli mohl radovat proč je tak roztomile hloupá.
"To je jedno." Mávl nad tím rukou a opět je spráskl a místo něj tam létal malý živočich. Sakura udělala to samé když si šáhla na své vrozené ,znaménko' a odplachtila za ním.

"Naruto?" Otázala se ,když se položila vedle něj ve skalní dutině a už už se schylovala ke spánku.
"Hai?" Odpověděl ještě při smyslech.
"Co jsi myslel tím fešákem?" zeptala se a Naruto okamžitě vytřeštil oči před sebe. Nadzvednul se na loktech a trochu odhrnul pokrývku.
"Já…vlastně, totiž… nech to plavat." Mávnul nad tím rukou a vlídně se usmál ale růžovláska to tak nechtěla nechat.
"Né já nechci! Chci to vysvětlit prosím, musíš mi potvrdit to co si já myslím." Uhnula očima a blonďáček si povzdychl.
"Tak dobrá…¨pravda je taková že já vlastně nesnesu ani pomyšlení na to že bys ty mohla mít vůbec nějakého chlapce, přijde mi to prostě proti blány. Já mám prostě jakoby vrozené tě ochraňovat víš. A nechci aby ti někdo ublížil. Proto nechci abys měla kluka. Aspoň né teď… víš.." Smutně se zazubil a Sakura ho pohladila po jeho čmrkaté tváři.
"Děkuju bratříčku…" Zazubila se též a pak konečně ulehla, odvrátila se od něj tak že si lehla na bok. Věděla že to s ní myslí dobře ale tohle na ni bylo trochu moc.
"Nemáš zač…" Zachraptěl ještě před tím než se vydal do říše snů.

"Naruto! Hej Naruto!" Cloumala s blonďákem tak dlouho dokud se neprobudil.
"Co chceš?" Zeptal se a protíral si oči protože byl ještě dosti ospalý a ona ho budí tak brzo když ještě venku není ani světlo.
"Já… chci jít dneska znovu do školy, je mi jasné že tam bude Karin a asi mě pozná ale já tam prostě chci jít.." Zabořila tvář do jeho deky na jeho hrudníku.
"Jo, dobře můžeš jít…" Přetočil se na bok. Sakura se zaradovala a odletěla štěrbinou pryč. Až pozdě si Naruto uvědomil cože to vlastně vypustil z úst.
"A SAKRA!" Probral se, nahodil na sebe oblečení a okamžitě letěl směr škola. Jenomže to nevěděl že se cestou Sakura stavila ještě v parku aby viděla znovu ten líbající se pár který tolik nenáviděla. Nevěděla co ale něco ji na Sasukem okouzlilo. Bylo to.. nesmírně šokující že tak nádherná osoba, milá a hodná. I když by třeba měla srdce z kamene mohla být přítelem téhle otravné, škaredé budiž k ničemu. Nevěděla jak jinak už svou zlost popsat. Znovu si sedla na tu stejnou lavičku a svýma maličkýma očičkama je pozorovala. Jednou za čas kmitla křídly aby to nevypadalo tak nápadně ale měla o to postaráno, Karin si jí stejně nevšimla. A pak když se vydali spolu ruku v ruce do školy tak jen sedla Sasukemu na vlasy a bylo to. Sasuke se rozhodl podrbat na hlavě až při výměně bot a to Sakura dávno letěla nahoru do třídy na jeho místo. Měla takové štěstí že Karin nesedí vedle něj ale někde až na druhé straně třídy. Ovšem to že si sedla na lavici byla zásadní chyba protože málem byla umáčknuta její velkou zadnicí když se natahovala aby svého milého opět políbila. Nakonec však stihla šťastně uletět a prozatím se usídlila na světle nad nimi.

Když začala hodina tak se musela prostě přesunou na jeho levou paži. Ta byla totiž klidná na rozdíl od pravé kterou pořád něco smolil do sešitu nějakou propiskou. Moc tomu nerozuměla ale bylo jí to jedno. Hřála jí jeho přítomnost a to že mu může být na blízku. Na okamžik zavřela ,oči' jestli se tomu tak dá říkat a probralo ji až něco hřejivého na jejích křídlech. Byl to jeden z jeho prstů. Letmě se usmíval, jakoby ji nechtěl poškodit.
"Co tady děláš?"Zašeptal k ní jakoby věděl že je živá, no živá je určitě ale živá tak jako člověk. Radostně zavýskla, postavila se na všech svých šest nohou a podívala se na něj. Připadal jí tak strašně velký a s tím se zvětšovala i jeho krása která na ni mířila.
"Neměl bys tu být, motýlku." Jen škoda že neví že je to ona a né on. Ale to máte v podstatě jedno.
"Tys tu byl i včera co? Beztak mě sleduješ." Tlumeně se zasmál s čímž přilákal rudovlásčinu pozornost. Sakura raději seskočila a tak se schovala za jeho paži za kterou ji nemohla spatřit. Oddechla si, Tak to bylo vážně o fous, pomyslela si a znovu naskočila na svého jezdce.
"Co to bylo? Ty se před ní skrýváš?"Hlavou pokynul k ní a ona se rozhodla k zoufalému činu, musí s ním přece jen nějak začít komunikovat a touhle cestou to ještě nepůjde.


Mezitím Naruto, co byl v budově asi dvakrát déle než ona protože nečekal tu zastávku v parku a byl tady už před ní, do budovy se dostal oknem, bloumal kde by mohla být. Už proletěl snad všechny třídy kromě jediné. A tak tedy neměl se tam však jak dostat. Musel si počkat až do přestávky kdy tam mohl vesele vletět. Koumal žáky takového věku kdy se stanou za chvíli dospělými. Bílý živočich se mezitím opět usídlil na světle protože Karin se opět začala dobývat Sasukeho a to se tak zoufale snažila vzít propisku do nohou ale moc jí to nepomáhalo protože takovou tíhu ještě neuzvedne. Naruto si povzdychl, nemohl jí najít ale rozhodl se že se tu na chvíli usadí po tom co mu růžovláska vyprávěla jak je to tu úžasné. Musel to vidět na vlastní oči…
Když začala hodina a Naruto tak nějak zapomněl vyletět čehož později nemohl litovat protože jakmile se všichni uklidnili a nastoupil tak vyučující tak opět slétla k němu. Naruto k ní okamžitě přiletěl a začal jí hubovat.
"Vždyť si mi to ale dovolil!" Obrátila proti němu.
"Jo jenomže to jsi využila toho že jsem ještě spal!" Zaječel na ni a ona sklopila tykadla…
"Gomenasai…" Omluvila se. "Ale když už jsme tady…A nekřič nebo nás Karin uslyší." Obrátila se na něj a mu to teprve až teď došlo.
"A do háje, já na to zapomněl. Omlouvám se, takže to že když nás uslyší nebude moje chyba jo? Díky." Usmál se ale přece jenom se raději schoval za Sasukeho ruku aby ho nebylo vidět a Sakura se v mysli jenom ušklíbla.
"Naruto, ty blbečku." Opáčila a musela uhnout před tím aby do ní žluťásek nedrcl.
"Vy jste tu dva? Co tu děláte?" Promluvil svým chladným hlasem jejich úkryt. Až už chtěl Naruto něco říct když v tom si uvědomil že by mu stejně nerozuměl…
___________________________________________
Líbí se vám to? Chtěli byste další část? n_n
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Asuky=3 Asuky=3 | Web | 25. listopadu 2011 v 21:02 | Reagovat

Joooooo to teda rozhodně chceme další díl :-)))) je to moc hezký xD

2 Daniel005 Daniel005 | E-mail | Web | 25. listopadu 2011 v 21:06 | Reagovat

Ahoj, sorry že otravujem a spamujem, ale potrebujem Tvoju pomoc. Prihlásil som sa do súťaže o notebook a veľmi by som ho chcel, tak kebyže som mohol poprosiť o Tvoj hlas. Prosím klikni tu: http://vanocni.datart.cz/daniel-pangrac-si-preje-notebook-packard-bell/ a tam dole  nájdeš takých 5 modrých obdĺžníčkov. Prosím klikni na ten úplne vľavo: Darujte ozdobu tomuto přání ... je to pre mňa VEĽMI dôležité! Veľmi rád oplatím, stačí len napísať na blog. Za každý hlas veľmi pekne ďakujem.
P.S. Vyzerá to zaujímavo, keď budem mať čas tak si to určite prečítam :-)

3 Amys-chan Amys-chan | Web | 25. listopadu 2011 v 21:32 | Reagovat

Já chci další! Rychle! Honem! Bylo to náramný!

4 Atali Atali | Web | 25. listopadu 2011 v 22:19 | Reagovat

určo!!!

5 Neri Dupre Cavallone ^^ Neri Dupre Cavallone ^^ | E-mail | Web | 26. listopadu 2011 v 10:33 | Reagovat

(musim ject k babičce, ale až přijedu, slibuju, že si jí přečtu, protože jsem se na ní nehorázně těšila! :D)
zůstáváš, právě kvůli tvým dokonalym povídkám ^^

6 Mikeira Mikeira | 26. listopadu 2011 v 10:43 | Reagovat

Super! :D Určitě chci další

7 Kačka Kačka | 26. listopadu 2011 v 11:28 | Reagovat

Určitě určitě další!! To byl skvělej díl !!

8 Miouš jabkouš Miouš jabkouš | 26. listopadu 2011 v 13:08 | Reagovat

kawaíííííííí  n_n stejně jak ty to děláš ty vopice :DDD

9 Yoko Yoko | E-mail | Web | 26. listopadu 2011 v 13:58 | Reagovat

kamai....chci další díl a rychle

10 Chace "Yuí" Bieber Chace "Yuí" Bieber | Web | 26. listopadu 2011 v 14:06 | Reagovat

další,další na tuty chci další :)

11 Tyno10 Tyno10 | Web | 26. listopadu 2011 v 16:03 | Reagovat

ahojky promin že jsem se teď úplně neozvala neměla jsem vůbec čas a měla jsem problémy -__- doufám, že se na mě nezlobíš =) ted budu aktivnější =)) a jak si se vůbec měla ?? =DD

12 wdenda wdenda | E-mail | Web | 26. listopadu 2011 v 17:01 | Reagovat

VAU!!! Hustej Nápad! Hustě napsaný a já nwm co ještě! Prostě úža! Rychle další!! PLS *Psí očíčka*

13 snilek97 snilek97 | Web | 26. listopadu 2011 v 18:00 | Reagovat

wow!:-D tak to bylo úžasný!:-D

14 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 26. listopadu 2011 v 19:18 | Reagovat

:D :D :D Moc pkné moc moc :D :D :D a taký moc moc vynikající čtení pro oči :)

15 Siruka Siruka | 26. listopadu 2011 v 21:41 | Reagovat

Moc  krasny   tesim   se  na  dalsi  dil  a  chci  pokracovani :-D ;-)

16 Ája *SB* Ája *SB* | Web | 27. listopadu 2011 v 9:11 | Reagovat

Moc, moc krásně, miluju motýly^^ ...ale na hlavu si mi ještě žádný nesedl xD T_T

17 Nana357 Nana357 | 27. listopadu 2011 v 17:12 | Reagovat

skvelé je to zaujímavé

18 silema silema | Web | 28. listopadu 2011 v 21:57 | Reagovat

O wow! Pokráčko na 100% musí být......... :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

19 Tifa Tifa | Web | 3. prosince 2011 v 12:10 | Reagovat

Páni, super Tarei :)) Tahle se mi obvzlášť líbí :)) Určitě přečtu i ten další díl, co tui máš xD Fakt moc pěkně napisané  :-D

20 Betušik-chan Betušik-chan | Web | 29. dubna 2012 v 20:08 | Reagovat

Toto je taká krásna poviedka!!! :D uplne original :D naadhera :D mam otazku, chces byt spisovatelkou a ak ti to vydrzi (myslim, ze ano :D pretoze na tvojich poviedkach jednoducho vidno, ze pisanie mas rada :D), tak myslis, ze spravis knihu, kde by si dala aspon nejake svoje poviedky z blogu? Vies len by si zmenila mena, popripade miesto konania a upravila ich :D Napadlo ma to len teraz, pretoze tato poviedka je naozaj dobra :D mozno som len ocarena poviedkou :D ale urcite si velmi chcem od teba precitat knihu xD ak budes spisovatelka, urcite si tvoje knihy kupim xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama