Motýlí křídla 2

30. listopadu 2011 v 16:17 | Ufonek |  Motýlí křídla
A další díl je tu :-)




















Proč jen musí být tak krásný…Zasténala v mysli Sakura když si představovala co všechno by spolu mohli dělat.
"Sakuro, už by stačilo." Přelomil ticho modrooký s tím že už by měli letět, konec konců už jdou školáci na oběd.
"Ale oni ještě mají volnou a…a…" Nechtěla ani doříct protože jí přerušili představy.
"Ne nic nebude!" Rozkřikl se že mu Sakura musela ucpat hubu a musela ho zatáhnout na záchody protože Karin něco uslyšela a vrhla tam né zrovna milý pohled. Věřte tomu že kdyby pohledy uměli vraždit tak oni dva by už byli dávno mrtví.
"Vidíš Naruto, kdybys nedělal z komára velblouda už jsme dávno mohli být pryč." Pokárala ho a společně vyletěli ven. Sakura se párkrát zatočila a snesla se k zemi již jako člověk. Naruto jí napodobil.
"Tak sem už nikdy více nepůjdeme!" Rozhostilo se ticho při téhle poslední promluvené větě.
"No tak to teda ani nápad, já tu školu chci navštěvovat!" Opáčila když sebrala alespoň trochu odvahy se postavit Narutovi který byl jako vždy neoblomný.
"Tu školu nebo jeho?! Chápeš to že je to přítel Karin a mohla by nás strestat! Ona má vyšší postavení než my tak toho prosím tě nech jinak jsme vážně na nehezkém místě!" Křikl po ní a to ještě nevěděli že je někdo bohužel pozoruje.
"Ale Naruto…" Začala natahovat moldánky.
"No tak tohle na mě nezkoušej!" Pohrozil jí a táhnul jí za zápěstí na její oblíbené místo - louku.
"Ty jsi na mne zlý…" Sklopila hlavu k zemi.


"Kam si myslíte že jako jdete?!" Přerušil je jejich rudovlasý nepřítel.
"Domů." Vyhrkl lehce když v tom si uvědomil s kým mluví a zkameněl na místě jako socha.
"Aha jo tak domů…" Založila si ruce v bok. "Myslím že byste sem neměli moc chodit." Ušklíbla se.
"Co tobě je do toho kde MY jsme?!" Znázornila Sakura a Naruto jí hned po tomhle výřeku zacpal pusu.
"Co to děláš?" Zašeptal směrem k ní a ona na něj vrhla svůj nepříčetný pohled.
"No mě je do toho náhodou hodně, přece byste nechtěli přijít o to právo být tady že ne? Protože já to vše můžu zařídit." Usmála se zlověstně a víc už ani muk.
"Karin, dohodněme se dobře jo? My opustíme tohle místo a ty nás necháš být jo? Děkujem."
"Naruto nemůžeme se od ní nechat pořád utiskovat!" Promluvila za něj Sakura ale jen tak aby to slyšel pouze blonďatý chlapec.
"No ale taky jí nemůžeme odporovat." Vzdoroval.
"No vidíš tak je hodná holčička a chlapeček, moc dobře víte že já mám větší moc než vy dohromady takže toho urychleně nechte a vypadněte jinak by se vám taky nemuselo nic hezkého stát." Mile se usmála a Sakura měla chuť jí jít šlápnout do úsměvu.
"Karin co se to děje?" Přiřítil se tam černovlásek a jakmile spatřil růžovlasou dívku ihned mu naskočil posměvačný úsměv.
"Jéé, Barbie." Zasmál se ale Sakuře to v tuto chvíli moc vtipné nepřipadalo.
"Drž hubu, šampóne." Vrátila mu to stejnou mincí.
"Sakuro, neprovokuj." Vraždila znovu červenovlasá a už jenom podle hlasu bylo poznat že je naštvaná už dost.
"Saky, myslím že půjdeme." Vzal jí za ruku modrooký.
"Ale Naruto!" Vykřikla zoufale a upřela na Karin svůj poslední pohled. Pak konečně uznala že je čas jít.
"A už se nevracejte!" Uslyšeli ještě ten Karinin ječák a Naruto si povzdychl.

"Tohle nesmíš dělat Saky, bůhví co by se z toho ještě vyklubalo." Měl chuť jí vrazit aspoň výchovnou ale konec konců není její pravý bratr.
"Ale Naruto, vždyť víš že mám pravdu…" Provinile se usmála.
"Jo vím že máš pravdu, nemůžeme se nechat věčně utiskovat ale mám plán, jen stačí počkat na správnou chvíli, ale tady tahle ta to ještě nebyla takže čekej se mnou než ti řeknu!" Pokynul jí a ona se svalila do trávy.
"Já jsem tak ráda že je jaro." Vzdychla a nasála svěží vzduch.
"Užívej si ho dokud můžeš protože za chvíli nastoupí zima a to teprv uvidíš ty teplotní rozdíly na rozdíl od tady tohoto. Tohle je ještě línej volej."
"Komu volej?" Po tom co na ni Naruto upřel naštvaný kuk toho raději rychle nechala. "Dělám si prču." Zazubila se a obrátila se na břicho.
"No jen aby." Koukl po ní vražedně Naruto a Sakura myslela že se asi uřeže od smíchu. Milovala jeho vražedné pohledy. Vypadal při tom vždy tam komicky. Kdybyste ho viděli. Úzké štěrbinky namísto očí a místo pusy jen tenká čára.
"Hele to není vtipný!" Osopil se na ni a raději se převrátil. "Pojďme domů, dneska toho bylo dost."
"Nechceš jít ještě na chvíli do parkuu?" Zaprosila protože věděla že mají volnou a Sasuke tam s karin určitě půjde.
"Vím že máš něco za lubem ale projednou ti to můžu dovolit." Vydechl a Sakura se zaradovala.
"Jupí!" Pokračovala v juchání a konečně se dokopala k prvnímu kroku po kterém vedla Naruta.
"Ale jestli.. tak ti dám za tykadla!" Pohrozil ale Sakura se na něj jen vřele usmála a pokračovala v poskakování z jednoho místa na druhé až dohopsala až do parku kde si sedla na lavičku. Asi za pět minut už viděla červenou hlavu menší než černovlasou a proto se raději proměnila, Naruto nechápala ale raději ji napodobil.
"Proč jsi se proměnila?" Zeptal se pro přesnost což se mu moc často nestávalo.
"Jen ták, aby ses měl čemu divit, né jenom nechci aby mě zas ta rudovlasá fůrie zpeskovala." Podívala se jejím směrem odkud páreček přicházel.
"Áha, Sakuro, že tys věděla že přijdou?" Vrhl na ni nepříčetný pohled ale ona jen hmitla létacím ústrojím.
"Jak bych to asi mohla vědět? Jejich rozvrh neznám navíc jsem si jen ještě chvíli chtěla užít toho čerstvého vzduchu." Mrkla na něj a vyletěla do koruny jednoho ze zdejších stromů.
"Sakuro Sakuro, kdy ty se konečně poučíš, ještě nás chytnou." Chytal se za křídla.
"Ale já ho jen chtěla vidět." Upřela na něj smutný pohled a blonďáček zakroutil hlavou, obrazně samozřejmě.

O něco později se začalo smrákat a Sasuke s Karin se vydali opačným směrem po tom co mu rudovlasá dodělala pěkně velkého cucfleka na krku. Sakura ji za to nenáviděla. Vlastně ani nevěděla proč ale ona jí nenáviděla stejně tak proč to řešit že?
Vlastně ani nevěděla proč ji nenáviděla ale ten důvod nebyl podstatný, teda alespoň momentálně. Sakura s Narutem si zalezli do svého ,pelechu' a Sakura spokojeně zavrněla.
"Hele, myslím že si nám nějak zlenivěla." Proklepl ji Naruto když už skoro usínala.
"Ale prosím tě, já jsem zcela normální. To ty mi jenom vždycky nadáváš." Zamumlala si jakoby pod vousy.
"Já? Kde je ta Sakura která pořád byla extra hyperaktivní a která pořád nevěděla co dělat ale vždy si něco našla a vždy ale opravdu vždycky se něčemu tlemila?"
"Jo tak holenku tak ta už zmizela." Upravila si vlasy protože jí pořád padaly do očí jak tak ležela na boku otočená směrem k blonďákovi.
"No jo, teď je tu ten línej smraďoch co by pořád jen chodil do školy za Sasánkem." Kousavě podotknul.
"Jak za Sasánkem? Hele, já jenom šmíruju Karin, navíc se mi ve škole líbí tak co bys chtěl." Zasmála se.
"Bratříčku, nebuď lama…" Zívla si a překulila se na druhou stranu.
"Já a lama? Né to ty si lama pokud sis ještě nevšimla." Mrknul na ní ale ona to nemohla vidět protože její oči byli zavřené a už ne a ne se otevřít, byla nehorázně ospalá.

Ráno se probudila a mrkla na listnaté hodiny, které označovaly devět hodin. To už měli druhou hodinu. Sakura se přitulila k Narutovi a ještě na chvíli zavřela své smaragdové kamínky které obvykle zářili jako sluníčko které paří do vody.
"Narutíku, mohla bych do školičky?" Zaprosila a opět využívala toho že je modrooký ještě v polospánku.
"Jo běž si kam chceš jenom mě neotravuj."
"Děkuji ti, bratříčku." Usmála se a vzlétla k nebi po kterém si razila cestu tudíž se opět bezproblémově dostala oknem do jeho učebny když tu zjistila že tam není. Prohledala snad všechny a nic. Jen ta jedna poslední multimediální jí pořád dělala mrkvičku. A tak tam teda zalétla a konečně spatřila ten lesk jeho krásných očí. Bohužel měla smůlu. Vedle něj seděla Karin, tady měli asi jiný zasedací pořádek. A tak si teda opět sedla na světlo a dělala jakože tam vůbec není. Byla tam vůbec? Myšlenkami byla v jeho teplé náruči… Sakuro, Sakuro, měla by ses vzpamatovat stejně ho nikdy nebudeš mít protože má Karin svého vysněného prince jehož ti určitě nepřenechá! Peskovala se v duchu ale pořád myslela na to jaký by asi byl jejich polibek. Pak si uvědomila hrozivou pravdu. Až se Naruto probudí tak jí bude hnát! A ona o vlku a toho jejího vlka v živočišném provedení uviděla právě v čas za oknem. Kdo by si ho nevšimnul. Taková světélkující žlutá bila do očí jako čolek co právě vyplaval z pod hladiny.
Chvíli se rozhlížel po místnosti a poté vyletěl až někam ke stropu.
"Naruto nezabíjej mě!" Sykla když ji zpozoroval. Naruto neměl to štěstí že vážně blikal do okolí jako vánoční světýlko takže ho černovlasý samozřejmě zaregistroval a nemohl z něj zpustit oči. Že by jej motýli pronásledovali? Blbost! Ale i tak se pořád díval nad něj. Sakura s Narutem tam měli sourozeneckou hádku kterou zahrnovali do horlivé výměny názorů.

"Uchiho neruším vás?" Viděla ho učitelka že nedává pozor.
"N-ne…" Zaxichtil se a to učitelku pořádně namíchlo.
"Když vás tak baví dívat se do stropu tak jděte ke zdi a dívejte se tam!" Zaječela na něj a on ji poslechl. Ostatně zezadu měl na ně lepší výhled a všiml si i toho bílého stvořeníčka mihotajícími svými malými křidýlky.

"Pojď!" zatahal ji blonďatý a ona ho musela poslechnout jinak by měla ještě většího sprda. Nechtěla přilévat olej do ohně a tak s ním teda poslušně vyletěla. K Sasukeho štěstí měl u sebe okno a tak se za nimi mohl dívat až dokud nesestoupili k zemi a neproměnili se. COŽE?! Vyjekl Sasuke když tento jev uviděl. Bílý motýl se změnil asi podle jeho výplodu fantazie na krásnou, růžovlasou dívku s jasně zelenýma očima. A žluťásek se proměnil v blonďatého chlapce s modrými oky. Sasuke myslel že se asi položí. Měl chuť se vším prásknout a vyletět z učebny ven aby se podíval jestli ho rak neklame. To taky udělal.
"Mohu na záchod?" Vymluvil se ale učitelka ho nejdříve spráskala pohledem.
"Na střední škole by to měl student vydržet pět a čtyřicet minut nevypouštět svou potřebu…" Propíchla ho očima. "Běž prosím tě!" Zakřičela když na ni upřel provinilý a přitom tak vyděšený výraz. Sasuke se v duchu zaradoval a upaloval dolů do přízemí. Vyběhl z budovy a ještě viděl záda těch koho viděl. Takže se mi to nezdálo… Přemítal v duchu když opět zaujímal své místo v lavici. Taky měl na mysli že to přece není možné ale viděl to na vlastní oči..

Mezitím u nevlastních sourozenců:
"Blbečku proč si za mnou přišel?!" Zakřičela na něj v zápalu boje o přetlačování očima.
"Protože ty mě jen využíváš! Já už tě tam nebudu pouštět ani kdybys hezky prosila a šla tam třeba se mnou!" Přitom Naruto myslel na to že si toho Sasánka bude muset řádně proklepnout. Zítra si na něj počká. Měl stále na paměti to že slíbil matce na smrtelné posteli že Sakuru ochrání před vším zlým a podezřelým a nebezpečným pro ni. To mu bylo jasné že to musí splnit když jí to slíbil.
"Sakuro?" Zeptal se když se krok zpomalil a nikdy nic neříkal.
"Co chceš?!" Vyštěkla na něj.
"Promiň, nemyslel jsem to tak ale prosím tě už mi to nedělej. Vždyť víš že já ráno nevnímám a ty mě vážně využíváš. Tak prosím tě, netrap mě, vždyť víš že tě mám rád." Objal její křehké a drobné tělíčko a už ji nechtěl pustit.
"Já vím Naruto, taky se omlouvám že jsem tak neopatrná a nezacházím s tebou tak jak by se se starším bráchou mělo." Popíchla ho a vyhledala jeho úsměv očima protože věděla že po téhle hlášce se určitě usměje a nemýlila se.
"Sakuro, Sakuro, ty jsi vážně hlupáček můj malej. Prosím tě, zítra za ním nechoď. Nebudu ty a ty mě hezky počkáš v bytečku." Zazubil se a ona s ním poprvé za dlouhou dobu souhlasila.
"Dobrá." Přitakala a on jí pohladil po hlavě.
"Ty jsi přece hodná holka tak proč mi připadáš tak mazaná Haruno?" Otázal se a ukázal své krásně bílé zoubky.
"Já jsem HARUNO SAKURA! Nelíbí se ti něco? Nestarej se…" To říkala vždy když jí Naruto škádlil.
"Jsem Uzumaki Naruto a mám tu nejlepší nevlastní sestřiučku pod sluncem." Mrkl na ni a zaletěl do svého brlochu. Sakura ho samozřejmě následovala.
Když ulehla do teplého listnáře přitulila se na blonďáčkova velká záda. On se jen přžetočil čelem na ni a obejmul ji okolo pasu.
"Mám tě rád…" Přivoněl k jejím pramínkům co jí vyrůstali z hlavy.
"Já tebe též." Zamumlala jen tak pro sebe ale modrooký to stejně slyšel protože teď se nesoustředil na nic jiného než na ni a pouze na ni protože nic jiného na práci neměl. Ovšem kromě toho přemýšlet nad věcí.Už se těšil jak si zítra toho po kom Sakura tak touží, proklepne. Jen doufal že ho tam zastihne a nevšimne si jich ta rudovlasá potvora. Jo říkal jí potvora protože už jim mnohdy překazila plány…

Ráno se Naruto snažil vzbudit dřív než růžovláska a tak se taky stalo. Naprogramoval si vnitřní budík který mu označoval na osm hodin kdy se růžovláska ještě spokojeně vyvalovala v říši snů.
Proto se rychle proměnil a loudavým letem mířil ke škole ve které následně čuměl na hodiny jak blbá můra a když vykoumal že je půl osmé tak zjistil že to se teprve pouští do školy. A tak si v klídku sedl na své oblíbené místo - na světle a vesele si vyčkával na Sasánka jak mu s oblibou říkal i když ho už teď téměř nenáviděl že Sakuře tolik pomotal hlavu ale hlavně za to že má za přítelkyni Karin. Uvidí co se z něj nakonec vyhrabe ale Sasuke by se měl modlit aby prošel Narutovím poroťáckým testem.

Dveřmi prošel onen černovlasý a vypadalo jakoby měl znovu umyté vlasy což mu na kráse samozřejmě přidalo ale Naruto teď neměl hodnotit vzhled protože to by se Sasánek určitě nedopracoval, nýbrž by jeho stupnice daleko překračoval. Ale zase jsme se uletěli, zpátky k příběhu.
"Ahoj Karin…" Mňoukl když se mu ověsila kolem krku a dravě ho políbila. Dnes se totiž nesetkali na obvyklém místě. Sasuke stále musel myslet na to jak včera ty dva , motýli' viděl se proměnit do své původní lidské podoby jak by to on nazval.
"Co je ti?" Vyptávala se ho ale on jen zakroutil hlavou a řekl to své obvyklé ledové…
"Nic."
"No tak to určitě! Sasuke kdybys mě měl rád tak mi to řekneš! Je v tom jiná holka že?" Dělala se pláče ale na Sasukeho to nepůsobilo, bylo mu to v celku jedno. Blonďatý je se zájmem pozoroval, možná ještě s větším zájmem než Sakura a to bylo už co říct.
"Možná to bude tím že tě nemám rád Karin, rozcházím se s tebou, nechápu proč jsem s tebou vůbec trávil čas." Setřel ji a ona jen vykulila oči.
"C-cože?! Jo tak pak Uchiha ztrácel svůj drahocenný čásek?!" Rozkřikla se ale nikdo na ni nebral ohledy možná tak učitelé se oháněli zlověstnými pohledy že by Karin neměli nasírat protože pak to vypadá jako na nějakém cirkusním vystoupení.
"Pfff…" Odfouknul a raději se usadil na své místo protože už po druhé zvonilo a on nechtěl zase slýchat že není na svém místě, čili tam kde má být. Když vstoupila černovlasá učitelka okamžitě se postavil a Naruto se pro sebe usmál. Možná není až tak špatný… Nechal se zvyklat jeho nevinným postojem k věci což se mu odráželo v obličeji. Později v hodině k němu opět slétl. Sasuke se divil že je v jeho blízkosti jen ten žlutý a nějak matně si pamatoval že on je kluk. Nechtělo se tomu ani uvěřit ale musel se ho na to prostě zeptat.
"Ty jsi člověk viď?" Přejel po něm a setřel mu trošku jeho prášku z křídel. Naruto ,stál' jako opařený.
"Cože?" Kvíkl a tím se ještě více prozradil.
"Já to věděl…" Dodal šeptem a pro sebe se usmál. To v tom případě bude znamenat že ten čistě sněhový motýl je ta růžovlasá dívka která ho zaujmula už jenom barvou vlasů.
"Ukážeš se mi ještě někdy v té své pravé podobě?" Podotknul a Naruto uznal že už není cesty zpět. Sami se včera prozradili tím že se proměnili moc brzy. Zaklel ve své malinké pusince…
"Asi nemám na výběr co?"
"No to teda nemáš…" Zasmál se a poručil Narutovi aby si sedl na jeho rameno…
Tak nějak spolu přečkali celý den když už byl čas jít domů. Sasukemu to utíkalo velice krátce protože se těšil až se mu ukáže v jeho podobě.
"A jak se vlastně jmenuješ?" Zeptal se ho ještě černovlasý když zašli do uličky mezi stromy aby se mohl nechráněně proměnit.
"Jsem Naruto…" Vydechl při tom když se proměňoval z jednoho na druhého. Najednou se před ním tyčil, o něco menší ale asi tak jen o deset centimetrů menší hoch s jasně žlutýma vlasama a modrýma očima. Doslova Sasukeho nadchnul.
"Ty vole…" Vykulil oči a vypadalo to že už mu co skoro mají vypadnout. Nic takového se však naštěstí nestalo.
"Co tak čumíš Sasánku? Jak to že jsi vyšší než já?" Všimnul si malého rozdílu mezi jejich výškou. Sasuke se jen ušklíbl.
"A jak ty znáš mé jméno? Vy jste mě snad sledovali? Ani bych se nedivil kdyby ano…" Hřál ho přívětivý úsměv na rtech. Připadal si jako v jiném světě což od tohohle nemělo daleko.
"Ach jo, to ta Sakura, ani nevím jak tě našla…" Povzdychnul si.
"A kde ta vlastně vězí?" Zeptal se a to už spolu seděli na lavičce.
"No, já jsem si tě letěl proklepnout protože ses mi nelíbil, za to se ti omlouvám, jsi fajn." Uznal a Sasukeho to potěšilo.
"To jsem rád, proklepnout jo?"
"No to víš, Sakura by nejraději strávila celej život s tebou, já ještě nevím jestli ti můžu věřit ale už dopředu ti říkám že tohle tajemství nesmíš nikomu prozradit je ti jasné?" Zavrčel na něj a černooký se naivně zasmál.
"Za koho mě máš?" Zeptal se a blonďáček si na něco vzpomněl.
"Jo zapomněl jsem ti říct že Karin, ta tvoje ex přítelkyně nebo jak jí mám říkat je taky jedna z nás."
"Cože?" Zopakoval vyjeveně a Naruto jen přikývl.
"Jo, rudý motýl který nám jen působí potíže."
"Já věděl že je nějaká divná." Zakomínoval a vstal. "Rád bych poznal Sakuru, neukážeš mi ji?" S touhle větou na Sasukeho hodil podezření.
"Jo, ale neukážu ti naši základnu, na to tě tak ještě neznám, hezky počkáš před branami." Obrazně řečeno.
"Vy máte panství?" Chudák Sasuke nevěděl že si z něj Naruto střílí.
"A jaké! Pojď prosím tě…" Naruto sprásknul ruce přičemž se dotknul svého znaménka a proměnil se zpět do své podoby.
"Hele to není fér ty budeš rychlejší."
"To nevadí…" Řekl a už si to razilo přímou cestou k jejich domovu.

"Tady počkej." Ukázal Naruto na místo a sám zaletěl do jedné z škvír kterými se dostanou do svého doupěte. To Sasuke však nevěděl. Narutovi to bylo celkem jedno a velice ho zahřálo u srdíčka když tam Sakura pořád byla a něco kutila na jídlo.
"Ahoj Saky." Usmál se na ni a zezadu ji obejmul okolo pasu.
"No konečně, kdes byl tak dlouho?" Zeptala se a Naruto jí na to jen odpověděl úsměvem.
"Pojď se mnou, neuvěříš s kým jsem se skamarádil." Zazubil se a Sakura raději odstavila hrnec jinak by jim to jídlo snad shořelo. Jakmile vyšli ven a zase se přeměnili do člověčí tak se usmála protože Naruto jí stále zakrýval oči.
Sasuke se znovu blahem nadechnul protože před ním tentokrát byla drobounká dívka s růžovýma vlasama a jak už teď zjistil se smaragdovýma očima protože Naruto jí konečně pustil.
"No to si ze mě děláš srandu…" Byla snad ještě vyvalenější než cvalda na Vánoce.
__________________________
Tak co? těšíte se na Vánoce? No, já jdu vytáhnout kozy (kazačky abyste si nemysleli) a zítra vyrážím odlupovat adventní kalendářík! :3
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aori Anne Jeagerjaques Aori Anne Jeagerjaques | Web | 30. listopadu 2011 v 16:29 | Reagovat

máš pěkný blog, ale jelikož mým problém s povídkami, tak na to mohu říct jedině, super :d

2 Kačka Kačka | 30. listopadu 2011 v 16:45 | Reagovat

Nádhera !!!

3 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 30. listopadu 2011 v 19:55 | Reagovat

sem se lekla co ceš vytáhnout :D:D jestli tamto nebo tamty zvířatka :D :D: a nakonec kozačky :D:D jinak moc krásnej dílek ,těším se na další :)

4 leiko-uchiha leiko-uchiha | 30. listopadu 2011 v 20:20 | Reagovat

Úžasný!! :* Dalšííí! ;)

5 Mikeira Mikeira | 30. listopadu 2011 v 20:21 | Reagovat

Super díl :-) Těším se na další :-D  :-D

6 Charley Charley | Web | 30. listopadu 2011 v 20:32 | Reagovat

Hvězdný.... *piští jak 5iletá holka* už se nemůžu dočkat dál....je to úpa bomba

7 Deidara miu Deidara miu | E-mail | Web | 30. listopadu 2011 v 20:33 | Reagovat

Skvělé nee-chan ,miláčku ,poklade.. ne můj milášku sem glum XD fakt tato povídka je pecka! :D a já k ní kreslim tak podprůměrný obrázky XD ale jen tak dalej můj milášku XD honem pokračuj :D a na vánoce se nhorázně těším... ted lítám z místa na místo prohlížím katalog za katalogem ,pomáhám kde se dá abych sehnala nějaký prachy a tak :D mám toho už docela dost XD co ty? :D

8 silema silema | Web | 1. prosince 2011 v 19:37 | Reagovat

Supr Tarejíku....... a teď další díl... :-D  :-D

9 wdenda wdenda | E-mail | Web | 1. prosince 2011 v 19:37 | Reagovat

Fííííha! Hustý! SasuSaku 4ever! :D Další díl!
Ňááá! Strašně napínaví!! :D

10 Chace "Yuí" Bieber Chace "Yuí" Bieber | Web | 2. prosince 2011 v 17:13 | Reagovat

:D :D wau bezva díl :) další!! :D :D

11 Tyno10 Tyno10 | Web | 3. prosince 2011 v 13:12 | Reagovat

hej pěkný =DD

12 marketa251996 marketa251996 | Web | 4. prosince 2011 v 7:40 | Reagovat

Mně se tahle povídka akt hrozně, hrozně, hrozně moc líbí :D Snad si získá u mě stejný obdiv, jako Světelný běžec a ledová dcera :D

13 Ája Ája | Web | 23. prosince 2011 v 9:55 | Reagovat

Prej: ,,Co tak čumíš, Sasánku?" Jashine....:DDDD..hned i jdu přečíst další díl :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama