Zuby a srst 1

7. listopadu 2011 v 20:47 | Ufonek |  By Tiguan :-)
Um budu tu zveřejňovat Tiguaniny povídky, takže tu mátze první díl, už plánuju normálně fungovat jako normální bloger. Raději je už nebudu řešit jinak se nikam nedostanu :-)))
Mám rozepsanou jednorázovku takže se máte na co těšit :)
Tak tu máte první část od Tiguan takže si užijte! :-)






Psal se rok1715 ana trůn usedl Ludvík XV. Který zdědil v zadluženém stavu….se svou manželkou Marii Antoinettau v té době někde se vychovávala mladá vévodkyně z Lorranie ,vychovávala se v dobré chování tak aby svému otci Madarovi Ucichovi a jeho manželce Saru Senju neudělala ostudu,ale tato rodina nebyla nijak normální…její matka byla upírkou a její otec byl čistokrevní vlkodlak,jejich dcera však nebyla té či oné krve měla v sobě dvě bytosti ale ani jedna krev se nesmísila stou druhou když chtěla mohla se proměnit na vlka….narodila se jejich vinou nesmrtelná upírka nejmocnějš í ze všech vlkodlaci měli v sobě několik bojovích uměni uměli kouzlit ale také byli asi tak dvakrát větší jak slon když se proměnili na vlka,upíři co dodat? Nesmrtelní krásní bílí.kůže jako mramor a spoustu dalších a však Sakura Senju Uchichová Vévodkyně z Lorranie byla předurčená být profesionální zabiják ….

KRÁLOVNINY 18 NAROZENINY
"Sakurooo!" volal mě můj otec v mé mysli,stála jsem na balkoně,šaty ušité z látky do nejmenších detailů, a napudrovanou paruku na hlavě..tahle móda byla opravdu neuvěřitelné směšná!
"Ano Papá?" odpověděla jsem mu unuděním hlasem,už mi bylo skoro dvacet pět ale já se navždy zastavila na 18 věku vývoje zvláštní že? To víte když jste upír tak co na plat.
"Sakuro kde jsi dítě?!" rozčiloval se můj tatínek.
"Na balkoně otče" vratila jsem mu stejním tónem
"Jak to semnou mluvíš děvče!" počeptal mi rázně už do ucha stál vedle mě,často jsme se ukazovali jako pár protože by bylo divně stejně vypadající otec s dcerou proto jsme se ukazovali jako manželé….má matka už dávno zemřela nebo spíše zmizela s jiním hajzlem,svého otce jsem milovala i jinak než otce….no co v našich poměrech je to dovolení!
"Promiňte otče" v ten moment mě vzal za pás a vášnivě mě políbil.
"To už nechci slišet ano? Sem teď tvůj manžel a ty si můj poklad" pronikavě jsem se na něj podívala.
"Jistě můj milí"
"Má paní mám pro tebe další úkol ano?" to my mohlo být jasné proč na mě byl tak sladký!
"A to jaký?!" odvětila jsem mu ale už trochu podrážděně
"Vidíš ten pár?" udělal posunek na jeden černovlasí pár.
"Ano!" usmála jsem se.
"Je to tvůj pra strýc přec si čtrnáct kolen něco naší rodině dlužím,máš zaůkol teď hned odejít a vyvraždit náš klan bez vijímky jasné?! A až přídou ti dva tak je také zabiješ ano?! Jsou to také vlkodlaci,jsou vycvičení.je to pro tebe prozatím ten nejtěší úkol,věřím ti Sakuro tak mě nezklam" chtěla jsem brečet vlastní Klan? Prooč? Proč? Co mému otci tak hrozného udělali?,je to ale mise když musím tak musím.
"Jistě otče" sotva jsem to dořekla byla jsem pryč.

Všude byla krev…..rudá….potůčky krve…nadechla jsem se…proboha co jsem to udělala…
Mé bývalé žluté šaty byli stejně rudě jako ty potůčky……má paruka ….můj obličej….proč?....nedokázala jsem zachovat vnitřní klid ten mladý pár tu přede mnou ležel mrtvý ta krásná žena měla ještě děs v očích….proč jsem to provedla?....
*ŠUM*
*BUM*
*Grrrrrr* najednou zamnou stál malí vlk no malí byl normálně jako vlk ale pro nás to bylo ještě štěně odhaduju že mu bylo tak 12-13 aasi tak před 2-3 rokama našel svoje schopnosti,nemůžu zabít další štěně! Ne! Za ním stálo malé dítě mohlomu být tak 6-7 let …tak krásného kluka jsem ještě neviděla.
"s-stůj!.....Po-počkej….proměň se zpátky ne-ne-nechci s tebou bo-b-bojovat chci si s tebou promluvit!" promluvila jsem na něj v duchu a on strnul a poslechl,klekla jsem si k němu,nedala jsem na sobě znát jak moc mě bolelo zábít jeho rodinu byli to stoprocentně synové toho mladého páru,byli jím podobní.
"Vím že mě asi nechceš poslouchat a chceš mě zabít ale zabila jsem i ty nejmocnější z vás tebe bych zabila za pár vteřin,navíc už by to bylo dnes pod mojí úroveň,neudělala jsem to z vlastní vůle měla jsem to nakázané od svého otce…jsi ještě příliš slabý na to aby si mě zabil..až vyrosteš přijď za mnou i svým bratrem ale slib mi že budeš dostatečně silný na to aby si mne zabil ano? Až budeš mít plno svých technik a budeš mít silný Sharingan tak jako já ano ?"
Vlk kývl vypadalo to že si ulevil.
"Jen mi věř že jsem to nedělala z vlastní vůle,že mě to bolí stejně jako tebe" na ten důkaz jsem si uřízla kus silného pramene vlasů kunají.
"Na tu máš! to aby jste mě jednou z bráchu díky pachu vystopovali" mrkla jsem na něj a pramen mu obvázala do lemu šatů a ten mu¨ dala na krk.
Pak jsem se otočila na jeho krásného bratra "jen vám řeknu jediné jsem stejné krve jako vy" s těmito slovy mě odvál vítr a chudák kluk který byl ještě stále vyděšený z dámy která byla celá rudá jako krev si kecnul na zadek
Jednou tě zabiju rudá jednou ano ale nechápu to jak tě to mohlo bolet,stejné krve? Neudělala to z vlastní vůle? Nechápu to !
Jak čas sliboval časem Itachi Uchicha dospěl i se svým Bratrem Sasukem trénovaly pro pomstu ale ani jednomu ještě nedocházelo proč to tenkrát ta žena tak krásná jak si jí vybavovali udělala,často zachytli její pach v lesích po celé Evropě často se za ní honívali ale prozatím jim to nebylo souzeno jí zabít.
2011.
Ááááá kde sou ty časy! Stála jsem tu znovu na tom balkoně kdy mi otec řekl jdi a zavraždi svou rodinu jdi a zavraždi svůj klan ! po mnoha letech jsem objevila svou matku ta mě vzala pod svou ochranu a vše mi vysvětlila a na nedlouho mi pak zase někam zdrhla a já s novými schopnostmi zabila svého otce,uchilního otce! Bylo lehký ho jen tak zapíchnout bez výčitek vždyť to dělám 315 let ! kdyby jste se ptali tak mi je už celkem 321 sem stará co ? a jo dělám to od 6 let co chcete snažili se to ve mně vypěstovat co nejdřív! Umím všechna kouzla která se dají naučit,ovládám jako jediná na světě díky daru upírství šest elementů,svěcená voda mi nic nedělá,můžu se měnit na vlka,saji krev,jsem silnější než všichni dohromady,moje tělo je nezničitelné,ovládám Sharingan,Kage Genii,proti ohni jsem odolná ten mě miluje jako můj první element,roztrhat taky nejdu na to jsem přílež pevná a pružná díky2 atřetímu elementu vodě a zemi,jsem jako stroj čekám stále na bratry uchichovi když jim bylo tak sedmnáct a Sasukemu ta 14 honili mě různě po Evropě nedařilo se jim to chudáčci…..nevědí s kým mají tu čest za ta láta jsem začala patřit k nejsilnější z nejsilnějších….ale také málokdo ví jak vypadám naši Uchichovi neví ani jak se jmenuji říkají mi Rudá když jsem odcházela byla jsem umazaná celá od krve nechápu jak jsem mohla bít tenkrát tak nerozvážná a měkká !
Ptáte se proč jsem tak krutá?
Časem jsem se změnila. Čas…čas mě takovouhle udělal
Stojím tu na balkoně v historických šatech které jsem dříve nosila,dříve jsem si myslela že je tahle móda směšná,teď bych jí chtěla vrátit.
Tolik let uběhlo..tolik lidí jsem zabila…tolik životů jsem umučila…položila jsem si ruku na pás Gomen Uchicha Klane Gomen…odpusť mi tu velkou vraždu..odpusť mi tu zradu bože ! Klane! Nemám se ke komu obrátit jsem sama….
Co to plácám! Vždyť už sis zvykla ty krávo! Samota je krásná a uvolňující jsi svobodná ! tak klidni!
"Vracíš se na místa své minulosti?Proč?" objal mě zezadu Diedara jeden z mého týmu krásný blond upír do kterého jsem se na první pohled zkrátka zamilovala až po uši už dva roky je mým druhem zvláštní že…jediné co ve mně ještě neprobudil je oheň pod ledem….chápete ne?
"Připomínám si tak časy které byli krásnější než ty dnešní…milejší…vidíš ty stromy..jak sou zasázené po cestě?.......byla jsem u toho když se tu sázeli…byla jsem u toho když se stavěl Letohrádek Marie A…….bylo to tak jiné..tak krásné…Francie můj starý domov."
"Sakuro poslucháš se? A vidíš se ?je ti 321 stojíš tu v barokních šatech já taky stojíme na Francouzkém zámku a ty vzpomínáš jako stará senilní babka! Vždiť ti je jen 321 ! tak mladá!" zasmál se sám sobě
"Ale no tak Die!" zasmála jsem se a praštila ho do rmene vějířem který se přepůlil.
"Au! Nezapomínej že máš pěknou páru!" mnul si rameno ale stále se na mě díval tím zamilovaným pohledem a já se na něj usmála….
"Pojď už sis užila dost!oblečeš se do nečeho přizpůsobenějšího s touhle dobou!" zasmál se Die a vzal mě kolem pasu při čemž otevřel dveře od balkonu….tím se mi vrátili opět vzpomínky….vzpomýnky minulého času…zaklepala jsem hlavou a políbila jsem svého Druha.
"Abych nezapomněl Konan hlídkovala a zachytila pach těch dvou vlkodlaků…sou asi tak 30km odtud." Strnula jsem 30km odtud a do háje jsou ve svém sídle…honem pryč!
"To si to nemohl říct dřív !!! ty idiote!" vyběhla jsem jako tryskáč,za nedlouho jsem byla úplně dole kde na mě čekala má smečka.ještě za cesty jsem se převlékla.
"Je blízko"..zazněl melodický hlas Sasukeho.
"Jo je zase ve Versay" přitakal mu bratr
"Specialně na mušce nemyslíš?"
"Ne …nemyslím" zavrčel Itachi
"Proč ne..chceš jí přece zabít ne?" Sasuke jí sám osobně nechtěl zabít,cítil z ní svou krev svojí alfu ne jako ze svého bratra který je Alfa a on je Beta k Rudé cítil jakou si oddanost.
"To jo ale Francii zná lépe jak my,má jí prolezlou jako myš sýr chápeš? I tak! Stejně už ví že jsme tu ,jsme jen 30 kiláků od ní !Musí nás cítit její smečka tak že je to štípe do nosu!Musíme to lépe promyslet jasné?" Itachi byl stratég ale někdy by měl jednat spíš jen instinktem,Itachi sice k ní cítil také jakousi oddanost jako jeho bratr,a Itachi moc dobře věděl že kdyby mu Rudá řekla tím svým rozkazovačným hlasem tak pro ní udělá cokoliv,ale on v sobě cítil nejprve oddanost vůči své matce a otci,a pomstě jejích smrt.
"Takže co teď?" zeptal se Sasuke svého bratra….
"Vydáme se do Alp!" v duchu Itachimu šrotoval plán na to jak Rudá za zmatkuje a tentokrát ona poběží za jejich smečkou.
"Dobrá.." přikývl jeho mladší bratr a divoce zavil (byl ve stádiu napůl člověk a napůl vlk měl dlouhé vlasy jako scén,vlčí uši a ocas,vypadal roztomilejc než si myslíte) v mysli volal i jména.
Naruto!Hinato!Karin!Siguetsu!Sai!Ino!Neji!Tenten!Tamari!Knkorou!
Za pět minut byli všichni tady,
Itachi se na nás všechny podíval a pak ledovím hlasem pronesl:
"Sbalte se ! vyrážíme do Alp!"
"Konan,Peine,Garo,Sasori.Shikamaru,Tobi,Zetku,Diedaro,Kisame,Hindane,Kakuzu,Kibo,Kakashi,Iruko,Jirayo,Ochramiru!" zařvala jsem na svůj tím
"Stůjte! Vy Idioti!" zareagoval jako první můj druh.
Všichni byli oblečení v ninja oblečku a přes to přehození náš plášť Akasuki (tak jsi říkáme) a každý měl čelenku na kterém měl určití znak který byl rozdělení škrábancem(ty znaky znamenali vesnice odkud pocházíme) časem jsem se dozvěděla že naše rodina pochází z Konohy To je v Japonsku ta vesnice už však dávno není,zničil jí nějaký Idiot který vedl podobnou organizaci jako mi a dokonce se stejným jménem…škoda mohla to bít sranda tam bydlet…
Vzpomínat jaké by to bylo…áá je to tu zas zaklepala jsem hlavou. Rozhlídla jsem se po své skupině všichni na mě čučeli jak na zjevení.
"Pach…zmizel…jsou už asi den pryč z Francie,jdou do Alp….." chtějí nás nalákat..ale to se šeredně spletly …
"Chtějí nás nalákat" zasmál se Kakashi jeden nejlepší v mém týmu výborní bojovník a ještě lepší stratég.
"Jsou dost najivní když si mysleli že to neprokouknem..rezpektýve Sakura." Ozvala se Konan má jediná přítelkyně a ženská za plať pánbůh v tomhle týmu!
"ano to jsou" odpověděla jsem při čemž jsem povytáhla jeden koutek nahoru a koukala do neznáma.
"Ale ne tenhle pohled nevěstí nic dobrého!" zakňučel Jirayra
"Kušuj!" zavrčel na něj jeho přítel Ochramiru
"Ale já mám z ní strach!" zakňučel znovu..dál se tam takhle dohadovala zatím co já vymýšlela svůj plán na chycení naší kořisti.
Aniž bych si toho všimla můj plášť mi sjel dolů z ramen a pak úplně spadl.
Vytáhla jsem svou katanu která zasvištěla a já jí zapíchla do země,pak jsem se o ní opřela a podívala se konečně na mou smečku která mě zbožňovala a já každého z nich považovala za bratra a jednu sestru,….:D vím že mě tak brali i oni ale brali mě i jako svou vůdkyni jako svou Alfu.
"Vyrážíme do Alp děcka!" řekla jsem spiklenecky a natáhla jsem na sebe svou masku.
"Ale ne!" zavolal Pein
"Ale ano,už dlouho jsme nikoho nepronásledovali aspoň bude nějaká švanda" na tváři jsem měla stále stejní spiklenecký výraz
"A máš to zapotřebí?"
"Uvidíme kdo bude nakonec lovec a kdo kořist!" až teď jsem na ně obrátila svůj pohled
"Tak fajn sbalte se !vyrážíme do Alp!"
A tak ve skoro stejní den si příbuzní(Aniž by to věděli) naplánovali společnou dovolenou.
Ani jeden o sobě skoro nic nevěděl ale přesto k sobe cítili ty nejsilnější city…a u každého ty city byli jiné……….


Tiguan:Tak jo :D doufám že se vám líbilo-pls koment J jo a mám u sebe už další díl takže nebudete muset moc dlouho čekat :P J

Jak říkala, jak se vám to líbilo? :-)
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 leiko-hyuuga leiko-hyuuga | 7. listopadu 2011 v 21:45 | Reagovat

Suprový božíí!!:D* :-D  :-D ;-)

2 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 8. listopadu 2011 v 8:44 | Reagovat

tak t odoufám, že nebudu muset moc čekat :D :D je to vleice napínavé a dobré a skvělé a nevím jaké :D :D

3 Nana357 Nana357 | 8. listopadu 2011 v 15:09 | Reagovat

suprové teším sa ďalej

4 Siruka Siruka | 9. listopadu 2011 v 5:30 | Reagovat

Juuuuuu  tak  to  je  suprova  povidka  uz  se  tesim   na  dalsi :-D  :-D  ;-)

5 Kačka Kačka | 9. listopadu 2011 v 16:11 | Reagovat

Jééé to bylo krásný!!!Prosím co nejrychlejí pokráčko :D !

6 Mikeira Mikeira | 9. listopadu 2011 v 20:18 | Reagovat

Super!! Těším se na další XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama