Tsumi

26. prosince 2011 v 21:58 | Ufonek |  Jednorázovky
Trošku pohádkové, ale doufám že se bude líbit! n.n Ehm... WARNING: pidi ERO :P

Její šaty do tvaru zvonu, byli jasně rudé barvy, jako růže co měla ve vlasech. Procházela se po luxusním podpalubí a podpatky klapaly o zem. Právě se nacházeli na lodi. V luxusní lodi. Proplouvala totiž Lady Haruno Sakura. S jejím "prezidentem" a pinglem co jí naléval bílé víno.
"Lady Sakura, přála byste si ještě něco?" Zeptal se, když před ní klekl, aby se uklonil. Koutkem jeho černého oka pozoroval její krásu. Jen on znal její celou osobnost a to jaká doopravdy je. Jemu totiž říkala vše, i to jak celé noci proplakala pro jejího snoubence Naruta, který jí podváděl s její služebnicí Hinatou, která ještě donedávna byla její nejlepší přítelkyně i když jí to její otec zakazoval. Teď už pochopila proč. Je teď rozvedená, kdo by chtěl rozvedenou Lady? Právě tam teď jede.


Její otec jí domluvil dalšího manžela s kterým by mohla zplodit potomka. Hořce si povzdychla.
"Ne děkuji, jste velmi milý." Odvětila chladně a znovu si stoupla z jejího, každý den leštěného, křesla.
Jen on znal její pravou osobu, která nebyla tak krutá jak se o ní slýchávalo široko daleko, ale byla to milá osoba s velkým srdcem. A možná proto před ní vždy udržoval svůj kamenný úsměv, byť by se chtěl usmát upřímně. Vždy jí vyslýchával když jí bylo zle…

Seděla na své honosné posteli a plakala… *ťuk ťuk ťuk* ozvalo se za ní a ona na chvíli utichla.
"Kdo je?" Zeptala se a snažila se udržet si svůj pevný hlas.
"To jsem já, Sasuke Uchiha." Představil se a ona si nemusela otírat slzy.
"Vstupte." Řekla systematicky, přece jenom i stěny mají uši a nikdy nemůže nic vědět jistě. Například jestli je někdo nesleduje.
"Posaďte se." Pokynula mu rukou, následně hlavu složila do dlaní. Dala mu, aby si sedl kousek od ní,ale on tak neučinil. Pouze si sedl vedle ní a velmi neuváženě, přehodil svou ruku přes její úzká ramínka.
"Co se stalo?" Zeptal se mile.
"Nic se nestalo…" Zašeptala ,ale moc přesvědčivě to neznělo. Vzhledem k tomu že po lících se jí kutálely slzy o průměru zeleného hrášku.
"Nevěřím vám, lady… Promiňte za moji drzost, ale vím to. Vím že se trápíte. No tak, utřete si své slzy, prosím a já si vás rád poslechnu." Snažil se pomoci.
"Sasuke, vždyť víte, že byste neměl." Podívala se mu do jeho onyxových očí.
"Já vím." Upřeně jí pohled vrátil. Naléhal..
"Tak dobrá… víte, pořád nemůžu uvěřit co mi udělal Lord Naruto." Smutnila dál.
"No tak, to už je za vámi, netrapte se, tyto dne jste si už jednou prožila a není potřeba ,aby se vraceli." Mrkl na ni. Ona ho chytila kolem pasu a více se k němu přitulila. Uchiha jí jen více sevřel.
"Promiňte." Špitla a po tváři jí sklouzla poslední kapka vody.
"Nemáte se za co omlouvat." Hlesl nazpátek, pohladil jí po vlasech do kterých jí následně vtiskl polibek.
"Měl byste jít." Odpojila se od něj a on jen přikývl na souhlas…

Její rodina byla opravdu bohatá. Sakura však toto bohatství nenáviděla. Zalezla si do svého komůrky a zanedlouho uslyšela ťukání.
"Ano?" Zeptala se a už tušila kdo to je. Takto totiž klepal jen jeden člověk.
"Tady Sasuke-" Nenechala ho ani dohovořit.
"Vstupte." Řekla svým jemným hláskem.
"Promiňte ,že vyrušuji, jen jsem se chtěl ujistit, že jste v pořádku." Trochu chabá výmluva na to, že jí potřeboval prostě vidět.
"V pořádku, stejně jsem s vámi chtěla mluvit."
"Oh, dobrá…"
"Posaďte se." Znovu zaujal místo vedle její výsosti a úpěnlivě čekal. A tak začala… "Myslíte ,že mě ještě někdo někdy bude milovat, koho bych byla schopna milovat i já?" Tak tuto otázku vážně nečekal. Zaskočila ho.
"Já-"
"Ne, že ano? Proto jste se tak dlouho rozmýšlel." Přerušila jeho větu.
"Ale né tak jsem to nemyslel!" Zvýšil hlas. "Určitě najdete pravou lásku!"
"Ale má pravá láska byl Naruto…" Uronila slzu.
"Aha." S tím už nemohl nic dělat. Nevěděl jak se vysmýknout. "Myslím… myslím že už půjdu." Chtěl odejít ,ale její drobná ručka ho zastavila.
"Ano?" Otázal se.
"Já… promiňte, že vás takto obtěžuji." Řekla mu se slzami v očích. A on prostě neodolal. Přišel k ní blíž a objal ji. Přitiskl si jí na svou hruď a cítil její…vnady.
"V pořádku, mě můžete všechno říct, vždyť víte." Hodil po ní očkem. Ona se zářivě usmála.
"Ano vím, děkuji. Můžete odejít." Poručila a on tak učinil.

Dlouho do noci nad ní přemýšlel, až pak se mu dostalo nerušeného spánku.
"Sasuke!" Dobře, moc nerušeného ne.
"A-ano co se děje?" Spí nebo bdí?
"Já se bojím." Byla jen v pyžamu, to ho ,ale netrápilo. Chtěl jen vědět co tíží její srdíčko…
"Čeho?" Zeptal se a nerozvážně se prudce posadil, až se mu zatočila hlava.
"Já nechci, bojím se toho jak bude vypadat." S tím mu vlítla do náruče. "Omlouvám se, že vás znovu obtěžuji…Ještě ke všemu takhle pozdě v noci. Ale já nevím." Snažila se ospravedlnit.
"To je v pořádku. Já bych se měl omluvit, že na vás vůbec šahám. Nebojte, bude to krásný princ, jako z pohádky, přesně pro vás." Usmál se i když se mu to zrovna lehce neříkalo.
"A toho se právě bojím! Já nechci nějakého nafintěného…tentonons."
"Ale takhle se přece Lady nevyjadřuje." Pokáral jí.
"A takhle se přece číšník nechová a neodmlouvá." Vzhlédla k němu s úšklebkem.
"Promiňte." Hrál to.
"Já vím ,že mne škádlíte." Jedno očko zavřela a pak hne otevřela.
"A já vím, že to víte." Usmál se.

Ještě takovou nějakou chvíli tam tak v objetí seděli, načež se z opojení jako první probral Sasuke.
"Možná byste už měla…" Když si všimnul že spí jako nemluvně, rozhodně nepřipadalo v úvahu že by jí snad probudil. Vzal jí na ruce, paže měl tedy opravdu silné a ani to nebylo potřebné. Byla lehoučká jako peříčko. Pro sebe se trochu tupě usmíval.
Položil jí na postel v její ložnici, u dveří se otočil aby se na ní mohl podívat. Ještě ,aby si cucala palec a byla by naprosto dokonalá, přesně jako miminko. Zazubil se a odešel. Už nemohl spát a tak vyšel na palubu, která byla vážně prostorná, opřel se o zábradlí a nechal vítr, aby si pohrával s jeho uhlovými vlasy. Koukal se do dáli, tam na východ kde by měl vyjít žlutý kotouč a oznámit další jistě krásný den.
"Ach…" Rozplýval se. On věděl jako si užívat život. Začala ho trochu zebat chodidla, ale on na to nedbal. Možná by už měl zalézt, nikdo nemusí vědět že má pyžámko s medvídkama.
Zašel do svojí kajuty a oblékl si černé kalhoty s bílou, volánkovou na prsou, košilí. Poupravil si černého motýlka co mu zdobil krk. Nahodil téže barvy sako a znovu šel hledět na obzor venku.

"Sakuro! Vstávejte! Už jen den plavby, není to skvělé?" Zeptal se jí její ranní budíček, Kakashi Hatake.
"Emm, nech mě ještě spát dědo." Promluvila ze snu.
"Dědo? Já nejsem děda! Ale už vážně padejte na nohy." Jo, byl možná trochu nezdvořilý na to, že byl níže postavený než ona,ale byl to přece její prezident,který si připisoval veškeré zásluhy.
"Vždyť už jdu. Teď, prosím, odejděte, chci se převléknout." Rozdala rozkaz a on tedy odešel. Z jejích úst se vydral povzdech a začala se soukat do letních, bílých šatů, svázanými pod prsy.

"Dnes vám to mimořádně sluší, Lady Sakuro." Složil jí Sasuke ihned poklonu, jakmile jí jeho oko spatřilo.
"Děkuji." Mírně se začervenala, ale ihned se znovu vžila do své role, kterou každý den hrála.
"Kde mám svou snídani?" Její hlas zhrubl, ale takový ona měla úděl.
"U stolu." Setřel jí Kakashi.
"Milý jako vždy." Ušklíbla se.
"Vždyť mě znáte." Ohradil se, ale ze slušnosti si stoupnul za ní, aby konečně mohli sejít z poschodí, kde se nacházel její pokoj, tam kde byl jídelní, švédský stůl.
"Právě." Uškrnula se.

Tak jak se má, jídlo snědla a znovu se odebrala do své kajuty.
"Jdu si číst, nerušit prosím." Odfrkla si a Gai se jenom zachechtal. "Je vám něco k smíchu?"
"Ne, nic, lady." Zakašlal si.

Celý den strávila tam, nic nedělala. Až se musela znovu odebrat na večeři. Už zítra, už zítra spatřím svého vyvoleného…ach…Kolovalo jí v hlavě a přijala Uchihovo rámě, které jí nabídl, když jí vyzvedl.
Povečeřeli, následně se všichni odebrali ven na palubu, protože nějaký blázen oznámil ,že v dálce je vidět ohňostroj. Jediný kdo zůstal byl Uchiha a Lady Sakura.
"No, uvidíme se později." Ostýchavě prolomila to ticho, které mezi nimi panovala, když si oba hleděli do očí. On jí doprovázel a už už chtěla otevřít dveře, když se ozvala rána těsně vedle její hlavy. Ona se samozřejmě prudce otočila.
"Promiňte mi!" Zakřičel a spojil jejich rty v jedny. Jen je jemně ochutnával. Pak se od ní odlepil.
"Lady Sakura! Miluji vás! Vím, zhřešil jsem!" Vykřikl když se od ní odlepil, vydýchavajíc se, jí přiraženou ke zdi.
"Uchiho…" Kulila na něj oči. Pak se jen laškovně usmála.
"Omlouvám se, ale mé city jsou nezkrotitelné." Svěsil hlavu. Ona svou nohu obmotala okolo jeho stehna a přitáhla si ho blíž.
"Miluji vás, myslela jsem, že tohle se stát ani nemůže." Přisála se na něj. On se do polibku usmál.
"Jsem šťastný…" Odpověděl a upřímně se jí podíval do očí. Pak si jí vyzdvihl na paže, odhodil na postel a sám převzal velení.
"Jste roztomilá…" Políbil jí na líce… "Dominantní…" Na krk. "Přitažlivá…" Rameno. "Sexy…" Na bříško, když jí vyhrnul šaty. "A pro tuto noc, jenom má." Na stehno.
"Sasuke…" Vzdychla a poddala se mu, nic jiného jí ostatně ani nezbývalo. Z kapes vytáhl želízka a její ruce přicvakl o čelo postele.
"To to takhle kapsách nosíte běžně?" Zeptala se, když zakláněla hlavu.
"No, kdybych chtěl někoho zatknout." Bláznivě se zasmál. Strčil ruce pod její drobné tělíčko a začal tahat stuhu, která držela celé její šaty. S tím se uvolnily a on je z ní lehce stáhnul. Teď před ním byla jen ve spodním prádle.
"Je mi trapně." Přiznala se celá rudá.
"Nemusíte se stydět, nemáte za co." Říkal,když se znovu zmocnil jejích rtů, hnětouc její ňadro. Její ruce se mýkali v želízkách.
"No tak, někdo se nám tu chce dostat ven." Šibalsky se usmíval.
"Prosím, pusťte mě." Byla na pokraji šílenství, kam jí Sasuke dostával.
"Nene, tak snadno se mne nezbavíte." Pošeptal jí do ouška. Rozepnul jí i podprsenku. Nejdřív jí líbal na krku, pak sjel k jejím prsům až k pupíku, který obkroužil a jel znovu nahoru. Sakura vzdychala, Sasukemu nezbývalo nic jiného než jí umlčet polibky.
Rukou jí zajel pod kalhotky. Nejdřív jí tam vsunul jeden prst, ale hned na to dva. Když usoudil že je dostatečně vlhká tak je vyndal, oblízl a její krajkové prádélko jí taktéž sundal. Teď byla před ním úplně nahá. Trhala hlavou.
"Není fér, že vy jste stále oblečený." Pošeptala a on se jen usmíval. Shýbl se k jejímu lůnu a jeho jazyk zapracoval.
"Haúúú…" Vyla jako pes, jakou rozkoš jí to přinášelo. To Sasukeho samozřejmě ještě víc nabudilo.
Líbila se mu tato nadvláda.
"Jste nádherná…" Přejel jazykem po jejím ušním lalůčku.
"Vy jste!" Vykřikla aniž by si to uvědomila.
"Ale no tak." Odporoval, vstal a shodil ze sebe košili. Tak mohla vidět jeho dokonale vypracované tělo, až se divila kde takový pekáč nasbíral. Ona odvrátila pohled, on se uchechtnul.
"Nesmějte se." Mluvila stále ke zdi. Vysvlékl se až do naha, pak si kleknul na postel.
"Podívejte se na mě." Zaprosil, chtěla se mu dívat do očí ,ale její pohled stále klouzal k jeho penisu. Zazubil se.
"Nedělejte mi to." Zaúpěla.. Ještě chvíli jí dělal prsty, pak použil své mužství, aby do ní vnikl. Roztáhl jí stehna a nejdříve to bylo pomalu. Pak pomalu zrychloval na tempu.
"Sasuke…Prosím, odpoutejte mne." Prosila když doslova trhala pouty.
"Vy prosíte mne?" Blaženě se usmíval. "Ani za nic, lásko…" Políbil jí a zrychlil. Sem a tam, sem a tam…
Oba dva došli k vrcholu zároveň… Sasuke se na ní položil a konečně jí odpoutal. Ona se bázlivě zasmála.
"Si myslíte že tohle je konec, ano?" Ušklíbla se a přetočila ho pod sebe. "To myslíte špatně." S tím zapnula jeho ruku, stihla však jen jednu, druhou už si nenechal.
"Nevadí…" Pokrčila rameny, sklonila se k jeho penisu, který ještě stále stál a začala jej pečlivě opracovávat ústy.
"To lechtá…" Chechtal se. Tohle Sakuru dvakrát nepotěšilo. A začala s tužším. Celý si ho dala do pusy, až po kořen a jezdila sem a tam, tam a zpět, mezitím jednou rukou brázdila jeho svaly, druhou si jej přidržovala.
"Sakuro…" Vzdychl její jméno a propnul se v zádech. Celý už unavený zvednul svou ruku a chytnul jí za líce. Taky ho přivoďovala na druhý svět vášně. Pevně jí zdrapil a i když nechtěla, on byl silnější, přitáhl si jí k ústům a chtivě políbil.
"Jste dokonalá." Pořád se správal tak dominantně. Ona se ušklíbla, motýlím polibkem obdařila i jeho ruku, kterou natož klesnul na svou hruď. Ona se mu posadila do klína a vzdychla. To co právě dělali, připomínalo rodeo. Nadsedala pánví a zase dosedala. Pak jednou dosedla a už tam zůstala, natáhla se pro polibek a tak chvíli zůstala. Pak vstala a lehla si ne něj normálně.
"Odpoutejte mě." Řekl a ona tak učinila, to však ale asi neměla dělat. Znovu si vyměnili pozice a on jí políbil. Líbali se dlouho. Až do něj začala bít svými malými pěstičkami.
"Co se děje?" Ublíženě se na ni podíval.
"Vzduch." Naznačila ústmi a on se zasmál.
"Aha…" Podrbal se na hlavě. Pak přes ně přehodil plachtu a v objetí usnuli.

"Dobré ráno." Sluneční svit jí pošimral na jejím roztomilém nosíku.
"Dobré…" Usmála se, až pak jí došlo do jaké tváře se dívá. Podívala se pod deku, znovu zrudla a otočila se k němu zády. Pak vstala a začala hledat oblečení.
"Co se stalo?" Zeptal se celý nesvůj.
"Ne Sasuke, já… já, já… tohle se vůbec nemělo stát. To je absurdní!" Šílela. Jeho koutky úst se pouze roztáhly do širokého úsměvu. Taky se vyhrabal z postele a přistoupil k ní.
"Neblázněte, miluji vás." S tím jí daroval nádherný polibek a ona pochopila.
"Ale,co budeme dělat? Jste jen číšník, prostý pingl…"
"Tak otočte loď." Usmíval se.
"A to je tak lehké?" Měla chuť ho poštvat to háje.
"Udělejte to…kvůli mně." Díval se na ni tak hezky, nasoukala na sebe oblečení. Moc mu nevěřila, když se otočila on už byl oblečen taktéž.
"Né, blbost, kvůli NÁM." Opravil a její mysl procitla. Takhle to má být! Jedině s ním bude šťastná! Ví že ho miluje, ví to.

"Kakashi! Obrať loď."
"To není třeba, už tam skoro jsme."
"Říkala jsem obrať loď!" Zařvala až se Sasuke zlekl.
"Jasně." Už tam běžel. Ona přišla za ním, si ho zkontrolovat. "Ale proč všechno tohle?" Zeptal se nevěřícně.
"Protože jsem se rozhodla žít se Sasukem." Kdo by jen tušil že Kakashi zapnul vysílačku, která doléhala až k Sakuřinému otci.
"COŽE?!" Ozval se jeho hrubý hlas.
"Ehm, otče?" Odpojila se od Sasukeho, který jí držel kolem pasu.
"Jo jsem to já, slyšel jsem dobře?!" Burácel.
"ANO!" Vykřikla, nechtěla už být utísněná. Kdo ví, jestli by ten, kterého si měla vzít, nevzal ještě dalších pět žen.
"Tak to teda prr holčičko."
"Ale já ho miluju! Je mi jedno že třeba se budu muset vzdát všeho kvůli němu."
"Ty se chceš kvůli němu vzdát všeho co máš? Budeš jen vesnicná hadra!"
"No a co! Ale ty nevíš že on je moje všechno!" Zařvala nazpět.
"Sakuro, nemusíte to dělat,nechci vám zničit život." Ozval se taky černovlasý.
"Slyšíš ho? Nemusíš!" Přitakala vysílačka přeměňující hlas.
"ALE JÁ CHCI! Miluju ho!"
"Holčičko drahá, co tě to tak napadlo…." Povzdychl si skoro plešatý.
"Je to už dlouho, ale nevěděla jsem že ty city opětuje, prosím neobviňuj ho.." Prosila a on nakonec ustoupil.

Jakmile se doplavili na pevninu. Nic takového jako, že by otec vyhnal Sakuru ze svého domu, ale přijal dokonce o půl roku později Sasukeho do rodiny, když zjistil že ona má vlastní život a jsou spolu šťastní. Štěstí jeho dcery bylo pro něj nejdůležitější…
____________________________________________________
Co říkáte? Nebylo to moc hrr? :D :D
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kata-chan Kata-chan | Web | 26. prosince 2011 v 22:10 | Reagovat

:3 8-)  :-) moje názory znáš :D

2 Vája Vája | 26. prosince 2011 v 22:44 | Reagovat

Ahoj Tarei! To jsem já Amys-chan akorát s jinou přezdívkou. Nevím jak ale smazal se mi blog což mě docela dost naštavlo! No založila jsem si nový http://zerishek.blog.cz/ bohužel to už nebude o anime, bude o mém pejskovi a o povídkách ale na anime, když budeš chtít být pořád affs tak mi tam napiš :-)

3 Mikeira Mikeira | 26. prosince 2011 v 22:59 | Reagovat

Mě se to líbilo :-)

4 Khaculinka Khaculinka | 26. prosince 2011 v 23:11 | Reagovat

No to bylo úplně dokonalý :D

5 Sakura a Sasuke Sakura a Sasuke | E-mail | Web | 26. prosince 2011 v 23:50 | Reagovat

Kawaiii i když jsme mysleli že to bude napinavější

6 Vája Vája | 27. prosince 2011 v 9:00 | Reagovat

Dobře :-)

7 Kačka Kačka | 27. prosince 2011 v 10:30 | Reagovat

Krása!!

8 wdenda wdenda | E-mail | Web | 27. prosince 2011 v 16:47 | Reagovat

A já myslela, že ten její "nový" lord bude Itachi a že pak se zjistí, že Sasuke je taky.... prostě že utekl :D
Ale je to dobrý ;) Jako vždy ;)

9 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 28. prosince 2011 v 11:12 | Reagovat

Jo souhlasím s 8 :D :D :D prej trošičku :D  :D D: D: LOL :D :D háu :D :D zabilo lechtá???? cože????? zabité a krásné

10 silema silema | Web | 29. prosince 2011 v 20:11 | Reagovat

No...úžasně napsané,tarei-sama,skláním se před vaší psací mocí... :-D  :-D  :-D

11 JAJA56 JAJA56 | 9. července 2012 v 18:04 | Reagovat

[4]:
sohlasim nemám slov :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama