close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Doteky Noci II - 6

6. ledna 2012 v 17:45 | Ufonek |  Doteky noci
Ano... je tu další díl, a nezlobte se, že je to tak o ničem....
















Dalších pár dní se nic nedělo, růžovlasá si prostě normálně chodila na trenáli, odehrávali těžké zápasy co sebou extraliga nesla, zdokonalovaly se ve svém ovládání chakry a s ní i spojovaného míče. Soustředila se hlavně na volejbal, nic jiného jí netrápilo, tedy… nebude klamat, až na Sasukeho.
Ale už zaklamala, řekla mu, že se ho bojí, i když skutečný strach to nebyl. Měla nutkání za ním jít a vše mu vysvětlit, neztrácet čas a žít si svůj sen! Chtěla si to s ním vyjasnit, být konečně šťastná! Ale mozek a rozumné myšlení jí zakazovalo udělat k němu jakýkoli krok…

"Saky! Jsi jako chodící mrtvola! Řekneš mi už, co se stalo?" Apelovala modrovlasá.
"Asi ne, promiň Hiny." Vzdychla utrápeně. Měla kruhy pod očima, i když se snažila spát, stejně jí to nikdy moc nevyšlo.
"Ale jsme nejlepší kamarádky! Ty si říkají, nebo by si alespoň měly říkat vše! Navíc ti chci pomoct!" Naléhala stále víc a víc. Přesně o totéž se snažil Naruto se Sasukem.
"No tak jo, trable s Uchihou." Vyklopila suverénně.
"No to mi došlo." Vyplázla na ni jazyk. "Sednem si?" Zeptala se, když došly k lavičce, kterou si s blonďákem dohodli. Na druhé straně byla totiž, ještě jedna na kterou měl dojít Uzumaki se Sasukem.
"NO prostě se o tom nechci bavit!" Zaburácel její hlásek.

"Nechci se o tom bavit Naruto!" Křikl ve stejnou chvíli, jako zelenoočka. Oba dva se otočili a navzájem si pohlédli do oken duše, teda…nejdříve si museli kleknout na lavičky, páč opěradla byla velká. Hinata ji zvedla - Naruto jej zvedl. Poznali, že je zle. Teď si to budou muset vyříkat - sami. A jim nakonci určitě vynadají, nebo poděkují… podle toho jak to dopadne.
"Tak tohle jsi měla za lubem Hino? Ale já nepotřebuju dohazovačku! Nechci s ním mluvit! Jsou to moje problémy, můj život! Tak ho prosím neřeš!" Vybuchla.
"Ale já se nemůžu dívat jak trpíš!" Ohradila se v touhu po spravedlnosti.
"Jenomže muži jsou idioti! Nikdy nepochopí naše city, chápeš? Jsem asi moc náročná nebo co, je mi souzeno být sama a nevadí mi to!" Tak teď lhala jako když tiskne.
"Né všichni jsou idioti." S tím se modrovláska zadívala do pomněnek. Sasuke na to zíral se zoufalstvím vepsaným v očích. Vidět růžovlásku, jak pláče kvůli němu, NĚMU! Byl to ten nejhorší trest, prostě musel zakročit.
"Ty nejsi náročná, to já dělám chyby." Pomalu se dostal do její blízkosti.
"Sasuke, já tohle nechci poslouchat. Není to tvoje vina. Uznávám, jsem nadmíru vygumovaná, kdyby nebyli vtipy o blondýnách určitě budou o růžovlásých, jenomže to je vyhynulej druh!" Jenomže on se nedal zastavit.
"Já nemám srdce…" Vyhrkl ze sebe.
"Nemáš no." S tím se k němu otočila čelem, neboť do této chvíle byla ještě otočená k Hinatě. A ti se raději odebrali je pozorovat z dáli.
"Ale to ty ho držíš, ve svých rukou…" Smutně se pousmál a Haruno na něj vyvalila kukadla. Vážně jí sebral vítr z plachet.
"Lásko, dýchej." Prolomil ticho, svým vlídným hlasem.
"A co jsi tím chtěl jako docílit?" Promluvila statečně až to černookého zaskočilo.
"Nic." Odsekl. "Já jen.. nevím…" Pokrčil svými širokými rameny.
"Co bys udělal, kdybych ti teď řekla, že mi je zima?" Napadlo jí. Jenom taková je ověřovací otázka a jen takhle pozná jestli je normální. On si jen vysvlékl bundu, kterou potom přehodil přes její ramena a obejmul jí.
"Tohle." Pošeptal jí do ouška. "Odpověděl jsem správně?"
"Ano." Blaženě se usmála.
"A jakej jsem?" Zasmál se. "Dělám si srandu, zasloužím se ně-… ehm… šplhl…ne, prostě… jsem na cestě k odpuštění?" Našel správný slang pro svůj slogan.
"Na té nejlepší." Opáčila a na její tváři se roztáhl široký úsměv. "Zatím." Dodala s úšklebkem. "Budeme přátelé?" Zeptala se, tohle Sasukeho trošku zklamalo, na druhé straně i svým způsobem potěšilo.
"Jasně." Stisknul jí její drobnou ručku v té své a přitom se zazubil. Nakonec jí nabídl, že jí doprovodí domů.

Celou cestu si povídali, až byl čas se rozloučit, když stanuli před jejími starodávnými, ale přesto zajímavými, dveřmi.
"Tak pa." Chtěl jí políbit, ale ona mu položila prst na jeho křídově bílá ústa.
"Ahoj… a tohle, víš že nejsme spolu." Odpověděla mu, ač nerada, krutou pravdu.
"Já říkal pa…" Chytil jí ruce, natiskl na dveře a stejně políbil. "No a co? To ničemu nevadí." Usmál se a stále jí líbal. Zaradoval se, když mu to oplatila. Pak, ale ucítil bolest a odtáhl se.
"Sasuke prosím, jsme přátelé a tohle přátelé NEDĚLAJÍ!" Držela si ho od těla. Řekla to důrazně a chtěla odejít, avšak Sasuke si sedl na studenou zem, pokrytou vrstvou sněhu, musela se zadržet.
"Tebe asi vážně nedostanu tak snadno, co?" Povzdechl si.
"V nejbližších dnech ne." Chtěla vejít, ale on jí zachytil nohavici, i když pouze dvěma prsty.
"Už je to týden…" Provinile se na ni podíval.
"A ty si myslíš, že sedm dní něco změní?" Nechápavým výrazem po něm hodila.
"Mohlo by, kdybys chtěla." Svěsil hlavu.
"A co když nechci?" No jo, to ho i napadlo.
"Já vím, že chceš, nenapínej tolik." Usmál se.
"Ty nic nevíš!" S tím zabouchla a už je nemínila otevřít, on vstal a začal bušit do dveří, přičemž křičel její jméno.
Růžovláska se sesunula po vratech a jen čekala, jak dlouho to vydrží. Myslela, že odejde po pěti minutách, ale pletla se. Vydrželo mu to celé dvě hodiny, až nakonec taky sjel na zem.
"Jsi můj život, tak proč mě trápíš?" Šeptal "Každá by mě chtěla, tak proč ty ne? Proč jsi tak jiná? A proč jsi mi tak pomotala hlavu? Promiň… vím, můžu si za to sám. Ty za nic nemůžeš…ty ne… zatímco ty si budeš poletovat v nebíčku, já se budu smažit v pekle…" Pak utichl. Otevřela, tašku nechala ležet uvnitř. Když k němu přišla blíž, zjistila že… usnul! Takhle vypadal jako andílek…Jeho černočerná čepice mu spadala do jeho ještě černějších očí. Ale počkat! Takhle se nachladí... Přemítala v hlavě. Musí mu být zima, musím ho nějak zahřát! Přemýšlela dál a nenapadlo jí nic jiného než vlastním tělem. Sedla si do jeho náruče a ruce si položila na sebe tak, že jí vlastně objímal. Zababušila se do jeho hrudi a podřimovala. Nemohla spát, neustále musela svými prsty přejíždět v jeho dlani.
Strašně se lekla, když svou pěst zaklapl. Pořádně jí celičkou stiskl a zasmál se.
"Tak tohle jsem, od tebe vskutku nečekal." Zubil se.
"Jenom jsem nechtěla, aby ses podchladil." Do tváří se jí nahnal ruměnec.
"Kecy v kleci, vím že mě miluješ." S tím jí zaklonil hlavu a políbil na rty. "Tak proč se tomu vůbec nepoddáš? Bylo by to jednodušší." Hrál si s jejími ústy.
"Sasuke, nedělej to, zítra se ti ozvu jo? Tak… tak čau." Vymanila se z jeho sevření , a znovu třískla dveřmi. Jenže si to černovlásek pojistil nohou. Jakmile ho pustila do bytu, už se ho nedokázala zbavit.


Tu noc vůbec nespali. Sak se o to pokoušela, ale Sasan jí to nedovolil. Neustáli jí hladil po zádech a líbal na krku. Když si lehla na záda, prostě se přehoupl nad ní a začal jí líbat. Neprotestovala, tohle se jí až moc zamlouvalo. Navíc neměla šanci se od něj nějakým způsobem vzdálit. Uvěznil jí ve svém objetí.

"Sasuke?" Zasýpala ráno, černovlásek jeeště spal a tak se otočila tak, aby mu viděla do obličeje. Víčka se mu jemně třásla, vypadal tak roztomile… Přejela rukou po jeho hedvábné líci. Nemohla uvěřit, že někdo,kdo vypadá tak nevinně, jí málem znásilnil. Ne, to není možné… Chtěla věřit tomu, že by to neudělal. Byl mimo?
A ještě něco… dělají tohle přátelé? A i kdyby ne, tak co? Nikdo jim to nemůže zakázat, můžou mít vlastní pravidla pro přátelství. Jsou jiní. S tím zavřela oči a víc se k němu přitiskla. Tak proč dvě osoby, co se milují, nemůžou být spolu? Znovu otevřela ty zelené studánky a ještě jednou mu pohlédla do tváře.
Teď už to nebyla víčka, ale ty jeho krásné onyxy. Rozžhavené uhlíky. Zazubila se a on jí úsměv oplatil. Jak moc se jí před lety, díky němu, tomu přenádhernému úsměvu, podlamovaly kolena. Najednou se jí do mysli vkradl červenovlásek s nablýskanými brýlemi spolu s náušnicí v uchu. No jo Sasori, kde tomu je konec? Zavzpomínala na svou bývalou, velkou lásku. Štěstí to, že bývalou…
"Nad čím přemýšlíš?" Dřív, než se stihla dostat někam dál, její tok myšlenek přerušil Sasukeho hluboký, melodický hlas.
"To je jedno." Mávla nad tím rukou.
"Já jen, že se tak mračíš." No bodejť by se nemračila, když vzpomíná na staré časy. S tím se taky převalila do sedu, kdy jí nohy sahaly na zem. Pak sešla do kuchyně.

Černovlasý, když sešel oblečený dolů, Sak už dávno nebyla v pyžamu a koukala se na TV.
"Víš co bychom mohli?" Zeptal se.
"Netuším." Opáčila a otočila se na něj.
"Zahrát si ve dvojicích. Já s tebou proti Narutovi a Hinatě." Zasmál se mile.
"Nebo já s Hin, proti vám." Ušklíbla se.
"Nó… ne, to byste prohrály." Zubil se, když nafoukla tváře.
"Učil nás základy stejnej trenér, neselhaly bychom!" Protestovala.
"Možná by to bylo vyrovnané, ale i o tom pochybuju. Já s Narutem jsme smrtelná kombinace." Přesvědčoval ji.
"To já s Hinatou taky." Ohradila se a když se a když si sedl těsně vedle ní, tak se otočila na druhý bok. Takhle je podceňovat, to nikdo nemusí! Ale kdeže nemusí, nesmí!
"Proto jsem chtěl, že já bych byl s tebou a-" Nestačil dokončit.
"A proč já jednou nemůžu být s Narutem?" Nechápala vytočeně.
"Myslel jsem, že budeš chtít být se mnou." Pokrčil rameny.
"Tak příště radši nemysli." Poradila mu s úškrnkem.
"Saky…" Smutně se na ni podíval a stáhl si ji k sobě na klín.
"Začínám vibrovat." Propíchla ho vražedným útokem.
"Hmmm…" Zabořil poraženě hlavu do jejích zad.
"Sasuke!" S křikem se mu vysmekla a zadívala se mu vzdorovitě do očí.
"Jak ti mám vysvětlit, že tohle přátelé nedělají?"
"Včera se ti to líbilo, co?" Taky se napřímil.
"Včera bylo včera!" Hádala se.
"Hmpf." Vydal ze sebe hlasité odfrknutí.
"Tohle mě fakt vytáčí! To tvoje arogantní chování!"
"Taks mě sem neměla pouštět!" Myknul pleci nepřítomně.
"A copak jsem měla na výběr?! Sasuke, prostě vypadni!" Ukázala na východ.
"Ale-" Chtěl něco namítnout.
"Uchiho, neremcej a dělej!" Když rozum zavelí…
"Ach jo…" S povzdechem se vydal ke dveřím a konečně se v bytě rozhostilo ticho. Zelenoočka spadla do křesla a složila hlavu do dlaní. Tohle se nikdy nemělo stát…

Raději se nasnídala a vyrazila na ranní trenálek. To ji aspoň trochu probralo. Kašlala na Uchihu. O to víc chtěla, aby si zahrály ony dvě proti nim. Nemohla zapřít, že to byl jeho nápad, ale co. Hned jej začala organizovat. Je to totiž skvělá příležitost!
"Anko? Mohli bychom si na chvíli půjčit tuto tělocvičnu?" Ptala se jí nadšeně po tréninku.
"Za hodinu tady budou florbalisti." Vysvětlila.
"To nevadí, hoďka stačí." Poskakovala.
"Tak jo." A už to bylo rozhodnuto. Růžovláska hned zavolala blonďákovi a ti sem za deset minut doklusali.
Růžovlasá, jakmile spatřila černovlasého, se kysela zašklebila.
"Já budu s Hin!" Objala volanou okolo ramen.
"Tak já jsem teda s Narutem!" Zavelel.

A začalo se, všichni měli perfektní kontrolu chakry, ale i tak bylo slabší dívčí družstvo. Prohrály však jen o dva body.
"Ts, my jsme byly víc unavenější, po tréninku." Odfrkla si dívka s očima barvy trávy. Sasuke se na ní ani nepodíval. Potom šli všichni čtyři společně na oběd, kde zůstali asi do pěti, pořád si měli co povídat a pak domů. Následně se museli rozpojit na rozcestí. Smůla to, že Sakura zrovna s Uchihou.

"Já ti to říkal." Posmíval se, když už znovu drtil její drobné, avšak silné, tělíčko.
"Jedna výhra nic neznamená." Ohradila se.
"Já vím, škoda, že jsme se nevsadili, to bych si určil cenu." Jen tam tak stáli v objetí, na zasněžené cestě. Sakura posmutněla.
"Co je?" Uchiha to registroval.
"Já nevím, jenom mi stávkuje mozek a požaduje…" Odmlčela se.
"Co? Co požaduje?" Chtěl vědět víc. Kousla se do rtu a zdvihla hlavu.
"Polib mě." Zaleskly se jí oči, že po něm vůbec něco takového chtěla.
"To mě prosíš?" Podivil se s úsměvem.
"Prosím." Přitakala, na to se jen pousmál a vzal její tvář do svých dlaní, pak jí krátce, ale zato hluboce, políbil.
"Sasuke-" Chtěla ho políbit znovu, ale tentokrát to byl on, kdo jí v tom zabránil.
"To bys musela prosit mnohem víc a nebo zajít ke mně." Provokativně jí cvrnknul do nosu. Zajít k němu by bylo riskantní a prošení zase potupné.
"Tak?" Byl netrpělivý.
"Ach jo… jdeme?" Zeptala se a on se zářivě usmál. Křečovitě sevřel její ruku v té své a potáhl ke svému domovu.

"Pojď nahoru." Poručil, když odemkl. V ložnici si jí přitáhl k sobě a líbal. Ona ho od sebe odtrhla. Podíval se jí s otázkou do kukadel.
"Já nevím, jestli je to správné." Zapochybovala a sama od sebe ho políbila na krk - výš nedosáhla.
"Ale je to krásný, ne?" Zeptal se.
"To opojení? Ano." Zasmála se. Položil jí na postel a motýlími polibky jí obohacoval tělo. Pak zastavil a civěl jí do zorniček.
"Víš, jsem rád, že jsi tu teď se mnou." Jemně se vedle ní svalil a mlsně se na ni podíval. Nedržel jí za ruku, nic. Jen vyčkával co udělá. Ona se přetočila na bok, čelem k němu a studovala jeho mužské, ostré rysy. Chytila ho za ruku a on jí sevřel. Pro sebe se usmál. Přesně na tohle čekal.
"Vždy jsem chtěl někoho, kdo mi upřímně řekne, že mě má rád a obejme… to jsem si vždycky přál." Vypustil z úst a neustál zíral na ten bílý strop.
"To by ti řekla každá." Stále jej pozorovala svým bystrým zrakem, aby jí nic neuniklo.
"Jenomže jen kvůli vzhledu… ne upřímně." Hlesl.
"Naruto?" Zavtipkovala, jenže on se na ní zadíval s kamennou tváří.
"Ne…ty… Nikdy mi to nebylo dopřáno, dokud jste k nám nepřestoupily na školu. Hned jak jsem tě poprvé spatřil, věděl jsem, že ty nebudeš jako ostatní. Byla jsi fantastická, ostrá… ale i v jádru duše děsně roztomilá a ostýchavá." S tím raději zmlkla a pohlédla na jejich nohy.
"Ani nevíš, jak jsi mě právě dojal-"
"Buďme víc než přátelé." Vyrušil její mluvu s pohlazením tváří.
"Sasuke…" Neměla odvahu se mu vůbec podívat do obličeje.
"Prosím…" Zavřel oči a spojil jejich rty.
"Co když mi znovu ublížíš?" Byla zvědavá.
"Ty mi taky ubližuješ a držím to za zuby." Namítl.
"Cože?" Vyjekla.
"Například teď, nevěříš mi. Podezíráš mě!"
"Protože vím, čeho jsi schopný!" Lamentovala.
"Tak to smaž." Nadechl se. "Prosím, byl to úlet, nic to neznamenalo." Snažil se.
"Já nevím." Byla nejistá.
"Prosím… Prosím, mám si kleknout na kolena?" Nevěděl jak má pokračovat.
"Já…"
"Řekni jen, že mi odpouštíš, prosím."
"O-odpouštím ti…" Rty měla roztřesené. Hned jak to řekla se jí dostalo kýženého ovoce, v podobě Sasukeho nádherného úsměvu.
"Miluju tě." Přitáhl si ji k sobě a objal. Jí to poněkud zaskočilo, ale dřív než mu stihla položit ruce na záda, se nad ní dostal a nevěděl se jí nabažit.
"Hmm…hm!" Snažila se ho od sebe odpojit, když se jí to povedlo, černoočko se na ni dotčeně podíval.
"Někdo nemá takový vzduchový balóny!" Pokárala ho a zhluboka se nadechla.
"Jo, ty máš balóny někde jinde." Tvářil se jakože nic, ale stejně si od ní vysloužil pohlavek. Přetočila ho pod sebe a přisála se mu na ústa. Nic jiného už nechtěla.
"No tak, snad máš nějakou fyzičku, ne?" Zajímal se.
"Fyzičku na líbání?" Zvedla jedno ze svých růžových obočí.
"Vidíš, teď jí postrádáš." Znovu si vyměnili pozice, ve kterých už zůstali.
"Pako…" Hleděla mu do jeho černočerných kamínků a výskala v havraních vlasech.
"Saky? Bude to zítra stejné jako dnes ráno? Znovu se ke mně nebudeš mít?" Vyčetl jí, jak se k němu chová. Ona se na něj utrápeně zahleděla.
"Ne." Odvětila a zahrabala se pod peřinu.
"To jako budeš spát v riflích?"
"Já tu nebudu spát!" Zděsila se. "Půjdu domů." Chtěla vstát, ale Uchiha jí zadržel.
"Nikam nepůjdeš! Sám bych se bál, Saky." Objal ji okolo pasu.
"Bože, proč mi to děláš." Zavolala.
"Já jsem povýšil?" Zeptal se v označení, že je bůh. "No bůh mi přeje štěstí, díky tati!" Propletl si s ní prsty.
"Jsi šťastný?" Vydechla ohromeně.
"Ale pouze s tebou." Zasmál se a po týdnech konečně usnul klidným a ničím nerušeným spánkem. Tentokrát se totiž nemusel bát.
"To jsou mi věci." Políbila ho na čelo. Nečekala, že by to mělo nějaký zvláštní účinek, ale když se ze spánku usmál, neodolala a políbila ho ještě na zdroj smíchu.
"Taky tě miluju." Špitla a vysvlékla si kalhoty. Lehla si k němu a chtěla spát, ale prostě nemohla. Znervózňovala jí jeho přítomnost, ke všemu tak těsná! Znovu otevřela rozhledy, zvedla se na loktech a jen se dívala na to, jak se mu hrudní koš pravidelně nadzdvihuje a znovu klesá. Je to padlý anděl? Z přemýšlení jí vytáhlo Sasukeho volání.
"Saky… ne počkej… neodcházej… ne… miluju tě!"
"Já nikam nejdu, jsem tady." Utěšovala ho, načež zjistila, že spí. Volá mě ze sna? To se mu o mě dokonce i zdá? Zmítalo se jí v hlavě. Ráno se Sakura probrala jako první, ač šla spát později. Vypadal jako nemluvně.

Musí být fakt unavenej, když tak dlouho spí. Přidělávám mu starosti? Měla bych se s ním dát dokopy? Vzpomněla si na včerejšek. Srovnávala pro a proti. Na hodinách bylo už 11 a Sak, namísto snídaní, začala obědem.
Měla ho hotov za půl hodiny a šla zkontrolovat Sasukeho.
Myslela si, že ještě spí, ale když došla nahoru právě se, jen v ručníku, producíroval po místnosti.
"Saky?" Zeptal se, nemohl jí vidět, poněvadž si v předklonu sušil hlavu, ale zřejmě jí slyšel.
"A-ano?" Opáčila. Pro sebe se usmál.
"Proč jsi mě nevzbudila dřív?"
"Nechtěla jsem tě budit, přišlo mi, že ten spánek potřebuješ." Zrudla. Odložil sušící ručník a narovnal se. Teď pohledem viděla na jeho vypracovaném těle, každým pohybem se rýsoval sval. Usmál se a objal ji.
"Jsi až moc hodná… děkuju." Zašeptal jí do ucha.
"Za co?" Nechápala, to je vážně tak vygumovaná?
"Žes ode mě neodešla." Vysvětlil a zahleděl se do jejích pistáciových duhovek.
"E-e, nemáš zač." Zdráhavě odpověděla. Více si ji k sobě přitáhl a políbil.
"Miluju tě." Zopakoval, hledíc do očí růžovlasé dívky. Snažila se pousmát, ale nešlo jí to. Byla až moc nervózní, oblil jí pot a šoupala nohama o koberec.
_____________________________________
Slibuji, že od příštího dílu to bude nářez! Mám to vymyšlený... dopředu moc moc moc :D a teď vaše názory...
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 kristýna kristýna | 6. ledna 2012 v 21:36 | Reagovat

moc se mi to líbilo,kdy bude další díl?Zítra? O_O

2 Nana357 Nana357 | 6. ledna 2012 v 22:24 | Reagovat

skvelý dielik

3 wdenda wdenda | E-mail | Web | 7. ledna 2012 v 13:26 | Reagovat

Tak to jsem zvědavá na to, co se z toho vyklube... Další díl a ať už jsou spolu! Slíbila jsi mi to!

4 Kačka Kačka | 7. ledna 2012 v 15:33 | Reagovat

Boombá !! Super!!Těšim na pokráčko ;D

5 Mikeira Mikeira | 7. ledna 2012 v 18:33 | Reagovat

Paráda!! Jsem napnutá,jak nejvíc to jde :D  :D

6 Chace "Yuí" Bieber Chace "Yuí" Bieber | Web | 7. ledna 2012 v 20:36 | Reagovat

wow chci pokráčko vědět co bude dál!!!

7 siruka siruka | 8. ledna 2012 v 5:45 | Reagovat

super  uz  se  nemuzu  dockat ;-)  :-D

8 marketa251996 marketa251996 | Web | 8. ledna 2012 v 19:41 | Reagovat

A jsou opět spolu :D Takže jsem zvědavá, jak dlouho jim to vydrží :D

9 tete vs saky tete vs saky | 10. ledna 2012 v 15:54 | Reagovat

wow nadhera chcem pokracko

10 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 19. ledna 2012 v 18:25 | Reagovat

prekrásna poviedka :-) a ešte som chcela napísať toto: ty píšeš úžasne...a žiadne nie (vyjadrenie ku článku na konci predošlej časti) :-) a ďakujem ti moc za to, že píšeš také skvelé poviedky :-)

11 betusik-chan betusik-chan | Web | 26. ledna 2012 v 20:58 | Reagovat

tak toto bol krasny diel :D  :D  uplne ma dostalo ako sasuke volal zo sna :D  na sakynom mieste ho uz v zivote nepustim  :D  snad uz nic nikto z nich nevyvedie :D som zvedava na ten narez v dalsej kapitole , len dufam ze pri nom ostanu spolu a ze nikto zo sasukeho mileniek nebude tehotny :D ale aj keby , tak sa tesim nacokolveeek :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama