Hero...

14. ledna 2012 v 10:23 | Ufonek |  Jednorázovky
No... nevím, snažím se psát DN, ale chci toho tak moc, že ani nevím čím začít, takže vám "projednou" posílám jednorázovku n.n tak si ji užijte..













Tenkrát to bylo jako z pohádky… viděl jsem tě lehce stát na cestě silnic, otočila ses a já viděl že ty nemáš růžové vlasy obarvené, máš je přírodní, protože takový odlesk nemají žádné, takys měla růžové obočí… byla jsi nádherná. Tvé smaragdové oči na mě mžouraly, z pod dlouhých řas. Byla jsi tak krásná… Měla jsi vztyčenou tvou drobnou ručku a stopovalas. Už už tě chtěl nabrat ten,co zastavil přede mnou, ale já zastavil o kousek dál a zvolal…

"Pojeď se mnou!" Usmál jsem se a podíval se na tu dívenku. Byla tak maličká, oproti mým sto a osmdesáti centimetrům samozřejmě… mohla měřit tak metr šedesát? To je fuk, ty ses na mě otočila a pohlédla do tváře, poté se na té tvé roztáhl zářivý úsměv. Poodešla jsi od nějakého hnědovlasého invidua až ke mně a nasedla do mého nablyštěného auta.
"Tak jo." Roznesl se tvůj sametový hlas.

"Jak se jmenuješ?" Pokračoval jsem, to už jsme si to razili stoosmde po dálnici a já cítil ten adrenalin, prostě miluju rychlou jízdu!
"Sakura… Haruno a ty? Nemůžeš zpomalit?" Zakňouralas a já na tebe upřel výraz nechápavosti.
"Sasuke Uchiha," Usmál jsem se. "Ale pročpak? Kočička nemá ráda rychlou jízdu?" Znovu bylo slyšet mé uchechtnutí.
"Dobrý jméno, pane." Přiložila ruku k čelu a odfajfkla, jako když říkáte ,ano pane generále'. "A neříkejte mi kočičko." Vystrnadila si níž okno, tudíž jí čerstvý vánek pročesával vlasy.
"Ty mi vykáš?"
"Ještě jsme si nepotykali." Svraštila čelo.
"Tak teda, Sasuke." Nastavil jsem ruku z volantu a následně jsem ucítil malý stisk té její.
"Sakura." Pousmála se a tentokrát už to na mě vyvalila… "Prosím nejeď tak rychle, bojím se." Obeznámila mě s jistou situací, a i když miluji rychlou jízdu, ona byla ta, kdo mě dokázal zpomalit.
"Oukey…" Přitakal jsem a poslušně dojel až na stopadesát… Celou cestu jsme si povídali… náramně se mi zamlouvala, a byla strašně krásná… Obvykle nejsem na trvalé vztahy. Jakmile mne někdo začne nudit, tak ji jednoduše odkopnu, ale jí bych nebyl schopen ublížit. Ona byla jiná… byla… prostě jiná! Hezčí, psychicky… Je milá a hodná, a nelepý se hned na mě jako ostatní děvčata. S nimi si pouze užívám. S ní bych dokázal vydržet po zbytek života, cítím to… Pane bože co to tady mektám! Znám ji teprve pár hodin. Ani nevím kam jedem! No do háje…
"Ehm, můžeš mi tady zastavit?" Zeptala se, když jsme projížděli okolo jedné z fontán.
"Kam vlastně jdeš?"Zeptal jsem se, páč se před námi tyčila budova, která by se dala přirovnat k majestátní škole.
"No, víš, jdu ještě na seminář." Znervóznila.
"Jestli chceš, můžu jít s tebou a potom můžem někam na véču." Mrknul jsem na ní a zaradoval jsem se, když souhlasila. Tak jsem ji tedy poslušně následoval, až do toho nejvyššího patra a pak se před námi zobrazila véééliká tabule s miniaturním učitelem (tedy, s porovnáním s tabulí) dole a my se usadili do třetí řady, tak abychom nebyli moc vidět, ale abychom zase viděli, my.

Musel jsem si s ní pořád povídat, začínal jsem zbožňovat její hlas. Byla tak roztomilá, když byla rozčilená a to doopravdy byla, když jsem podotkl něco, což se jí asi moc nelíbilo…
Každopádně ten její seminář utekl celkem rychle, pečlivě si zapisovala všechny poznámky a nakonec jsme se tedy vybrali do čínského bistra.
"Co si dáš?" Zeptal jsem se, právě usedajíc do židlí.
"Čínský nudle, poprosím." Zazubila se a já jí to musel oplatit.
"Já si dám, to samí." Rozhodl jsem a zaluskal. Okamžitě k nám naklusala jakási hospodyňka (jestli by se to tak dalo nazvat) a obsloužila nás.
Zhruba za deset minut jsme to měli před nosem. Sakura si rozpojila čínské hůlky a začala s tím honit žížaly. Byla vážně k popukání.
"Hele, proč mi to doma jde? To bude těma hůlkama!!" Durdila se, přičemž rudla.
"No jasně, zas se vymlouváš." Šklebil jsem se. Ona po mě třískla naštvaným pohledem, no já jsem si jí udobřil tím, že jsem jí znenadání pohladil po líci. Má ruka doslova vystřelila, nedokázal jsem to zastavit a už byli mé rty přilepené na těch jejích. Když jsem se od ní odpojil, abych odlehčil situaci, prostě jsem ukázal své bílé zuby. Zaplesal jsem, když mi to opětovala. Načež jsme konečně snědli své porce…

V tu dobu mi připadalo vše tak strašně dokonalé, nechápu, jak jsem mohl být tak naivní… Byl jsem jako malý děcko, co konečně dostalo to pravé…

Zavedl jsem ji do hotelu a jen tak položil na postel. Vyhoupl jsem se nad ní a postupně jí začal zbavovat oblečení, laskal jsem její tělo, kde jen to šlo. Nejprve šla dolů blůzka na ramínka, nakonec spodní prádlo. Takhle jsem měl výhled na její bezchybné tělo, bylo božské.
"Jsi nádherná…" Zašeptal jsem jí do ouška a pokračoval níž. Jemně jsem skousl její jednu bradavku až do té doby než mi ztvrdla v ústech. Přesně to jsem udělal i s tou druhou. Nemohl jsem si pomoct, byla tak maličká… políbil jsem jí na její útlé bříško, nezapomněl jsem ani na pupík. Lehce jsem přejel prsty po jejím lůnu, kam následně ty neposlušný drápky zajeli. Vzdychla a prohnula se v zádech. Přejížděl jsem po celé její délce… Měl jsem to ale šikovné prstíky…
Nebyla panna. Jsem to ale blbec, jak jsem si mohl myslet, že takový andílek a ke všemu taková krasavice jako je ona, by stále nemohla ztratit svou soudnost. Ale to jsem se plet. I tak si přál, abych byl něžný. A to jsem taky udělal, zbavila mne košile a všeho ostatního co jsem měl na sobě, byl jsem až moc vzrušený na to, aby si mě mohla vzít do svých spárů ještě ona a tak jsem zamítl výměnu polohy. Vnikl jsem do ní a zasténal slastí.

Bylo to tak pohádkové, dokonalé, jedinečné…OJEDINĚLÉ!

Pokračoval jsem tedy, vyměnili jsme si pozice a já jsem si jí přidržoval. Ona mezitím nadsedávala a znovu dosedávala, pohybovala se tak ladně. Myslel jsem, že se asi rozpustím…
"Já…můžu…?" Řekl jsem trhavě, když jsem byl skoro na vrcholu.
"Ty- m-můžeš… do mě…" Hlesla a naposledy jsem přirazil. Zadržel jsem dech a svalil se vedle ní.
"Jsi úžasná…" Zašeptal jsem znovu a vydýchnul se. Následně jsem přes nás přehodil plachtu a pohodlně jí objal okolo pasu. Naposledy políbil na krk a usnul nerušeným spánkem.

To jsem však ještě nevěděl co mě čeká…

Ráno, otevřel jsem oči a promnul si je. Růžovláska už vedle mě neležela a nespinkala, nýbrž stála na nohou a oblékala se. Nechápal jsem to.
"Co se stalo?" Zeptal jsem se a vzhlédl.
"Nic, já jen, tohle asi nebylo správné…" Povzdychla si. Já jsem naprosto ignoroval to, že jsem byl nahý, přece se za sebe nebudu stydět. A došel až k ní. Objal jí okolo její malinké postavy.
"Saky, tohle bylo správný. Miluju tě, maličká…" Nevěděl jsem, jak jsem se do ní za tak krátkou chvíli mohl zamilovat, ale už to tak bylo. Ona se na mě podívala a kouzelně se usmála.
"Taky tě miluju." Špitla.

V tu chvíli jsem byl nejšťastnější člověk pod sluncem, pod tou zlatavou koulí, nebo co to tam vlastně nahoře ve vesmíru svítí. Přesně tak, byl jsem ten nejšťastnější v celém vesmíru…

"Sasuke…" Polekaně vyhrkla a schovala se mi za záda.
"Saky? Co se děje, kdo to je?" Otázal jsem se, když jsme, spolu i s brašnou peněz, stáli před budovou, hotelem, ve kterém nás včera spoutala neukojitelná vášeň.
"M-můj otec."Její hlas jsem třásl. To jsem přece nemohl dopustit né?
"No a?" Prolomil jsem ticho a bojovně se díval jejímu otci do očí. Měl jasně zelené, jako tráva, kočičí oči a hnědé, vlnité vlasy. V tom případě, ty krásné růžové musí mít po matce.
"Už asi přišel na to, že jsem s tebou spala…" Vzlykla. Otočil jsem se k ní čelem a vzal její tvář do svých dlaní.
"Neplakej maličká…" Políbil jsem jí a znovu se obrátil na jejího fotra.
"Tak co ty, holomku?" Měl křivý úsměv, tolik se mi nelíbil… "Ty mi tu budeš zneužívat dceru?" Hořce se zasmál.
"Já ji nezneužívám, miluju jí." Postavil jsem se mu hrdě.
"Jo, tak to si vykládej někomu jinýmu, ještě jí nikdy nikdo nemiloval, je to totiž jenom malá coura."Odsekl a já jsem na něj měl neuvěřitelnou zlost, chtěl jsem mu jednu vrazit.
"Takhle nemluvte o vlastní dceři!" Vyběhl jsem na něj a už ho držel pod límcem.
"SASUKE!" Uslyšel jsem ten hlas mé milované… Otočil jsem se, to jsem asi neměl dělat, poněvadž jsem ucítil palčivou bolest na hlavě, jak jsem do ní dostal loktem. Srazil jsem se k zemi. Podíval jsem se dozadu. Sakuru někdo držel.
"Saky!" Křiknul jsem a chtěl se postavit, ale to mi znemožnil kopanec do loktu. JAUVAJS! Nechápal jsem o co tu jde. Postavil jsem se a levačkou mu to napálil do ksichtu. Asi si roztrhl ret, poněvadž vyplivl krev, ta však nepocházela, určitě nepocházela z jeho dutiny ústní, nýbrž z toho rtu… Z toho roztrženého rtu…

Za, který jsem ovšem krutě zaplatil. V té chvíli se mě trochu i zmocnil strach, ale to jsem nemohl nechat vyjít najevo a tak jsem se do něj odhodlaně znovu pustil.

Došel si k svému poskokovi pro něco černého, no dopr… to je obušek! To mě ním chce jako zmlátit? Já nic neudělal, ale když to chce, má to tedy mít… Nebudu nějakej srab, budu za ni bojovat! Jsem si jistý, že to určitě vyhraju, musím! Já to dám, mám na to… mám na to, já to dám… Tak se vždycky uklidňuju, když si jsem v něčem nejistý.
Znovu mě chtěl kopnout, já to však chytře vykryl (Muhaha…) a znovu se k němu otočil zády, načež znovu čelem. To mi připomíná Mrazíka, k lesu čelem, k Ivanovi zády! Ten Ivan však teď nebyl pouze domýšlivý, on byl aji lstivý… Znovu mě totiž, nějakým nevysvětlitelným způsobem, dostal na zem. Tentokrát mě surově bouchl do zad. Tentokrát tím černým, co třímal ve své pravačce. Zakřičel jsem.
"Sasuke! Ne, ne… NE!" Ječela, stále plačíc… takhle jsem to přece nemohl nechat, když mě však uhodil znovu, to už jsem byl na zemi jako rozpláclá placka. To jsem taky byl…
"Sakuro…" Vzdychl jsem její jméno.
"Ne! Mou dceru dál mít nebudeš!" S tím mi ušetřil dalších pár ran a já už flusal krev… Následně se odebral pryč. Sakuru pustila a ona se ke mně znovu rozběhla a přiklekla si.
"Sasuke! Sasuke... vnímáš?" Křičela na mě, no já jsem skoro nic neslyšel…

Slunce zapadalo, mračna se přitahovala jako magnety otočené opačným pólem a rozpršelo se, studené kapky mi máčely oblečení a strašně mě studily…

"Saky…" Hlesnul jsem, ona mě otočila na záda, mou hlavu si položila do klína. Snažil jsem se otevřít oči, ale nešlo to. Po chvíli jsem se rozkoukal, když jsem doslova musel vidět její překrásnou tvář, její vlásky se pod deštěm kroutily jako háďátka, z očí jí valila slaná voda a mísila se s tou kyselou. Nevěděl jsem co dál. Vypadala tak beznadějně, ale přitom tak krásně.
Všude houkaly houkačky, to jsou určitě policajti… Ale já už jsem moc zraněný na to, abych se zvedl. Těch posledních ran mi totiž uštědřil do břicha. Cítil jsem jak krvácím, uvnitř, i zvenčí. Bylo to nepříjemné, bolelo to, k čemu mi teď jsou ty břišáky, kterými jsem vždy chytal roštěnky, když třeba teď budu muset opustit mou jedinou lásku? Je to první holka, do které jsem se vůbec někdy, celým srdcem zamiloval. Protože ona nebyla jako ostatní, byla prostě lepší a hezčí, ona byla dokonalá…


Beznadějně jsem se koukal do tmy. Z pozdálí ke mně doléhal její cvrlikavý hlas, jako od nějakého skřivánka. Bylo to… nevím jak to popsat. Takhle mám tedy skončit? Sakura se nade mnou pořád skláněla a poplácávala mě ve tváři, ale já bohužel cítil, že toto je můj konec. Políbila mne, já se do toho naposledy zapojil. Naposledy ta chvíle… ta nádherná požitková chvíle. Proč to jen tak muselo skončit?
Naposledy ucítím ledový dech na své líci, vidím ještě její obraz, který vypovídá o naprostém zoufalstvím. Vážně mě měla tak moc ráda… já ji měl taky rád.
"Miluju tě, maličká." Vzdychl jsem naposledy. Pár krát jsem ještě zamrkal, než jsem uslyšel srdceryvný výkřik a to jak mě někdo pokládá na nosítka.
"Nemá to cenu…" Zamumlal jsem ještě, podíval se do tváří mé jediné lásky a řekl své sbohem tomuto světu…
___________________________________________________________________

Doufám, že i přes ten konec se vám to líbilo a teď vaše názory :-)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Khaculinka Khaculinka | 14. ledna 2012 v 12:12 | Reagovat

To je úpně nádhera, ale jak si mohla...? Jak si mohla zabít Sasukeho?? :D no to je strašný, ale jinak je to nádhera až na to, že za ten konec bych tě nejraději zabila :D

2 marketa251996 marketa251996 | Web | 14. ledna 2012 v 12:16 | Reagovat

Mno... Docela drsné :-D Zse ten smutný konec... Já chci veselý! :-P  :-D

3 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 14. ledna 2012 v 14:08 | Reagovat

Když se Sakura nepodřeže (nebo Sasíííí) tak necháš zmlátit Sasukeho, jaks mohla, ale jo beru, nepodřezali se, tenhle konec beru, idkyž je to nelogické, aby Sasuke prohrál :D :D :D no doufám, že to jednou zpravíš zase na normální veselé příběhy :D

4 Kačka Kačka | 14. ledna 2012 v 19:50 | Reagovat

Néé to bylo smutný :( ale strašně krásný xDDD

5 wdenda wdenda | E-mail | Web | 14. ledna 2012 v 21:22 | Reagovat

Šikovné ručičky? Ty jsi nám nějak... ehm... :D
a souhlasím s Market! Veselý konec! Pro příště!
A povedlo se, jako vždy ;)

6 Neri Dupre Cavallone ^^ Neri Dupre Cavallone ^^ | E-mail | Web | 15. ledna 2012 v 13:43 | Reagovat

Nemám ráda povídky se špatným koncem, ale jinak se mi to opět líbilo :) ikdyž v jednu dobu jsem Sasukeho litovala, nechtěla bych být v jeho kůži, když ho mlátili :/

7 Dell Dell | E-mail | Web | 15. ledna 2012 v 13:49 | Reagovat

krásná smutná, nemám slov. aj mě to dojalo až k slzám...:)

8 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 15. ledna 2012 v 16:59 | Reagovat

Purpurová to je purpurová :D :D já takové barvy opravdu nesnáším, ale když já naní klikla  a ona nějak splývala s Natsu Gray :D

9 Tyno10 Tyno10 | Web | 15. ledna 2012 v 20:01 | Reagovat

ahoj jo vzali mě na tu školu =DD takže v poho =DD

10 Sheena Sheena | E-mail | Web | 15. ledna 2012 v 20:46 | Reagovat

Tarzanočka moja ľúbená veľmi sa mi to páčilo, ale čo iné sa dalo očakávať že?:D Koniec sa mi nepáčil :D veď vieš že ja mám rada také Lovey-Dovey príbehy a k tomu taký koniec nepasuje :D ale tu sa hodil, treba uznať :Dasi len dodám že začnem stopovať :D pretože verím že určite stopnem dajakého sexoša ako je Sasán :D

11 Aki Yukio Aki Yukio | E-mail | Web | 18. ledna 2012 v 20:03 | Reagovat

Kawaiii poviedka.. ale ten smutný koniec, a Sasuke zomrel :-(  Ale inak nádherná :-D  :-D

12 Mikeira Mikeira | 19. ledna 2012 v 16:38 | Reagovat

Nádhernéé!!!

13 Saky-chan Saky-chan | Web | 27. ledna 2012 v 13:33 | Reagovat

Sūpā!
Subarashī!
Utsukushī! Anata wa yoidesu!
....Nádhera!Ale Škoda ,Že Sasuke Zemřel..:( :-|  8-O

14 srdičko chan srdičko chan | 9. července 2013 v 14:02 | Reagovat

opravdu to bylo moc smutný ale i tak moc krásný :-) :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama