Pro Loli Niki - Inspirace 1/4

30. března 2012 v 18:51 | Ufonek |  Jednorázovka na přání

Oho :D né že byste těch jednorázovek ne přání neměli dost co? :D
užijte si :-)


















Dobrý den, zdravím vás, nazdar. Ehm, abych se představil, mé jméno je Sasuke Uchiha a pocházím z Konohy, mám rád rajčata (špatně, ty miluju!) špagety a i jiná obzvlášť výživná jídla. Mým koníčkem je psaní knih, proto se rád nazývám spisovatelem, někdy jsem napsal vážně dobrý čtenářský pecky, ale poslední dobou to jde z kopce. Dokážu se víc zadlužit než napsat pořádný román, proto není divů, že dobrá dávka čekatelů, těch co mě chtějí chytit a zabít, protože mě sponzorují, se už nemůže dočkat. Dali mi ultimátum o třiceti dnech, proto bych byl rád, kdybych to konečně sepsal. Jinak se se svým skromným životem můžu asi rozloučit, dost řečí, blíží se sem ta fůrie… Nevím, jestli by se jejímu odstínu vlasů dalo říkat blonďatá.
"Sasuke, co to děláš, neciv z toho okna! Piš, jinak tě zavřou, umučej a sežerou!" Varovala mě, před všemi možnými intriky má komandérka Sabaku no… jakže se to menuje? Jo Temari.
"Potřebuju inspiraci." Povzdychl jsem si a sklonil hlavu ke svému černému notebooku značky Vaio.
"No, o holce ani nepřemýšlej, ta by tě rozptylovala a velký hovno bys možná tak napsal." Už jsem se zmiňoval, jak je upřímná?
"A co takhle nějakýho stenografa?" Zeptal jsem se nevinně, potřeboval bych někoho, kdo by konečně mohl věrně zachytit moje nápady a Temari by to být rozhodně nemohla.
"No, myslím, že to by asi mohlo vyjít. Počkej tu, já to zařídím, vyvěsím ti cedulky a tak, ty se mezitím pokus něco napsat."
"Yes sir." Zalamentoval jsem, protože už jsem měl dost toho jejího neustálého postrkování k nějaké práci, myslel jsem, že práce mě má bavit, ne že by mě nebavila, ale s ní pořád u zadku už mě to otravuje, kdysi to byla má největší vášeň a chtěl bych to k tomu znovu dostat…
"Já jsem ženská!" Ohradila se s křikem a pak, jak se tady má někdo soustředit…
"Tak yes madam." Opravil jsem se, aby mě už konečně nechala na pokoji, vyšlo to a ona se odporoučela kamsi do zádi mého domku. Nebyl nijak veliký, ostatně moje dluhy mi způsobili, abych toho hodně prodal a to mi tamta čarodějnice ještě pomáhala.
Z mých úst se vydral zoufalý povzdech, musím už vážně změnit ten můj psací stereotyp, jinak se mi toho moc nepovede a v tom nejlepším mě zabijou, myslím, že by mi to ani nevadilo, poněvadž nejsem příliš zajímavá osoba, teda až na svůj vzhled, díky tomu můžu mít jakoukoliv holku, na kterou si ukážu.

Na druhý den, kdy už moje poukázky byly pověšené snad na každém rohu, respektive sloupku, ať to byl telegrafní, či jenom tak na rozhlašování.
"Sasuke, vypadá to, že se asi nikdo neozve." Provokovala mě, ta mrška jedna.
"Nemůžeš přece čekat, že se někdo ozve pouze za jediný den." Utěšil jsem ji stejnou mincí.
"Jé počkej, mám hovor." Odnesla se pryč. "Ano prosím?" No to je fakt chytrý, ani se nepředstaví.
"Jé dobrý den, tady Sabaku no Temari, Sasukeho manažerka, co potřebujete?" Na chvíli se odmlčela, zřejmě poslouchala, co ten druhý na druhém konci telefonu právě říká.
"Ale nepovídejte, schůzka? Klidně by mohla proběhnout již dnes odpoledne, dobře… Dobře, budeme tam." Bylo slyšet, jak se strojeně usmála. Tohle bude ještě zajímavé, položil jsem ruce z klávesnice a očekávaně - co z ní vyleze- jsem se na ni podíval.
"Tak Sasuke, vypadá to, že máš zájemce, je to dívka, prostá stenografka, vyhovuje ti to dneska ve tři v Karibiku?" Tak se jmenoval místní podnik, jen jsem pokrčil rameny. Já mám času jako klasu, ale ona mě o něj prostě připravuje!
"Jasně." Přitakal jsem, kdyby to náhodou odložila, protože jsem jí dost jasně neodpověděl, kývnutí hlavy přece není odpověď! Kdyby byla slepá tak by to neviděla, jenomže ona je tak tupá, ona totiž vidí!
"Ok, dám si oběd a-" Nenechal jsem ji domluvit, musel jsem ji přerušit.
"A co můj oběd?" Zeptal jsem se, odpověď se mi dostala stejně jako každý den.
"Donesu ti ho." Mrkla na mě a to už se za ní zaklaply dveře, ach jo… Zaklonil jsem hlavu, spolu se zavřenýma očima a vychutnával si, že tu konečně není.
Jak jsem čekal, donesla mi zase obzvláště výživný oběd, samá zelenina, nikde žádný maso, jak pak má člověk fungovat?

"Sasukéééé, pohni už, nechceš tam přece nechat křehotinku čekat." Ušklíbla se, takhle nazývá všechny ženský, se kterýma jsem už něco měl. I když to nebylo příliš často, neboť je Temari ihned odradila, jakmile se ocitla na scéně. Stejně jsem žádnou z nich nemiloval, s nimi jsem byl čistě kvůli sexu.
"Ježiš, vždyť už se plazim." Prohodil jsem a dával si tašku na rameno.
"Tak se neplaz, nechceš přece aby si myslela, že seš zvíře." Odbila mě, tašku mi zase sundávala. "Tohle nebudeš potřebovat." Myslím, že jsem jí nechal moc bez vodítka, pořád mi jenom organizuje život a tak jsem si jenom strčil mobil - spolu se sluchátky, to pro nejvyšší nouzi - do kapes a mohlo se vyjít. Blondýnka měla tašku s nějakými papíry, prý tvrdila, že všechno musí být dokonalé a zamířili jsme do Karibiku.

Nakonec se ukázalo, že jsme vůbec nešli pozdě, museli jsme tam čekat dalších deset minut, paninka bude zřejmě nedochvilná.
"Moc se omlouvám! Ujela mi tramvaj." Omluvila se a pohodlně se usadila. Jenom jsem vytřeštil oči, panebože to je tele, jak si někdo může obarvit vlasy na růžovo?
"Ehm, nevadí, jakou máš přírodní barvu vlasů?" Popíchl jsem ji, asi jsem to neměl dělat, protože se na mě zadívala nadmíru dotčeně, Sasuke, Sasuke…
"Tohle je moje přírodní barva vlasů." Namítla a já jsem se zarazil, dokonce i to obočí měla růžové. Temari mě pod stolem kopla.
"A jak se vlastně jmenuješ?" Váhavě jsem se podrbal ve vlasech, protože jsem věděl, na co ta madam naráží. Pak jsem na ni upřel vražedný pohled, tohle si ještě vypije, holčička jedna.
"Sakura Haruno." Vyslovila. "Vlastně jsem četla všechny vaše knížky, musím uznat, že stojí za prd." Čekal jsem nějakou pochvalu, ale ona si jenom rýpla, mám takové zlé tušení, že to bude jako s Temari, já nechci, já nechci, já nechci! Co jsem to udělal?
Ke všemu jsem poznal, že Temari se nadmíru zalíbila, takže ji bere všemi deseti. Ony dvě si tam povídaly a pili, to co jim číšník přinesl a já, jakoby jsem tam ani nebyl.
"Tem, nepůjdem už?" Jo to jsem se nezmínil, Temari se mnou dokonce i žije, toho handrkování zdá se, nemám dost ani přes den, natož tak, když chodím spát třeba o půlnoci a ona na mě vřeští, jaktože nejsem v posteli, já ji však odbíjím pouhým "nejsi moje pravá máma" pak většinou stichne, ale stejně si vydupe svou.

Další den, má přijít Sakura a pro jednou se Temari zbavím, říkala, že má jít za svým chlapce, nebo cosi takovýho, nezávidím, že s ní musí trávit tolik času, dobře, je to jen zřídkakdy, ale i tak.
"No tak já jdu, mějte se tady." Usmála se, musím uznat, že zuby má opravdu bílé a tak teda odchází. Viděl jsem, jak se ve dveřích s někým málem přerazila a podle radostného zavýsknutí, mi bylo jasné, kdo přišel.

"Nazdárek." Pozdravila celkem mile, přitom pohodila svou růžovou hřívou, popravdě, růžovou jsem nikdy neměl moc v lásce.
"No ahoj." Usmál jsem se.
"Tak co, povídej, co bys potřeboval udělat." Kdybych jí měl vylíčit, co bych potřeboval, byli bychom tu do zítřka, což jistě nechce.
"No, potřebuju hlavně odpoutat od Temari, je strašně otravná." Znovu jsem nechal, aby mi ochabla hlava.
"Ale prosím tě, náhodou je v pohodě, to ty by ses měl vzpamatovat, ona by se o tebe vůbec nemusela starat." Vyplázla na mě jazyk, je pěkně drzá, to vám povím. "A o čem vůbec píšeš? Jestli by se to psaním dalo nazvat." Znovu mě popíchla, vrrr, asi mě bude štvát už jenom to, jak jí budu vídat. První dojem si jistojistě pokazila.
"Píšu o trojúhelníku, je tam kluk a holka a do toho se zaplete ještě-" Cosi mě přerušilo.
"Lálalá," Zpívá si, tak to je urážka! "Už jsi skončil?" Podívala se na mě s výrazem, naprosto znuděným. "Ale ne, dělám si srandu, vím všechno o tvojich zápisech, včera jsme si o tom s Tem dobře pokecali." Uchichtla se. A já si myslel, že jenom tak bezvýznamně tlachají! Najednou, ani nevím proč, jsem se usmál, tímhle má ode mě velký plus…
"No a jako správná stenografka, ti budu naslouchat." Usmála se, nikdy jsem si nevšiml, že i holky můžou mít tak oslnivý úsměv, ona je toho jasným důkazem.
______________________________________
No co? ^^

Vaše Tarei :)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Shizue Asahi Shizue Asahi | Web | 30. března 2012 v 19:44 | Reagovat

krása téším na další díl :)

2 dakyra dakyra | 30. března 2012 v 20:29 | Reagovat

zajímavý nápa už se těším na další díl...:D

3 camelia camelia | Web | 30. března 2012 v 21:42 | Reagovat

Hm... Ty se asi vážně nudíš, co? Jinak si nedokážu vysvětlit, kde bereš takový nápady. A každej druhej den povídka... T.T, Začínám se stydět. :D

4 Kačka Kačka | 30. března 2012 v 21:50 | Reagovat

Fíííháá paráda xDD

5 Stanush Stanush | Web | 30. března 2012 v 21:52 | Reagovat

uplne uplne uplne uzasne :) :-D

6 Yoko-chan Yoko-chan | E-mail | Web | 30. března 2012 v 22:08 | Reagovat

Ùžasný...už se nemůžu dočkat na Lucy a Graye

7 Camelia Camelia | Web | 31. března 2012 v 8:42 | Reagovat

mimochodem, ten obrázek je kouzelný!
Fakt moc hezký!

8 Mikeira Mikeira | 31. března 2012 v 12:01 | Reagovat

Nádhera!! :D

9 Khaculinka Khaculinka | 31. března 2012 v 14:39 | Reagovat

Krása... honem pokráčko

10 Nikki Nikki | Web | 31. března 2012 v 18:02 | Reagovat

Díky ^^ :D

11 Charley Charley | E-mail | Web | 31. března 2012 v 19:29 | Reagovat

Tak to jsme dvě...

12 silema silema | Web | 31. března 2012 v 22:26 | Reagovat

No,tak pokračuj Tarei-sensei

13 ryuketsu-no-tsubaki ryuketsu-no-tsubaki | 31. března 2012 v 23:15 | Reagovat

tareiiiiiiiii :-D

14 Chace Yuí Bí Chace Yuí Bí | Web | 1. dubna 2012 v 11:28 | Reagovat

jjejj to je krásné :)

15 Hinako Hinako | Web | 14. dubna 2012 v 9:09 | Reagovat

nádherná povídka !! Nechceš se prosím zpřátelit ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama