close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Into your arms

27. dubna 2012 v 18:21 | Ufonek |  Jednorázovky
Gomenna, od pondělí nic :D Ale tak, tady máte něco... jak říkám, něco... moc od toho nečekejte ;)









Máš jeden velký problém… tím problémem je, že jsi taková husa… naříkáš… pláčeš při psaní s ním… jsi nemožná… když nikdo není doma, pouštíš si hudbu nahlas… snažíš se, aby zpěvák či zpěvačka přeřvala tvůj hlasitý bolestný křik. Nenávidíš se za to, jaká jsi. Utápíš se ve vlastní sebelítosti. Jsi děsná. Nevíš co dál. Už se nemůžeš zastavit, musíš to říct, musíš říct, jak moc jsi smutná, jak by ses nejraději zabila. Přitom chceš jen dobro svých přátel, nebudeš se vnucovat, když tě nechtějí. Jsi jako černá ovce, nechtěná, hnusná a prašivá…

Nemáš odvahu si to s ním vyříkat z očí do očí, jsi slabá… Opak, ty na to máš, ty odvahu sdílíš, jenomže ten, koho bys chtěla, aby se ozval, se prostě neozve. Kdyby mu na tobě vážně záleželo, nehleděl by jiných a chtěl by si to s tebou vyříkat, ty věříš na pohádky, možná to je ten problém. Tak už ti nezbývá nic jiného, než se na něj tupě usmívat a dělat, že je vše v pořádku. Jsi kráva.

Nedokážeš se od něj odpoutat, i kdybys sebevíc chtěla, raději hledáš útočiště někde jinde, objímáš jiné lidi, i když nejvíc bys potřebovala obejmout od toho, kdo ti tolik ublížil. Je to tvůj přítel, býval ten nejlepší, bolí to, jsi sama. Osamělá, rodiče nejsou doma a ty stále jen a pouze bulíš. Nedokážeš ovládnout svůj vztek, jsi naštvaná, na něj a zároveň na sebe. Nejraději by jsi se řídila srdcem, jenže to už jsi jednou udělala, no a jak to dopadlo? Opravdu ti to za to stojí? Jsi takhle šťastná? Buď to vyřešíš a budeš si říkat, že nic lepšího jsi proto udělat nemohla a smíříš se s osudem, a nebo se budeš topit v horké husté vlně žalu. Jsi tupá.

V tobě probíhá rozpor, rozum a nebo city? Jsi citově založená, možná že přecitlivělá, řekl ti, že ti to klidně řekne do očí. Ty jsi odpověděla, že chceš, aby ti to řekl. Chceš, aby to bylo jako dřív, tak moc si přeješ, aby šel vrátit čas…
Jeho úsměv, ty jeho oči plné energie a síly. Je jediný, kdo tě dokáže tak bláznivě rozesmát, i kdybys měla být sebevíc ticho. On jediný tě dokáže udělat tak smutnou, jakou právě jsi. On je ten jediný, kterému se sice odvážíš zanadávat, ale nikdy to nemyslíš zcela upřímně, i když… za každým je vždy trochu pravdy… Jsi nesebevědomá.

Kdybys byla sebevědomá, neseděla by jsi teď tady na zadku, ale jednala bys, třeba bys zazvonila na jeho dům, třeba by ti otevřel a třeba bys mu to konečně mohla všechno říct, všechno, co ti na srdci leží. Tak moc chceš vrátit vše zpět, jak tomu bývalo, že každý víkend spolu venku, dělali psí kusy, neboť jste tak byli šťastní! Nebo se mýlím? Jenom ty jsi byla šťastná a on si s tebou jenom hrál, nemyslel vaše nejlepší přátelství doopravdy? Byla jsi pro něj jak pokusný králík? Pravidlo, nikdy nikomu nevěř, se projevilo… Jsi nevěřícná.

Ale copak se diví, když tě tolikrát podrazil… ale… co když ho pořád máš ráda a i když ti stále říkají, abys toho už nechala, abys ho nechala být, abys ho ignorovala. Co když to nedokážeš? Co když si to moc bereš? Pak je to těžké… Jsi nemožná.

Jediné co tě chrání před naprostým zhroucením je částečně sebeovládání, ale největší podíl na tom mají tvoji přátelé, které bys nevyměnila. Kterým věříš, pro které žiješ, jsou pro tebe vše. Miluješ své přátele, i když se zdá, že jich máš hodně a nedokážeš si vybrat, co když ti najednou vrazí kudlu do zad a tobě zbyde jen jeden jediný pravý přítel, který tě podrží a znovu postaví na nohy. Takového přítele si važ… Buď spolehlivá a nezklam je!

Nesmíš udělat špatné rozhodnutí, už nesmíš sejít z cesty, ale copak cesta bez překážek je ta správná? Ani náhodou, je to jen nuda, nuda a znovu nuda… Buď rozhodná!

A i když se ti zdá už všechno nemožné, nikdy nepřestávej věřit tomu co chceš, tím, že máš jeden špatný den, neznamená, že je špatný celý život. Vždyť máš tolik příležitostí, tak proč si neužíváš každý den, každou minutu, vteřinu? Proč jsi pořád zahrabaná pod peřinou minulostí? Je třeba vylézt a dát se vpřed! No tak, vždyť to dokážeš, tak na co ještě čekáš? Jak můžeš žít, jak můžeš mít dobrou budoucnost, když stále čteš tu starou kapitolu pořád dokola? Buď šťastná, nic ti v tom nebrání!
Máš úžasnou rodinu, máš přátele, kteří při tobě stojí a rozesmějí tě, ať to stojí co to stojí. Máš nádherné domácí mazlíčky, kteří tě milují a dokáží tě alespoň trošku poslouchat. Tak nebuď bojázlivá!
Můžeš poslouchat suprovou muziku, můžeš si vzít míč a prostě se ze všeho vybít, tak na co ještě čekáš? Utíkej!

A tak se teda sebereš, ať alespoň něco děláš pro své tělo, vezmeš do rukou kulatý předmět a jdeš si bouchat o stěnu. Za chvíli se tu objeví osoba, která ti je nejblíže.
"Sasuke!" Křikneš a rozeběhneš se naproti němu. Jsi šťastná, tak moc šťastná. Máš úžasného kluka, který tě vždy schová v tvém náručí. Važ si toho, co máš!
"Saky…Dlouho jsem tě neviděl." Vyřkne ze svých sametových úst a ty ho políbíš. Najednou zapomínáš na všechny trable s tvým nejlepším přítelem a necháváš se unášet sny… Když jsi s ním, s tím koho miluješ, je to všechno jiné…
"Miluju tě." Znovu si propletete jazyky, a když ti řekne, že neví, co by bez tebe dělal, zatetelíš se štěstím, přímo kypíš.

"Sasukeee!" Vyběhne zpoza stromů ten, kvůli komu se tak trápíš, kvůli komu jsi tak nešťastná. Jeho blonďaté vlasy vlají ve větru a sytě pomněnkové oči plné lesku se rázem upřou na tebe. Zpomalí, chvíli tě probodává pohledem a pak ti zamává. Ty jenom kývneš hlavou, nevíš co máš dělat, bojíš se. Opět ztrácíš hlavu, nevíš co si o něm myslet. Vzpamatuj se!

"Ahoj Sak." Pozdraví tě přímo, ty nereaguješ, nejsi schopna jediného slova. Jsi trapná. Sklopíš hlavu, aby neviděl, jak se ti oči plní slzami. Chceš, aby byl šťastný, i když se s tebou baví, tebe stále tíží ten pocit…
"Sasuke, mohl by ses na chvíli vzdálit, prosím…" Lípneš svému milému pusu na tvář.
"Dobře lásko." Usměje se, ale ty mu ho neopětuješ, jen se zarytě koukáš do země.
"Potřebuješ něco?" Zeptá se tě, chceš ustoupit, ale no tak, musíš být silná!
"Uhm." Přikývneš, konečně se tvůj pohled zvedá z jeho černých bot na výše bílou proužkovanou košili. Zakotvíš u jeho tří črtů na obličeji. Nemůžeš pohlédnout výš, bojíš se. A čeho vlastně?
"Já…" Chceš něco říct, ale zajíkneš se.
"Tak se vyžvejkni." Udělá si z tebe srandu, no jakmile spatří tvůj výraz, okamžitě zmlkne.
"Já… promiň, nebudu tě s tím otravovat, je to trapárna, promiň, že jsem tě obtěžovala." Zkonstatuješ na sucho, prostě to nedokážeš.
"Ne, když už jsi to načala, chci to vědět." Zahlaholí a pomalými kroky, které se ti zdají býti tak rychlé, se k tobě přiblíží. Znovu skláníš oči na kamenovitou zem. Nemůžeš za to, reflexně se chytneš levačkou za pravou ruku. Potíš se. Jsi nervózní.
"No tak, mě můžeš říct všechno, budu tvou oporou." Usměje se, víš to, vždy se usmívá, tak oslnivě…
"Tak moc bych ti chtěla věřit…" Už ti po tváři stéká jedna slza za druhou, nedokážeš to držet na uzdě.
"Tak mi věř." Pobídne tě, skoro už se podmaňuješ, ale dávej si pozor, čekej i neočekávané! Zvedneš hlavu, nedíváš se mu přímo do očí, nýbrž kousek nad ně.
"A věříš ty mě?" Optáš se, máš závratě… Bolí to, tak moc to bolí, ten pocit, že víš, že je vše ztracené a už to nikdy nebude jako dřív, ale ty to můžeš napravit! No tak!
"To si piš." Zazubí se, znovu…
"Jenom nevím, jestli věřím sama sobě, protože když ani sama sobě nevěřím, jak by mi pak mohl věřit někdo jiný?" Položíš další, pro tebe zatím nezodpovězenou otázku. Spatříš, jak se tvůj milý na židli o deset metrů vedle zavrtí. Asi ho už to nebaví, musíš to vyřídit rychle, chceš to vyřídit rychle.
"Když budeš věřit, všechno se v dobré obrátí!" Chytne tě za obě ruce a přímo donutí, aby ses mu konečně podívala do těch jeho studen plných spravedlnosti, ale i s kapkou zášti.
"Já…" Znovu se zakuckáš, nechceš se před ním ukazovat v takovémto světle, takovou stránku viděl jen tvůj nejoblíbenější plyšák a zrcadlo v koupelně. Nesmíš to dovolit.
"Svěř se mi, pomůžu ti, slibuju!" A prudce tě k sobě přitiskne, cítíš, jak už mu nemůžeš odporovat, jeho vroucné silné ruce tě objímají, jsi šťastná. Vážně šťastná. Chceš mu věřit, chceš věřit v to co on, chceš mít stejnou budoucnost, chceš to…
"Chci ti věřit! Chci tě mít ráda." Zabručíš mu do jeho vypracované hrudi a více stiskneš jeho záda.
"Tak to udělej. Dokážu ti, že jsem přítel." Pohladí tě po vlasech, cítíš jak se ti chce běhat, skákat, ječet radostí…
"Děkuju, že tu pro mě jsi." Najednou začínáš děkovat všemu, na co si jen vzpomeneš.

Přijde k tobě černovlásek a zezadu tě obejmu, Naruto tě objímat přestane, protože ví, že Sasuke by to nechtěl. Otočíš se k černookému a šíleně políbíš. Pak se ověsíš Narutovi okolo krku a říkáš jsi, jak skvělý život máš… běž, věř a dokážeš!
________________________________________________
Ach ano, poslední "věta" od Raega... ten kdo to čet, líbilo aspoň trochu? Je to spíš citovka, Sasu je tam jenom okrajově... dlouho tu nebylo nic na Team 7 :) tak co?
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Aki Yukio Aki Yukio | Web | 27. dubna 2012 v 19:29 | Reagovat

Kráása :-D  V jedej časti som skoro revala :DD

2 Shizue Asahi Shizue Asahi | Web | 27. dubna 2012 v 19:35 | Reagovat

překrásné :D

3 Hinako Hinako | Web | 28. dubna 2012 v 8:52 | Reagovat

krása

4 jabka miu ans :D jabka miu ans :D | Web | 28. dubna 2012 v 17:25 | Reagovat

ty jsi stejně borec :) držím palce... věř běž a dokážeš :)

5 Mikeira Mikeira | 29. dubna 2012 v 8:06 | Reagovat

Nádhera!! :-D

6 Katka Katka | 29. dubna 2012 v 11:12 | Reagovat

:D no jako tery ze se ptas je to nadhera :D

7 Dakyra Dakyra | 29. dubna 2012 v 11:49 | Reagovat

zajímavě zpracované...:D ale líbilo se mi to..:D

8 naruto109 tvé SB naruto109 tvé SB | Web | 29. dubna 2012 v 13:20 | Reagovat

ahoooj :) konecne bude prodlouzeny vikend co :) tesis se na carodky?ja tak nejak moc ne kamaradka onemocnela takze si to moc neuziju :((jinak se mas dobre??ja celkem jo a taky kdyz je volno budu se snazit neco dohnat :)tak zatim

9 ~Hellequinassasin ~Hellequinassasin | Web | 29. dubna 2012 v 14:45 | Reagovat

ďakujeeeeem ♥

10 Stanush Stanush | Web | 29. dubna 2012 v 19:26 | Reagovat

uuuuuuuuuuuuuuuuuuuzaaaaaaas!!!!!!!!!!!!!!! *3* :)

11 Betušik-chan Betušik-chan | Web | 29. dubna 2012 v 19:35 | Reagovat

to bolo krasne xD neviem, ci to je tou jednorazovkuo alebo tym desingom (asi tak trochu z obidvoch) uplne slnecny az biely den som si predstavovala, ked Sak isla vonku az do konca :D zvlastne pocity tvoja poviedka vo mne prebudila, naozaj sa ti podarila xD xD kawai

12 Khaculinka Khaculinka | 29. dubna 2012 v 20:07 | Reagovat

Krása :D

13 MekiMeka MekiMeka | E-mail | Web | 29. dubna 2012 v 21:17 | Reagovat

Krutózně je to krásný :-D.
Víš ,že jsi mě skoro rozbrečela?
Uhhhh...nemám slov... :O
Zdá se mi to nebo se tak chovám i já?Zřejmě jo...Jedině ,že já mám přátele ,ale né "Lásku" .... Nádhera!

14 hynyty sarah hynyty sarah | 1. května 2012 v 13:04 | Reagovat

V-Vau....nemám slov....TO BYLO ÚŽASNÝ!!!!!!!!(postoj zelené šelmy)Já bulím kam na tak senza povídky chodíš?!to-to-to bylo fantastické!!!!!!!!!!!!!!! :-D  :-)  :-D  8-)  :-P  :-P  :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama