close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Život

18. května 2012 v 18:17 | Ufonek |  Jednorázovky
Ach ano flákám to já vím n.n" a tohle je taky odfláklé, psala jsem to v zápalu a je to krátké a rychle zakončené, za což se omlouvám, i tak doufám, že si přečtete a budete spokojeni! ;-)










Je to zvláštní… nostalgické… pro přemýšlení… postrádá to smysl… nevyrovnané… ale téměř očekávané. Jsem husa, asi husou i zůstanu. Co jsem jako očekávala? Že to bude jiné? Že to tak opravdu chce? Ne, byli to jen další kecy… další rána… Nebudu si lhát, říkala jsem si, že jsem mu nevěřila a očekávala i neočekávané, jenomže mne zase dokonale překvapil, bohužel negativně. Ptám se sama sebe, když už nikoho jiného, má to zapotřebí? Asi ano, jinak si nedovedu vysvětlit, proč to dělá.

Jednou se tváří jako největší kámoš, podruhé je zase s nimi. Nevím co je to za pocit, žárlivost? Byla jsem nejspokojenější, když jsem byla po jeho boku, když jsem se s ním mohla smát a teď? Zbyly mi jen oči pro pláč.
Pořád se překecávám, kdo lže ten zalže i podruhé a tak to jde pořád dál, je to koloběh a nespočet otázek a nejedno zklamání… V podstatě na to nechci myslet, jenomže… copak to jde? Nezměnil názor? Je to jiné? Možná jsem to vážně zase přešla bez mrknutí oka a… a vlastně nevím co dál. Prostě je to hořkost, už nevím co dál. Chtěla bych být aspoň na jeden den ním, abych věděla co si myslí! Protože mám takovej pocit, že všichni kluci nás, dívky, mají na háku. Nebo jsme jim naprosto ukradeny. Musí to být tak těžké?

"Hej, hej… vykopáváš!" Probere mne z přemýšlejí Ino, moje blonďatá kamarádka.
"Cože?" Zeptám se, vůbec jsem ji nevnímala, protože na to pořád musím myslet, no tak Sakuro prober se! Nesmíš se tím zaobírat, jinak tě to stáhne ke dnu! Ano, tímhle se musím pořád bezděčně utěšovat, moc to nepomáhá…
"Vykopni slovo, ale nesmí to končit na souhlásku." Mrkne na mne spiklenecky, na chvíli zakroutím hlavou a zapřemýšlím. "Tulipán." Napadne mě jako první a dál si hrají. Nakonec je stejně začnu poslouchat, protože myslet na něj, ke všemu když je s tou svojí partičkou asi několik metrů od nás, se mi vskutku nezamlouvá.

"Hej hej, co to máš?" Zeptá se černovlásek mojí kamarádky, když si šla koupit nanuk.
"Neříkej, že to není pro mě." Obmotá jí ruce okolo ramen a dá se říct, že se po ní doslova sápe.
"No to teda jako vážně pro tebe není." A provokativně se do chladné pochoutky zakousne.

Opět si povzdychnu. Asi jsem pro něj vážně jenom nicka, která se neustále přiblble směje. Nevím, snadno se rozesměji, ale i snadno rozpláču, taková já jsem.
"Je páááátek!" Rozvalí se Tenten a přitom do mě drcne, asi bych jí měla poděkovat, protože díky ní se ráda proberu s myšlenkových ponurých pochodů.

"Tímto bych chtěla ukončit náš den a doufám, že jste si to užili!" Usmívám se falešně, není mi do smíchu, opravdu ne, těšila jsem se až to skončí, na druhou stranu jsem ráda, že jsme se neučili, ale i tak…
Po cestě se Uchiha mladší odpojí od našeho 'stáda' a já ho začnu tak trochu postrádat. Neustále na něj myslím… Když v tom mi zavibruje mobil.

Až se naobědváš, přijď na louku pod lesem… Stojí tam, když se kouknu na odesílatele zadoufám v nemožné a i to nemožné se stává skutečností. Radostně zavýsknu, a když se konečně dostaneme společně do jídelny hážu do sebe převařenou rýži jako splašená a pádím rychle z kopce, abych si doma mohla odložit tašku přes rameno a utíkám k lesu.
Čím víc se přibližuji, tím jsou mé kroky pomalejší a nejistější. Co když je to jenom bouda? Co když mě chce zase podvést, zklamat? Co když ze mne chce udělat husu (to už jsem, takže v podstatě nemám co dělat). Asi to risknu, proplácám si tváře na důkaz, že jsem vzhůru a čilá a přitom zamumlám něco jako "vzpamatuj se konečně" a rázně vykročím po stezce až k našemu místu, kde jsme se vždycky scházeli.

"Čekal jsem na tebe, přišlas." Oznámí mi, néé fakt? Ty jo a já myslela, že se zrovna doma sprchuju.
"You don't say!" Použiju známou sarkastickou hlášku.
"Ale no tak, mě tady zabíjíš pohledem, co se stalo?" Zeptá se mile, nesmím mu věřit, nesmím mu věřit, je to jen nanicovatej spratek, chce mě využít… Bolestně přivírám oči a on si toho zřejmě všimne, poněvadž dojde až ke mně a obejme mne okolo ramen.
"No tak." Už to nevydržím… poraženě sklopím hlavu k zemi a po mých tvářích se skutálí pár (hodně) ukvapených slz. Proč nejsem silná? Proč jsem tak slabá? Proč pořád pláču? Kdyby mne nedržel, nejspíš bych se svezla až na zem, takhle se jeho ruce přesunou na můj pas a posadí si mě na klín, přičemž zaboří svou hlavu plnou černých vlasů do mých zad.
"Nenávidíš mě?" Zeptá se, chci kývnout hlavou, myslím si, že i moje tělo protestuje proti, neboť ví, že to je lež…
"N-nemůžu…" Vzdychnu mezi vzlyky.
"Ty můžeš všechno." Zašeptá, zdá se mi to?
"P-proč se ke-ke m-mně chováš jako k ha-hadru?" Pláču, jsem jako malá holka.
"K hadru, k tobě? Nikdy!" Namítá, snaží se mě obelstít, zatím se mu to daří na jedničku, jenže já vím, že to nemyslí vážně, podvede mě, zase. Zmateně se mu vytrhnu a odeberu se k nejbližšímu stromu. Že já jsem radši nezůstala doma, byla bych ušetřena takovému ponížení, už ho vidím ve škole, zase se přišuntí k té své namyšlené bandě a bude vykládat, jaká jsem kráva.
"LŽEŠ! Tak proč mě ani nepozdravíš, když kolem tebe projdu? Proč se tváříš, že vůbec neexistuju!" Kdybych se jenom víc ovládala, nikdy bych to nezařvala tak hystericky, možná bych mluvila vyrovnaně a klidně s tváří hráče pokeru.
"Co to zase meleš, to ty se tak ke mně chováš, mysli taky na moje city!" Taky si nedrží tu ledovou tvář, teď je zamračen a očividně nespokojen. Přímo mi tím vyrazil dech. Poulím oči do prostoru a zapomínám dýchat. Loupnu očima znovu k zemi, jsem blbá. Koušu si ret, lže, hraje to na mě, jenom mi chce zase ublížit.
"Saky…" Promluví mile, někdo by si mohl myslet, že až vtíravě, já si to ale nemyslím.
"Nedotýkej se mě!" Utrhnu se na něj, když se po mě znovu sápe. On si dál tvoří svou, až jsem nucena být na něj nalepená, svou hlavu si opírá o mou, jsem od něj o hodně menší, asi o hlavu.
"Miluji tě." Kdyby to neřekl, kdyby se tohle nikdy nestalo, kdybych se mu nezačala poddávat, kdybych nezvedla hlavu, kdybych mu nenastavila rty, kdybych nezačala spolupracovat… možná bych mohla být nešťastná. Takhle moje srdce radostně zaplesá, najednou se všechno kolem rozplyne v bílém kouři a neexistuje nic jiného než já, on a mé tepající srdce.
"Proč, když jsem s tebou, nedokážu myslet, že by ses přetvařoval?" Zeptám se, jestli tohle je jen další přetvářka, už to nevydržím, tak prosím… prosím aby mne ta věčná smůla, to hrozné klíště, konečně opustila.
"Protože se před tebou nepřetvařuju-" Nestihne dokončit, protože ho bleskově zase přeruším.
"A proč se na mě vždycky tak usmíváš…" Zakotvím pohled v jeho onyxových očích.
"Ten úsměv existuje pouze když jsem s tebou…" Tak tímhle moje obavy naprosto zabil. Nechala jsem se vzít a zulíbat. "Jsem šťastný, když kolem tebe jen projdu, okamžitě má mysl stoupne o sto stupňů nahoru, musím se usmívat, když tě vidím, a když se ke mně neznáš, jsem nešťastný." Prohlásí.
"Já taky." Kdyby se mi tak při tom nedíval do očí, možná bych mu to ani neuvěřila.
"Buď se mnou…" Zaprosí a já nejsem s to mu neříct ano.
_________________________________
^^" tak co?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 silema silema | Web | 18. května 2012 v 18:28 | Reagovat

Romántikáá :-D Chmm  hezky napsané

2 Kawa Kawa | E-mail | Web | 18. května 2012 v 18:47 | Reagovat

Nád- počkej si - hera! :-D :-)

3 camelia camelia | Web | 18. května 2012 v 20:53 | Reagovat

:) Díky za příjemnou oddechovku n.n

4 Aki Yukio Aki Yukio | Web | 18. května 2012 v 20:55 | Reagovat

Super podla ma vôbec to neni až tak odfláknuté :D

5 Shizue Asahi Shizue Asahi | Web | 18. května 2012 v 21:22 | Reagovat

kawaina!krása miluji povídky z takoéhlo přostředí :3

6 Kačka Kačka | 18. května 2012 v 21:23 | Reagovat

KAWAII!!!

7 Neri Dupre Cavallone & Violet Mai Neri Dupre Cavallone & Violet Mai | E-mail | Web | 18. května 2012 v 21:52 | Reagovat

Náhodou moc pěkná jednorázovka a ten konec není vůbec ukvapený :) je to takové roztomilé :3

8 Khaculinka Khaculinka | 18. května 2012 v 22:11 | Reagovat

Krááása :D

9 Mikeira Mikeira | 18. května 2012 v 22:14 | Reagovat

Krása :-)

10 Simuš a Gabi Simuš a Gabi | Web | 18. května 2012 v 22:17 | Reagovat

To je vážně úžasný :D Těším se na další povídku ;)

11 jabka miu ans :D jabka miu ans :D | Web | 18. května 2012 v 22:52 | Reagovat

uviiiii uvajajajiiiiiiiiii uviiiijaaaaaa n.n (samozřejmně ty víš co těmato uvavi slovama chci říci :D pokud ne skajp existuje :D) je to krásná povídka doufám, že budu vědět víc ty můj hrášku :D (wtf hrášek? :DDD)

12 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 20. května 2012 v 18:07 | Reagovat

mnoc krásné moc krísné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama