Amanogawa 5

26. července 2012 v 23:00 | Ufonek |  Amanogawa

Další díl ;-))












Druhý den bylo krásně slunečno, proto není divu když se naše osazenstvo, tentokrát již pouze ve třech, vydalo na sjezdovku už ráno.
"Tak jdeme, vyjdeš to už sama, viď?" Zeptal se jí medově Itachi a Sakura jenom přikývla. Chytila ho za ruku a Sasukemu nezbylo nic jiného, než jen nevinně přihlížet.
"Dneska už můžeš jezdit sama, co ty na to? Já mám trochu rychlejší tempo, takže bychom se asi nestíhali." Mrkl na ni nahoře a vydal se vstříc sněhu. Sakura pokrčila rameny, když tu ji někdo chytil za rameno.
"Já... já s tebou budu jezdit." A kdo to byl? Kdo jiný než Sasuke. Chopil se šance jí být na blízku a ona ho jen vřele přivítala. A tak spolu teda začli sjíždět tuhle úžasnou pláň. Sasuke jí - jako lyžař - říkal další tipy jak na rychlou jízdu a bylo to pro amatéry. On si tím vším taky prošel a tohle vše mu bohužel říkal Itachi. Když jí to vysvětloval, měl možnost jí zmapovat celou tvář a zapamatovat si každý záhyb její bezchybné pleti, ne že by si to předtím nepamatoval.
"Tak, chápeš to? Zkusíme to." Přikývl a ona se rozjela, černovlásek jí byl samozřejmě v patách.
Razila si to dolů svahem, nejdřív nesměle plužila, pak se jí ale ten vítr kolem uší zalíbil a srovnala ty dvě dlouhá prkna do rovnoběžek. Rozpažila ruce, rozhodila kolem sebe hůlky. Nevnímala nadávající kolemjezdící, stejně těm slovům nerozuměla, neznala pořádně jejich význam. Rychlost ale začala nabývat až příliš rychle, prudce...slyšela za sebou zoufalé volání ať zpomalí. Sasuke se právě přikrčil, snažil se o raketové tempo aby růžovlásku předjel.
"Zastav!" stihl ještě zavolat, než si stoupnul s lyžema do stromečku čelem k ní, před ní. Napálila do něj v obrovské rychlosti, hlavu s přilbou zabořila do jeho hrudi přes bundu. Netušila, co se to děje...černovlásek neudržel rovnováhu a povalil se. Spadl na záda a jeli spolu hlavou dolů dobrých deset metrů, nechávali za sebou lyže, hůlky i rukavice. Konečně se zastavili o kopu nahrnutého sněhu. Mladého Uchihu v tu chvíli nic nebolelo, myslel jen na to, že je rád, že se mu podařilo tu malou, nešikovnou lyžařskou pohromu zastavit. Byl rád, že si dívka, ke které chová značné sympatie, neublížila. Pohlédl jí do očí. Ona mu koukala do těch jeho, tvářila se tak...vyděšeně. Ale i šťastně.
"Jsi v pořádku?" byla jeho první starost.
"V naprostém. Děkuju, že jsi mě chytil." zvedla se z jeho náručí a seda si na sníh. On učinil stejně jako ona.
"Není zač, ty jezdíš jako neřízená střela." zasmál se "A jsme rád, že ti nic není." v tu chvíli měli oba sundanou přilbu a vyklepávali si z ní sníh. Sasuke na ni pohlédl. Fascinovala ho, jak se snažila zbavit posledních sněhových vloček. Po kolenách k ní přilezl a políbil ji na nos. Zarazila se.
"Copak to děláš Sasuke?" neznělo to naštvaně, jen překvapeně. Sám nevěděl, proč to udělal...unáhlená rozhodnutí mu zase nadělali potíže. Rychle spřádal v mysli výmluvu.
"No, víš...to se tak mezi přáteli dělá." a začervenal se.
"Aha, jistě, chápu!" usmála se a naklonila se k němu.
Přibližovala se k němu víc a víc, až se, byť jen letmo, dotkla jeho rozpálených rtů.
"Počkej, až tak zase ne." Musel ji odstrčit, jinak by se mohlo stát i něco horšího. Do tváří se mu nepříjemně nahrnula krev, růžovláska byla jen zmatená, nic víc. Tak dělá se to nebo ne? Na jednu stranu ano a na tu druhou... Proč?
V tom oba uslyšeli řev, který přilákal jejich pozornost.

"Co se stalo?" Vyhrkla zelenoočka a snažila se dostat co nejblíže k místu činu.
"ITACHI!" Zakřičela a rozběhla se, i když v lyžácích to moc dobře nešlo, nakonec se přece jen dobelhala na plac. Itachiho právě odváželi na nosítkách nějací dva chlápkové v neonově oranžových vestách.
"Co se mu stalo?" Zajímala se hned a snažila se s nimi udržet krok.
"Spadl a ošklivě si zlomil pravou nohu." Až teď si všimla tmavomodré ortézy na jeho dolní končetině.
"Budu v pořádku." Stihl jí ještě říct před tím, než zavřel oči a nechal se unášet nějakým autem s červeným křížem na bocích.
Nad zraněným Itachim se skládněla nějaká žena...nebo dívka? V obličeji dívka, tělo měla vyvinuté jako správná žena. Zpod přilby jí vykukovaly dlouhé blonďaté zvlněné lokny a vruce držela Itachiho čepici. Frajer přece nenosí přilbu. Sakuru to zarazilo, zvlášť fakt, že ta dívka jejího přítele držela za ruku a nastoupila s ním do sanitky. Že by nějaká kamarádka?

"Jak řekl, bude v pořádku." To už sem došel taky Uchiha mladší a chytil Sakuru za rameno.
"Nevím, bojím se, Sasuke." Zakňučela a obrátila se k němu čelem.
"Není se čeho bát, ten vydrží všechno. Bohužel." tu poslední větu si jen tak zamumlal pro sebe "Půjdeme se převléci a pak tě za ním odvezu do nemocnice. Pojď." rozkázal a vzal jí lyže. Ona jen tak poskakovala k hotelu s hůlkami. Sasuke svého bratra proklínal. Proč se vždycky musí všechno točit kolem něj? Když zrovna mohl trávit den lyžování se Sakurou, musí do nemocnice dívat se na jeho hrdinský zubožený xicht. Divil se ale, že se tomu machýrkovi vůbec něco stalo, vždycky jezdil jako kaskadér, ale bez úhony. A vůbec, kdo byla ta bloncka co za ním vlezla do sanitky? Tušil, co to znamená, že starší Uchiha má růžovlásky dost a je čas vyměnit přítelkyni. Střídal je jako ponožky. No...spíš jako gumičky ve vlasech. Jen doufal, že to Sakuře moc neublíží. On je tu ale pro ni. Bude tady pro ni. Ať se stane cokoli.

"Jedeme." Oznámil a strčil klíče do zapalování. Nastartovali a odjeli směr nemocnice.

"Dobrý den, má tu být nějaký Itachi Uchiha." Vypravil ze sebe, když se koukal do hnědých očí zdejší pracovnice.
"Jakej nějaký?" Zopakovala zamračeně Sakura a Sasuke se jen zamračil.
"Pokoj 402, druhé podlaží." To Sakuře stačilo aby zamířila ke schodům a okamžitě je vystoupala, Sasuke ji skoro nestíhal, ale jenom skoro.

"Itachi!" Vykřikla a vtrhla do pokoje. Právě se nad ním zohýbala ta sličná, vyvinutá, teď jak už poznala, tak sestřička a odpojovala se od jeho úst.
"Tohle taky dělají kamarádi?" Zeptala se a zoufale se zahleděla na Sasukeho.
"Ne, tohle kamarádi určitě nedělají." Ujistil ji bezvýhrady. "Itachi, můžeš mi jako vysvětlit, co to k sakru děláš?!" Zakřičel na něho z plna hrdla. Nemínil vidět jeho růžovlásku zraněnou a ten parchant si jí vůbec nevaží!
"Sasuke, prosím odejdi. Warui, ty taky. Chci být se Sakurou sám." blondýna ihned poslechla a houpavými kroky vyšla z pokoje. Nechala dveře otevřené, ale Sasukemu se mezi nimi nechtělo projít, Nechtělo se mu nechávat růžovlásku napospas svému bratrovi. Kdo ví, jak moc jí ještě zvládne ublížit? Uchihové si bvyměnili vražedné pohledy. Jako rodina měli dar, že toho dokázali hodně říct očima. Toho právě tuto chvíli využili. Itachi mu dával najevo, ať vypadne, Sasuke mu to oplácel hlubokým odporem k jeho chování a podvádění. Po pěti minutách, co mezi nimi skoro sršely jiskry a růžovláska se na ně jenom bezmocně koukala a těkala pohledem z chlapce na muže, to mladší vzdal. Při odchodu stisknul Sakuře ruku a opustil pokoj. Hlasitě za sebou zabouchl dveře.

"Sakuro, posaď se ke mě." pobídl ji Itachi. Zelenoočka si připadala bez Sasukeho v pokoji podivně bezbranná a v nebezpečí, tak jen nervózně přešlapovala na místě.
"Proč?" kníkla otázku.
"Chci ti to všechno vysvětlit." poslechla ho tedy a docupitala k jeho lůžku. Posadila se vedla něj, sice ležel ale to mu nebránilo ovinout ruku kolem jejího pasu a přitisknout si ji k sobě. Zamrvila se.
"Ráda si to poslechnu." a tak začal starší Uchiha vyprávět růžovlásce dlouhý příběh. Jak ho ta Warui zachránila před smrtí, když ho objevila ležet na svahu. Krmil nebohou mimozemšťanku v tento okamžik neskutečnou lží, úraz si uhnal kvůli tomu, že se před blondýnkou v sexy kombinéze předváděl. To samozřejmě nehodlal říkat, a tak to zakončil tím, že ten polibek byl jen důkazem poděkování. Nějak tak podvědomě tušil, že Sakura není v citových záleživostech moc zdatná.
"A teď, když to víš, nech mě tě políbit. To bude moje poděkování tobě za to, že jsi tu se mnou a že jsi mě určitě teď pochopila. Nemám pravdu?" a přísně jí pohlédl do očí. Nadskočila, ale nahnula se k němu a políbila ho. Jen letmo, on si ale její hlavu přidržel u svých rtů déle než chtěla. No vydržela to.
"Nebolí tě už nic?" strachovala se o něj.
"Ne, jsem v pořádku, Warui je zdravotní sestra, postará se o mě. Moc dobře ví, co dělat. Jdi se Sasukem na hotel, Sakuro, a nedělej si o mě starosti. Díky vysoké úrovni zdejší péče budu mít nohu do dvou dní v pořádku." usmála se na ni, pohladil ji po ruce a pokynul ke dveřím. Mlčky vstala, a opustila pokoj. Napodledy svému milému zamávala. Na chodbě ji čekal Sasuke, pořád s rozzuřeným výrazem. Ona ale tomu nevěnovala velkou pozornost. Naprosto chápala Itachiho, byl té dívce jenom vděčný, ale i tak ji to bolelo. Proč, nemělo by...tohle ji přece nijak neohrožuje. Nebo snad ano? Jsou ty lidské vztahy opravdu tak složité? Nevěděla...jediné, co teď potřebovala byla pomoc. Sasukeho pomoc.
"Co ti Itachi napovídal?" Poptal se, když doma seděli na gauči a sledovali televizi, Sakura se opírala hlavu o dlaň, aby jí nespadla a v druhé svírala namodralý hrneček s kafem, i tak cítila, že by dneska neusla.
"Nic zvláštního, to je dobrý, vážně." Snažila se ho ujistit, ale jako obvykle se jí to vymykalo z rukou a Sasuke ty lži stejně prohlédl. Stoupnul si a přešel k ní, čímž ji zastínil pohled na obrazovku.
"Ale no tak." Zamlaskal, věděl, že lhala. Naklonil se k ní a hluboce se jí zadíval do očí. Právě zářily jako dva smaragdy, takové kočičí oči by chtěl pro sebe, aby se dívaly jenom na něho, jenom s ním byly šťastné. Chtěl Sakuru, potřeboval ji. Věděl, že ji nějakým způsobem musel ukrást svému bratrovi. Pohladil ji po tváři, přiblížil se k jejím rtům, zavřel oči a čekal...
__________________________
Zasypáváme vás s Katou-chan povídkama, tak očekáváme taky trochu vděčnosti a zasypání komentáři :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ~Hellequinassasin ~Hellequinassasin | Web | 27. července 2012 v 0:13 | Reagovat

ďakujem za ďalší diel :D som vážne zvedavá, kedy výjde ďalší, lebo ste to nechali zase otvorené !!! mňa z toho fakt .. :D

2 Simuš a Gabi Simuš a Gabi | Web | 27. července 2012 v 0:48 | Reagovat

To je prostě úžasný! Jsem zvědavá se to vyvine ;D

3 yumo yumo | 27. července 2012 v 3:46 | Reagovat

bezvá honem pokráčko. :-D

4 Shizue Asahi Shizue Asahi | Web | 27. července 2012 v 9:33 | Reagovat

perfect :) rychle další díl :)

5 Katty Katty | 27. července 2012 v 12:57 | Reagovat

Krásné !! Moc se těším na pokračování ! Doufám že Sasan už Sak nějak klofne xDDD

6 Hinako Hinako | Web | 27. července 2012 v 15:46 | Reagovat

honem pokřáčko !! Fak super !!

7 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 27. července 2012 v 19:24 | Reagovat

Takže, taky jsem přistižena při činu tudíž, je to fakt geniální....v neděli odjíždím pyč, nwm jak budu mít čas a nwm jak dlouho budu pyč ,takže děti, piště pište pište

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama