close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Doteky Noci II. - 10

22. července 2012 v 7:07 | Ufonek |  Doteky noci
Tááák a je tu další část n.n chni chni n.n












"Fajn." Čekala jsem, že na mě vybafne s nějakou strašně-ultra-dllouhou-mega-silnou-odstrašující a sprostou nadávku, ale on mi na to odpoví jen tohle. To jsem mu vážně za nic víc nestála? Když odejde někam do kšá, naplno se rozbrečím, nečekala jsem, že by mě to mohlo tak zasáhnout. Dcerka ke mně přijde a s chlácholivými slovíčky, snaží se mě a myslím, že i sebe, utěšit…
"Pojď, půjdeme…" Odpovím jí konečně a snažím se mluvit pevně, hlas se mi však i nadále chvěje. Nedbám na to, že mi z očí neustále kanou slzy, prostě Sayuri chytnu za malou ručku a vláčím ji za sebou nahoru do pokoje. Kde sbalím nejprve jí a potom i sobě. On samozřejmě mezitím někam zmizel… je mi to už jedno.

Naposledy se zastavím v kuchyni, vezmu si ze stolu ještě klíče, to víte, kdyby náhodou, i tak bych je nejraději někam zahodila.
Seberu náhodný cár papíru, náhodnou černou centropenku a naposledy načmárám Milovala jsem tě…Sice tuším, že se ho to ani trochu nedotkne, a i přes to…Aspoň v něco doufám. Všechno to však už ale pomalu zhasíná, uvadá. To byli časy, kdy mě o tu lásku téměř prosil, no ne téměř, on mě prosil… Nechápu to, co se to s Tebou stalo, Sasuke??
To už však dveře zavírám, nechávám za sebou svůj zpackaný život a jdu si za novým, za tím lepším, za tím, kde prostě chci být. Jdu za svou nejlepší kamarádkou a přítelkyní.
Zazvoním a rozezní se zvonkohra.
"Ano?" Zahlaholí svým zpěvavým lehkým hláskem.
"Hin…" Hodím se jí okolo krku a ona mě nakrátko poplácá po zádech. "Tak pojďte, Sayu, pojď." Pobídne maličkou kývnutím hlavy, ta se za ní rozběhne s křikem: Teto Hino, této Hino! Tak jsme tu…

Trávíme radostně odpoledne, nebo spíš večer? U televize a v plném proudu se smíchem. Naruto mě rozesměje vždycky, i když mi je sebevíc hrozně. A taky tu pro mě vždy bude, za což jsem mu neskonale vděčná.
"…A pak jsem ho táááákhle velkým mečem sekl přímo do břicha, vám povídám, byl to prostě kaňour." A všichni se pobaveně zasmějí, já se však jen podívám z okna a sleduji, jak se na jeden list lepí ten druhý a společně dopadají na chladnou zem ozářenou ještě pozdním listopadovým sluncem. No jo, za chvíli budou Vánoce…Zastesknu si.

Flash back
"Sasuke, Sasuke počkej… mám tu něco pro tebe." Sladce se usměju a vložím mu do jeho velkých vypracovaných rukou malinký dáreček zabalený do toaletního papíru.
"To si děláš srandu?" Taky se trošku pousměje, přesto ho rozbalí a uvidí malý přívěšek s vílou. Zaškaredí se na mě a já se na oplátku jenom zazubím.
End Flash Back

Sasuke… Sasuke… Sasuke…Sasuke… proč se mi nevyklubeš někdy z hlavy? Sasuke…Sasuke…Sasuke…Sasuke… proč jsi tak tajemný? Sasuke…Sasuke…Sasuke…Sasuke… Proč jsi nás nechal samotný? Mám na mysli samozřejmě mě a Sayuri… Sasuke… Sasuke…Sasuke… Sasuke… Vrať se mi zpět. Oči se mi zalijí slzami.
"Sakuro?" Otočí se Hinata od osazenstva a své pronikavé oči nasměřuje do těch mých. "Pojď sem."

Prosinec 2018

A už je to tady, první sníh, se Sasukem jsme čerstvě rozvedení a právě se procházím v teplé bundě, svou dceru vedu za ruku. Vydechuji a můj dech se v ránu mění na páru. Ráda si s tím hraju a má dcerka bude asi po mně. Má na sobě čepičku s pandíma ušima. Je prostě roztomilá.
"Proč nemáš rukavice? Musí ti být zima." Utrousí, není jí moc rozumět, neboť má pusu až pod zipsem bundy. Ona sama má na sobě teplé rukavičky z vlny.
"To je v pořádku, pokud jsi tu ty, tak mě tady - ukážu na místo, kde mi tepe srdce - hřeje opravdu pořádně, takže žádné rukavice nepotřebuju." Odvětím mile a ukážu zuby.
"Tak pak je to v požádku." Já se z té její sladkosti snad rozplynu. Mluví pořád víc a víc, i když to ř musíme ještě dopilovat, ale jsem si jistá, že se přes to dozajista brzo přeneseme.
"Podívej, sníh…" S těmito slovy natáhnu pravou ruku a nechám na ně dopadat zmrzlé vločky. Poté se podívám na dlaň. Vážně je každá jiná…
"Super." Vytasí se na mě s palcem zdviženým nahoru a s oslnivým úsměvem. Tenhle zlozvyk pochytila od Naruta, vážně na ni má dobrý vliv.

Už je tomu týden, co Sasuke pravidelně chodí navštívit Naruta. Blonďák mi říkal, že se mu prý omluvil a vše je zase jako dřív, jenže s námi to tak asi nepůjde že? Rve mi srdce, když se na ty dva musím dívat. Sasuke se sice moc nesměje, ale aspoň už není takový tupec, jako býval. Nebo stále je, ale přetváří se? Nevím. Párkrát se na mě dokonce - ten opovážlivec - snažil promluvit, no já jsem byla neoblomná. Nechtěla jsem s ním ani slovo prohodit. Byla bych jako zrádce vlastní krve, cítila bych se provinile. Slíbila jsem si, že mu to neodpustím. Tohle chování ani odpustit nejde!! Naprosto neomluvitelné, ale… co když se zklamu sama v sobě a já se přistihnu, jak mu pomalu zase začínám věřit? Nemožné, nikdy to tak nebude, nemůže. Když ho budu takhle odrážet, bude to v pořádku!

A tu znovu slyším zvonkohru.
"Jdu tam!" Křikne Hinata a běží po schodech. Když otevře, na chvíli si dotyčného přeměřuje pohledem a pak jen ledově ucedí:
"Co zase chceš?"
"Je tady Naruto." Jak jsem mohla tušit, zase Uchiha.
"Je." Prskne. Chová se k němu odměřeně, za to co mi udělal. Říkala jsem jí, že to dělat nemusí, ale ona si lpí na svém. Prý to dělá pro mě, pro moje dobro. Taky mi často říká, abych si ho hlavně hned nepustila k tělu. A já si ho copak chci někdy k tělu pustit? Nechci.
"A… no, zavolej mi ho." Snaží se k ní být milý, ale já přes to cítím, jak se přemáhá, takže je to pravda. Všechno to… jenom to prostě předstírá. Tak moc se mi hnusí… Opět se kdesi ve mně vynoří ten provokativní hlas. Ty víš, že ho stále miluješ… ty to víš. Ne nic nevím, nechci ho, nesnáším ho za to, co udělal mě, to bych ještě ustála, ale co udělal Sayuri! Chudinka teď jí tatínka dělá Naruto, když se to tak vezme a ten se víc hodí na roli "strýčka Fida".

Když mu Hinata nijak neodpovídá a ani nevypadá, že by se k odpovědi měla, prostě vstoupí a zamíří ihned do obýváku spojenému s kuchyňskou linkou, za níž se právě nacházím. Upře na mě zraky, snažím se ihned uhnout. Ač na něm pár vteřin utkvím, ihned chci zase zapomenout. Nemůžu se na něj jenom tak koukat, je to pro mě prostě zakázané.
"Saku-" Chce asi říct moje jméno, ale něco, respektive někdo ho přeruší.
"Nazdar Sasuke." Přiřítí se sem se svým věčným úsměvem na rtech blonďáček. Hinata mu to asi ihned běžela vycvrlikat.
"No čáu." Obrátí se na něj a snaží se usmát. "Mohl bych si teď promluvit na chvíli se Sakurou? Díky." Už i děkuje, asi to bere jako samozřejmost, vždycky si se mnou, raněnou a navztekanou, může pokecat že jo? No jo, na to jsem mu dobrá. Ts.
"Nemůžeš!" Postaví se přede mně modrovláska a evidentně na černovláska upře svůj nejvíc vražedný pohled jaký umí, protože se nejdřív lekne, jak já říkám mírnému ucuknutí.
"Ale no tak, ty o tom nerozhoduješ, ať se rozhodne sama, jestli se mnou chce mluvit nebo ne…" Aha, on už mě nejspíš akceptuje, no, to mu stejně asi moc nepomůže. "Ale stejně bych na to asi nedbal." Dokončí. Tak nic, a já si myslela, že by na mě mohl aspoň trochu shlížet normálně, ale to jsem se sakramensky mýlila.
"Tak fajn, ať to řekne, Saky, řekni mu, že s ním prostě mluvit nechceš!" S nadějí vepsanou v očích po mě loupne očima.
"Ne-nechci s tebou mluvit." Dívám se radši do strany, protože nápor těch jeho černých onyxů bych jistojistě nevydržela.
"Tak mi to řekni do očí!" Zařve tak, až se i Naruto po něm divně podívá.
"Vidíš, řekla ti to, musí ti to stačit, nech ji už, nemyslíš si, že už jsi těch škod nadělal dost?!" Hinato, nemusíš to dělat, já se o sebe dokážu postarat sama… Hinato… Skloním hlavu poraženě k zemi. Nedokážu se teď soustředit na žádné myšlenky, co mou hlavu napadají.
"Ale prdlajs, nic jsem neudělal, to jenom ta nána si myslí, že jsem podváděl nebo tak něco." Zadrešlí, tak tohle je už na mě moc.
"A ne snad?" Zeptá se ta nána, chci se na něj vzdorovitě podívat, ale nedokážu to, bezmezně musím zatlačit slzy zpátky do očí a tvářit se silně, no moc mi to nejde.
"Co to sakra meleš?!" Jsem si jistá, že mně propaloval, propaloval mě pohledem, nemůžu zvednout hlavu, ne teď, jinak se před ním rozpláču a to nechci.
"Ka-každý den ses vracel od voňavky jako politý, myslíš si, že jsem si to nedomyslela…" Zavřela jsem oči a představovala si tygry, jedině ti mě dokázali uklidnit, jsou to moje nejoblíbenější zvířata, divoké šelmy, které se o sebe v každé situaci dokážou postarat.
"Bože, nikdy nesmíte nechat ženskou samotnou, jinak si začne vymýšlet vlastní teorie." Po očku jsem ho sledovala, chytal se za hlavu.
"Vydělával jsem." Odpověděl suše. Ušklíbla jsem se.
"Jo, jasně a ta rtěnka na krku, cucfleky, to bylo jako co?" Už jsem byla plná síly, odporu, nenáviděla jsem ho za tohle pokrytecké chování, jak si myslí, že je král světa a přitom je jen prachobyčejný hulvát a idiot.
"No, je fakt že se na mě holky lepily." Mluvil o tom jako o počasí, vážně pěkné. To se mi to zase dostalo pocty, mohla jsem být v manželství se Sasukem Uchihou, uznávaným děvkařem, že já jsem tak blbá, tak blbá, ach jo. Takového blba svět vážně ještě neviděl.

"Tati?" Vyšla z rohu světlovlasá dívčina v tepláčcích a tričenku.
"Zlatíčko, teď ne, prosím jdi si hrát do pokoje." Snažila jsem se ji nasměrovat správným směrem, ale ten slizoun si ji prostě musel přitáhnout k sobě.
"Pojď sem, no pojď ke mně." Strojeně se usmíval, přimhouřila jsem oči. Viděla jsem, jak se na mě Hinata s úlekem dívá, asi netušila, jak budu reagovat, ale já si jen tak zametat životem nenechám, to ať si o mě nemyslí.

Surově jsem holčičku od něj odtrhla, aniž bych se na oba dva podívala.
"Jsi jen debil, kerej neví co chce, nech mě a moji dceru na pokoji. Nechceme tě, tebe a ten tvůj falešný úsměv." Jakmile jsem to propustila skrze rty, celou dobu, než mi odpověděl, jsem si to přebírala v hlavě. Bála jsem se odpovědi.
"Hmmm… není to jenom tvoje dcera, zplodili jsme ji spolu, my dva, takže je stejně tvoje jako moje." Zaškaredí se, ach… jak já ho nesnáším. Probodnu ho, kdyby pohled uměl zabíjet, už by byl rozmasakrován na kaši.
"Hmmm… jasně, a kdo ji rodil? Kdo se o ni staral, když ji NĚKDO odstrčil? Vlastně jsi nás obě odstrčil, tak nechápu, o co se tu jako snažíš." Ucedím, snažím se vybírat vytříbená slova.
"Aha, a kdo tady pořád opakoval Miluju tě, miluju tě, miluju tě?!" Vykřikne, tak tohle bylo pěkně hnusný.
"Možná to nebudeš čekat, ale říkals to ty, prosils mě, mě jsi prosil! Velký Sasuke Uchiha prosil mě, měla jsem tě naprosto v hrsti." Teď si myslím, jak jsem ho setřela, ale to, co následně vyrokuje, mi sebere vítr z plachet.
"A teď mám já v hrsti tebe, nebojácnou Haruno Sakuru." Znovu ten jeho hnusný úšklebek. Na okamžik strnu, no tak vzchop se!
"Jo, tak to si jenom myslíš." Chci mu konečně věnovat jeden dlouhý nasraný pohled, ale to už ho Naruto tahá pryč ode mě.
"Tak myslím, že to by pro dnešek stačilo." Odstraňuje mě taky Hinata z jeho podmínečné blízkosti.
"Ale Hinato, tohle je jedinečná možnost, jak mu to všechno říct!" Ječím i na svou nejlepší kamarádku.
"Ne Saky, říkalas sama, že s ním mluvit nechceš, není to tvůj nejlepší kamarád, ani tvůj přítel, tak už se o to nestarej a pojď, jdem si udělat horkou čokoládu s marshmallow co říkáš?" Snaží se mě nahodit na pozitivní vlnu.
"Ale-" Chci ještě něco namítnout, to už mě chytne za rameno a posílá mě pro mléko. Asi má pravdu, měla bych se uklidnit, nechci s ním mluvit, nechci s ním mluvit…
"SAKURO! Sakra Naruto, pusť mě za ní!" Slyším ještě a i to je dost na to, abych tu plastovou láhev s bílým obsahem upustila… ještě že nebyla otevřená, jinak by se rozlila všude kolem. Kleknu na kolena a chytím se za místo, kde obývá srdce. Teď tepe jako splašené. Zavírám oči, už nemůžu. Hinata mi položí ruku na hlavu a jemně hladí. Následně se okolo mě ovinou dvě věrné, teplé ruce.
"Celá se klepeš, no tak… ššš… uklidni se." Chlácholí mě, přesto nemůžu zastavit příval vody, mohla bych dělat konkurenci Niagarským vodopádům.
___________________________________________
No, doufám, že vás to ještě nezačalo nudit :-)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Betušik-chan Betušik-chan | Web | 22. července 2012 v 11:02 | Reagovat

nie!!!! Nie, NEZACALO!! Uprimne, ked som videla, ze si pridala novy diel som natesene poskocila na stolicke xDD Bolo to super, sasuke sa spraval ako debil a este stale sa sprava, na sakyom mieste uz nemam co riesit... lenze ona toho hajzla miluje (srry za vyraz) :D a sayuri je strasne zlata, kolko tam ma teraz rokov?? A sasuke ze zarabal peniaze... mhm... a co robil? Striptera? No jednoducho toto je super a tesim sa na pokracko :D

2 dakyra dakyra | 22. července 2012 v 11:55 | Reagovat

ááá to bylo úžasný... už se těším na dalí....:d to čekání se vážně vyplácí..:D

3 Shizue Asahi Shizue Asahi | Web | 22. července 2012 v 12:16 | Reagovat

wow to je povedený ;) už se těším na dlaší díl :)

4 Katty Katty | 22. července 2012 v 13:23 | Reagovat

Aaaa naprosto dokonalý!!

5 Mikeira Mikeira | 22. července 2012 v 14:13 | Reagovat

Kyaaaa!!! :D doufám, že další díl bude, co nejdřív :D bylo to BOMBÁ!!! :D  :D  :D

6 marketa251996 marketa251996 | Web | 22. července 2012 v 19:01 | Reagovat

To bylo nějaký krátký! :D Až moc! :D Je to čím dál tím zajímavější :-P Dostal mě Sasuke svým chováním, to teda! O_O  :-D

7 Stanush Stanush | Web | 23. července 2012 v 12:47 | Reagovat

mooooooooooj ty boze! :D *umrela som* tarei davaj sem pokrackoooooooo :D rychlo!!! :D

8 Elii Kawa Road Le'i Elii Kawa Road Le'i | E-mail | Web | 23. července 2012 v 16:51 | Reagovat

No vážně super!Už aby bylo to pokračování ! 8-O  O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama