Bábika - Chapter three

20. srpna 2012 v 9:09 | Ufonek |  Bábika


Bááábika n.n















Pár kilometrů jsme ušlapali, nebo spíš já jsem ušlapal, do vrchu. Pomalu mě to však unavovalo a

přestávalo bavit.
"Sasuke no tak, musíš jít, to zvládneš." Povzbuzovala mě, jak uměla.
"Vždyť si nechtěla být zvětšená." Vypláznu na ni jazyk. Musím jí trochu škádlit, všechno nemůže být růžová pohádka.
"Ale no tak, no…" Neví co má říct, mrška. Pokrčím rameny a pokračuju. Ohlédnu se na levo a uvidím hnědozelený teréňák a prostě neodolám.
"Sasuke ne, počkej, to nemůžeš!" Chce mě zarazit, mám to štěstí, že klíče od něj jsou na svém místě, tak do něj jen naskočím a jedu.
"Rozhodně příjemnější cestování, co říkáš?" Zeptám se jí, teď mám vše, co potřebuju, takhle bych mohl jezdit klidně i celý život.
"No, na kradeném autě." Zašklebí se zbyteček cesty je na mě naprdnutá, nechápu proč, vždyť jsem nic neudělal.
"A i kdyby, tobě do toho holenko, nic není." Setřu ji a zaparkuju. Zbytek budu muset zase jít, protože je tam náledí. Stejně je to všechno drsné, že tady tak se mnou stojí, mluví se mnou a prostě už jenom to že žije, je pěkně divné.
Vycházím zpoza rohu a objevím jeskyni. Dřevo jsem si s sebou sice nevzal, ale to nevadí, vypadá to tu celkem dobře. Navíc se už stmívá, takže je na čase.

"Dobře, lehni si…" Pobídnu ji, ale ona se místo toho jen zaškaredí.
"Na tu studenou zem? Zbláznil ses?" Jančí, ach jo, ty ženský jsou fakt měkký. Položím se tedy na zem, mám štěstí, že jsem si s sebou vzal nějakou deku a kotlík. Položím ruku vedle sebe a ona si mi na ni lehne.
"Tohle je zlozvyk nebo co? Lehat si mi na dlaň?" Zeptá se.
"Kdybys ji ještě zavřel…" Vysloví své němé přání a já jí vyhovím a trochu shrábnu prsty blíž k sobě. Ona se uvelebí a spokojeně si vzdychne.
"Tak to bychom měli, kdyby ti byla zima tak řekni." Pokynu jí a ona jenom dvakrát pokýve hlavou a přetočí se ode mě na bok.
"Jasně." Zachroptí ještě a já taky zavřu oči, opravdu není nejtepleji.

"Sasuke… Sasuke… je mi zima." Zatřese se mnou někdo a já zamžourám do tmy.
"Kolik je hodin?" Zeptám se.
"Zhruba půlnoc…" Až teď si všimnu co se stalo a rázem se nacházím kdesi natisknut ke zdi. "Ty… ty jsi v normální velikosti." Ulevím si a popíšu ji pravou skutečnost.
"No… říkala jsem ti předevčírem, že mi zbývají tak dva dny do další přeměny." Dá si prst před ústa a já se v udivení postavím. Asi má pravdu.
"A cože si to říkala?" Zeptám se jí, slyšel jsem jí, jak říkala, že něco chce, nebo něco takového.
"Že mi je zima." Její šaty se ještě zkrátily, takže se nedivím, že jí je zima. Má je těsně po zadek. Její vlasy jsou dlouhé po ramena a její nádherné oči svítí do noci.
"Jo, tak můžeš…" Lehnu si a natáhnu ruku tak, aby si ona mohla lehnout do ní a já jí mohl obejmout.
"Tak fajn." Převrátí očima, ale udělá to, co jí řeknu. To mi připomíná, vůbec jsem neřekl Itachimu, kam jdu, doufám, že se na mě nebude zlobit a navíc. I kdyby se zlobil, mě to může být naprosto někde. Cítím teď její teplo, přitáhnu si ji za pas blíž k sobě.
"Ty hele, už ti je teplo?" Otážu se jí, nechci přece, aby se mi nachladila.
"Jo, už jsem v pohodě." Přitulí se mi blíž na hruď.
"Tak to jsem rád…" Vydechnu a pokouším se znovu usnout tvrdým spánkem.

A asi se mi to i povedlo, protože se probudím až ráno, musí být brzy, že já jsem doma nechal ty hodiny.
"Je asi něco po šesté ranní." Usměje se na mě a vstane, tohle je opravdu neuvěřitelné. Stojí teď přede mnou v živé velikosti a přece je stále oproti mě tak mrňavá. Je o hlavu menší než já.
"Hahaha, skřítku." Zasměju se jí. "Ale, jak víš, že je tolik, nemáš hodinky." Zkonstatuju.
"No, díky tomu co se mi děje, mám výborný odhad pro čas." Vysvětlí mi mile a mě nezbývá nic jiného, než to přijmout. Stejně jí moc nevěřím.
"Konečně tě nebudu muset nosit, byla to pěkná otrava." Musel jsem znít jako můj kamarád Shikamaru.
"Pche, vždyť jsem lehčí jak peříčko." Urazí se, jenom jí pohladím po hlavě, seberu deku i kotlík a pokynu jí rukou aby sem přišla.
"Můžeš to vzít, prosím?" Zeptám se a podám ji dvoubarevnou chlupatou dečku.
"Jasně." Přikývne, i když pořád trochu nabubřele.
"Děkuju." Poděkuju a my se opět vydáváme na cestu.
Celou dobu se mé myšlenky točí okolo celého tohoto příběhu, je to zvláštní, proč se to stalo zrovna mě. Je to naprosto neslýchané a jsem si jist, že by z toho noviny dokázali udělat buď skandál a nebo osvěžující akci, jak si zahrát s maličkatou postavičkou. A to jsem prostě nemohl dopustit. Nevím proč, ale teď mám chuť ji obejmout a pořádně stisknout a nepustit. Ale dneska o půlnoci se znovu změní do normální velikosti. Chci, aby takhle zůstala už napořád, napořád v tomhle modu.
"Sasuke… Sasuke poslouchej mě." Plácne mě po hlavě, teď to rozhodně bolelo ví, než kdysi když byla taková prťavoučká.
"No, ježiš co je?" Zeptám se popuzeně, pořád se držím za hlavu.
"No vidíš, neměli bychom jít spíš tam tudy?" Ukáže na cestu dolů. "Tudy to totiž ukazuje mapa, tak když dovolíš, chopila bych se vedení, dnes as nejsi v perfektní formě." Usmála se na mě a vytrhla mi mapu z ruky. Aha, to je pravda, musíme porazit draka.
"Neříkala babča Chiyo, že by kousek odtud měl být nějaký meč s kterým bych ho měl porazit?" Upozorním ji.
"Jo, to je asi pravda, tak pojď za mnou, údajně už to není daleko." Vedle mě, raději mě chytla chytla za ruku, bylo to, jakoby mnou projel elektrický proud.

"Jsme tady, co myslíš?" Otočí se na mě, přímo na ni visím očima, až teď mi dochází, jak je ve skutečnosti krásná.
"Ale nééé, co se ti stalo? Jsi normální? No tak, prober se." Plácne mě do tváří. Nemůžu ji přestat sledovat.
"Tak dobře." Ustoupím potom a přesunu svůj zrak z ní na zem, aspoň na chvíli. Taky začnu prozkoumávat tu tmavou jeskyni, co mi ukázala, možná bych to přece jenom mohl využít. Stoupnu si před ni a postupuju v cestě první, mohlo by tam něco být a rozhodně nechci, aby ji to zranilo. Proto jsem měl asi radši, když byla malinká, mohl jsem ji snadno ochránit.
Šel jsem podél zdi a tou druhou rukou jsem ji držel za ruku. Potřeboval jsem ji cítit u sebe.
Pak se před námi rozhostil prostor.
"Váu." Vydechla a popošla dopředu.
"Pozor!" Vyruju ji a chytím ji za ruku, těsně před tím, než by spadla do propasti. "Buď opatrnější." Napomenu a zamířím směrem k meči, je schován jakoby ve výkladní skříni. Za sklem. Jenom na něj položím dlaně a ucítím jeho chlad.
"Je nádherný." Zkonstatuje a já jí musím dát za pravdu. Je pozlacen, s malým lvíčkem v rukojeti. Chtělo by to ještě zbroj.
"Tak, teď to jenom otevřít." Pokusím se to nadzvednout, ale nic se nestane…

Už nějakou chvíli se snažím o to, aby se to otevřelo, Sakura si vedle znuděně sedí a zřejmě kouká do blba. Tluču do toho, jak nejvíc se to dá, kdybych chodil do bojového umění, asi to nemá cenu. Povzdychnu si a na chvíli se zadívám na růžovlásku.
"Neříkala, jak se to otvírá?" Proč se tohle muselo stát zrovna mě?
Nic takového neříkala, asi si myslela, že je volně odkryt." Pověděla, tak to mi asi nebude k ničemu.
"Hm… super. Tak nic, asi jdeme." Stejně je to zbytečné, s tím mečem bych ho stejně neporazil, určitě.
Navíc co tady ten meč vlastně dělá? Daleko od civilizace. Všechno je to tu tak tajemné.
"Jak jdeme? Nemůžeš to tak snadno vzdát! Když vzdáváš i tohle, toho draka nikdy neporazíš." Jo tak ona mě bude ještě podceňovat.
"To je jedno, prostě jdeme. Já jsem velitel této výpravy, tak drž hubu a krok!" Zařvu, podívá se na mě, jako na naprostého idiota. Asi jsem zvýšil hlas, to jsem nechtěl, věřte mi to někdo!
"Promiň mi, nechtěl jsem." Omlouvám se hned.
"Jo,to je ti podobný, víš, někdy se chováš vážně strašně hnusně." Dostanu ránu přes srdce a ona se ladně vznese do vzduchu a odejde, v mém podání spíš odpluje.
__________________________________
No?...čte to někdo? ;)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 siruka siruka | 20. srpna 2012 v 11:13 | Reagovat

poslusne  hlasim  ze  jsem  to  docetla  a  moc  se  mi  to  libilo :-D  8-)

2 Mikeira Mikeira | 20. srpna 2012 v 14:32 | Reagovat

Moc pěkný :-D

3 Elii Kawa Le'i Road Elii Kawa Le'i Road | E-mail | Web | 20. srpna 2012 v 15:19 | Reagovat

Ano čteme to všichni :)
A je to moc kráný! :)
Dobrý nápad! :-D  :-)

4 Betušik-chan Betušik-chan | Web | 21. srpna 2012 v 17:49 | Reagovat

boze makaj dalsi diel xDDDDD BOLO TO SUPROVE :D som zvedava ci sa fakt vzdaju a vratia alebo nie :D je to kawai xDD

5 Katty Katty | 22. srpna 2012 v 10:56 | Reagovat

Jááá čtu ! xDD a moc krásné !! Už aby bylo  pokračování x)))

6 Mel Mel | Web | 22. srpna 2012 v 13:31 | Reagovat

prosim pokračovanie :) je to uzasne :D

7 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 22. srpna 2012 v 20:53 | Reagovat

huuu fakt dost pěkný. tenhle díl se povedl

8 dakyra dakyra | 23. srpna 2012 v 14:53 | Reagovat

božíí dílo toto....:D už se těším na další....:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama