close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Doteky Noci II. - 14

8. srpna 2012 v 9:09 | Ufonek |  Doteky noci

14ka! ^^











"Sasuke, prosím, přestaň." Zaprosím, ale evidentně to moc nepomůže, protože stále brázdí svým jazykem po mém dekoltu a mačká mi prsa.
"Sasuke…Sasuke…ne…" Vydechnu, když se mi snaží dostat i pod kalhotky. Moje ruce se konečně vyprostí z těch jeho a já chytnu aspoň jednu jeho paži, pohlédnu mu do očí a zarazím se. Právě se v nich odráží, snad můj vlastní smutek? Dívají se tak zkroušeně. Zatřepu hlavou, není přece možné, aby se Sasuke díval tak jak se dívá, to je prostě nemožné.
"Myslím, že stačilo." Dokážu se vymotat i z jeho nohou a posadím se. Tep mám stále zrychlený a dýchám, jako bych práv uběhla maraton, naneštěstí nic z toho není pravda.
"Sakuro…" Chce mi asi něco říct, ale já ho neposlouchám, nemám zájem o ty jeho sebelitující žvásty.
"Nech mě, už na mě nikdy nesahej." Řeknu, když mě znovu začne chytat za rameno. "Tady tohle byla chyba, mohla bych tě klidně udat na policii, za zneužívání." Pronesla jsem chladně. Potřebovala jsem se dostat za dcerou, kde jenom je? Vstala jsem, chtěl mě ještě zpátky strhnout na postel, ale já jsem se mu vysmekla dřív, než se vůbec stačil pohnout. Kurňa, on má ještě klíč.
"Sasuke, dej mi ten klíč, nechceš přece, abych na tebe naprosto zanevřela." I když o to jsem se snažila poslední dva měsíce, stejně to nejde, tak co.
"Hmmm…" Přeměří si mě zkoumavým pohledem a já jen čekám, až ten sprostej kus mědi vyndá z kapes.
"No tak, pohni, nemám času na zbyt. Navíc, neměl bys pracovat?" Chytnu za kliku a zoufale se pokusím utéct, vím, že se neotevřou, ale chtěla jsem to jen zkusit, jak jsem čekala, marně.
"Ne neměl, vzal jsem si od Kakashiho volno, přece jenom jsou Vánoce." Setře mě, já však mám jinou zbraň.
"Už byli." Svezu se na jeho pronikavém pohledu.
"Ještě čekám na Silvestr, pak nastoupím a vůbec, nemá Naruto dneska zápas?" Zeptá se a já mu musím dát za pravdu, v tomhle ohledu je opravdu bystrý.
"Pravda, a teď mi dej ten klíč." Poručím mu a on si jen vzdychne.
"Tak dobrá." Zachrastí v kapsách a onu věc mi hodí. Bleskově odemknu a už jsem pryč. Ještě slyším, jak tiše zachraptí. Nedbám na to a jdu rovnou za svou dcerou, kterou sevřu v náručí tak moc, až se mě musí ptát co se děje. Jenom zatřepu hlavou a společně sejdeme dolů do místnosti, ve které se nacházel blonďák s modrovláskou.

"Cos dělala nahoře tak dlouho? Naruto už musel jít, měli bychom se taky připravit a jít za ním." Usměje se na mě a já pouze přikývnu.
"Ale nic, no dobře. Sayu obleč si bundičku a rukavičky." Rozběhne se a ihned plní mé příkazy.
"Sasuke, pohni si! Jdeme na halu!" Zařve na něj modrovláska až se leknu.
"Dyť už běžím." A sám sběhne po schodech v černé čepici a fialovo-modré kožené bundě. Je okouzlující, ostatně jako vždycky. Taky si na sebe dám červenou bundu a zamířím ven, Sayuri si už dělá kuličky z čerstvě napadaného sněhu, odjakživa má ráda sníh a já se jí ani nedivím. Chytím ji za ruku a společně zamíříme do tělocvičny.

"Naruto do toho! Pojď! Raz, dva a buš too!!!" Ječím jako smyslů zbavená, je fakt, že jsem volejbal už dlouho neviděla. Proto není divu, že povzbuzuju, jak se jen dá. Naruto se za tu dobu, co jsem ho neviděla, stal hlavním smečařem. Proto si na ně už další týmy dávají pozor. Koneckonců, dnes hrají s travnatou. Jenom nevím, co tam dělá Haku, ten vždycky hrál za Sněžnou, když to nebyli Akatsuki. Asi si ho koupili, podlízači jedni hnusní…
"Do toho Naruto!" Valím pořád rozjařeně. Prostě chci, aby jejich tým vyhrál. "A jaktože Naruto nemá volno?" Obrátím se s tím na Hinatu, nemohla bych se na to zeptat Sasukeho, protože by mě určitě spoutal těma svýma hypnotickýma očima.
"Protože nechtěl, tak moc miluje volejbal." Místo modrovlásky se rozedněl hluboký hlas černovláska.
"Ty jsi Hinata?" Zeptám se ho kousavě a on si jen odfrkne.
"Sice ne, ale odpovídám ti na otázku."
"No tak vidíš, tak až se budu ptát tebe-" Nedořekla jsem.
"Jenomže ty se mě ptát nebudeš, v tom je ten problém." Jak mě mohl tak snadno prokouknout?
"To máš pravdu." Pohrdavě se na něj zadívám, nechci se s ním dohadovat. Položí mi dlaň na mou ruku, okamžitě se mu vysmeknu.
"To už nedělej." Varuji ho, no on na to nelpí a přímo mě obejme okolo ramen a jeho hlava náhle spočine na mém rameni.
"Nech mě jen… chvíli vydechnout." Jsem si jistá, že relaxem zavřel oči. Proč je to najednou tak těžké? Nedokážu ho jenom tak odstrčit.
"Dobřééé!" Zařve vedle mě taky Hinata a můj pohled je rázem zpátky na upoceném blonďáčkovi.

"Dobře ty!" Plácnu ho o ruce a on se na mě pozitivně usměje. Vyhráli, opět.
"Není divu, že Konožští Mammuti stále vítězí!" Vřele se usmívá.
"No to si piš!" Možná bych ho i objala, ale až si dá sprchu, teď rozhodně ne. Sasuke se tentokrát zmocnil mé ruky, drží a odmítá mě pustit. Je schovaný za mnou, tak aby to Hinata neviděla. Ona si ještě nevšimla, že k ní celou tu dobu vysílám S.O.S. pohledy.

***
PRÁÁÁÁSK. Ozve Se celým domem.
"Sakuro, co to vyvádíš?" Otáže se mě a já se snažím sbírat zbytky modré hmoty.
"Ále, prostě mi praskl balónek no, byl asi nějakej nekvalitní." No to víte, když někdo připravuje Silvestrovský večírek, není to jen tak.
"Musíš být opatrnější." Napomene mě taky mladší Uchiha a já se začervenám. Na to se jenom tiše uchechtne.

"Tak a je to tady, kdo všechno má přijít?" Zeptám se, když už se začíná stmívat a Hinata uskladňuje a rovná potraviny na švédský stůl, vemsikoliktohouneseš, tak tomu ráda říkám.
"No, my čtyři, Sui, Temari, Shikamaru, Tenten, Neji, Ino se Saiem, Juugo a možná bych měla pozvat i Karin, ale." Zarazí se v půlce věty.
"Ne, kristepane, tu fakt nechci ani vidět." Napomenu jí a ona se lehce pousměje.
"Věděla jsem to, jo a ještě Sayuri, myslím, že ona bude hlavní atrakce ňuníkavosti." Ohodnotí moji dceru.
"Ňuníkavosti? Co to je proboha?" Hinata je vážně někdy psychopat. Někdy? Slabé slovo.
"No, to je když máš záchvat roztomilosti, dala jsem tomu speciální jméno, neboť záchvat roztomilosti zní… no přiznejme si to, zní to divně." Pokrčí rameny.
"Ale Hinato, už jenom sama ňuníkavost zní divně." Připomenu a ona se jen nevinně uculí, nechápu, jak to dělá, je pořád tak strašně roztomilá.
"Nemrač se, jinak budeš mít vrásky." A jo pravda, raději uvolním všechny svaly v obličeji, jinak by to nemuselo dopadnout velmi dobře.
Zacinká zvonek, Naruto otevře a dovnitř se nahrne skoro celé osazenstvo. Ještě chybí Ino, Sai a Shikamaru.

"Jo a normálně se mi jednou stalo, že jsem se tak mračil do sluníčka, že se mi nevypálili části, na kterých jsem se mračil. Takové dvě malé čárky." Jo Suigetsu je vážně mistr ve vykládání vtipných historek. Proto není divu, že každá ženská by ho chtěla, jenom na pohled vypadá poněkud ostře, ale když už si zvyknete, je to velmi milý společník. Abych vám nezapomněla vysvětlit, se Sasukem už máme trochu lepší vztah. On se naučil za každou pytlovinu se mi omlouvat, ale hlavně za to, co se stalo. Původně jsem mu to neměla v plánu odpustit, no jenže skutek utek a já s ním teď mluvím relativně v klidu. Až na pár nejasností, které na něm vážně nesnáším. Chce se dát zase dohromady, no, teda neřekl mi to ještě přímo, ale já to z něho prostě cítím. Pořád mi říká, jak mě chce, jak moc by to chtěl všechno vrátit, ale já jsem neústupná, co já vím, možná už za týden mu to všecko do posledního odpustím a začnu s ním znova chodit… všechno je v této době možné.

"3,2,1! ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!" Zařvou všichni sborově, já se jenom dívám na to tmavomodré nebe poseté miliony hvězdami, začíná nám nový rok 2019 a co já vím, jak to všechno jednou skončí.
"Pojď sem." Přivine si mě k sobě černovlásek a jenom nechá na jeho hrudi. Ještě nejsem připravená ho držet za límec u košile a dravě se s ním líbat, ale možná, že bych mu přece jenom mohla dát šanci…
"Sasuke…" Vydechnu omámeně, příliš jsem se nadýchala jeho osobité vůně a ta mi teď v hlavě působí zmatek.
"Sakuro, všechno je dobré, když jsem s tebou. Všechno mi odpusť, už nechci se kát. Dotýkej se mě, jako tomu bylo ještě před dvěma měsíci, vzpomeň si, jak to všechno bylo krásné…" Proč mi to říká právě teď? Neměl by to říkat někdy jindy? Například v těch dobách, kdy jsme se rozváděli?
"Ale Sasuke, celý ten půlrok ses mi nevěnoval, víš jak mě to bolelo? Nemůžu vědět, jestli mě zase nenamotáš a neodhodíš." Tentokrát jsem to já, kdo svírá jeho ruku ve své. Políbím ji, má stále tak jemnou kůži. Vyvleče se mi ze sevření a pohladí po tváři. Zvednu k němu své uslzené zelené oči.
"Všechno to je minulost, ani si nedokážeš představit, jak moc mě to mrzí a jak moc bych chtěl vrátit čas, věř mi." Promluví. Porozhlédnu se po ostatních, všichni se objímají nebo líbají… Když si vrátím zpátky do zorného pole Sasukeho, vidím ho až nebezpečně blízko. Nejdřív mi dá jenom letmou pusu na ústa a pak už si snaží vydobit přístup do mých úst. Kdybych jen bývala silnější. Možná bych mu to zakázala, ale takhle se nedokážu bránit, prostě mi tam vnikne a já mu jeho jazykovou hru opětuju. Moje roztřesené ruce se vynesou až k jeho krku a obejmou jej po celém obvodu. Odpojujeme se od sebe jenom tehdy, když se potřebujeme nadechnout, i tehdy nechávám oči zavřené, ještě by se mohlo stát, že pustím nějakou nezbednou slzu skrz.
"Podívej se na mě. Mám rád tvůj zahloubaný, něžný pohled." Cítím, jak se ušklíbne a já musím otevřít oči. Díky tomu mi pár slz propluje přes brány a jedou si dál vesele po mé tváři.
"Ale no tak, teď není čas na pláč." Setře mi je a já se musím chytit jeho hřejivé ruky.
"Sasuke… miluju tě, pořád… nikdy jsem nepřestala…" Kloužu pohledem po chladné kostkované zemi.
"Vždyť já vím." Usměje se vševědoucně. Ráda bych na něj upřela jeden ze svých vytříbených vražedných pohledů, ale na nic se nezmůžu. Uchopí mou hlavu do svých dlaní, lehce nadzdvihne a políbí. Proč jsou jeho polibky tak příjemné?
"Taky tě miluju…" Hlesne mi do ouška a já se štěstím zatetelím. "Teď už to budeme zase my…" Šeptá dál.
"Počkej, to se budu jako muset znova vdávat?" Utrousím.
"Už je to tak, paní Uchiha." Mrkne na mě a zazubí se. "Ale nejsou svatby krásné?" Proč se pořád ptá na takové zbytečné otázky?
"Přímo, ale tentokrát… tentokrát to bude navždy, v nemoci i ve zdraví."
"Se ctí a čestností, samozřejmě. Miluju tě." A znovu mě pevně stiskne v objetí, a když k nám přikráčí ještě naše malá dcerka a obejme nás, je to to nejsladší, co se mi kdy v životě stalo.
"Už jste se konečně usmířili? No to byla věčnost." Prohodí a Sasuke si ji vyzvedne nahoru, zadívá se na mě a opět vykouzlí ten svůj sladký oslnivý úsměv.

KONEC
______________________________
Tak co vy na to? Už stejně nebylo o čem psát, líbila se vám??? :))
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 deniska4ever deniska4ever | Web | 8. srpna 2012 v 9:27 | Reagovat

Ahojky,včera jsem opět rozjela po roce svůj blog;). Byla bych ráda,kdyby si se přišla podívat,jako já k tobě :). Pokud máš čas,tak klikni na tu ikonku- džekův ranč- dík ahoj :)

2 DirtyFoxx DirtyFoxx | Web | 8. srpna 2012 v 10:03 | Reagovat

zaujímavé n.n páčilo sa mi to :3

3 camelia camelia | Web | 8. srpna 2012 v 10:54 | Reagovat

Jooooooooooooooooooooooooo! Líbila!

4 Mikeira Mikeira | 8. srpna 2012 v 11:05 | Reagovat

Pěknýý! :-D

5 Shizue Asahi Shizue Asahi | Web | 8. srpna 2012 v 11:18 | Reagovat

a vypadalo to tak nadějně na tom začátku :D chladná,chladnááá Sakura :D moc se těším na další díl

6 Katty Katty | 8. srpna 2012 v 12:48 | Reagovat

Krásné !!!

7 marketa251996 marketa251996 | Web | 8. srpna 2012 v 12:59 | Reagovat

Jé a jsme na konci. Škoda, měla jsem jí ráda, ale jak jsem říkala. Jsem zvědavá na to Růžové víno :D

8 ~Hellequinassasin ~Hellequinassasin | 8. srpna 2012 v 13:20 | Reagovat

och :3 koniec, najlepší :3

9 Elii Kawa Le'i Road Elii Kawa Le'i Road | E-mail | Web | 8. srpna 2012 v 16:16 | Reagovat

Ale né ,to je konec ,ale určitě napíšeš něco dalšího...Napíšeš? :-|
Bylo to zajimavé a mě se to líbilo :)

10 dakyra dakyra | 8. srpna 2012 v 17:06 | Reagovat

náádhernéé...božíí...:D ale myslím že Hin se to moc nelíbilo..:P ....:D

11 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 8. srpna 2012 v 21:09 | Reagovat

bééézva upe fakt endovej hustej a ne nekonečnej konec :)

12 Mel Mel | Web | 8. srpna 2012 v 21:29 | Reagovat

krása :) tú poviedku by som vedela čítať dokola :D

13 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 10. srpna 2012 v 1:10 | Reagovat

Tarei-chan, to bolo úžasné ^^ perfektná poviedka ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama