
Po předvedení nové kolekce byl samozřejmě čas na párty. A ne tak ledajakou, drahé šampaňské, prvotřídní bar, ovoce k uždibování, dokonce i čokoládová fontána! On ale nechápal, proč tu ty modelky vůbec jsou, když se nedotknou ani sousta. Proto ho potěšilo, když viděl, jak se jeho oblíbená růžovláska naklání nad proudem čokolády a namáčí si v něm jahodu. I on zrovna dostal chuť na sladké, i když za jiných okolností by tu kaštanově hnědou tekutinu obešel obloukem. Teď naopak směle vyrazil k ní. Ani ne tak s touhou namlsat se jídla, ale pohledu na tu skvostnou dívku. Už na sobě neměla šaty z přehlídky, kdyby si je pokydala čokoládou byl by to módní skandál, ale teď se pyšnila jednoduchými koktejlkami. Černé s tylovým podšitím a maličkým stříbrným obrázkem rajčete. Vyoženě italský produkt. A taky důvod, proč Sasuke přidal do kroku.
"Ahoj." Pozdravil a snažil se o co nejpříjemnější a nejzářivější úsměv. Růžovláska, právě pojídající červený plod se na něj se zájmem zadívala. Došlo jí, že je to on, ten, který na ní civěl po čas celé přehlídky. A nebo se tak koukal na každou? To jí bylo záhadou.
"Brý den." Pozdravila a lišácky se jí zalesklo v očích. On jí napodobil a vzal si též jahodu, kterou následně díky špejli, na níž držela, celou omočil v horké rozpuštěné sladké houstnoucí tekutině.
"Copak tak zdvořile?" Optal se a neodolatelně se zakousl, teda, tak to růžovlásce alespoň připadalo.
"No já nevím, co od vás mohu očekávat." Vysvětlila. Nijak se nezdržovala komentáře, byla to dívka, která měla co na srdci, to na jazyku.
"Ode mě? Neboj, já nejsem ničím nebezpečný, no, možná trochu." Přitakal, když se na něj zadívala zvláštním pohledem. Pohodil svými stylově načechranými černými vlasy a jakmile uviděl, jak se na něj se zájmem dívá, rozhodl se k tomu činu, který plánoval už od začátku.
"Mohu vás na něco pozvat?" Konečně vyslovil jeho nekonečné přání a šťastně se zazubil, když zelenoočka nesměle přikývla, nabídl jí rámě a díky tomu ji odvedl až k barovým stoličkám.
Sedl si přímo naproti ní a lusknul na obsluhu. Při tom z ní nespouštěl oči. Jednak pro to, že její pohled ho tolik fascinoval, a také proto, aby mu ji jěkdo neklofnul. I když ona vypadala, že se neplánuje nechat uchvátit někým jiným než černovláskem.
"Přineste mi jedno Mojito." promluvil na barmana, aniž by se na něj podíval "A vy si, slečno, dáte...? pokynul zelenoočce aby si obejdnala také nápoj.
"Já si dám to samé. Je, mi tam prosím místo máty nalijte brusinkový džus." obsluha přikývla a odkráčela.
"Ale to pak není Mojito." mínil Sasuke a se zájmem se na ni koukal. Tahle holka určitě ví, co chce.
"Ale mě to tak chutná." oplatila mu stejným tónem a ušklíbla se.
"Když už jsme vám objednal pití, co kdybychom odhodili masku přehnané zdvořilosti a začali si tykat?" kývla a on pokračoval "Jsem Sasuke."
"Já Sakura. Pracuju jako modelka." oznámila mu a zasmála se.
"Vždyť já přece vím, viděl jsme vás na molu." taky se usmál.
"Oh ano, už si vzpomínal, vy jste ten co na mě pořád...jak to říci, civěl, že?" znovu jí z hrdla vyšel ten zvonivý smích. Trošku mu zčervenaly uši. To je snad první holka od střední, který ho k tomuto donutila.
"Jsem rád, že sis toho všimla. A znovu prosím, tykej mi." natáhl k ní ruku. Ona na něj chvilku nechápavě koukala, pak ale vložila svou jemnou ručku do té jeho a potřásla si s ní. Přesně v tu chvíli před nimi přistály drinky "Dejte to na mě." křikl ještě Sasuke za barmanem a pak už se věnoval jen a jen růžovlásce.
A ani tento večer netrval příliš dlouho, samozřejmě se navzájem zavalovali množstvím otázek a odpovědí, chvilkami nevěděli, koho ke slovu pustit dřív. Sasuke ji neustále provokoval a růžovláska se mu to snažila všemožně oplácet, samozřejmě mistrem a hlavním dominantou tu byl černooký.
Povídali si ale především o Sakuře. Až Sasuke konečně kývnul na číšníka, že bude platit, nepříliš sympatický hnědovlásek mu vyhověl, zkasíroval a už se těšil z peněz, které měl však uložit sklíčeně do pokladny.
"Co kdybychom…" Vyšel s plánem černovlásek a oblízl si za ten večer suché rty. Zelenoočka se na něj pouze se zájmem podívala a přijala rámě, které jí ostatně nabízel více než dlouho.
"Mohli bychom se někde ubytovat a strávit příjemný večer, co ty na to?" Mrknul na ni a zdvihl jedno ze svých černých neupravených obočí, spoléhal na nedbalou eleganci, tento ji stejně ani nepotřeboval, protože krásný už tak byl dost.
"Tak dobrá." Svolila, kopla do sebe poslední zbytky drinku a nechala se odvést až k luxusní černé limuzíně. Nečekala ani jinou barvu, černovlásek byl svým způsobem celý laděn do černé barvy, asi ji měl rád. A ona si na ni začínala taky zvykat, i když mnohem radši měla různé pestré barvy podobající se rannímu vycházejícímu slunci.
Když přišli na pokoj - hotelu Hilton mimochodem -, Sakura se usadila do jednoho z čalouněných květinkovaných křesel. Byla tu luxusní plazmová televize s HD kvalitou. Pak tu byla dvojlůžková postel s červeným lemováním. Bylo to tu, jak to správně nazvat, kouzelné. Velmi se jí to tu zamlouvalo a Sasuke to poznal podle jejího omámeného výrazu. Přešel až k ní a pohlédl dolů do jejích krásných zeleně smaragdových oček.
Okamžitě si ji přitiskl k sobě, chtěl cítit teplo jejího těla. Chtěl ji cítit celou. Jenže, bohužel, ona nevypadala moc jako ty naivní husičky co si do pokojů vodil většinou.
"Promiň, co to děláš?" zeptala se překvapeně, když si ji opřel o zeď a přejížděl jí po stehně.
"To co mi srdce káže." každou dívku by tím odzbrojil, ale ji ne.
"Nekážou to spíš tvé kalhoty?" nadzvedla jedno obočí a pak ho jedním prstem odtlačila.
Pronásledována jeho chtivým pohledem se posadila do křesla a dala nohu přes nohu "Já nejsem moc na vztah na jednu noc, víš, Sasuke."
"Ok, tak to může být i na dvě noci." zasmál se a sedl si naproti ní. Ona však zachovala chladnou hlavu, i když to bylo v blízkosti takovéhoto přitažlivého muže velice složité.
"Ne, díky, nemám zájem." ušklíbla se "Myslela jsem, že si spíš budeme jen...povídat a tak. Tím ´a tak ´myslím všechno, však kromě sexu." oznámila mu.
"Jak si přeješ." zamumlal překvapeně. První dívka. co jeho nadbíhání neocenila, ba dokonce odmítla.
"Ale tvá společnost je mi i přes tvou naddrženost velice příjemná, co kdybys mi nalil něco k pití?" řekla, vstala, šla k němu a pak se opřela rukama o opěradla jeho křesla. Přitom se nad něj naklonila. "Mám žízeň." oblízla si rty.
"Hned to bude, madam." zasmál se, i když jen těžko skrýval touhu hodit ji na postel. Zašmátral ve své tašce a vytáhl sklenici růžového vína.
"Tak tohle je ta tvoje značka? Rosa je hodně populární, holky od nás to chlastaj v jednom kuse." prohodila a nastavila mu skleničku, co našla v baru připojeném k pokoji. On jí s polichoceným výrazem nalil.
"Doufám, že nepijí před přehlídkou." zavtipkoval a ona reagovala smíchem.
"Tak, co budeme teď dělat?" Zeptala se, když byla už napůl na mol, Sasuke je teda pěkný kvítko a za takovou krátkou dobu ji dokázal dokonale opít. Trošku se motala, dokonce Sasukemu dovolila, aby ji hladil po bocích a věznil ve svém objetí, když mu seděla na klíně. Něco jí tam nesmírně tlačilo a lhala by, kdyby nevěděla co to je. Sasukeho to ale nezajímalo. Jenom si užíval její blízkost, jeho kůže dýchala její neodolatelnou vůni a sám si opíral hlavu o její rameno.
"Netuším." Ušklíbl se, on by věděl, ale když ona nechce, tak ji nebude přece nutit, je gentleman.
"No, co kdybychom šli spát?" Škytla si. Sasuke si povzdychl, ale uznal, že by to bylo pro tuto noční hodinu asi vhodné. A tak si ji ze sebe sesadil sundal z ní šaty a zabalil ji do jeho černé košile. Samozřejmě měl díky tomu výhled na její podprsenku obsahující velice nebezpečnou odzbrojující zbraň pro muže a lesby. Kdyby viděla, jak se zastyděl, nejspíš by si říkala, že toho vydrží velice málo.
Svalil ji na postel, kterou nejprve odkryl a následně si lehnul vedle ní a přehodil přes ně plachtu. Obmotal své silné paže přes její útlý pas a víc si ji k sobě přitiskl. Cítil se báječně…
Dokonce i lépe, než kdyby do ní v tuto chvíli pronikal. Nikdy nespal s dívkou ´jen tak´. Vždycky se jen vyčerpaně zhroutil po vykonaném aktu a okamžitě usnul. Teď ho ale její vůně ukolébala úplně stejně rychle.
Ráno jim obsluha přinesla snídani, na Sasukeho pokyn a objednávku. On si už oblékl kalhoty, ji nechal ještě pospávat. Kdo by budil takové krásné stvoření? On rozhodně ne. Teď už ale spolu seděli u malého stolečku a popíjeli ranní kávu. Sasuke neustále nervózně sledoval hodinky. Za třicet minut má schůzku. Pracovní, a s klientem, který nerad čeká. Podíval se na rozespalou Sakuru. Skvost, roztomilost, nádhera...byl opravdu rád, že ji poznal. Ale nechtěl, aby to zkončilo po pár hodinách jako obvykle. Za prvé ji ještě neokusil, a za druhé ho opravdu okouzlila. Uvítal by další schůzku, což je u něj více než ojedinělé.
"Promiň, že tě tady tak nechám, princezno, ale musím na obchodní jednání. To víno se neprodá samo. Zavezl bych tě, ale to by potom byla nestíhačka. Takže...kdybys měla ještě chuť naše setkání zopakovat, zavolej." podal jí malou kartičku, vizitku, kde bylo jeho jméno a číslo. Velice elegantní styling. Ona si ji prohlížela unavenýma očkama, pořád zabalená v jeho košili. Tu se rozhodl jí nechat. Popadl svoje sako, políbil ji na tvář a potom na rty. Vyšel ven, jen tak bez košile, ale nevadilo mu to. Příčilo se mu, že s ní nemohl strávit krásné ráno, ale povinnost volá. Snad se ještě někdy uvidí....
Ach ano, nový dílek,doufám, že nás s Katou-chan potěšíte komentáři!!


















Ale ale ale
V Sasukem se zahnízdily city
D