close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Růžové víno - 6

21. září 2012 v 2:00 | Ufonek |  Růžové víno

Další díl je tu n.n











Sluneční louče se znovu prodírají skrze sněhobílé krajkované závěsy a černovlásek, právě rozvalený na posteli se otočí - stále se zavřenýma očima - na druhý bok a jednou rukou začne hmatat po posteli. Trhavě otevře oči, když zjistí, že vedle něj neleží JEHO, a jenom jeho, růžovláska. Bleskově se posadí, oči zatím jen mírně vykulené. Snaží se uklidnit, určitě bude v koupelně, nebo mu třeba chystá snídani, to by byl moc rád a nejradši by ji zulíbal. Houpavě přešel k dřevěným dveřím od koupelny a otevřel. Zamčeno nebylo, zůstalo tu jen pár jejích šampónů a kdesi zahlédl i žiletku. Třískne dveřmi a vyjde na balkon, nikde zamíchanou v davu ji neviděl a to růžová hlava světélkuje na sto honů.
"Sakuro!" Zakřičí na celý drahý hotel, ale nikde se jeho milá nevynoří. Zklamaně, ale zároveň i naštvaně se ještě jednou projde po celém bytě, načež nasraně (naštvaně by bylo slabé slovo) práskne pěstí do stolu.
Co se to děje? Proč tady není? Kam se jen poděla? Prohlédl skříně. Její věci, oblečení a boty zmizeli. Jako jediné, šperky, hygienické potřeby a dokonce i mobil si tu nechala. Bylo to divné, zvláštní. Jeho napadlo ale jen jediné - opustila ho.
Nemohl tomu uvěřit. Myslel si, že ho má ráda. Myslel si, že ti dva mají nějakou budoucnost. Jak hořce se mýlil...ona si jen sbalila věci a zdrhla mu. Bez rozloučení, bez poděkování. Vůbec nevypadala jako zlatokopka, ale zdání může nejspíš i klamat. Ublížila mu. Ublížila mu, protože to byla první žena, se kterou mu bylo opravdu hezky. První žena, která se nechala dobývat, první která mu ´nedala´hned na první schůzce. První žena, do které by byl schopný se zamilovat...a teď je to pryč. Ona je pryč. Nenechala mu ani dopis na rozloučenou. A kupodivu mu ani nevykradla peněženku. Možná si chtěla taky jen užít, jako on, ze začátku. A když ji začal tahat po hotelech a po výletech, možná se vyděsila. Hlavou mu běhaly samé černé, nebo šedé myšlenky. Jednou z těch šedých byl například fakt, že mohla dostat nějakou zakázku. Proč se teda ale s ním nerozloučila? Proč si tu nechala mobil? Proč...proč? Na víc se nezmohl, jen na otázky. Otevřel si jednu sklenici růžového vína a na lačno ho začal popíjet. Dopoledne strávil ´zíráním do blba´ na terase. Pořád doufal, že se objeví. Že cvakne klika a ona he zezadu obejme. Čekal, nedočkal se. Naděje mu svitla, až když zazvonil telefon. Ale její.

Zarazilo ho to, ale především se chtěl dozvědět něco víc a třeba mu tento telefonát dopomůže k jejímu nalezení. Chňápl po aparátu a mrkl na číslo, bylo neznámé. Stlačil zelený čudlík a do mobilu zahlásil:
"Uchiha." Na sucho polkl, stále se nemohl zbavit toho pocitu viny, že se ho snad lekla... Asi to nebyla pravda, nebyla pravda, jaká slova mu říkala.
"Nazdárek." Ozval se ironicky medový hlas z druhého konce. Sasukemu najednou přejel mráz po zádech, tuto tóninu poznával až přespříliš dobře. Co se to stalo? Chce odpověď na všechny otázky.
"Mafie?!" Neudržel si chladnou hlavu, byl rozrušen a tak to bez přemýšlení vyhrkl.
"No, zřejmě na to náš Sasánek konečně kápnul. Zapomněl jsi zaplatit, nebo ses z toho chtěl snad vykroutit? Co, ty šmejde. Říkali jsme ti, že ti sebereme to nejdůležitější. Asi sis naivně myslel něco jiného a toto tě nenapadlo." Posmíval se mu do telefonu leader.
"Ale…jak?" Kdyby byl slaboch, což on určitě není, asi by nechal proplout své veškeré pocity na povrch, ale stihl to včas zastavit.
"Víš, my nejsme zas tak hloupí lidé a máme své zdroje." Pořád mluvil tak nějak rádoby příjemně. Sasukemu se ten hlas rázem znechutil, připadal mu oslizlý.
"Co mám udělat?" Zeptal se a přerývavě se nadechl. Udělal by cokoliv, cokoliv, jen aby svou milou dostal z jejich spárů, aby ji zachránil, aby ji znovu mohl sevřít ve svém náručí, aby ji zase mohl políbit na její růžovoučké rtíky…
"Zaplať. Ale vyjde tě to mnohem dráž. S úroky a penále ti dluh narostl o dvacet procent."
"Ale na tom jsme se nedomluvili! Nárust může být maximálně pět procent!" křikl do telefonu.
"S kým si myslíš že mluvíš? Máme větší moc než ty a proto tu určujeme pravidla. V naší smlouvě stojí, že my máme právo veta a ty nás budeš poslouchat. Copak jsi to nečetl?" ne, opravdu to nečetl. Kdo by se zabýval třista stránkovou smlouvou? Teď, zpětně, si říkal že měl raději obětovat den nebo dva a nastudovat si to. Ale ne, když mu to tehdy nabízeli, odjížděl na Malorku na dovolenou. Přece si nenechá uletět letadlo ne? Teď toho litoval. Ale pozdě litovat...
"Tolik peněz nemám..." přiznal se.
"Sežeň si je. Sežeň si je nebo můžeš říct své princezně sbohem." černovláska polil studený pot. Ne, to nechce, nechce o ni přijít. Uvědomil si ale, že se baví s mafií, a i ta má své triky.
"Nevěřím, že ji tam máte. Chci důkaz."
"Důkaz? Dobře..." na chvilku se vyjednávač odmlčel a zamumlal něco, čemu Sasuke z té dálky nerozuměl. Po chvilce se znovu ozval hlas "...tak jsme ti tu tvoji růžovku přitáhli, na rozhovor máte deset sekund."
"Sakuro?" vyjekl nadějně.
"Sasuke...nedělej si o mě starosti, nepodřizuj se, nenech se zmanipulovat ani zruinovat, zapoměň na mě a žij šťastně a..." plesk. Ta rána byla slyšet tak živě, jako by se to odehrávalo vedle něj. Černovlásek vytřeštil oči.
"Sakuro!" zakřičel znovu, ale už mu neodpovídal její hlas. Zaslechl jen jejich hádku.
"Ty děvko, tohle jsme si nedomluvili! Však počkej, ještě budeš pykat..." zavrčel na ni a bylo slyšet jen růžovlásčiny vzlyky. Sasukemu se nepříjemně, bolestivě stáhlo srdce "Takže Sasuke, nezapomeň, dvacet procent navíc. Ale abys neřekl, že nemáme srdce, můžeš to splácet po částech. Ovšem ani tady se neubráníš úrokům...je ctí s tebou obchodovat, převod peněz na účet očekáváme zítra. A o tu svoji holubičku si nedělej starosti, my se ti o ni...postaráme." poslední slovo věty znělo tak slizce, že měl černooký chuť ještě něco zakřičet. Něco hnusného. Ale nemohl, jen by to zhoršil. Jen by víc ublížil Sakuře. Proč je neposlechl hned na poprvé...co jen to udělal...?
"Fajn!" Naštvaně položil rozklepanou rukou telefon zpátky na stůl. Ten její byl krásný, zdobil jej květinový vzor a byl laděn do takové tmavě růžové. Ale to teď není podstatné.
Lehl si na postel, ruce si založil pod hlavu jen tak nečinně se zahleděl do stropu. Teda, ne naprosto nečinně, přemýšlel, tak urputně, až si myslel, že se mu od hlavy končí. Nemohl však na nic přijít, na nic, co by mu pomohlo sehnat ty peníze. Ano, byl bohatý, to je pravda, ale ne až tak, aby mohl splatit tento dluh. Udělal si ho sám, jaký je on blbec, ke všemu, když nezaplatí, neznamená to jen pouhou ztrátu popularity jeho vína ale i ztrátu jeho jediné lásky...
Možná by se i na chvíli rozslzel, když v tom ho něco napadlo!
____________
Doufám, že se vám tato povídka psaná s Katou-chan líbí n.n
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 siruka siruka | 21. září 2012 v 15:46 | Reagovat

cooooooo? Ho  napadlo????????????  kruci  budu  muset  pockat  na  dalsi  dil :-(  :-(  :-D

2 Neri Dupre Cavallone ^^ Neri Dupre Cavallone ^^ | E-mail | Web | 21. září 2012 v 20:47 | Reagovat

Áááá, nevím koho je mi tady víc líto, jestli Sasukeho nebo Sakury, ale asi Sakury, protože je nevinná a Sasuke ji zatáhl do svých problémů T_T honem další díl!! :3

3 Betušik-chan Betušik-chan | 22. září 2012 v 13:52 | Reagovat

dalsi diel prosim :D je to kawai xD boze ja som vedela, ze to takto dopadne xD inak sranda, ja so spoluziakmi budeme robit mafiu na hlavnej v kosiciach so skolou :D take sochy budeme xD

4 michy -chan michy -chan | 22. září 2012 v 14:25 | Reagovat

bolo to naj kawai :D teším sa naalší diel :-D

5 saky-chan saky-chan | 23. září 2012 v 14:55 | Reagovat

úúúúúúúúúža! rychle další dílek!!! :-P  :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama