close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Jungle 2

30. listopadu 2012 v 0:05 | Ufonek |  Jungle

Další díl!
Snad toho napíšu víc, jsem nemocná =.=










Další den se probudím, párkrát se převalím na posteli, než se tedy rozhodnu doopravdy vstát.
Otevřu dveře a hned na mne vybafne ten chladný vzduch. Je opravdu časně zrána, tak není divu, pokud není slunečno. To se obvykle rozjíždí teprve dopoledne. Nahodím na sebe nějakou lehčí mikinu, jsem otužilý,to mi zatím postačí a obejdu všechna zvířata, zkontroluji jim zranění, která jsem včera, předevčírem, či kdy jinde ošetřil a kde jakému doplním vodu a dám pár krys k zakousnutí. Potravu si obvykle umí chytit samy, jenže pokud jsou zranění taková, že pomalu nemůžou ani chodit, věřte že to není dobré.

Když se vrátím do tábora, abych si ukořistil pro sebe nějaký sandwich, který obvykle dělá Tenten, moje oči upoutá cosi jiného, než jenom jídlo. O kousek vedle hnědovlásky sedí v poněkud nepřirozené poloze ona růžovlasá dívka, která k nám včera jakoby zázrakem přiletěla odnikud. Divím se, že si ty jehlové podpatky ještě nezlomila. Bože, už by ji měl někdo naučit odlakovat se, ta křiklavá růžová je vážně hrozná. Navíc má nepříjemně rozmazanou řasenkou, asi jí slzely oči, neboť to má rozpatlané po celé tváři. Přijdu k ní blíž a chvíli se na ni jen tak se zájmem, ale i se značným znechucením, koukám. Když na nás neječí, hned je roztomilejší.
"Večer jsem jí chtěla přikrýt dekou, ale ona mě odbila s tím, že jí přece zima nebude, tak co to tady na ni zkouším, když odpoledne jí bylo takové vedro. Jde vidět, že se asi pořádně nenaučila podnebí a jak to tady je." Promluvila ke mně Tenten a přitom usrkla ze svého hrnku s čajem. "Pojď sem, dnes si poslední, co si ještě nevzal svou snídani." Mrkla na mě a já se podivil.
"To jsem jako poslední co vstal nebo co?" Zvážněl jsem, to já jsem obvykle první na svém místě.
"Na, a upaluj, dnes máš zpoždění." Pobídla mě, a já konečně pochopil.
"Nene, já už za zvířaty byl, takže už mi zbývá jenom se nasnídat a pak jdu objevovat, takže se tu můžu v klidu na pár chvil usadit." Sedl jsem si na chladnou pláň a jen tak zíral na zelenookou.
"To si děláš srandu, mě chceš rozesmát, odkdy ty se zdržuješ s námi prosím tě." A jo vlastně, jsem známý pod svou maskou samoty a s nikým jiným jsem se moc nebavil.
"No, prostě jsem se rozhodl." Fakty byly jiné, ve skutečnosti jsem se chtěl pobavit na její účet, chtěl jsem se smát na růžovlásčiných skutcích. "Jak že se to jmenuje?" Zeptal jsem se znenadání a stále si prohlížel její zmalované tváře, nechápu, jak může takhle klidně spát.
"Sakura. Kdyby nebyla taková trubka, možná by se s ní dalo i bavit a mohlo z ní něco být. Jenže…" Povzdychla si. Tenten byla vždy taková přátelská duše.
Když v tom se dotyčná zamrvila, protřela si oči, čímž jen docílila toho, že i její ruce byli umolousané od černé tužky. Jakmile zjistila, že není doma ve své jistě velké posteli s nebesy, jakoby procitla.
"Kde to sakra jsem?!" Vykřikla a rázem byla na nohou, škobrtla a div si nerozbila červenou pusinku. Opravdu, ty jehlice by z tohohle terénu měly zmizet. Podíval jsem se na Tenten. Ona se jen mračila, oči zavřené a dělala, že jí velice zajímá vůně čaje.
"To nebyl sen." Mluvila do země, neboť se tam stále ještě nacházela. Zakopala nohama a bušila svými malými pěstmi. Všiml jsem si, že jí slzy začaly kanout po tváři. Na jednu chvíli jsem jí dokonce začal litovat, ale hned jsem se vrátil k pravému opaku. Tenten už asi praskly nervy, neboť rázně položila hrníček s tekutinou, která okamžitě vystříkla do vzduchu. Prudce se postavila, chytla tu nebohou holku za loket a vláčila ji k pramenu. Zřejmě ji plánovala umýt. Sakura se samozřejmě vzpírala, jak jen to šlo. Vřeštěla při tom jako makak, vlastně, není v ní a v opici až takový rozdíl. Pro sebe jsem se usmál. Plánoval jsem odejít, jenomže to už se se mnou někdo začal zase vybavovat.

"Sasuke! Nazdar, co ty tu?" Přilétl ke mně celý rozradostněný blonďáček. Zamračil jsem se a dělal nedostupného, teď se mi s ním nechtělo příliš konverzovat.
"Jsi otravný." Prohodil jsem a vložil do úst poslední kousek sandwiche se salátem.
"Ale no tak Sasuke, to si přátelé nemůžou ani popovídat?" Ptal se mě neustále, když uslyšel vzdálený výkřik, na chvíli strnul a zaposlouchal se.
"To je ONA?" A já hned věděl koho má na mysli. Zašklebil jsem se a zahleděl se do dáli, jestli se už náhodou neblíží zpátky. A opravdu, Tenten ve předu se svou bojovnou povahou, obočí natlačené těsně až u nosu, oči vytřeštěné, stále držíc za pravou ruku Sakuru, celou zmáčenou od vody.

"Tenten?" Zašveholil jsem s pobavením v hlase.
"Neptej se, celá se umyla, nebo spíš nešikovně upadla a ještě mě obvinila, že je to moje vina, pardon, ale už se s ní nehodlám zahazovat." Ze Sakury teď kapala voda a celá se třásla, pod ní se už začínala tvořit loužička. Slzy teď nešly odlišit od normální vody. Její obličej už nebyl zamazaný, nýbrž krásně čistý. Vstala a prošla se kolem nás.
"Tak a teď mi dejte čisté oblečení!" Vřískla na nás, my jenom ustoupili o krok, nebylo to tím, že jsme se snad báli, spíš jsme se zalekli té arogance, která u ní evidentně neznala mezí.

"Co se to tu probůh děje?!" Objevil se zde prsatý kápo. Jakmile uviděl nás s růžovláskou stát uprostřed zděsila se, zaběhla pro deku a pro béžové průzkumnické oblečení.
"Tohle si můžeš dát." Usmála se příjemně, zřejmě si nechtěla kazit ráno předčasnými konflikty. Čekal jsem od Sakury něco v tom smyslu, že na ní nevděčně začne křičet, ale nic takového se nestalo. Možná už si u Tsunade vybudovala řádný respekt. Popošla k ní kousek na svých vyleštěných botičkách a mlčky si vzala oblečení.
"Kde si to mám převléct?" Najednou nevypadala tak nesympaticky, byla jen jako vyděšené kuře. Tsunade na svých ženských rtech vykouzlila úsměv a pokynula jí ke svému stanu.

"No, myslím,že náš život už nebude jako předtím, bude o něco víc stát za to." Naruto se zazubil a dal si ruce za hlavu, jak to obvykle dělává. Bude to ojedinělý případ, ale v tomto s modroočkem souhlasím. Ještě než se vydám do přírody, počkám si. Chopil jsem se plastového kelímku, do kterého jsem si pomocí barelu natočil čaj. Přičichl jsem, dnes je mátový, můj oblíbený. Usrkl jsem moc rychle a spálil si jazyk. Uslyšel jsem z hlavní chatky něco v tom smyslu Jak se do toho leze a pak už klid. Je klidně možné, že jí Tsunade jednu vrazila, zbystřil jsem.
_____________
Vše to co minule ;)
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Choe Choe | Web | 30. listopadu 2012 v 0:17 | Reagovat

ty jsi taky nemocná? tak aspoň někdo :-D

PS: kapitolku si přečtu, ale až zítra, až budu mít lepší "myšlení" :-D ale vypadá to hezky už podle nadpisu :-)

2 Katty Katty | 30. listopadu 2012 v 12:29 | Reagovat

Moc pěkné :DDD doufám že Sak nebude pořád tak ........ :D :D Jinak se nám rychle uzdrav x))

3 Mikeira Mikeira | 30. listopadu 2012 v 14:15 | Reagovat

Bezvadný XD

4 Cherry Cherry | Web | 30. listopadu 2012 v 16:15 | Reagovat

Tak ať se uzdravíš ,mimochodem moc pěkné :-) ,těším se na další díl :-D :D

5 hinako hinako | Web | 1. prosince 2012 v 12:56 | Reagovat

krásný už se nemůžu dočkat pokračování !! a uzdrav se brzy !! :-)  :-)  :-)  :-)

6 camelia camelia | Web | 1. prosince 2012 v 15:46 | Reagovat

Líbilo. Zase to je něco trošku jiného. Jen mě mrzí, že zatím není moc vidět do dálky, ale já to přežiju :D

7 sasusakurosedimitriskolanoci sasusakurosedimitriskolanoci | Web | 1. prosince 2012 v 20:48 | Reagovat

AAAAAA super obdivuju u tebe hodně věcí,ale nejvíc tohle:
Povídky sem dáváš ruchle a pravidelně
Máš skvělí nápady(já bych to nikdy nevymyslela)
a dáš ji sem a už máš fakt hodně komentářů.

Obdivuju tě:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama