Jungle 10

20. prosince 2012 v 4:35 | Ufonek |  Jungle

Tu to máte! Ty jo, už jsem si myslela, že vám sem nic nedám páč ještě včera ve tři tam bylo 7 komentů, ale úspěšně jste to vytáhli na krásnou 14ku! Takže zase min 10 :-) bavte se ;))










Z pohledu vypravěče:
Hladil ji po její hedvábné tváři a potom přešel i k jejím ňadrům, lehce ji hladil až do momentu, než jí stuhly bradavky. Potom jí vyhrnul tričko, klekl si a jemně je cumlal. Potom ji zlehka položil na postel a celou svlékl, zrychleně dýchala. On se na ni jen v úžasu díval a sledoval, jak se jí ruměnec hrne do tváří.
"N-nedívej se takhle na mě." Pokusila se zakrýt, ale on jí místo toho neposedné ruce chytil a chtivě políbil.
"Ne, nedělej to, jsi to nejkrásnější, co jsem kdy viděl." Pošeptal jí do ouška a sám se vysvlékl. Nejprve se s ní jenom tak mazlil a vychutnával si to, až najednou odhodil i poslední jeho svršek a ona ucítila na svém těle jeho obnaženou, vztyčenou chloubu. Usmál se a prohmátl ji tam. Jenom tak lehce, aby se mohla na co těšit a konečně poprvé přirazil. Ona se prohla v zádech a chytila prsty pelest postele, do které načež zarývala své upravené nehty. Vzdychla a vytekla z ní trocha krve, ale nebolelo ji to, užívala si, byla s tím koho nadevše miluje a to pro ni bylo důležité. To si mohla užívat. Neustále přidával na tempu a až oba současně vyvrcholili, ještě chvíli se tak s ní pomazlil a nakonec se svalil vedle ní, stále horký a napjatý.
Ona se k němu jen přitulila na hruď, pomaloučku ji hladil po zádech a vydechoval.
"Bylo to to nejkrásnější, co jsem za můj krátký život zažil, děkuju." Šeptal do vzduchu, byl si jist že ho slyšela, neboť se pod jeho dalším dotykem mírně otřásla.
"To já děkuju." Zašeptala a natáhla se po jeho ústech.

Blížilo se ráno a tentokrát se první vzbudila Sakura. Vyskočila z postele a oblékla se. Podívala se na Sasukeho a sešla dolů do tábora.
Když se vrátila, oháněla se s tácem, který obnášel dávku čaje a dobrou snídani. Položila tác na noční stolík a políbila Sasukeho. Na to reagoval.
"Ještě chvilku…" Obrátil se na druhý bok, aby na něj nebylo vidět.
"Nene, vstávej, už je nejvyšší čas." Chvilku přemýšlela, jestli mu nemá ten čaj vylít na hlavu, aby se vůbec probral, ale potom nakonec usoudila, že by musela čekat, než by vychladl a to je koneckonců dlouhá doba.
"Ježiš, kolik je hodin?" Vystřelil z postele, jako namydlený blesk. Růžovláska se jen zlehýnka usmála.
"Najez se, a potom můžeš jít." Zaterasila mu cestu, neboť hned co se oblékl, chtěl jít z chatky. Potom spatřil jídlo na nočním stolíku a jen se pohodlně usadil zpátky do měkkých peřin.

"Jo jinak, ještě jednou děkuju." Zahuhlal, když si kousal do rohlíku. Pohladila ho po jeho uhlových vlasech a mávla nad tím rukou.
"Ty už jsi jedla?" Zeptal se, když ho jenom tak se zájmem pozorovala.
"Já se najím až potom, přece jenom mám na to času víc než dost, pořád se v podstatě pohybuju v kuchyni." Zazubila se a on svolil.
"No, tak dobře." Znovu se zakousl a zapil horkým čajem. "Mohla bys to prosím zanést do tábora. Musím je zkontrolovat." Upřel na ni svůj neodolatelný prosící pohled a ona nemohla udělat jinak.
"Jasně." Potom si ji na chvíli přitiskl k sobě a šel ke zvířatům.

Dorazil až na oběd, kdy už všichni seděli a žmoulali v ústech jídlo. Sundal si klobouk, který nosil jenom tak pro ochranu a rozepnul si hnědou košili. Pořádně si vydechl.
"Dneska to bylo trochu náročný, nikde jsem nemohl najít Ignácia." Vysvětlil, když na něj hodila Tenten tázavý pohled. "A tak jsem běhal a běhal, a on nikde, no a pak ho najdu, jak se napájí u vodopádu, tlapka se mu dobře hojí." Oznámil všem a všichni jenom tak nečekaně pokývali hlavami a dále se věnovali svému talíři.
"Kdo je Ignácij?" Zeptala se Sakura, jelikož se ještě v tom jejich světě neorientovala.
"To je lev." Prohodila na vysvětlenou Tsunade, která se k nim dneska na oběd rozhodla připojit.
"Áha. A to se ho jako nebojíš, že ti něco udělá, nebo tak?" Přeběhl jí mráz po zádech.
"Víš, ani moc ne, znám ho od malého lvíčátka, kdy mi roztomile hryzal prsty." Usmál se. "Teď kdyby se o to pokoušel, nejspíš by mi ukousl ruku, ale on mě má rád, takže spolu vycházíme." A s tím si znovu zapíchl vidličku do úst.
"Sasuke je jediný, na koho kdy dobře reagoval, jakmile vidí nás, hned by nás trhal." Konstatoval Naruto se zvednutým obočím, čemuž se všichni pobaveně zasmáli.
"Takže, co hodláme dneska dělat?" Zeptal se blonďáček, když nesl svůj sněhobílý talíř do jídelního stanu.
"Možná bychom se mohli jít hromadně okoupat?" Navrhla Hinata, Sakura jí za celou dobu, co je tady, ještě neslyšela promluvit zřetelně, ale teď se zdálo, že ve svém rozhodnutí má celkem jasno. A tak se to ujednalo, všichni na sebe nahodili ty nejlepší modely plavek. Tenten Sakuře půjčila své dvojdílné a mohlo se jít bavit. Bylo by se to možná i uskutečnilo, kdyby nenastal ten bodový zlom. Kdyby se najednou všechno nezměnilo. Kdyby se najednou Sakura necítila divně. Kdyby se její zlá předtucha nevyplnila, všechno mohlo být dobré, ale jak se říká, nic netrvá věčně a ani tohle nemohlo. Bylo vykonáno, co muselo být, a teď tomu všemu byl konec. Sasuke, který šel se Sakurou jako poslední a držel jí za ruku, se zděsil. Právě mu jenom tam mizela před očima. Říkal si, že je to jen sen, ze kterého se co nejdříve probudí, ale bohužel to byla holá realita. Všichni se otočila, když Sakura ječivě vykřikla Sasukeho jméno. Ztuhli, jakmile to jen viděli, nechtěli tomu věřit, stejně tak jako černovlásek. Najednou chápali, jak se tady zjevila, přesně tak, jako teď odchází.
"Sasuke, já tě nechci opustit." Ohmatávala mu jeho pevná ruku, zatím co ta její se ztrácela z dohledu.
"Tak to nedělej." Prosil ji, ale nešlo to. "Zůstaň." Už necítil její tep, teplo její ruky, jejího celého těla, už ji pomalu ani neviděl, jediné co mohl, ještě slyšet a slyšet, jak sípavě šeptala.
"Tokyo, Shibuya." Vyhrkla okamžitě a potom už bylo i ucho naprosto nepoužitelné. Sasuke tomu stále nemohl uvěřit, prostě jenom tak zmizela. Světlo jeho života najednou, jakoby pohaslo. Věděl však, že někde svítí, pravděpodobně na tom místě, které řekla, ale stále si před sebou představoval její jasně růžové vlasy, jako sluneční červánky. Její třpytivé pistáciové oči plné něhy a lásky, a ten krásný, oslnivý úsměv, ty její rovné zuby. Nádherné, sice trochu pohublé, drobné tělíčko. To vše Sasuke nemohl vyhnat z hlavy. A všechno to pro něj bylo tak nedosažitelné. Zoufale si klekl na kolena, vytáhnul z kapsy lupu a začal zkoumat narovnávající se trávu, na které ještě před chvílí stála její bosá chodidla. Všechno vypadalo, jakoby se to nikdy nestalo. Jakoby tu nikdy ani nebyla. Ale skupinka zde obývajících lidí moc dobře věděla, že tu byla pomalu vysokoškolačku. Že se tu procházela, že se tu smála, že si tu užívala plno zábavy, ale zezačátku i spoustu trápení a zoufalství. Vše se však v dobré obrátilo, ale najednou, jako kdyby někdo luskl a sirka rázem zhasla.
"Co se to jenom stalo…" Zachraplal smutně a sklonil hlavu k zemi. Pevně k sobě přimkl víčka, aby se přes ně neprotlačily slzy. Bylo to ale marné, jedna si razila cestu za druhou a už nebylo úniku. Sasuke Uchiha, se rozplakal. Bylo to něco nevídaného, ale na druhou stranu všichni ho chápali. První, co se ujal velení, byla hnědovlasá sympatická dívka nevídaných schopností.

"Sasuke…" Poplácala ho po zádech. "Mělo nám být jasné, že to nebude trvat věčně, sice nevíme, co se mezi ní a tebou stalo, ale…" Byla by pokračovala, kdyby jí černovlásek z ničeho nic nepřerušil.
"Já ji miloval!" Vyhrkl. "Nemůžu se prostě smířit s tím, že zmizela, že už tady není, že nás opustila, že mě opustila…" Popotáhl. Tenten přejela z jeho zad k jeho hlavě.
"No tak, to bude dobré, můžeš tu najít útěchu, jsme tu pro tebe." Konejšila ho a hladila po vlasech.
"Nic není dobré, nic nebude v pořádku! K čemu mi to je, že tu jste vy, když tu není ona!" Křičel, kdyby nebyl tak citově rozhozen, možná by se hnědoočka i urazila, ale teď to mohla přehlédnout. Otřel si oči a vstal.

"Tsunade." Promluvil, tentokrát už pevně a čistě. S tím slovem se zadíval na nositele toho jména a jasně probodl očima. "Potřebuju zařídit vrtulník, potřebuju se dostat zpátky do Japonska, potřebuju ji najít!" Vykřikl. "Hned jak přijedou zásoby, poletím s nimi."
"A kde ji jako budeš hledat?" Opáčila a její jedno blonďaté obočí jí vylétlo do výšin. Dala si ruce v bok, jak by jenom mohla dovolit, aby se její nejlepší podřízený vzdálil na bůhvíjak dlouho.
"To je mi jedno, někde v Shibuye, když budu hledat intenzivně, určitě ji najdu." Mluvil dál tak sebejistě. Byl odhodlán své rozhodnutí už nezměnit.
"Sasuke, myslíš si, že tě opravdu můžu pustit?" Otázala se ironicky.
"I kdyby ne, ještě stále je tu možnost výpovědi." Vyčetl jí do očí a ona se musela smířit se skutečností, že ten od své myšlenky už neodstoupí. "Prosím, nechte mne jít. Potom se k vám možná vrátím. Vlastně jsou to zvířata, pro která jsem toto všechno dělal, co by si pak beze mne počaly?" A najednou se na jeho rtech zjevil, ač trochu ochablý, úsměv.
"Tak dobrá, za dva dny by měli dojít zásoby na další měsíc, máš to ale štěstí Sasuke." Zasmála se, ale Sasukemu se to zdálo jako nejvíce dlouhá doba. Kdyby jel dnes, už dávno by se mohl snažit se jí najít, mohl by být s ní dřív. Všechno by mohlo být jinak, kdyby jen měl o trochu více času.
Otočil se na patě, ihned ho opustila myšlenka, že by se snad s nimi měl jít okoupat, už ho tu nic nedrželo. Místo toho se rozběhl do tábora a přímo do své vzdálené chatky. Stále to byla ta stejně vyhlížející samotka. Něco se tu ale změnilo. Už tu nebydleli dva lidé, nýbrž jenom jedna a zanedlouho už to tu bude zet prázdnotou. Protože i on se odsud vzdálí. Bůhví kým ho nahradí, ale to ho teď nezajímalo. Vzpomínal na vášnivou noc, prožitou s tím nejúžasnějším člověkem, jakého kdy potkal. A to si na začátku myslel, že s ní nemůže byť jen promluvit. Ale za tak krátkou dobu, se toho stihlo tolik změnit, rozhodně toho nelitoval, rozhodně ne. Přál si, aby tu byla, jen na pět minut, aby mu znovu dodala sebevědomí, vpila trochu odvahy do žil, aby mu dala polibek, který nestihla. Aby ji znovu mohl sevřít v náručí, aby znovu mohl cítit její dech na své šíji. Aby mohl pohladit její obdařený dekolt. Udělal by hodně, jen za chvíli, kterou by s ní mohl strávit. Udělal by téměř vše. Ale to mu bohužel nebylo dopřáno. Svět je krutý, v dnešní době.

A tak se na chvíli odloučíme od černovláska a zamíříme za Sakurou. Co se mezitím stalo?
Cítila se divně, najednou přestávala vidět a poslední slova, jenž vyhrkla, byla jakoby do prázdna. Nemohla vědět, jestli ji někdo slyšel, nemohla vědět, jestli si ji někdo ještě pamatuje. Jestli ji její milovaný půjde hledat. Nevěděla nic, jediné co mohla s jistotou říct, bylo to, že už nebyla na ostrově plném zábavy. Nýbrž znovu ve své školní uniformě, s taškou přehozenou přes ramena, silně nalíčená, na vysokých podpatcích a s neónově křiklavými nehty. Připadalo jí, že lodičky jí už nic neříkají. Když však hledala, nemohla najít žádné normální boty a tak se rozhodla, že půjde do školy v papučích. Okamžitě si odlakovala nehty a smyla z tváře řasenku a tužku. Připadalo jí, jakoby z ní rázem byla jiná osoba. Nesmí přestat fungovat, i když teď není se Sasukem. Znovu se shledají, cítila to v kostech.
_____________________________
Dneska trošku delší díl n.n tak co vy na to?
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Shiki-chan Shiki-chan | E-mail | Web | 20. prosince 2012 v 14:18 | Reagovat

hoo metrix.. dobrýýý tk to chci další díl

2 michy-chan michy-chan | 20. prosince 2012 v 14:59 | Reagovat

tp bylo parádnýýýý :) chutiatko sasuke on ji fakt miluje :)

3 Cherry Cherry | Web | 20. prosince 2012 v 15:46 | Reagovat

Sasuke ji miluje juhů! :-D :D

4 Mikeira Mikeira | 20. prosince 2012 v 16:02 | Reagovat

Skvělý!! :-D  :-D

5 Hellequinassasin Hellequinassasin | Web | 20. prosince 2012 v 20:09 | Reagovat

Parádny diel >.< Nedočkavá som :3 Konečne niečo iné :3 len tak ďalej ^^

6 Bella-chan Bella-chan | Web | 20. prosince 2012 v 20:41 | Reagovat

úžasný, tak strašně mě nadchnuly tvoje povídky, že jsem začala taky

7 Katty Katty | 21. prosince 2012 v 14:44 | Reagovat

Páni !! Krásný :DD

8 Kit Kit | 22. prosince 2012 v 8:15 | Reagovat

Super!

9 Hebi Hebi | 22. prosince 2012 v 23:16 | Reagovat

Páni :D Skvělí :D Je to jiný kafe :D
Obnažená, vztyčená chlouba mě dostala :D

10 Iss Iss | E-mail | 22. prosince 2012 v 23:26 | Reagovat

Už aby tu bol ďalší diel! Moc pekný :)Len tak ďalej ;)

11 hynyty sarah hynyty sarah | 24. prosince 2012 v 9:34 | Reagovat

Mooocinky hezů!!!! :-D

12 Betušik-chan Betušik-chan | Web | 29. prosince 2012 v 21:35 | Reagovat

to bolo krasne :) nenapadlo ma, ze len tak z nicoho nic zmizne ? no vsak sasuke ju zase najde xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama