Jungle 7

12. prosince 2012 v 5:05 | Ufonek |  Jungle

Ten debilní pocit, když se probudíte díky třísknutí mobilu z dvoupatrové postele O_o hej to se mi stalo dnes :D Ale zpátky k povídce.
Min 10 komentů ;) znáte to :) ENJOY!









"Sakuro?" Zeptal jsem se, asi možná co nejhlasitěji to šlo, nechápal jsem… "Stalo se něco?" Vyslovil jsem další otázku, no asi to bylo zbytečné, když plakala. Na okamžik na mě upřela své uslzené oči, ale hned je zase skryla. Neodpověděla, jenom si utíkala tvář. Dostal jsem strach, koloval mnou po celém těle. Přiletěl jsem k ní jako velká voda a objal j sem ji, ani jsem popravdě nevěděl, proč jsem to udělal, nikdy jsem to nedělal, ani když někdo brečel…Nikdy. Ona mi obmotala ruce okolo pasu a jenom jsme tam tak seděli v objetí. Položil jsem si hlavu na její rameno a jenom tak šeptal pššš, aby se aspoň trochu uklidnila a světe div se, povedlo se mi to.
Jenom jsem ji pohladil po růžových vlasech a odpojil se od ní.
"Tak už mi povíš, co se ti stalo tak závažného, že musíš plakat?" Asi jsem to nepodal moc přívětivě, neboť na mě vrhla jeden z těch svých nespokojených pohledů.
"Stýská se mi…" A s tím jí spadla dalších pár slz. Povzdychl jsem si.
"Aha, no, promiň, ale s tím já vážně nic nenadělám." I když v tu chvíli bych s tím nejradši něco udělal, jenom aby se znova tak zářivě usmála… Ehm, co to blábolím? Prostě chci, aby odsud už konečně zmizela.
"Já vím, já jenom…" Nedořekla, já jsem ji chápal. Vím, jaké to je, nemít rodinu, možná že po tom se ze mne stal ten, kým jsem teď.
"Tak hele víš co, půjdeme spát jo?" S tím jsem se snažil pousmát, ale moc mi to nešlo, ne v tuhle chvíli a navíc už jsem se dlouho, jako v posledních dnech, nesmál.
"Uhm…" Přikývla a vylezla si na horní postel. Já jsem si chtěl ustlat v té svojí, ale uslyšel jsem opět její vysoký plačtivý hlásek.
"Nemohl bys dnes spát se mnou?" Zaprosila, a když jsem viděl ta její zelená kukadla, neměl jsem to srdce, jí říct ne. A tak jsem si taky vylezl nahoru a nacpal se za ní, pro dva tu nebylo moc místa, tak jsem si dal ruce za hlavu, ale stejně mi nebylo moc příjemně.
"K-klidně mě můžeš obejmout…" Kvikla, já jsem se jen podivil, ale na druhou stranu to tak pro mě bude asi lepší. A tak jsem jednu ruku provlékl pod jejím tělem a druhou hodil na a přitáhl si ji k sobě. Najednou tu bylo místa o něco více. Ještě před tím, než usnula, zašeptala kouzelné slůvko…
"Děkuji." Nevím proč, ale tak nějak mě to potěšilo, možná, že už se trošku naučila nějakému slušnému chování, a to je moje zásluha… No vážně, možná že o tom popřemýšlela. Nevím.

Chtěl jsem spát, ale jak mi tak drtila ruku svým tělem, teda, ne že by byla nějak těžká, nevážila víc jak padesát kilo, ale opravdu když vám na ní leží už aspoň hodinu, začne vás celkem bolet. A tak jsem se vrátil k mé staré pozici, hodil jsem si ruce pod hlavu a díval se do stropu. Růžovláska už dávno spokojeně spala a já jsem aspoň měl čas přemýšlet nad událostmi posledních dní. Potom jsem očima loupl k ní. Nevěděl jsem proč, ale najednou jsem dostal strašnou chuť jí pohladit. A tak moje ruka vystřelila k jejím otočeným zádům a jenom tak jsem po ní přejel prsty, ucítil jsem, jak jí naskočila hustí kůže, když jsem si uvědomil, co vlastně dělám, raději jsem hned přestal.

Ráno jsem se probudil, mrkl na hodiny a svižně vyskočil z postele, ovšem jenom tak, abych zelenoočku neprobudil. Ona si vstane, až bude chtít. S pohledem na její spící tvář, jsem se usmál. Tak nějak mnou teď proudila nějaká zvláštní energie. Nahodil jsem na sebe oblečení a vydal se za zvířaty.
Opět jsem všechna zkontroloval a poté se vydal do tábora, jak jsem tušil, růžovláska se ještě mezi příchozími nepohybovala.
"Dobré." Pozdravil jsem a Tenten se na mě podívala, jako na debila. "No co je?" Vyštěkl jsem.
"Víš Sasuke, nestává se příliš často, abys nás zdravil, ale dobré." A potom vzala naběračku a nalila mi do šálku čaj, načež mi jej s úsměvem na rtech podala. Měla pravdu, často jsem nezdravil, vlastně skoro vůbec. Nikdy.
"Díky." Odpověděl jsem a přičichl. Dneska jemně skořicový. Usedl jsem na pařez a zadíval se do ohniště, ještě se z něj čoudilo. Mohlo být tak nejvíc sedm hodin.
"Včera jsme tu měli táborák, mohls přijít, kdybys chtěl." Pokrčila rameny na vysvětlenou.
"Aha, no… jaksi se mi nepoštěstilo." Podrbal jsem se na hlavě a napil se. "Co máme na snídani?" Pokračoval jsem v neutichající debatě v podstatě o ničem.
"Dneska to bude… počkej, podívám se." Vstala, protože doteď seděla, vyšla ráznými kroky zpět do jídelního stanu a vytáhla pár rohlíků. "Včera tady byla Hinata přidat nějaké zásoby, všiml sis jak to mezi ní a Narutem jiskří?" Zeptala se mě znenadání a já měl co dělat, abych se tím čajem neudusil.
"Prosím tě, Naruto s Hinatou? Neblázni, jestli bude mít Naruto kdy holku tak já budu ženatej." Mrkl jsem na ni, i když to tak doposud nevypadalo, opravdu jsem se někdy chtěl oženit a mít šťastnou rodinu.
"No hele, aby ses nestrefil, co ty a Sakura?" Vyhrkla a teď už mi Tenten opravdu musela bušit do zad.
"Jak jako já a Sakura?" Kašlal jsem.
"No… jste nějak často spolu." Usmála se medově.
"Č-často spolu? Ale vůbec ne, jenom mi ji Tsunade dala na hlídání, jako kdyby byla nějaký malý děcko, teda ne že by nebyla, ale…" Prostě jsem nevěděl co říct, zabodl jsem pohled do země.
"Ale no tak Sasuke, nečervenej se nám tady." Popíchla mě. Ihned jsem zbystřil, protože doteď jsem jenom žmoulal hrnek v rukou, položil jsem ho vedle sebe a vstal.
"Já se nečervenám!" Vykřikl jsem pobouřeně, ještě nikdy jsem se při tom nepřistihl tak ani nepřistihnu.
"Ale Sasuke, ty nám asi něco tajíš, červenání, koktání, naštvanost když cokoli řeknu ve spojitosti se Sakurou, ale ale." Zamlaskala a já toho měl právě tak dost. Dupnul jsem.
"Tak hele, aby bylo jasno, do té blbé holky s růžovými vlasy, mimochodem vypadá s tím jako nějaká kráva, co se chce co nejvíce podobat panence Barbie, se nikdy, upozorňuju tě, že NIKDY nezamiluju!" Křičel jsem jako smyslů zbavený, nevěděl jsem, co mě to tak najednou popadlo. Tenten se chvíli dívala na mě, potom za mě, pak zase na mě. Ne, to není pravda… pomalu a trhavě jsem se otočil… ano, jak jsem očekával, stála tam, ruce si tiskla k tělu a dívala se na mě.
"Do háje." Zaklel jsem potichu a narovnal se, odkašlal jsem si. "No co?" Pronesl jsem s klidem a ještě víc jsem růžovlásku provrtal pohledem.
"Jsi jenom debil Sasuke Uchiho, nic víc!" Zaječela na mě, otočila se na patě a pelášila pryč.
"Sasuke, promiň, ale musím s ní souhlasit, tohles pokonil, jak tohle můžeš říct, ke všemu když je přítomna?" Ksakru…
"JAK JSEM TO TAK ASI MĚL VĚDĚT?! TY JSI TAKY K NIČEMU, ANIS MĚ NA TO NEUPOZORNILA!" A nasraně jsem si to namašíroval přímo na druhou stranu, kterým zelenoočka utekla. Nemínil jsem se teď s nikým bavit. Naštvaně jsem drtil zem pod nohama, když jsem byl z dohledu Tenten, rozutíkal jsem se. Co jsem to udělal?

Seděl jsem na výběžku, ze kterého prýštila voda a jenom tak se díval do mraků. Dneska tam byly oblaky, ano, a slunce pálilo jako obvykle, jen s tím rozdílem, že jsem tomu nevěnoval nějak extra pozornost. Pořád jsem musel myslet na to, co jsem udělal. Sice jsem se tvářil tak, že je mi to jedno, ale opak byl pravdou.
Celou tu dobu, co jsem tam seděl, jsem se užíral vlastní debilitou, měl bych jít za ní a vysvětlit jí to, že to bylo v záchvatu rozhořčení? No ani to není dostatečný důvod, abych jí takhle veřejně pomluvil. Plácl jsem se do hlavy, Sasuke, jsi vážně idiot. A potom jsem ucítil, jak se tráva vedle mě láme, nebo spíš, jak si vedle mě někdo sedá. Pohlédl jsem na něj nejdřív smutnýma očima, potom jsem to ale rychle vyhnal a nasadil svůj poker face.
"Sasuke, co se stalo tam dole? Sakura teď pořád brečí a nechce se s nikým z nás bavit, Tenten už ji uklidňovala, ale ani to nepomohlo. Dožadoval jsem se vysvětlení, ale nikdo mi nechce nic říct, tak doufám, že mi to řekneš aspoň ty." Zasmál se a já jsem dostal ještě větší vztek.
"Vypadni, nechci s tebou teď mluvit." Doufal jsem, že jsem to řekl jasně a zřetelně, jenomže to asi nebyla pravda, neboť se na mě blonďák ještě otočil se slovíčkem.
"Co?" Připadal jsem si, jako bych snad mluvil s mimozemšťanem.
"Jsi otravnej!" Zařinčel můj hlas a ozvěna se rozléhala po krajině. Okamžitě jsem se radši zase zadíval do mraků a doufal, že teď už mě snad blonďák nechá poklidně umřít, ano, opravdu jsem si teď přál umřít. A ano, on opravdu vstal.
"Sasuke, pokud za to dole můžeš ty, tak bys neměl křičet na mě a být naštvanej na mě, ale na sebe." Pronesl. Já jsem se jenom ohnal rukou, on však stihl uskočit. Zrychleně jsem dýchal a moje obočí nemělo daleko od vykřivení z normálu.
"Chápu." Řekl ještě před tím, než se konečně otočil a odešel. Zařval jsem. V mém hlase bylo znát hned na první pohled několik citů, vzájemně se mísily… Vztek, zadostiučinění, ale i taky něco dalšího, co jsem nedokázal identifikovat. Že by to byl smutek? Ale z čeho bych mohl bejt asi tak smutnej? Ach jo, nemělo cenu proti tomu bojovat, byla to bojácnost a žal… Nevěděl jsem co dál. Asi bych za ní vážně měl jít a omluvit se, to mi přišlo jako nejlepší racionální řešení. Teď jsem si proti sobě poštval všechny z tábora, teda, dřív by mi to ani nevadilo, ale teď. Mám pocit, jako bych byl naprosto někým jiným, než jsem býval. Ještě jednou jsem se zadíval na pláně přede mnou a potom už jsem běžel zpátky do tábora.
__________________
Hmmm? :)
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Shiki-chan Shiki-chan | 12. prosince 2012 v 6:54 | Reagovat

jou že by první komentík........... moc krásné moc moc :) strašně se mi to líbé

2 Charley Charley | Web | 12. prosince 2012 v 9:57 | Reagovat

nádherné, jako vždy... teď mi příjde že se sasuke chová hůř než saky.... ;)

3 Katty Katty | 12. prosince 2012 v 15:08 | Reagovat

Moc pěkné :3

4 michy-chan michy-chan | 12. prosince 2012 v 15:34 | Reagovat

super chcem pokračko :)

5 kikiny kikiny | 12. prosince 2012 v 15:35 | Reagovat

ja proste žerem toho sasukeho on sa vôbec nezmení ale aj tak chcem pokračovanie

6 isabela isabela | 12. prosince 2012 v 15:35 | Reagovat

sakura si skvelá konečne prejavuješ svoje pravé city

7 margaretka margaretka | 12. prosince 2012 v 15:36 | Reagovat

mne se lúbi i sasuke i sakura sú skvelý párečeček :D

8 Mikeira Mikeira | 12. prosince 2012 v 16:25 | Reagovat

Bezvadný! :D Pokračuj, pokračuj ;-)

9 ~Hellequinassasin ~Hellequinassasin | Web | 12. prosince 2012 v 16:48 | Reagovat

omg :D ty a Kata-chan to vždy v tej najlepšej chvíle dáte proste koniec ? XD Nom pekne, pekne :3 len tak ďalej ^^~

10 lol lol | 12. prosince 2012 v 17:09 | Reagovat

:-)  :-)  :-)  :-)  :-)

11 lol lol | 12. prosince 2012 v 17:09 | Reagovat

jůůů :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

12 nana-chan nana-chan | 12. prosince 2012 v 18:10 | Reagovat

nádhera

13 nana-chan nana-chan | 12. prosince 2012 v 18:10 | Reagovat

nádhera

14 camelia camelia | Web | 13. prosince 2012 v 19:09 | Reagovat

No, začátek celkem nuda, ale už je to lepší :D Víš, že mi připadá, jako byste byly spolu s Kata-chan mentálně propojené? Téměř totéž jsem napsala i jí :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama