Má divoženko 1/2

18. ledna 2013 v 2:04 | Ufonek |  Jednorázovky
Mmm, doufám, že se bude líbit ;)

Chci deset komentářů!!









"A kam půjdeme?" Výskala malá dívenka. Máma jí pohladila po vlasech.
"To ještě nevím, ale kdekoliv budeme, vždycky tě ochráním..." Usmála se. "Máš nádherné růžové vlásky. Jsem si jistá, že jednou po tobě bude prahnout spoustu mužů. Budeš nádherná divoženka."

"Tohle´s vždycky říkávala. Že prý mě vždycky ochráníš, tak kde je ta spravedlnost? Kde jsou tvá slova teď? Há?" Seděla u malé fotky své matky. Při ní hořela svíčka a byl to momentálně jediný zdroj světla.
"Stejně mi neodpovíš, tak je to jedno..." Vydechla a zmizela. Znovu se objevila až nahoře na palubě.

Byla to divoženka, schylovalo se k válce. K válce mezi divoženkami a rumuny. To byli muži, drsní a agresivní. Skoro jste mezi nimi nenašla chlapa, který by netoužil po masu a štětkách. Byli nenasytní a nikdy neměli dost. A právě proto, že zabili důležitou osobu této teď už ženy, musí ji pomstít. Ale nerozhodla to tak sama tato žena. Rozhodlo se to nad ní, výše postavená.

"Tsunade, tak tady jsi. Za jak dlouho tam budeme." Ptala se své dlouholeté přítelkyně a taky své paní. Pokud byly samy, mohla jí tykat. Byla to přítelkyně její mámy, velmi dobrá. A možná proto ji chce tolik pomstít.
"Sakuro, asi ještě tak půl hodiny." Byla noc. Dalo by se říci, že Tsunade byla feministka. Sic měla v rodu rumunů muže, kterého by možná mohla milovat, on ji miloval. Avšak ona muže ze srdce nenáviděla, možná proto, že zabili Sakuřinu matku, možná ještě z jiného důvodu.
A právě proto byly na cestě za válkou. Rumuni však nevěděli, že se chtějí divoženky vzbouřit. Oznámily veliteli rumunů, že přijedou na návštěvu. On s radostí svolil. Ostatně, byl to tak trochu perverzák. Divoženky byly samé ženy, vskutku krásné a svůdné, takže to nebyl problém.

"Nelekni se." Sakura ucítila dech na své šíji. Mráz jí přejel po zádech. Ohnala se.
"Hinato!" Dívka však zase zmizela a objevila se u Tsunade. "Tohle mi nedělej, víš jak jsem se lekla?" Tmavovlasá dívka jí však nevnímala, místo toho dávala pohlášení své velitelce.
"Brzy připlujeme do přístavu, má paní. Poslali jsme holuba, prý nás očekávají." Pravila svým jemným hláskem.
"Dobře Hinato, udělej vše, abychom převezli veškerou zbroj do jejich sídla, ale nějak nenápadně." Opáčila prsatá velitelka a poupravila si šaty. Vypadalo to, jakoby se vznášela. Rod divoženek mohl létat, ale bylo lehčí dopravit se lodí a nedělat rozruchy ve městech, která o těchto tajemným stvořeních neměla ani ponětí.
"Ano, má paní." Poklonila se a zmizela.

Zanedlouho se opravdu objevila loď u přístavu, všechny je přivítali samozřejmě samí muži. Dokonce i ženy s dětmi. Těm dávala Tsunade větší přednost. Nenáviděla všechny tyhle holomky, však každý z nich mohl být z rumunské krve.

"Vítám vás, vítám, má lady." Aniž by mu Tsunade nastavila svou ruku, políbil ji. Měl dlouhé bílé vlasy a byl oděn do těch nejlepších šatů.
"Koukám stejně nenasytný, jako vždy." Nasadila svůj strojený úsměv. "Máš pěkné oblečení, jde vidět, že to bylo ženskou rukou." Otřela svou dlaň o jeho náprsní kapsu. On to bral jako nějaký začátek něčeho sexuálního. Měl smůlu, k ničemu takovému se neschylovalo. To by ji musel kvalitně opít.
"Jiraiyo, přichystej mým přívrženkyním ty nejlepší pokoje, pokud možno, bez mužů." Usmála se na něj. On poblázněn její krásou jenom přikývl a vydal rozkaz. Divoženky byly vloženy do rukou mužů a zavedeny na své pokoje. Byly to vlastně takové zdobené stany, sám velitel byl v tom největším a taky nejteplejším. Všechny dostaly stan buď po páru, nebo pokud tam již někdo byl tak po jedné. Tedy, až na jednu...

"Promiňte, ale asi nemáme dostatek pokojů na vaše počty." Uklonil se.
"To nevadí, vyspím se klidně i na gauči. To je jedno." Zasmála se a odhrnula si své růžové vlasy z obličeje.
"Jste laskavá, tak tedy, pokud vám nebude vadit, že budete s jiným mužem, pokud ano, okamžitě poprosíme někoho, aby uvolnil-" Dívka jej směle přerušila.
"To nebude potřeba, zaveďte mě tam." Sice jí Tsunade věčně připomínala, ať si s takovými muži nic nezačíná, ale ona k nim nechovala nějakou zášť. Všichni nezabili její matku, byl to jenom jeden muž. A ten je už stejně dávno po smrti.
"Jak je libo." Usmál se a ukázal jí její prozatímní bydlení. Byl to snad ten nejmenší stan úplně na kraji. Sakura vstoupila a to, co tam viděla jí překvapilo.
"Takovej bordel!" Křikl její provázející a přesně vystihl její myšlenkové pochody. "Omluvte mne, milá paní, já mu to vytmavím." Klaněl se málem až k zemi. Bylo vidět, že je to jenom poddaný.
"Ne, to je dobré. Děkuji." Poděkovala a usedla na měkkou postel - tu nevyužívanou.

Jak to tak vypadalo, ten mladý muž dal stejně vědět pánovi tohoto stanu.
Najednou tam někdo vtrhl jako neřízená střela. Když spatřil divoženku, jenom na chvilku vykulil oči a potom se začal drbat ve svých blonďatých vlasech.
"Promiň, já nevěděl, že budu mít návštěvu," Omluvil se hbitě "jsem Naruto, těší mě." Zazubil se. Optimističtějšího mužíka Sakura v životě neviděla.
"Já Sakura." Zasmála se. "Taky tě ráda poznávám." Přitakala.
"Ty hele, nechceš se k nám připojit k ohni? Jsi tu tak sama, dokonce i tvé kamarádky tam jsou." S tím si dívka vzpomněla na svou přítelkyni Hinatu a ve sladké vidině smíchu přikývla.
"Super, tak pojď za mnou." Mrkl na ni a odtáhl ji za ruku.

Sakura čekala normální ohýnek v kruhu přátel, ale to nebylo jenom tak něco. Byla to vatra, bylo vidět, že si na ní siláci dali dosti záležet. Ovšem kmeny od stromů, momentálně používané na sezení, musely být od zdroje tepla vzdáleny dobrý metr a půl. Jinak by všem jiskry mohly poškodit oblečení.
Sakura vyhledala očima Hinatu, až ji našla, vmáčkla se mezi ni a nějakého kluka.
"Tak, co na to říkáš?" Usmála se na ni tmavovláska.
"Vlastně je to tu docela dobré, lepší než jsem čekala." Přikyvovala.
"Je mi tak líto, že jsi na pokoji s klukem." Posmutněla. Růžovláska zůstala v němém úžasu.
"Páni, zprávy se tu šíří vážně rychle." Děla.
"To je pravda, od stanu ke stanu." Uculila se. "Ale je tu teplo, a podívej na toho fešáka." Ukázala prstem na Naruta a lehce se začervenala.
"No teda ty ses rozjela!" Drcla do ní ramenem.
"Pšššt, ať nás neslyší, navíc kdybych si s ním něco začla, Tsunade by mě zabila." Znovu vycenila zuby.
"No, myslím, že jí to bude jedno, procházeli jsme kolem jejich stanu a ta byla už značně na mol. To chci vidět tu jejich palbu." To poslední zašeptala. "Jo a máš docela štěstí, protože já s tím tvým fešákem jsem ve stanu." Hinata na ni vykulila oči.
"To jako vážně." Chechtala se.
"Ty bláho! Že mě seznámíš, prosím." Uvalila na ni své psí oči. Obě se smály jako puberťačky. A přitom jim už táhlo na dvacet.
"Tak dobře, myslím, že tě pozná docela rád." Oznámila a vstala. "Tak pojď."
"To jako teď hned?" Zeptala se, přijala však Sakuřinu nabízenou ruku.

"Čau Naruto." Oslovený na chvíli přestal bavit svou hloupostí všechny na okolo a upřel na ni své pomněnkové oči.
"Ty ji znáš?" Ptali se ho všichni jeho přátelé. "Já chci být taky známej!" Vzkřikl jeden z nich a Sakura je přejela očima. Zastavila se u jedné osoby, té která jí nejvíce zaujala. Vůbec se nesmál, měl výraz typického pokerového hráče.
"Samozřejmě, lidi, tohle je Sakura, Sakuro, tohle jsou..." A začal vyjmenovávat jména všech v jeho tlupě. "...a tohle je Sasuke, tváří se, že je naprosto nevinnej, ale přitom on má ty nejztřeštěnější nápady, viď?" Jednu ruku přehodil přes jeho ramena a druhou rukou mu cuchal vlasy.
"Naruto, přestaň, je to trapný." Stále pohledem probodával Sakuru. Zrudla jako pivoňka a odvrátila od něj zrak.
"Tohle je má nejlepší kamarádka Hinata, buďte na ni hodní." S tím si obě dívky udělaly místo vedle blonďáka, každá z jedné strany. Sakuře to vyšlo zrovna tak, že seděla vedle tajemného černovláska.

Asi hodinu tam jenom tak seděli, smáli se a debatovali skoro o ničem. Ale všem bylo hej.
"Tak my už půjdeme, nedělejte tu nic neoprávněného!" Odtančili pryč ti Narutovi kamarádi. Sakura si jejich jména moc nevybavovala. Akorát Leeho, ten jí totiž okamžitě sděloval lichotky a vyléval srdce.
Zanedlouho se odebrali pryč i Hinata ve spárech Naruta (mimochodem šli ke stanu k Narutovi! Kde teď Sakura bude spát?) a růžovláska tam se Sasukem zůstala sama...

________________
Doufám, že se líbila a budete chtít další díl ;)
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 saske8310 saske8310 | E-mail | 18. ledna 2013 v 6:43 | Reagovat

pekny dielik rychlo pokračko.

2 misaki misaki | 18. ledna 2013 v 11:24 | Reagovat

Hustý... :-D už se těším na to co se stane... :-D

3 hynyty sarah hynyty sarah | 18. ledna 2013 v 13:38 | Reagovat

Kawai!!!!Super díleček.Rychle honem další. :-D

4 Kacule Kacule | 18. ledna 2013 v 16:45 | Reagovat

Nádhera nemám slov! prostě kawai!! O_O  :-D  :-)

5 Shiki-chan Shiki-chan | E-mail | Web | 18. ledna 2013 v 16:46 | Reagovat

prej nic nemrvného jasně a naruto odcházel s hinou-chan

6 bajča bajča | Web | 18. ledna 2013 v 16:47 | Reagovat

ten je nádherný

7 Cherry Cherry | Web | 18. ledna 2013 v 18:32 | Reagovat

Nooo, musím uznat ,že zatím se mi to líbí.Uvidíme co bude ve 2 části :-D

8 Katty Katty | 18. ledna 2013 v 18:57 | Reagovat

You moc pěkné xD už se těším na pokráčko x))

9 camelia camelia | Web | 18. ledna 2013 v 21:49 | Reagovat

Super, lepší než Jungle. Teším se na druhou půlku :-D

10 Mikeira Mikeira | 19. ledna 2013 v 8:34 | Reagovat

Taky se těším na pokračování! :-D

11 Tanira Tanira | 19. ledna 2013 v 15:52 | Reagovat

Super povídka, určitě napiš další díl :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama